Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání. Informovaly o tom tiskové agentury s tím, že jde o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války. Plán zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
„Všechny strany by měly podporovat Rusko a Ukrajinu, aby se ubíraly shodným směrem a co nejdříve obnovily přímý dialog,“ míní čínská diplomacie. Zdůraznila, že „jaderné zbraně nesmí být použity“.
China has called for a cease-fire between Ukraine and Russia and the opening of peace talks as part of a 12-point proposal to end the conflict. The plan also urges an end of Western sanctions imposed on Russia and steps to ensure grain exports. https://t.co/VJ8VbbBaHN
— The Associated Press (@AP) February 24, 2023
„Je třeba se postavit hrozbě či použití jaderných zbraní,“ praví dokument nazvaný Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize. Naléhá také, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo.
Plán také vyzývá k ukončení západních sankcí proti Rusku, k přijetí opatření k zajištění jaderných zařízení, ke zřízení humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů a k zajištění vývozu obilí, jehož přerušení způsobilo globální zdražování potravin.
Stanovisko Číny k válce na Ukrajině měl představit v projevu i prezident Si Ťin-pching. Není jasné, zda se jeho projev uskuteční; zpravodajský server Newsweek informoval, že Si projev přednese dnes před OSN. Rada bezpečnosti (RB OSN) k jednání o míru na Ukrajině zasedne v 16:00 SEČ. Mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin dnes novinářům řekl, že k prezidentově projevu „nemá žádné informace“.
Čína prohlašuje, že je v konfliktu neutrální, ale s Ruskem má silné vazby jako protiváhu vůči USA. Odmítla kritizovat ruskou invazi na Ukrajinu a vůbec ji označit za invazi, zatímco obviňuje Západ z vyprovokování a „rozdmýchávání“ konfliktu dodávkami zbraní Ukrajině.
Podle Spojených států naopak Čína zvažuje, že Rusku poskytne zbraně a munici pro boje na Ukrajině. Německý týdeník Der Spiegel ve čtvrtek napsal, že Rusko jedná s čínským výrobcem o nákupu stovky dronů s termínem dodání v dubnu. Mluvčí čínské diplomacie Wang dnes řekl novinářům, že „v této věci se v poslední době objevilo mnoho dezinformací a měli bychom sledovat, kdo za nimi stojí“.
Mírový návrh podle agentury AP rozvíjí především dlouhodobě známá čínská stanoviska, včetně odkazu na nutnost zaručit „svrchovanost, nezávislost a územní celistvost všech zemí“. Také vybízí k ukončení „mentality studené války“, což bývá standardní termín pro to, co Peking považuje za hegemonii USA a zasahování do záležitostí jiných zemí.
„Bezpečnost jedné země nemůže být zajištěna na úkor bezpečnosti jiných zemí a regionální bezpečnost nemůže být zajištěna posílením či dokonce rozšířením vojenských bloků,“ citovala ruská státní agentura TASS z dokumentu, který vybízí přihlížet k „legitimním zájmům a obavám všech zemí v oblasti bezpečnosti“.
K čínskému plánu se ze zahraničních politiků vyjádřil britský ministr obrany Ben Wallace, který podle agentury Reuters uvedl, že je „přesvědčený o tom, že Čína si přeje konec války na Ukrajině“.
Ukrajinská chargé d’affaires v Pekingu Žanna Leščynská podle agentury Kjódó prohlásila, že „Ukrajina vnímá jako dobrý krok, že se Čína snaží zapojit do světových snah ukončit krizi“. Velvyslanec EU v Číně Jorge Toledo na téže tiskové konferenci řekl, že Čína má jako člen RB OSN „zvláštní odpovědnost bránit a prosazovat hodnoty, které byly agresorem v této válce hrubě porušeny“.
Čína se ve čtvrtek zdržela hlasování, když Valné shromáždění OSN schválilo nezávaznou rezoluci, která vyzývá Rusko, aby ukončilo nepřátelství na Ukrajině a stáhlo svá vojska z napadené země.
