0.3 C
Czech
Pátek 16. ledna 2026
EkonomikaČeské banky nadále hromadí vklady u ČNB, navzdory výraznému snížení úrokových sazeb

České banky nadále hromadí vklady u ČNB, navzdory výraznému snížení úrokových sazeb

České banky nadále ukládají peníze u České národní banky (ČNB), i když úrokové sazby postupně klesají. Tento trend pokračuje i po prosincovém poklesu úrokových sazeb, přesto banky jen od ledna do dubna letošního roku navýšily své vklady u ČNB o dalších 50 miliard korun. Informoval o tom server e15.

Jen během května vyplatila Česká národní banka tuzemským bankám na úrocích za peníze, které si u ní uložily, přes 12,5 miliardy korun. Vklady bank u centrální banky se v posledním roce neustále zvyšují, a to i přes klesající úrokové sazby. Jaký má tento trend dopad na finanční stabilitu ČNB a proč banky nadále ukládají své peníze u centrální banky?

Nedávné údaje z konce dubna ukazují, že domácí banky mají uloženo u České národní banky 2,89 bilionu korun, což je zhruba o deset procent více než před rokem. Tento růst vkladů přichází navzdory snížení úrokových sazeb ČNB od prosince 2022, kdy byly úroky na úrovni sedmi procent. Aktuální úroková sazba činí 5,25 procenta. „Vklady bank u ČNB zhruba v posledním roce a půl stoupají,“ uvedl mluvčí národní banky Jaroslav Krejčí. Tento nárůst jde primárně na vrub úročení těchto vkladů sazbami ČNB, píše deník e15.

Objem vyplácených úroků komerčním bankám představuje pro ČNB velké náklady. Momentálně je jedním z nejvýznamnějších příčin více než čtyřsetmiliardové ztráty nahromaděné v posledních letech. „Českou národní banku dohání objem natištěných peněz z období kurzového závazku. Náklady měnové politiky nejsou zadarmo a je to vidět na úložkách, jejichž objem roste,“ vysvětluje portfolio manažer Erste Asset Management Tomáš Kroužel.

Důvody, proč banky pokračují v ukládání peněz u centrální banky, jsou různé. Banky mají přebytek peněz, které nedokážou spotřebovat ve svém tradičním byznysu, tedy v půjčování peněz. Navíc preference lidí držet hotovost oslabuje, což znamená, že část hotovostního polštáře banky mohou uložit u ČNB. Téma úročení bankovních vkladů je klíčové a jeho první kapitola se datuje do roku 2013, kdy ČNB spustila devizové intervence. Tyto intervence vedly mimo jiné k prudkému růstu vkladů bank u ČNB.

Současná výše bankovních vkladů při aktuálním úroku znamená ročně kolem 150 miliard korun vyplacených na úrocích komerčním bankám. Tento fakt je značně nákladný pro ČNB, která musí vyplácet tyto úroky. I přesto, že úročení kleslo téměř o dva procentní body od prosince do současnosti, banky nadále přidávají své vklady u centrální banky.

Reklama

Doporučujeme

Prezident Pavel zahájil ve Lvově návštěvu Ukrajiny

Český prezident Petr Pavel je na Ukrajině. Schůzkou s představiteli místní správy v západoukrajinském Lvově dnes zahájil svou třetí návštěvu Ruskem napadené země od nástupu do funkce hlavy státu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macháč v Adelaide prošel do semifinále, Siniaková si zahraje finále čtyřhry

Tomáš Macháč zvládl v Adelaide čtvrtfinále generálky na Australian Open a postoupil do semifinále. Osmý nasazený porazil Španěla Jaumeho Munara 6:4, 6:4 a čeká ho turnajová dvojka Tommy Paul. Američan v dalším zápase přehrál domácího kvalifikanta Aleksandara Vukice 6:3, 6:2.

Boeing věděl o vadě dílu spojené s pádem nákladního letadla UPS

Nákladní letadlo UPS se v listopadu v Kentucky zřítilo po dramatickém selhání u křídla a zahynulo při tom 15 lidí. Vyšetřovatelé teď popisují, že problém souvisel se strukturální vadou části uchycení motoru, kterou Boeing zaznamenal už před lety u podobných strojů.

Americký zásah v Grónsku by byl katastrofa, konec světa, varoval Tusk

Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval dnes polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.

Kreml souhlasí s Trumpem, že uzavření míru brzdí Kyjev, a ne Moskva

Rusko souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v názoru, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, a ne ruský vůdce Vladimir Putin zdržuje dosažení potenciální mírové dohody. Uvedl to dnes podle agentur Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Současně varoval, že se Kyjevu "každým dnem" zužuje prostor pro rozhodování o ukončení války.

Rusko vyhošťuje britského diplomata, obviněného ze špionáže

Rusko vyhošťuje britského diplomata, o kterém ruská tajná služba FSB tvrdí, že jej kontrarozvědka odhalila jako pracovníka britské zpravodajské služby. Ruské ministerstvo zahraničí předalo protest britské chargé d´affaires v Moskvě a pohrozilo zrcadlovou odvetou, pokud by britská strana reagovala podobným krokem, uvedly tiskové agentury. Britská vláda nyní podle agentury Reuters uvedla, že svou reakci pečlivě zvažuje.

Posádka mise Crew-11 se kvůli zdravotnímu problému astronauta vrátila na Zemi

Zpět na Zemi se dnes z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) kvůli zdravotnímu problému astronauta vrátila čtyřčlenná posádka mise Crew-11. Přistání na vodní hladinu u kalifornských břehů živě na svém webu přenášel americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Trump zavádí 25procentní clo na některé čipy, umožní poplatky za prodej v Číně

Americký prezident Donald Trump zavedl 25procentní poplatek na prodej pokročilých čipů Nvidia H200 a AMD MI325X v zahraničí. Exekutivní příkaz souvisí s povolením prodávat tyto čipy na čínském trhu. Poplatek se bude vybírat formou cla za dovoz čipů, pokud jsou tyto čipy následně znovu vyvezeny do zahraničí, napsal Bílý dům ve středečním doprovodném dokumentu.

Americký útok na Venezuelu způsobil Rusku ekonomický bolehlav

Krátkodobé náklady a dlouhodobý přínos –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak lze popsat dopad amerického útoku na Venezuely na Rusko. Moskva měla s Caracasem dlouhodobé obchodní vazby, které teď prezident Donald Trump zpřetrhal. Přijde tak o velké množství peněz. Z dlouhodobého hlediska si ale nemohla přát nic lepšího.

Zabíjení v Íránu podle Trumpa skončilo. Americký úder je blízko, spekulují experti

Zabíjení v Íránu skončilo a nejsou plánovány žádné popravy, oznámil americký prezident Donald Trump, který získal tuto informaci od důvěryhodného zdroje. Také naznačil, že k vojenskému úderu vůbec dojít nemusí. Násilné protesty přitom pokračují a experti naopak spekulují, že USA udeří už brzy.

Dvě tragédie během dvou dnů, v Thajsku znovu spadl jeřáb

Ještě ani neuplynul den od tragédie na severovýchodě Thajska a země řeší další smrtelnou nehodu spojenou se stavební technikou. U Bangkoku se zřítil jeřáb na silnici, zničil dvě auta a dva lidé přišli o život. Další zranění skončili v péči záchranářů.

Klimatické změny dopadají na zimní olympijské hry

Zimy jsou kratší, sněhu ubývá a organizátoři zimních olympijských her se čím dál víc spoléhají na umělé zasněžování. Klimatická změna výrazně ovlivňuje podmínky pro zimní sporty a bez zásadních změn budou budoucí olympiády v ohrožení.

Zoe Saldaña je nejvýdělečnější herečkou všech dob

Scarlett Johansson byla sesazena z trůnu. Zoe Saldaña se díky tržbám z třetího dílu Avataru stala nejvýdělečnější herečkou všech dob. Na vrchol ji vynesly role v největších filmových franšízách posledních let.

Grónská vláda uvedla, že Dánsko a spojenci zvýší vojenskou přítomnost u ostrova

Grónská vláda oznámila, že Dánsko ode dneška společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska v rámci slibu posílit obranu v Arktidě, píše agentura Reuters. Vojenské jednotky v oblasti absolvují výcvik, který je má připravit na operace v arktických podmínkách. Cílem cvičení je posílit akceschopnost Severoatlantické aliance v regionu a zvýšit jeho bezpečnost. Švédský premiér Ulf Kristersson na síti X následně oznámil, že někteří důstojníci švédské armády na arktický ostrov už přicestovali.

Oteplování zrychluje. Rok 2025 byl toho dalším důkazem

Loňský rok byl podle Světové meteorologické organizace (WMO) třetím nejteplejším v historii měření. Klimatičtí vědci očekávají, že tempo oteplování může překročit hranici 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou ještě před koncem desetiletí. To znamená o deset let dříve, než světoví lídři před 30 lety v Paříži při podpisu revolučního dokumentu předpokládali.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama