Chudší země světa vítají dnešní dohodu z klimatické konference COP27 o vytvoření nového fondu, který jim má kompenzovat škody způsobené změnami klimatu. Je to podle nich krok ke klimatické spravedlnosti. Podle analytiků je fond zatím jen na papíře a bude nutné sledovat, jak se ho podaří naplnit.
Mezi nejaktivnější země v prosazování nového klimatického fondu patřil Pákistán, který letos postihly ničivé povodně. Jeho premiér Šahbáz Šaríf dnes zřízení nového fondu přivítal a označil ho za „první rozhodující etapu na cestě ke klimatické spravedlnosti“. Pákistánská ministryně pro klimatickou změnu Sherry Rehmánová uvedla, že fond „není charita“. „Je jasné, že je to záloha na dlouhodobé investování do naší společné budoucnosti“.
Cop27 agrees to historic ‘loss and damage’ fund to compensate developing countries for climate impacts https://t.co/dYVN9lOtfr
— The Guardian (@guardian) November 20, 2022
Státy světa se v noci na dnešek na klimatické konferenci COP27, která měla původně skončit už v pátek, dohodly na zřízení kompenzačního fondu. Chudší země z něj mají dostávat prostředky na zmírnění důsledků klimatických změn, jako jsou stále častější sucha, záplavy a bouře, ale i stoupající hladina moří a rozšiřování pouští. Zřízení fondu bylo jedním z hlavních témat závěrečných jednání na konferenci v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch.
Přispívat by do fondu měly rozvinuté země i některé mezinárodní finanční instituce. Například Čína, která je v současnosti největším znečišťovatelem ovzduší, ale nebude muset jako rozvíjející se ekonomika zpočátku peníze do fondu posílat. Podle agentury AP je ale možnost čínských příspěvků stále na stole. Na čínském zapojení do financování kompenzačního fondu trvaly například USA nebo Evropská unie.
Maledivská ministryně klimatu Aminas Šaunaová označila dohodu za „historickou pro lidi i planetu“. Maledivy a další ostrovní státy ohrožují globální změny klimatu, které vedou k růstu hladin moří a oceánů. Ministryně ale byla kritická k té části dohody, která hovoří o udržení oteplení planety do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a snížení emisí skleníkových plynů. „Musíme postupně opustit fosilní paliva,“ vyzvala Šaunaová. Podle ní by nejpozději od roku 2025 emise měly začít klesat.
„Máme kompromis, která nás uspokojil, ale nevyvolává radost,“ uvedl premiérka dalšího ostrovního státu, Barbadosu, Mia Mottleyová. I podle ní je dohoda o vytvoření fondu „historickým momentem“. „Konečně jsme dosáhli klimatické spravedlnosti,“ uvedl také ministr financí ostrovního státu Tuvalu Seve Paeniu.
Výsledek jednání uvítal také generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj je „ale jasné, že to nestačí“.
Agentura AP upozornila, že řada chudších zemí považuje budoucí platby ze schváleného fondu za svého druhu reparace. Ačkoli mají totiž na změnách klimatu největší podíl rozvinuté průmyslové země, největší škody způsobují přírodní katastrofy zhoršené klimatickými změnami v chudších částech světa.
„Nyní máme prázdný košík. Teď ho potřebujeme naplnit, aby pomoc začala proudit k lidem, na které mají (klimatické změny) největší dopad,“ cituje deník The Guardian analytika Mohameda Adowa. Podle něj se ukázalo, že jednání na úrovni OSN může dosáhnout cílů. Původně totiž nový klimatický fond nebyl mezi hlavními body konference.
