-0.1 C
Czech
Středa 11. února 2026
Protext ČTKČesko má nejnižší podíl vědkyň z celé EU. Program pod záštitou UNESCO...

Česko má nejnižší podíl vědkyň z celé EU. Program pod záštitou UNESCO to chce změnit

Praha 11. února 2026 (PROTEXT) – Podíl žen ve vědě a výzkumu u nás jen s námahou přelézá čtvrtinu. To naši zemi řadí na chvost vyspělého světa, což mimochodem platí i o celé řadě dalších indikátorů rovnosti pohlaví. Právě začíná jubilejní dvacátý ročník programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě, který na tyto souvislosti bude upozorňovat v rámci ucelené mediální kampaně.

Dnes slavíme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, Valným shromážděním OSN vyhlášený v roce 2015. Podle Eurostatu se tehdy v rámci Evropské unie podíl žen ve vědeckovýzkumných oborech pohyboval kolem třetiny, do roku 2024 však dorostl na 40,4 procenta. Česko tento vývoj ovšem zcela minul, odpovídající hodnota u nás již mnoho let osciluje kolem 27 procent. Další srovnání jsou ještě méně lichotivá, například ve správních radách českých vědeckých institucí sedělo v roce 2022 pouze 17,4 procent žen, zatímco pro Unii jako celek je tento podíl s 39,5 procenty více než dvojnásobný.

Situace se pro ženy ve vědě v mnoha směrech zlepšuje, ale stále příliš pomalu. A my jako společnost potřebujeme více vědkyň – a nejde o nějaké kvóty – jde o rozmanitost. Ženy tvoří polovinu lidstva a přináší unikátní pohledy, zkušenosti a výzkumná témata a také se stávají vzorem a inspirací. A právě z rozmanitosti vznikají inovace a také schopnost čelit výzvám dnešního světa,“ zdůrazňuje Pavla Hubálková, popularizátorka vědy a autorka knihy Neviditelné ženy ve vědě. A dodává: „Věda byla po dlouhá léta doménou mužů a tak se na témata, která více trápí ženy, zapomínalo. Dnes tak létáme do vesmíru a stavíme roboty, ale o tématech jako menstruace, endometrióza nebo menopauza toho stále příliš nevíme.“

V předvečer Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, tedy v úterý 10., se Pavla Hubálková účastnila první letošní veřejné akce programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Panelová diskuze na dané téma se konala na půdě Akademie věd ČR, která program dlouhodobě podporuje, a dále na pódiu usedly doktorka Ilona Müllerová jako místopředsedkyně AV ČR a Markéta Hujerová, Ph.D, mezinárodně významná výzkumnice na poli nanomateriálů, zakladatelka start-upu Nanoflexion a jedna ze tří laureátek L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě 2025. Dále se do diskuse aktivně zapojily vědkyně Ing. Silvie Rimpelová, PhD. a Mgr. Michaela Tencerová, PhD.

Program Pro ženy ve vědě stojí na dvou hlavních pilířích. Jedním je upozorňování na podreprezentaci žen ve vědě prostřednictvím médií a akcí, jako byla včerejší velmi povedená diskuze. A zároveň oceňujeme mladé badatelky za jejich přínos vědě, a to i finančně, abychom je podpořili na praktické rovině. Naše laureátky se stávají svého druhu ambasadorkami české vědy a žen v ní. Po celý rok se je snažíme zviditelňovat tak, aby inspirovaly mladé lidi, a to nejen dívky, k této profesní cestě,“ popisuje cíle programu Ivona Karvinen, jeho šéfka pro Českou a Slovenskou republiku ve společnosti L‘Oréal.

Program L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě přitom letos slaví dvacáté jubileum svého konání v České republice. Za tu dobu si v jeho rámci udělovaná ocenění převzalo již 53 talentovaných vědkyň, které si mezi sebou rozdělily přibližně 12 milionů korun. Každoročně totiž každá ze tří laureátek obdrží finanční podporu ve výši 200 tisíc korun, kterou může využít libovolně, ať už na financování pracovní stáže, pořízení vybavení nebo třeba na výpomoc s hlídáním dětí či jiné usnadnění náročné práci vědkyně.

Program je otevřen pro badatelky v přírodovědeckých oborech, formálních vědách, jako jsou matematika či informatika, a na poli technologií. Kritéria způsobilosti zahrnují ukončené doktorské studium a věk do 40 let včetně. Přihlášky lze podávat výhradně elektronicky do 30. dubna 2026 a jsou k nalezení na webu www.prozenyvevede.cz.

O programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě

Nadace L’Oréal podporuje ženy po celém světě, dává jim možnost utvářet svou budoucnost a měnit společnost k lepšímu. Zaměřuje se na tři hlavní oblasti: vědecký výzkum, inkluzivní krásu a opatření v oblasti klimatu.

Talentový program L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě byl založen v Paříži v roce 1998 za účelem podpory žen – vědkyň. Program si klade za cíl oceňovat úspěchy již etablovaných vědkyň a vliv jejich odborné činnosti na současnou společnost, ale rovněž poskytovat podporu mladým vědkyním na počátku kariéry. Od svého vzniku se postupně rozšířil do mnoha států světa a vyznamenal více než 4 400 žen ze 140 zemí.

Zdroj: L’Oréal

Reklama

Doporučujeme

Policie zadržela muže kvůli zmizení Nancy Guthrie

Policie v Arizoně zadržela muže k výslechu v souvislosti se zmizením Nancy Guthrie, matky moderátorky pořadu Today Savannah Guthrie. Muže zastavili při silniční kontrole jižně od Tucsonu, úřady zatím nezveřejnily, kdo je a jakou roli mohl v případu hrát.

Ruský úřad omezí komunikační aplikaci Telegram, porušuje podle něj zákony

Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor omezí internetovou aplikaci Telegram. Podle něj tato komunikační platforma porušuje ruské zákony, informují média. Pavel Durov, v Rusku narozený zakladatel Telegramu, uvedl, že aplikace bude bez ohledu na nátlak ctít svobodu projevu a ochranu soukromí uživatelů.

Po masové střelbě v Kanadě je deset mrtvých včetně útočnice

V kanadském Tumbler Ridge v Britské Kolumbii zemřelo při hromadné střelbě deset lidí včetně podezřelé. Policie zasahovala u místní střední školy a také v jednom domě, část obětí našla uvnitř školy.

Král Karel je připraven spolupracovat s policií kvůli obviněním kolem Andrewa

Britská monarchie znovu čelí nepříjemným otázkám. Nová vlna dokumentů spojených s Jeffrey Epsteinem vrací do centra pozornosti Andrewa Mountbatten-Windsor. Poprvé se k situaci přímo vyjádřil i král Karel. Naznačil, že palác nebude stát stranou, pokud se policie rozhodne jednat.

Budíček pro Evropu. Musí se stát mocností, vyzývá Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby se důrazněji prosadila na globální scéně a začala jednat jako skutečná velmoc. Kontinent podle něj čeká budíček v důsledku rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států.

Europoslanci schválili snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990

Europoslanci dnes schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028.

Evropa zažila nejchladnější leden za posledních 16 let

Leden letošního roku byl v Evropě překvapivě studený. Podle služby Copernicus šlo o nejchladnější leden za posledních šestnáct let, průměrná teplota totiž klesla na minus 2,34 stupně Celsia. Na konci měsíce se nad severní polokoulí zvlnil polární jet stream a poslal mrazivý vzduch hluboko nad Evropu i Severní Ameriku. Některé regiony tak zažily zimní dny, jakých se v posledních letech objevuje čím dál méně.

Trump pohrozil Kanadě, že nepovolí otevřít nový most mezi oběma státy

Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil, že nepovolí otevření dokončovaného mostu mezi americkým Detroitem a městem Windsor v Kanadě. Jako důvody na své sociální síti Truth Social zmínil kanadské vlastnictví mostu, odmítání prodeje amerického alkoholu v kanadské provincii Ontario, kanadská cla na americké mléčné produkty a kanadská obchodní jednání s Čínou.

Bangladéš těsně před volbami uzavřel obchodní dohodu s USA

Bangladéš dosáhl obchodní dohody s USA. Jihoasijská země se otevře širší škále amerického zboží. Na oplátku zajistí Bílý dům celní výjimky pro některé její oděvy a tarif na veškerý dovoz sníží z 20 na 19 procent. Bangladéš je hned po Číně druhým největším vývozcem oblečení.

Cílem jaderných rozhovorů podle Íránu bylo zjistit, zda USA věc berou vážně

Cílem nepřímých rozhovorů o íránském jaderném programu bylo zjistit, zda Spojené státy k věci přistupují vážně, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí íránské diplomacie. Dodal, že krátká schůzka ukázala, že obě strany mají dostatek porozumění k tomu, aby rozhovory navzdory nedůvěře pokračovaly.

Nálety ruských dronů v noci zranily pět lidí, uvedly ukrajinské úřady

Čtyři zraněné, včetně dítěte, si v noci na dnešek vyžádal ruský útok drony na ukrajinskou Záporožskou oblast, v Oděské oblasti ruské údery vedly k výpadkům dodávek elektřiny. Jeden člověk utrpěl zranění při ruském útoku na město Družkivka v Doněcké oblasti, informovaly ukrajinské úřady. S výpadky elektřiny v důsledku ukrajinských útoků se podle médií potýkají také obyvatelé Belgorodské oblasti na západě Ruska.

Drahé paměťové čipy dělí trhy na vítěze a poražené

Ceny paměťových čipů v posledních měsících prudce rostou, což je jasně patrné na akciových trzích. Výrobci pamětí zaznamenávají raketový růst, zatímco společnosti závislé na dodávkách elektroniky čelí tlaku na marže a nejistotě ohledně toho, jak dlouho bude napětí v dodávkách trvat.

USA a Arménie uzavřely dohodu o civilní jaderné spolupráci

J. D. Vance dorazil do Arménie jako první úřadující viceprezident USA v historii země. V Jerevanu jednal s premiérem Nikolou Pashinyanem a oba oznámili posun v jednáních o civilní jaderné energetice. Washington tím posiluje vazby se státem, který dlouho spoléhal na Rusko, a zároveň tlačí na „mírovou dividendu“ po dohodě s Ázerbájdžánem.

Spojené státy zaútočily na další loď v Pacifiku, dva lidé zemřeli

Americká armáda ve východním Pacifiku zaútočila na další loď, která měla na palubě převážet drogy. Dva členové posádky zemřeli, jeden přežil a v rámci záchranné akce po něm pátrá ekvádorská pobřežní stráž. Šlo o třetí takový útok v tomto roce, k tomu předchozímu došlo minulý týden.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama