Válka na UkrajiněČína předložila svůj plán na ukončení války, vyzvala k příměří a k...

Čína předložila svůj plán na ukončení války, vyzvala k příměří a k jednáním

Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání. Informovaly o tom tiskové agentury s tím, že jde o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války. Plán zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.

„Všechny strany by měly podporovat Rusko a Ukrajinu, aby se ubíraly shodným směrem a co nejdříve obnovily přímý dialog,“ míní čínská diplomacie. Zdůraznila, že „jaderné zbraně nesmí být použity“.

„Je třeba se postavit hrozbě či použití jaderných zbraní,“ praví dokument nazvaný Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize. Naléhá také, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo.

Plán také vyzývá k ukončení západních sankcí proti Rusku, k přijetí opatření k zajištění jaderných zařízení, ke zřízení humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů a k zajištění vývozu obilí, jehož přerušení způsobilo globální zdražování potravin.

Stanovisko Číny k válce na Ukrajině měl představit v projevu i prezident Si Ťin-pching. Není jasné, zda se jeho projev uskuteční; zpravodajský server Newsweek informoval, že Si projev přednese dnes před OSN. Rada bezpečnosti (RB OSN) k jednání o míru na Ukrajině zasedne v 16:00 SEČ. Mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin dnes novinářům řekl, že k prezidentově projevu „nemá žádné informace“.

Čína prohlašuje, že je v konfliktu neutrální, ale s Ruskem má silné vazby jako protiváhu vůči USA. Odmítla kritizovat ruskou invazi na Ukrajinu a vůbec ji označit za invazi, zatímco obviňuje Západ z vyprovokování a „rozdmýchávání“ konfliktu dodávkami zbraní Ukrajině.

Podle Spojených států naopak Čína zvažuje, že Rusku poskytne zbraně a munici pro boje na Ukrajině. Německý týdeník Der Spiegel ve čtvrtek napsal, že Rusko jedná s čínským výrobcem o nákupu stovky dronů s termínem dodání v dubnu. Mluvčí čínské diplomacie Wang dnes řekl novinářům, že „v této věci se v poslední době objevilo mnoho dezinformací a měli bychom sledovat, kdo za nimi stojí“.

Mírový návrh podle agentury AP rozvíjí především dlouhodobě známá čínská stanoviska, včetně odkazu na nutnost zaručit „svrchovanost, nezávislost a územní celistvost všech zemí“. Také vybízí k ukončení „mentality studené války“, což bývá standardní termín pro to, co Peking považuje za hegemonii USA a zasahování do záležitostí jiných zemí.

„Bezpečnost jedné země nemůže být zajištěna na úkor bezpečnosti jiných zemí a regionální bezpečnost nemůže být zajištěna posílením či dokonce rozšířením vojenských bloků,“ citovala ruská státní agentura TASS z dokumentu, který vybízí přihlížet k „legitimním zájmům a obavám všech zemí v oblasti bezpečnosti“.

K čínskému plánu se ze zahraničních politiků vyjádřil britský ministr obrany Ben Wallace, který podle agentury Reuters uvedl, že je „přesvědčený o tom, že Čína si přeje konec války na Ukrajině“.

Ukrajinská chargé d’affaires v Pekingu Žanna Leščynská podle agentury Kjódó prohlásila, že „Ukrajina vnímá jako dobrý krok, že se Čína snaží zapojit do světových snah ukončit krizi“. Velvyslanec EU v Číně Jorge Toledo na téže tiskové konferenci řekl, že Čína má jako člen RB OSN „zvláštní odpovědnost bránit a prosazovat hodnoty, které byly agresorem v této válce hrubě porušeny“.

Čína se ve čtvrtek zdržela hlasování, když Valné shromáždění OSN schválilo nezávaznou rezoluci, která vyzývá Rusko, aby ukončilo nepřátelství na Ukrajině a stáhlo svá vojska z napadené země.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama