EkonomikaČína se stahuje z Austrálie. Její tamní investice klesly loni o více...

Čína se stahuje z Austrálie. Její tamní investice klesly loni o více než polovinu

Diplomatické vztahy mezi Čínou a Austrálií se nadále zhoršují. Podle pravidelného výzkumu Australské národní univerzity klesly loni tamní čínské investice o 61 procent. Jedná se tak o nejnižší podíl, jež Austrálie za posledních šest let zaznamenala. V pondělí to uvedla agentura Reuters. Propad je poměrně vysoký i přesto, že většina států minulý rok zahraniční spolupráce kvůli šíření koronaviru spíše omezovala.

Podle informací univerzitního oddělení věnujícího se ekonomice ve východní Asii loni Čína v Austrálii investovala 1 miliardu australských dolarů. V roce 2016 ale stejná hodnota dosahovala až 16,5 miliardy australských dolarů. Zároveň se peníze posílaly do různých odvětví jako je například zemědělství, doprava, zdravotnictví či energetika. Minulý rok se však oproti tomu Čína zaměřila pouze na nemovitosti, hornictví a manufaktury.

„Jedná se o dopady, jež měl loni na globální ekonomiku koronavirus, ale také o rozšířenou kontrolu zahraničních investicí ze strany australské vlády, především pak těch čínských,“ uvedl pro Reuters ředitel východoasijského oddělení pro ekonomiku Shiro Armstrong. Celosvětový výzkum OSN za rok 2020 totiž ukázal 42procentní pokles přímých zahraničních investicí. Ten se dá přičítat trvající pandemii, srovnávat s tím australským se však nedá.

Austrálie blokuje čínské investice z národně-bezpečnostních důvodů. Obchodu s železnou rudou se však daří

Australská vláda totiž podle BBC loni v březnu zavedla dočasná opatření, jež měla za úkol revidovat veškeré investice skrz speciálně vytvořenou radu. Cílem bylo především zabránit zahraničnímu prodeji většího počtu australských aktiv, jimž se v danou chvíli nedařilo. Nařízení ale způsobilo také prodloužení procesu kontroly, jelikož mohla trvat až šest měsíců. V červenci pak vláda přidala další změny. Do nařízení tak bylo zahrnuto také národně-bezpečnostní testování investic, které dovolovalo také jejich zrušení, a to i zpětně.

Při revizích se pak měla vláda zaměřit především na telekomunikace, energetiku a společnosti poskytující veřejné služby nebo sbírající data. Výsledkem pak bylo silné omezení obchodu s Čínou, do té doby australským největším obchodním partnerem. Kvůli národně-bezpečnostním důvodům tak bylo do listopadu zablokováno deset investic. Největší pozornost ale upoutalo pozastavení prodeje australské společnosti Lion Dairy and Drinks. Čína ji měla odkoupit od japonské firmy Kirin, od smlouvy však kvůli australským omezením odstoupila.

Loni tak Čína protlačila do Austrálie 20 investic, což je o asi devadesát méně než před pěti lety. Roku 2019 pak podle BBC činil pokles investic přibližně 47 procent. Čína však v minulém roce australskou blokádu oplácela. V návaznosti na žádost australského premiéra ohledně vyšetření původu koronaviru zavedla na australský export vysoká cla. Ten zahrnoval především hovězí, uhlí, víno, ale také dřevo. Oba státy však zvyšující se napětí vyrovnávají kvetoucím obchodem s železnou rudou, jež Austrálie do Číny dováží.

Reklama

Doporučujeme

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama