Praha 8. prosince 2025 (PROTEXT) – Provoz budov, zejména těch ve veřejném vlastnictví, nikdy nebyl dražší než dnes. Mimo jiné to padlo na semináři Chytrá energetika ve facility managementu, který pořádala česká pobočka mezinárodní asociace facility managementu IFMA CZ, spolu s energeticko-konzultační společností PKV Build. S novou legislativou, která bude platit od 1. ledna 2027, se ale otvírá možnost, jak výdaje státu na provoz budov výrazně snížit.
Naději na změnu přináší zákon č. 330/2025 Sb. o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí. Ten zavádí povinnost využívat digitální 3D modely při projektování, výstavbě a správě nových veřejných budov s hodnotou nad 150 milionů korun. V praxi to znamená, že stát začne spravovat svůj majetek na základě přesných dat – ne odhadů a papírových tabulek.
„Díky digitálním modelům se správa majetku výrazně zjednoduší a zpřehlední. Když budou data udržovaná aktuální, už se nestane, že se při každém tendru znovu počítá rozloha nemocnice nebo školy a pokaždé vyjde jiný výsledek. Na tři kliknutí bude možné zjistit, kolik je v objektu oken nebo radiátorů, a podle těchto data zadávat výběrová řízení,“ vysvětluje Jiří Knap, prezident IFMA CZ.
Efektivita není ničí starost
Nový zákon se dotkne vlastníků veřejných budov, státu a krajů. Ti by se v ideálním světě měli starat o to, aby byl provoz objektů co nejhospodárnější. To se ale ne vždy děje. Instituce totiž mívají investiční odbor, který řeší rozsáhlé opravy a rekonstrukce, a správu majetku, která majetek spíš eviduje, než aby řešila vyhodnocení optimální správy a údržby. Efektivitu chodu, tedy zda se někde nesvítí nebo netopí zbytečně, tak jako by nikdo neměl na starost. Například v případě škol by se o to měli starat ředitelé vzdělávacích institucí, ti na to ale z pochopitelných důvodů nemají prostor.
Teď by ale měl přijít podnět ke změnám. „Vnímáme to jako obrovskou příležitost. Když už se budou v BIMu modelovat a vytvářet digitální dvojčata nových budov, dává smysl, aby se k tomu zdigitalizovaly i objekty již vystavěné. Pokud to všechno propojíme s energetickým managementem objektů, získáme dokonalý přehled, budeme moct srovnávat, kde to funguje efektivněji a který areál naopak potřebuje rekonstrukci,“ líčí Ivan Korolov, specialista PKV na komunální energetiku.
Podle jeho zkušeností se teď rekonstruuje spíš na základě pocitu nebo kvůli konkrétnímu problému, například zatékající střeše. Často ale pro tato rozhodnutí neexistuje žádná konkrétní opora v datech. „To, že teď data získáme, nám umožní daleko lépe plnit roli dobrého hospodáře. Mohlo by to také otevřít cestu k tomu, že by se dříve řešily menší problémy, které tak nepřerostou ve větší,“ podotkl Korolov s tím, že teď se to neděje kvůli tomu, že dotační schémata jsou stavěná jen na velké komplexní rekonstrukce.
Zdroj: PKV Build
