Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí ráno odletěl do USA. Pozorovatelé se pro televizi BBC rozpovídali o tom, jaký vliv bude mít současné politické dění v USA na americko-izraelské vztahy a válku v Gaze. Viceprezidentka Kamala Harris má dostatek podpory ve své straně k nominaci do prezidentské kandidatury, potvrdila v analýze agentura AP.
Netanjahu v pondělí brzy ráno odcestoval do USA, aby se setkal s prezidentem Joe Bidenem. Ten se přitom vzdal kandidatury na post prezidenta po tlaku demokratů kvůli podezření na špatné kognitivní zdraví a nezpůsobilost pro další čtyři roky v úřadu.
Izraelský premiér rovněž promluví před Kongresem. Jeho cesta do USA mu nabízí „reset“ vztahů s jeho největším spojencem. Biden je velkým podporovatelem židovského státu, avšak současně kritizuje vysoké civilní ztráty v Gaze.
Bidenova administrativa vyvíjí na Netanjahua nátlak, aby zastavil válečnou mašinerii. On sám se ocitl kvůli plánované cestě do USA pod tlakem doma, izraelská veřejnost má totiž pocit, že by místo ní měl usilovat o dosažení mírové dohody s Hamásem.
Netanyahu faces delicate balancing act in US after Biden exits race https://t.co/iLmsSrMvgE
— BBC News (World) (@BBCWorld) July 23, 2024
Na Netanjahua rovněž vyvíjejí tlak členové jeho pravicové vlády požadující pokračování války, jež vedla podle palestinských úřadů k více než 38 tisícům obětem. I Biden se ocitl pod tlakem voličů protestujících proti násilí vůči Palestincům.
Podle bývalého izraelského premiéra Ehuda Baraka je ale teď Biden v jiné situaci, protože se vzdal kandidatury na post prezidenta. „Svým způsobem je nezávislejší, protože už nemusí brát v úvahu jakýkoli dopad na voliče,“ uvedl pro BBC Barak.
Netanjahu zastává názor, že válka musí pokračovat až do definitivní porážky Hamásu. Očekává se, že s takovou rétorikou vystoupí před Bidenem i Kongresem a pokusí se získat podporu u demokratů i republikánů.
Netanjahu chce navázat dobré vztahy s Trumpem
Realita je však taková, že stále více demokratů izraelskou vládu kritizuje, zatímco republikáni ji naopak podporují. „Doufám, že premiér chápe úzkost mnoha členů Kongresu a osloví je,“ řekl bývalý americký vyslanec v Izraeli Thomas Nides.
Podle něj musí Netanjahu hovořit také o humanitárních otázkách a ubezpečit Kongres, že Izrael nevede válku s palestinským lidem, ale s teroristickým hnutím Hamás. Dodal, že něco takového by chtěla slyšet Harris, kdyby byla prezidentskou.
Pokud by se jí skutečně stala, americká politika by se nezměnila, ubezpečil Nides. Harris by prosazovala závazek k bezpečnosti Izraele, ukončení konfliktu v Gaze a jasný plán na poválečnou budoucnost Gazy a usmíření se s arabskými státy.
Harris ale může mít jiný podtón při řešení těchto otázek, doplnil Mick Murloy, bývalý náměstek ministra obrany Spojených států. Pochází z jiné generace než Biden a nemá podle něj k Izraeli takové citové vazby jako on.
Spíše se bude názorově shodovat s mladšími členy své strany. „Její postoje budou pravděpodobně zahrnovat omezení amerických zbraní a munice pro použití v Gaze,“ prohlásil Murby. Netanjahu má ale v USA své vlastní zájmy.
Izraelská novinářka Tal Shalev uvedla, že chce návštěvou Izraele zlepšit svou image a představit se jako „pan Amerika“. Současně podle ní bude chtít navázat přátelský kontakt s kandidátem na prezidenta Donaldem Trumpem.
„Netanjahu chce, aby Trump vyhrál a ujistit se, že on a prezident budou mít dobré vztahy,“ uvedla dle BBC Shalev. Podle analýzy AP má Harris dostatečnou podporu u demokratů, aby se jako nominanta své strany s Trumpem utkala.
