ZprávyCo by pro Izrael znamenalo vítězství Harris v prezidentských volbách

Co by pro Izrael znamenalo vítězství Harris v prezidentských volbách

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí ráno odletěl do USA. Pozorovatelé se pro televizi BBC rozpovídali o tom, jaký vliv bude mít současné politické dění v USA na americko-izraelské vztahy a válku v Gaze. Viceprezidentka Kamala Harris má dostatek podpory ve své straně k nominaci do prezidentské kandidatury, potvrdila v analýze agentura AP.

Netanjahu v pondělí brzy ráno odcestoval do USA, aby se setkal s prezidentem Joe Bidenem. Ten se přitom vzdal kandidatury na post prezidenta po tlaku demokratů kvůli podezření na špatné kognitivní zdraví a nezpůsobilost pro další čtyři roky v úřadu.

Izraelský premiér rovněž promluví před Kongresem. Jeho cesta do USA mu nabízí „reset“ vztahů s jeho největším spojencem. Biden je velkým podporovatelem židovského státu, avšak současně kritizuje vysoké civilní ztráty v Gaze.

Bidenova administrativa vyvíjí na Netanjahua nátlak, aby zastavil válečnou mašinerii. On sám se ocitl kvůli plánované cestě do USA pod tlakem doma, izraelská veřejnost má totiž pocit, že by místo ní měl usilovat o dosažení mírové dohody s Hamásem.

Na Netanjahua rovněž vyvíjejí tlak členové jeho pravicové vlády požadující pokračování války, jež vedla podle palestinských úřadů k více než 38 tisícům obětem. I Biden se ocitl pod tlakem voličů protestujících proti násilí vůči Palestincům.

Podle bývalého izraelského premiéra Ehuda Baraka je ale teď Biden v jiné situaci, protože se vzdal kandidatury na post prezidenta. „Svým způsobem je nezávislejší, protože už nemusí brát v úvahu jakýkoli dopad na voliče,“ uvedl pro BBC Barak.

Netanjahu zastává názor, že válka musí pokračovat až do definitivní porážky Hamásu. Očekává se, že s takovou rétorikou vystoupí před Bidenem i Kongresem a pokusí se získat podporu u demokratů i republikánů.

Netanjahu chce navázat dobré vztahy s Trumpem

Realita je však taková, že stále více demokratů izraelskou vládu kritizuje, zatímco republikáni ji naopak podporují. „Doufám, že premiér chápe úzkost mnoha členů Kongresu a osloví je,“ řekl bývalý americký vyslanec v Izraeli Thomas Nides.

Podle něj musí Netanjahu hovořit také o humanitárních otázkách a ubezpečit Kongres, že Izrael nevede válku s palestinským lidem, ale s teroristickým hnutím Hamás. Dodal, že něco takového by chtěla slyšet Harris, kdyby byla prezidentskou.

Pokud by se jí skutečně stala, americká politika by se nezměnila, ubezpečil Nides. Harris by prosazovala závazek k bezpečnosti Izraele, ukončení konfliktu v Gaze a jasný plán na poválečnou budoucnost Gazy a usmíření se s arabskými státy.

Harris ale může mít jiný podtón při řešení těchto otázek, doplnil Mick Murloy, bývalý náměstek ministra obrany Spojených států. Pochází z jiné generace než Biden a nemá podle něj k Izraeli takové citové vazby jako on.

Spíše se bude názorově shodovat s mladšími členy své strany. „Její postoje budou pravděpodobně zahrnovat omezení amerických zbraní a munice pro použití v Gaze,“ prohlásil Murby. Netanjahu má ale v USA své vlastní zájmy.

Izraelská novinářka Tal Shalev uvedla, že chce návštěvou Izraele zlepšit svou image a představit se jako „pan Amerika“. Současně podle ní bude chtít navázat přátelský kontakt s kandidátem na prezidenta Donaldem Trumpem.

„Netanjahu chce, aby Trump vyhrál a ujistit se, že on a prezident budou mít dobré vztahy,“ uvedla dle BBC Shalev. Podle analýzy AP má Harris dostatečnou podporu u demokratů, aby se jako nominanta své strany s Trumpem utkala.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama