Ve věku 91 let zemřel bývalý vojenský chirurg Ťiang Jen-jung, který v roce 2003 odhalil, že čínské úřady kryjí epidemii SARS. O jeho smrti informuje BBC, The Guardian a další servery.
Zemřel v sobotu v Pekingu na zápal plic, informovali podle BBC rodinní přátelé a čínskojazyčná média v Hongkongu. The Guardian píše, že podle spekulací místních médií mohl lékař zemřít na covid, jehož vlna se nedávno prohnala Čínou. Potvrzené to však není.
Whistleblower doctor who exposed China’s Sars cover-up dies https://t.co/OuBCDcQFKB
— BBC News (World) (@BBCWorld) March 15, 2023
Ťiang byl chválen za záchranu životů poté, co v počáteční fázi krize způsobené SARS napsal dopis, který odhalil, že úředníci hrozbu bagatelizují. Za svou neochvějnou otevřenost byl však v jednu chvíli vystaven domácímu vězení.
V roce 2003 se na celém světě nakazilo SARS více než 8 000 lidí. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) jich 774 zemřelo.
Doktor Ťiang pracoval v dubnu 2003 v pekingské nemocnici. Tehdy ho znepokojilo sdělení čínského ministra zdravotnictví, že se vyskytlo jen několik případů nového smrtelného onemocnění dýchacích cest.
Starší lékař uvedl, že jen na odděleních vojenských nemocnic věděl o více než 100 lidech, kteří onemocněli SARS, závažným akutním respiračním syndromem.
Dopis odhalující lži v oficiálním narativu poslal čínským státním televizním stanicím, které jej ignorovaly. Dopis však poté unikl do zahraničních médií, která jeho výpověď zveřejnila v plném znění. Jeho odhalení donutila čínskou vládu přiznat, že poskytla nepravdivé informace, a podnítila WHO k akci.
Chtěl zachránit Čínu i svět
Ze dne na den byla zavedena přísná opatření k omezení šíření viru, která pomohla zpomalit jeho šíření. Jeho kroky také vedly k propuštění čínského ministra zdravotnictví a tehdejšího starosty Pekingu.
„Cítil jsem, že musím odhalit, co se děje, nejen abych zachránil Čínu, ale abych zachránil svět,“ řekl o svých činech.
Následující rok se doktor Ťiang opět postavil proti Pekingu. Vyzval Komunistickou stranu Číny, aby uznala, že její zásah proti demonstrantům na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 byl chybný a že byly zabity stovky, možná tisíce civilistů.
Napsal o svých zkušenostech z oné noci, kdy v Pekingu pracoval jako chirurg. V dopise vylíčil, jak úřady zběsile jednaly. „Používaly tanky, kulomety a další zbraně k potlačení zcela neozbrojených studentů a občanů,“ napsal.
Obyčejní Číňané by podle něj byli „stále více zklamaní a rozzlobení“ z toho, že strana považuje protesty za kontrarevoluční výtržnosti. „Naše strana musí řešit chybu, které se dopustila,“ napsal.
On i jeho žena Chua Čung-wej byli později zadrženi, ale doktor Ťiang zůstal po celá léta v této otázce neochvějný. V roce 2019 napsal dopis čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, v němž odsoudil potlačení na náměstí Nebeského klidu jako „zločin“.
Doktor Ťiang se narodil v roce 1931 ve východním městě Chang-čou v bohaté bankovní rodině a medicíně se začal věnovat poté, co viděl svou tetu umírat na tuberkulózu. Podle deníku South China Morning Post po něm zůstala manželka, syn a dcera.
Během svého života obdržel několik občanských vyznamenání, která oceňují jeho veřejné postoje, včetně ceny Ramona Magsaysaye za službu veřejnosti v roce 2004. „Prolomil čínský zvyk mlčet a přinutil pravdu o SARS zveřejnit,“ stálo v citaci ocenění.
Zkušenosti doktora Ťianga vyvolaly srovnání s počátečním přístupem Číny k epidemii covidu, který způsobuje podobný koronavirus jako SARS.
Li Wenliang, oční lékař ve Wuhanu, byl vyšetřován policií za „šíření fám“ poté, co se v prosinci 2019 snažil varovat lidi před „virem podobným SARS“. Poté, co doktor Li sám onemocněl koronavirem, uvedl na čínských sociálních sítích, že se diví, proč úřady tvrdí, že se nenakazil žádný zdravotnický personál. Doktor Li na virus zemřel v únoru 2020.
