ZprávyDeprese, psychóza a demence. Další možné následky covidu-19, varuje studie

Deprese, psychóza a demence. Další možné následky covidu-19, varuje studie

U lidí, kterým byl v předchozích šesti měsících diagnostikován covid-19, existuje větší riziko deprese, demence, psychózy a mrtvice. Alespoň podle britské studie, o které informuje BBC.

Podle výzkumu se symptomy neurologického onemocnění objevily až u třetiny lidí, kteří covid-19 prodělali. Ještě větší riziko je ale u lidí, kteří museli být s covidem hospitalizováni. Vědci se domnívají, že je to jednak následek stresu, ale také se ukazuje, že koronavirus může přímo útočit na lidský mozek.

Studie ukázala, že pacienti s covidem-19 mají o 16 procent větší šanci, že u nich propukne psychologický a neurologický problém, než tomu je u lidí s jinými respiračními chorobami. U covidových pacientů je toto riziko o 44 procent větší než u lidí zotavujících se z chřipky.

Výzkumníci si projeli lékařské záznamy více než půl milionu pacientů v USA a zjistili, že u většiny diagnostikovaných s covidem-19 se projevily úzkosti či změny nálady. To podle nich souviselo s faktem, že museli být hospitalizováni, nebo se stresem z prodělané vážné nemoci. Rovněž ale přišli na to, že u pacientů s koronavirem se častěji vyvinula demence či mozková mrtvice, což může být důkazem přímého vlivu viru na mozek, případně reakce organismu na infekci. Zkoumali i možnou souvislost viru s propuknutím Parkinsonovy choroby či tzv. Guillian-Barrého syndromu (obrna dýchacích svalů, kterou někdy trpí pacienti s chřipkou), která se ale neprokázala.

Může koronavirus spustit Alzheimera?

Čím vážnější průběh covidu, tím vyšší riziko, ukázalo se. Psychická onemocnění se objevila u 24 procent pacientů, u hospitalizovaných vzrostla na 25 procent a u těch, kteří byli na jednotce intenzivní péče, na 28 procent. Psychické poruchy zasáhly 36 procent pacientů, kteří byli při nemoci v deliriu.

Mrtvice se objevila u 2 procent covidových pacientů. U těch, kteří byli na intenzivní péči, byla pravděpodobnost 7procentní a u pacientů s deliriem 9procentní. A demence byla diagnostikována u 0,7 procent covidových pacientů, ale u 5 procent z těch, kteří byli v deliriu.

„Z dřívějších studií vidíme, že lidé s Alzheimerovou demencí mají větší riziko těžkého průběhu covidu-19. Tato studie ukazuje, že to může fungovat i naopak,“ uvedla vedoucí výzkumu, lékařka Sara Imarisiová z britského centra pro Alzheimerovu chorobu. Profesor Masud Husain z Oxfordské univerzity řekl, že existují důkazy, že koronavirus napadá přímo mozek. „Může na něj ale působit i nepřímo, například způsobit krevní sraženinu, která je příčinou mrtvice. Mozek může napadnout i celkový zánět, což je reakce organismu na infekci jako takovou,“ prohlásil Husain.

Profesorka Til Wykes z psychiatrického ústavu při King’s College v Londýně řekla, že studie potvrdila podezření, že nový koronavirus nezpůsobuje jen respirační problémy, ale má i spojitost s neurologickými a psychiatrickými diagnózami. „Tyto následné účinky se mohou projevit mnohem později, než se očekává. A to nejen u osob, které musely být s covidem-19 hospitalizovány,“ varovala.

Doporučujeme

Zázrak na Everestu. Pohřešovaný Šerpa byl po dnech bez jídla a kyslíku zachráněn

Na Mount Everestu skončilo pátrání, které už mnozí považovali za beznadějné. Nepálský horský průvodce Dawa Sherpa přežil téměř týden ve vysoké nadmořské výšce bez jídla a bez přídavného kyslíku. Záchranáři ho našli ve chvíli, kdy se vlastními silami pokoušel dostat zpět do základního tábora.

Vědci varují před nevyhnutelnou vlnou tsunami ve Středomoří

Slunné pláže francouzské Riviéry sice na první pohled nevypadají jako kulisy pro živelnou katastrofu, ale vědci varují před hrozbou, kterou si většina lidí vůbec nepřipouští. Historická data i moderní počítačové modely ukazují, že ničivé vlny už v minulosti na tamní pobřeží udeřily a tento scénář se může kdykoliv opakovat. Vzhledem ke specifickým podmínkám navíc hrozí, že masa vody zasáhne pevninu s minimálním předstihem a tradiční varovné systémy tak nemají šanci včas zareagovat.

Na 80 procent. Jev El Niño je letos nevyhnutelný, upozorňuje WMO

Klimatický jev El Niño udeří v létě s pravděpodobností 80 procent. Světová meteorologická organizace odhaduje jeho setrvání do podzimu na 90 procent. Síla El Niña zůstává nejistá, meteorologové však očekávají spíše vysokou intenzitu.

Po izraelských náletech na město Gaza je nejméně osm mrtvých a 15 zraněných

Při izraelských náletech na město Gaza bylo dnes nad ránem zabito nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 osob bylo zraněno, napsala s odvoláním na úřady agentura AFP. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.

Nucenou práci netolerujeme! USA chtějí uvalit nová cla na 60 zemí

Spojené státy oznámily uvalení nových cel na desítky obchodních partnerů kvůli jejich nečinnosti v boji proti nucené práci. Evropská unie (EU) označila cla za nezákonná. Jak je tato moderní forma otroctví ve světě rozšířená?

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.

Korejské komunální volby vyhrála vládní strana, prohrála ale boj o Soul

Jihokorejská vládní liberální Demokratická strana (DS) ve středečních komunálních volbách zvítězila ve většině volebních obvodů. Nezískala však klíčový post starosty metropole Soulu, což představuje překážku v úsilí o získání pevnějšího politického mandátu pro prezidenta I Če-mjonga, napsala dnes agentura AP.

Trump má problém. Republikáni se od něj začínají odvracet

Politika amerického prezidenta Donalda Trumpa stále více rozděluje republikány. Po silné kritice části vlastní strany upustil šéf Bílého domu od plánů na zřízení fondu v hodnotě téměř 1,8 miliardy dolarů, který měl mimo jiné vyplácet útočníky na Kapitol. Sněmovnou navíc prošla rezoluce o omezení Trumpových válečných pravomocí. Pro hlasovali čtyři republikáni.

Severní Korea představila nový závod na výrobu paliva pro jaderné bomby

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ve středu navštívil nový závod na výrobu paliva pro jaderné bomby a oznámil plány na několikanásobné posílení jaderných sil země. Odhalení továrny souvisí s Kimovými opakovanými sliby rozšířit jaderný zbrojní program, aby se KLDR mohla vypořádat s tím, co označil jako eskalující vojenské hrozby ze strany USA, napsala agentura AP.

Ukrajinský útok na krymský Simferopol si vyžádal tři mrtvé a sedm zraněných

Při nočním ukrajinském útoku na město Simferopol na Ruskem anektovaném Krymu dnes zemřeli nejméně tři lidé a dalších sedm bylo zraněno. S odvoláním na úřady to napsaly agentury AFP a Reuters.

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení příměří, v Libanonu budou bezpečné zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.

Trump přicestuje na červencový summit NATO v Ankaře, potvrdil Rubio

Americký prezident Donald Trump se zúčastní summitu Severoatlantické aliance, který se bude konat na začátku července v Ankaře, potvrdil dnes podle agentur ministr zahraničí USA Marco Rubio. Mohlo by se podle něj jednat o nejdůležitější schůzku v historii NATO, jelikož je prý třeba některé věci objasnit a napravit. O Trumpově plánu přicestovat na summit dnes už psala turecká média s odkazem na své zdroje. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan rovněž uvedl, že s Trumpovou účastí na jednání Turecko počítá.

Světová zdravotnická organizace potřebuje na boj s ebolou 115 milionů dolarů

Světová zdravotnická organizace (WHO) potřebuje pro boj s ebolou v příštích třech měsících 115 milionů dolarů (téměř 2,5 miliardy Kč), prozatím ale od dárců získala pouze 35 procent této částky. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Chikwe Ihekweazu, který má v organizaci na starost mimořádné situace. Africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) propuknutí epidemie eboly v konžské provincii Ituri potvrdilo 15. května.

Leclerc zůstává ve Ferrari, slavná spolupráce bude pokračovat

Charles Leclerc spojí svou budoucnost s Ferrari i v dalších sezonách. Italská stáj oznámila prodloužení smlouvy krátce před Velkou cenou Monaka. Osmadvacetiletý Monačan tak pokračuje v příběhu, který začal už před deseti lety v jezdecké akademii Ferrari.

Britské bankovky mohou nově upozornit na ohroženou přírodu

Britská centrální banka představila osmnáct druhů živočichů, které mohou v budoucnu zdobit nové bankovky. Výběr zahrnuje řadu ohrožených nebo chráněných druhů a podle Bank of England nabízí příležitost připomenout bohatství britské přírody i význam ochrany domácích ekosystémů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama