Uhlíkové emise z fosilních paliv a produkce cementu v Číně za první čtvrtletí vzrostly oproti loňskému roku o 14,5 procenta. Podle analytiků to znamená nejrychlejší nárůst za poslední dekádu. Uvedl to server CNN. Výzkumy tak poukazují na to, že „pokoronavirová“ obnova světových ekonomik s sebou zároveň ponese dopady na životní prostředí. Hlavním cílem států je, aby se co nejdříve vrátily do „starých kolejí“ a na environmentální závazky už se tolik neohlížejí.
Za poslední rok vyprodukovala Čína téměř 12 miliard metrických tun oxidu uhličitého. Jedná se o rekord, na kterém se podílel především čínský stavební průmysl. „Nárůst emisí oxidu uhličitého reflektuje jak návrat lidí z karantén, tak obnovu ekonomiky, které zatím dominuje zvýšení produkce konstrukcí, oceli a cementu,“ uvedla analytička Lauri Myllyvirta. Vedla totiž výzkum Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA), který odhalil nárůst celkových emisí Číny o 9 procent oproti „předpandemickému“ prvnímu čtvrtletí z roku 2019.
Tím, že se v Číně zvyšuje produkce různých konstrukcí, jelikož se začíná rozvíjet trh s nemovitostmi, roste také spotřeba uhlí. Emise z jeho spalování tak činily 70 procent z těch, vypuštěných v Číně za poslední čtvrtletí. Většina z projektů spočívajících na obnově ekonomiky po světové pandemii ale navíc závisí na využívání fosilních paliv. Začíná být proto čím dál více nejisté, zda bude Čína schopná dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060. Takový cíl stanovil pro svou zemi její prezident Xi Jinping koncem minulého roku.
Bez uhlí se čínská ekonomika prozatím neobejde. Ostatní zdroje nejsou tak stabilní
I když čínský prezident v březnu uvedl, že chce stát odpovědný za nejvíce emisí na světě vést k užívání čistší energie, zatím tak nečiní. Zároveň chce totiž udržte letošní růst HDP na 6 procentech, aby se ekonomika zvládla vypořádat s problémy, jako je stagnace způsobená pandemií a vysoké dluhy. Přitom se však bude muset spoléhat především na spalování uhlí. „Obnovitelné zdroje energie, jako je vítr nebo sluneční záření jsou totiž nestálé. My se ale musíme obracet na ty stabilní,“ uvedl totiž čínský úředník zodpovědný za národní rozvoj a reformy Su Wei pro CNBC. Čínské vodní elektrárny jsou například náchylné na změny pravidelnosti dešťů.
Čínský ministr životního prostředí navíc naznačil, že jeho stát nehodlá do budoucna zastavit ani dotování uhlíkové produkce v rozvojových zemích. Poukázal rovněž na to, že takové státy totiž kvůli nízké ekonomické úrovni nemají příliš na výběr. Uhlí je pro ně nejdostupnější cesta, jak se k produkci energie dostat. Čína je přitom největším spotřebitelem uhlí na světě, podle americké analýzy Global Energy Monitor měla loni postavit třikrát více nové kapacity pro uhlíkovou energii než zbytek světa dohromady. Za růst emisí je však zodpovědná také zvýšená spotřeba fosilních paliv a ropy. Čína se tak snaží emise snížit alespoň restrikcemi na produkci oceli.
