Praha 14. ledna 2026 (PROTEXT) – Možná to znáte. Fungujete, pracujete, staráte se o rodinu, zvládáte každodenní povinnosti. Přesto se začínáte cítit unavení, přetížení, hůř spíte nebo jste podráždění.
A když se sami sebe zeptáte, co se vlastně děje, odpověď zní často: „Nevím. Vlastně bych měl nebo měla být v pohodě.“
Právě tady velmi často začíná dlouhodobý stres.
Krátkodobý versus dlouhodobý stres
Stres sám o sobě není špatný.
Krátkodobý stres je přirozená reakce těla, která nám pomáhá zvládat zátěžové situace – důležité jednání, zkoušku nebo nečekaný problém.
Problém nastává ve chvíli, kdy stres trvá týdny, měsíce nebo roky. Tělo nemá prostor se vrátit do klidového režimu. Napětí se stává „normálním stavem“. V takovém případě už spíše než o stresu jako reakci mluvíme o chronickém přetížení nervového systému.
Proč tělo dlouhodobý stres nepustí
Často slýchám: „Už to mám v hlavě srovnané, ale tělo pořád reaguje.“
A to je klíčové.
Tělo si stres pamatuje jinak než mysl!
Zatímco mysl dokáže situaci racionálně uzavřít, tělo funguje na úrovni nervového systému, hormonální rovnováhy a energetického nastavení. Tělo a mysl nejsou v souladu. Dlouhodobý stres fakticky znamená, že držíte tělo trvale ve stavu pohotovosti – zvýšené napětí svalů, zrychlený dech, zvýšená hladina stresových hormonů. A tělo začne tento stav považovat za „bezpečný standard“. Proto tělo stres nepustí samo, ani když už je situace dávno pryč.
Jak se dlouhodobý stres projevuje
Dlouhodobý stres se často neprojevuje dramaticky, ale nenápadně. Přijde únava, která neodchází ani po odpočinku. Objeví se problémy se spánkem nebo časté buzení, pocit vnitřního napětí, podrážděnost. Individuálně může člověk pociťovat tlak na hrudi, stažené břicho, bolesti hlavy, šíje nebo zad, nebo například potíže s trávením a sníženou imunitu.
Tělo k nám jasně promlouvá, ale my to ignorujeme, protože je to ještě snesitelné.
Proč nestačí odpočívat nebo se zklidnit
U dlouhodobého stresu už nestačí víkend v klidu, dovolená nebo pozitivní myšlení. Ne proto, že by to nefungovalo, ale proto, že nervový systém zůstal přepnutý do pohotovostního režimu.
Tělo i mysl potřebují cílené zklidnění, opakovanou harmonizaci a návrat k rovnováze na úrovni těla, nejen hlavy.
Jak k tomu přistupuji v biorezonanční terapii
Při práci s klienty se nezaměřuji jen na jednotlivosti typu bolesti hlavy nebo potíže s trávením, ale na stav nervového systému, fyzické i psychické blokády a zátěže uložené v těle, a samozřejmě na souvislosti mezi psychikou a fyzickými projevy.
Jak může pomoci biorezonance
Dlouhodobý stres nevzniká ze dne na den – a stejně tak se ani neuvolní okamžitě. V mnoha případech však není nutné sahat po lécích.
Biorezonance pracuje s informacemi, které si tělo nese na úrovni frekvencí. Pomocí přístroje BICOM lze odhalit oblasti zatížení a nerovnováhy a tělo následně podpořit cílenými harmonizačními impulzy. Terapie je neinvazivní, bezbolestná a respektuje přirozené regulační schopnosti organismu.
Obvykle probíhá formou série sezení, během nichž se postupně uvolňují fyzické i psychické blokády. Cílem není potlačit příznaky, ale navrátit tělo i mysl do rovnováhy, aby se mohly znovu samy regenerovat.
Proč je důležitá i domácí podpora
Naše tělo i mysl jsou každý den vystaveny stresu, přetížení a různým negativním vlivům moderního životního stylu. Proto má smysl pracovat se svým zdravím dlouhodobě, a to buď mezi terapiemi, nebo řekněme preventivně, mobilně.
Pravidelná domácí podpora pomáhá:
- udržet dosaženou rovnováhu
- prohlubovat účinky terapie
- posilovat schopnost těla zvládat zátěž
- fungovat i preventivně
Jemná, pravidelná práce s tělem a nervovým systémem umožňuje tělu zůstat v klidnějším a stabilnějším stavu i v náročném období.
Na závěr…
Je důležité si uvědomit, že dlouhodobý stres není selhání.
Je to signál těla, že už je zátěž příliš dlouhá.
Tělo má obrovskou schopnost regenerace, když dostane správnou podporu. Pokud máte pocit, že vás stres drží, i když už „by měl být pryč“, možná je čas přestat to řešit jen hlavou a dát prostor i tělu.
Kontakt: https://biorezonance21.cz/
