Peking 18. prosince 2022 (PROTEXT/PRNewswire) – Význam biologické rozmanitosti pro rozvoj lidstva je zřejmý už z faktu, že více než polovina světového HDP pochází z přírodních zdrojů a na biologické rozmanitosti moří a pobřeží závisí obživa více než tří miliard lidí. Ekosystém Země je však v ohrožení – podle statistik OSN je 97 % ekosystému poškozeno.
Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval mezinárodní společenství, aby společně reagovalo na změnu klimatu a úbytek biologické rozmanitosti. Učinil tak v projevu, který ve čtvrtek přednesl prostřednictvím videopřenosu na slavnostním zahájení segmentu na vysoké úrovni v rámci konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (Conference of the Parties to the Convention on Biological Diversity, COP15).
Si uvedl, že je třeba spolupracovat na dokončení globálního rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 (Post-2020 Global Biodiversity Framework) a určit cíle a cesty pro globální ochranu biologické rozmanitosti.
Dodal, že prostřednictvím Mezinárodní koalice pro zelený rozvoj v rámci Iniciativy nové Hedvábné stezky (Belt and Road Initiative International Green Development Coalition, BRIGC) je Čína připravena ze všech sil podpořit ostatní rozvojové země a pomoci jim pozvednout globální správu biologické rozmanitosti na novou úroveň.
V rámci projevu zmínil také Kunmingský fond biologické rozmanitosti jako ukázku čínského úsilí pomoci rozvojovým zemím v ochraně biodiverzity.
Iniciativu Číny založit Kunmingský fond biologické rozmanitosti a převzít iniciativu investováním 1,5 miliardy jüanů (přibližně 215 milionů dolarů) na podporu ochrany biologické rozmanitosti v rozvojových zemích oznámil Si loni v říjnu na summitu vedoucích představitelů COP15 v Kchun-mingu v provincii Jün-nan na jihozápadě Číny.
Mezinárodní snahy o podporu biologické diverzity však Čína podporuje už dlouhodobě. Jako jedna z prvních podepsala a ratifikovala Úmluvu o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD) a od roku 2019 se stala největším přispěvatelem do jejího základního rozpočtu i protokolů.
Podle čínské bílé knihy o ochraně biologické rozmanitosti podpořila země v rámci spolupráce Jih-Jih v oblasti ochrany biologické rozmanitosti více než 80 rozvojových zemí.
Na domácí úrovni Čína v posledních letech zintenzivnila rozvoj systému ochrany přírody prostřednictvím sítě národních parků, vypracovala celostátní „krajní meze“ ekologické ochrany a prosazovala integrovanou ochranu a systematickou obnovu hor, řek, lesů, zemědělských oblastí, jezer, pastvin a pouští.
První skupina národních parků, včetně Národního parku tropických deštných pralesů Chaj-nan a Národního parku pro pandy velké, byla založena v loňském roce a další se připravují. Mezinárodní společenství rovněž ocenilo její „krajní meze“ nebo „červené linie“ ekologické ochrany jako inovativní model ochrany přírody. Tyto linie vymezují zóny kritické pro funkci životního prostředí nebo ekologicky citlivé oblasti s cílem ochránit významnou většinu vzácných a ohrožených druhů a jejich stanovišť.
V důsledku toho se v Číně rozšiřují biotopy volně žijících živočichů a jejich populace rostou. Uvádí to bílá kniha s názvem „Ochrana biologické rozmanitosti v Číně“, kterou v roce 2021 zveřejnila informační kancelář Státní rady.
Například populace pand velkých ve volné přírodě se za posledních 40 let zvýšila z 1114 na 1864 kusů. Také počet ibisů chocholatých vzrostl z pouhých sedmi jedinců na více než 5 000 a počet gibonů hainanských, nejvzácnějších primátů na světě a nejohroženějších ze všech druhů gibonů na světě, se zvýšil z méně než 10 jedinců v 80. letech minulého století na nejméně 36 jedinců v současnosti.
V bílé knize se dále uvádí, že Čína zřídila téměř 10.000 přírodních rezervací, které pokrývají asi 18 % celkové rozlohy země.
Rozmanitost a udržitelnost svých ekosystémů hodlá Čína zvyšovat také v budoucnu.
Kontakt: Jiang Simin, +86-188-2655-3286, cgtn@cgtn.com
