ZajímavostiDalekohledy nové generace by mohly odhalit prvopočátek obrovských černých děr

Dalekohledy nové generace by mohly odhalit prvopočátek obrovských černých děr

Tohle si běžný pozemšťan jen těžko dokáže představit. „Plyn o hmotnosti miliónů sluncí‘, stovky milionů let, takové veličiny a příměry se skloňují v nové studii, která pátrá po prvotním vzniku záhadných vesmírných černých děr.

Dosud se astronomům podařilo zjistit informace o existenci současných supermasivních černých děr ,pouze‘ do doby před sedmi sty miliony let. Je známo, že tyto tzv. kolapsary vznikají zhroucením se hvězdy do svého vlastního nitra. Nyní však výzkumná centra zjišťují, že černé díry mají počátek vzniku zcela jinde.

První černé díry, které se objevily ve vesmíru, mohly vzniknout explozí plynu. Při této prudké reakci se uvolnily vlny radiace. Ukázalo se, že právě další generace masivních radioteleskopů může být schopna tyto výbuchy detekovat.

Diskutuje se o gigantickém oblaku plynu o hmotnosti milionkrát větším, než je hmotnost Slunce, který se dokáže zhroutit tak rychle, že se nestihnou zformovat hvězdy a tato skrumáž by pak mohla vytvořit obří černou díru. Toto je ovšem zatím hypotéza a tu se nyní vědci rozhodli potvrdit, či vyvrátit.

Velké naděje v rozlousknutí principů tzv. primordiálních černých děr se vkládaly do unikátního vesmírného teleskopu Jamese Webba, vesmírného teleskopu Nancy Grace Romanovo, či teleskopu Euclid. „Vzhledem k době, která uplynula od dob tohoto procesu a vzdálenosti bude detekce těchto událostí těmito přístroji velmi těžká. A to i v případě, že by byla velmi zřetelná viditelnost,“ uvádí dál Phys Org. V nedávné studii však tým astronomů našel povzbudivější cestu k pozorování potenciálního přímého vzniku obřích černých děr, a tou jsou radiační vlny.

Zlomové bádání se odehrává v oblastech jako je Afrika nebo Austrálie. Planiny jsou tam poseté kosmickými radary.

Když se černá díra zhroutí, tím, jak materiál víří dovnitř, vytvoří kolem sebe jakési prstence zvané akreční disky. Tyto víry vyzařují obrovské množství rádiového záření. Právě díky tomu astronomové poprvé dokázali zpozorovat obří černé díry známé jako kvasary. V optickém dalekohledu se jeví jako hvězdy. Stejný proces se musel odehrávat v raném vesmíru. Průlomovou zprávou je, že s novými technologiemi by se daly stopy těchto aktů nyní dopátrat.

Výzkumníci zjistili, že v současnosti by tento druh emise byla schopna detekovat budovaná soustava radioteleskopů v Jižní Africe a Západní Austrálii, Square Kilometer Array. Snad bude tedy záhada z hluboké minulosti konečně rozklíčována.

Doporučujeme

Sophie Adenot jako první Francouzka vystoupila do volného vesmíru

Francouzská astronautka Sophie Adenot se zapsala do historie. Jako první Francouzka opustila Mezinárodní vesmírnou stanici a vydala se do volného prostoru. Společně s americkým kolegou Anilem Menonem pracuje na výměně důležité komunikační antény.

Kultovní komedie Deset důvodů, proč tě nenávidím míří na Broadway

Romantická komedie, která pomohla odstartovat kariéru Heatha Ledgera a Julie Stiles, dostane muzikálovou podobu. Tvůrci nyní oznámili datum prvního představení i složení hlavního kreativního týmu.

V londýnském královském parku zaútočil jelen na člověka. Strážci museli zvíře zastřelit

Jelen v londýnském Richmond Parku zranil muže, který si v parku dělal piknik. Zvíře následně museli strážci zastřelit, protože ohrožovalo návštěvníky. Správci parku zároveň varují veřejnost, aby jeleny nekrmila a nepřibližovala se k nim.

Menšík a Nosková postoupili v Cincinnati do osmifinále

Čeští tenisté slavili na turnaji v Cincinnati dvě vítězství. Jakub Menšík přehrál Australana Rinkyho Hijikatu 6:3, 6:4 a Linda Nosková zdolala Dánku Claru Tausonovou 7:6, 6:2. Jiří Lehečka naopak podlehl Francouzi Arthuru Filsovi 1:6, 7:6, 3:6. Pozornost poutal také společný návrat Sereny a Venus Williamsových.

Na moskevský region mířilo přes 600 dronů, uvedl starosta ruské metropole

Na moskevský region útočilo v noci na dnešek 620 dronů, uvedl podle agentury AFP starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Ruská protivzdušná obrana podle něj přes 180 bezpilotních prostředků v oblasti hlavního města zničila, zraněni byli tři lidé.

Kanada se snaží na poslední chvíli odvrátit americká cla

Kanada se na poslední chvíli snaží odvrátit nová americká cla, která mají vstoupit v platnost už ve středu. Vyjednavači obou zemí vedou ve Washingtonu intenzivní rozhovory, dohoda ale zatím nevznikla. Premiér Mark Carney označil jednání za velmi citlivá a odmítl zveřejňovat podrobnosti.

Hamás podle AFP potvrdil dodržování mírové dohody v Gaze, Izrael ji zatím odmítá

Teroristická organizace Hamás dnes podle agentury AFP potvrdila, že bude dodržovat mírovou dohodu v Pásmu Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však dohodu, která má zahájit druhou fázi plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, odmítá, připomíná agentura. V pondělí uvedl, že hodlá pokračovat v útocích na dosavadními boji zpustošenou oblast.

Mořské želvy na Floridě překonaly rekord v počtu hnízd

Na floridských plážích letos vzniká rekordní množství hnízd mořských želv. Karety obecné se rozmnožují ve vyšších počtech než kdy dříve, ochránci přírody ale upozorňují, že jejich návrat z kritického stavu ještě není u konce. Budoucnost populací navíc může ovlivnit oslabování ochrany ohrožených druhů ve Spojených státech.

Pokus o převzetí Hugo Boss nevyšel. Frasers přesto získala téměř polovinu firmy

Britská maloobchodní skupina Frasers Group zvýšila svůj podíl v německé módní společnosti Hugo Boss téměř na 48 procent. Nabídka na úplné převzetí však nezískala dostatečnou podporu ostatních akcionářů.

Hasičí se na východě Belgie snaží obklíčit nejhorší lesní požár v dějinách země

Hasiči, kteří na východě Belgie bojují s nejhorším lesním požárem v historii země, doufají, že se jim dnes podaří zasaženou lokalitu definitivně uzavřít tak, aby se oheň nemohl dál šířit. Požár v belgickém regionu Hautes Fagnes v blízkosti německých hranic od pátku spálil přibližně 3000 hektarů přírodního parku a stále se jej nepodařilo dostat plně pod kontrolu. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní úřady.

Americký torpédoborec zůstal v Jihočínském moři čtyři dny bez proudu

Americký raketový torpédoborec USS Benfold zůstal koncem července čtyři dny bez elektřiny v Jihočínském moři. Technická závada vyřadila nejen pohon plavidla, ale také klimatizaci, toalety, kuchyň a zásobování pitnou vodou. K incidentu došlo v době, kdy sílí obavy z tlaku na americké námořnictvo kvůli válce s Íránem a dalším globálním závazkům.

Sýrie obvinila Izrael z útoku na vojenské letiště v syrském Idlibu

Sýrie obvinila Izrael z útoku na opuštěné vojenské letiště Abú Zuhúr na severozápadě země v provincii Idlib, kde se nacházejí ozbrojené složky ministerstva obrany. Uvedl to podle agentury AFP blíže neupřesněný vojenský zdroj citovaný syrskou stanicí Al-Ichbáríja.

Ruský opoziční politik dostal 11 let vězení za kritiku války

Ruský opoziční politik Lev Shlosberg dostal trest 11 let a jeden měsíc v trestanecké kolonii. Soud ho uznal vinným z diskreditace armády a šíření údajně nepravdivých informací o válce na Ukrajině. Shlosberg vinu odmítá a tvrdí, že jde o politický proces.

Při ruském útoku v Charkovské oblasti zemřelo nejméně deset lidí

Při ruském raketovém útoku v obci Pečenihy v ukrajinské Charkovské oblasti zahynulo nejméně deset lidí, uvedl náčelník oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov. Dalších osm osob bylo podle něj zraněno, poškozeno bylo deset rodinných domů. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.

Vybombardujeme je, vyhrožuje Trump spojenci USA Ománu

Americký prezident Donald Trump odmítl prodloužit prozatímní dohodu s Íránem a prohlásil, že Teherán nepřistoupí na podmínky, které podle něj mohou ukončit válku. Zároveň pohrozil bombardováním Ománu, pokud bude podle něj překážet jednáním o obnovení dopravy v Hormuzském průlivu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama