Češi rok před zahájením Expo představují český národní pavilon ve virtuální realitě

Generální komisař české účasti na světové výstavě Ondřej Soška ve středu 17. dubna 2024 podepsal smlouvu s generálním dodavatelem stavby na český národní pavilon, japonskou stavební společností Daisue (jejím generálním ředitelem Kazunori Muraem). Při této příležitosti se uskutečnila rovněž virtuální premiéra českého národního pavilonu. Ten má nyní své virtuální dvojče, jen kousek za Prahou, v sídle společnosti Virtuplex. Rok před zahájením světové výstavy si tak partneři z řad firem, ale i krajů, měst a nejrůznějších institucí můžou pavilon projít a bavit se o možnostech spolupráce.

„Možnost procházet pavilon s 3D brýlemi, vidět jej v měřítku 1:1, odchytávat nejrůznější nedostatky ještě před tím, než začneme stavět, a zároveň ukazovat velice reálný model našim zasmluvněným i potenciálním partnerům, je nedocenitelná. Celý projekt jsem od počátku koncipoval tak, že jsem chtěl dát příležitost skvělým českým architektům i českým dodavatelům ukázat svůj talent a kreativitu, prezentovat se v zahraničí a otevírat nové příležitosti a možnosti spolupráce. Proto jsme vyhlásili po více než dvaceti letech otevřenou architektonickou soutěž, do níž se přihlásilo skvělých 38 projektů. Výhodou architektonické soutěže oproti v posledních letech používanému Design & Build (tedy situaci, kdy naráz soutěžíte stavební firmu i architekty) je fakt, že můžeme mít design a celý proces lépe pod kontrolou tak, aby byl v souladu koncepcí české účasti na Expo 2025, kterou v roce 2022 schválila vláda,“ říká generální komisař české účasti Ondřej Soška.

Na převedení českého národního pavilonu pro světovou výstavu Expo 2025 v Ósace do virtuální reality se příkladně ukázaly velké přínosy moderních technologií virtuální reality. Od raných fází projektu bylo možné procházet pavilonem v prostoru haly ve Virtuplexu a ladit s architekty model do posledního detailu – od použitých materiálů až po intenzitu světla uvnitř. Díky virtuálnímu modelu vzniklo také vůbec první video českého národního pavilonu.

„S organizačním týmem Expo jsme detailně diskutovali a simulovali například cestu pavilonem a jeho klíčové části. Díky tomu, že v modelu procházíte v měřítku 1:1, máte možnost vnímat všechny vzdálenosti, pohledy na interiér ale také výhledy ven z pavilonu. Prostřednictvím různých variant řešení interiéru umožňuje také model obchodním partnerům bližší seznámení s potenciálními variantami využití prostor,“ přibližuje několikaměsíční práci spoluzakladatel a CEO Virtuplexu Martin Petrovický.

Druhým krokem po architektonické soutěži je pak vybrat zhotovitele pavilonu – někoho, kdo budovu postaví. „Přestože se nám nepodařilo najít českou firmu, která by disponovala legislativou požadovanou japonskou stavební licenci, hledali jsme japonské firmy, které chtějí spolupracovat s českými dodavateli. Do Japonska totiž plánujeme dovézt české dřevo a sklo,“ vysvětluje komisař Soška a doplňuje: „Do výběrového řízení na generálního dodavatele jsme na základě předchozích indikací a projeveného zájmu přizvali šest firem, nabídku jsme obdrželi od třech z nich. Nejnižší nabídku podala firma Daisue.“

Po podpisu smlouvy, který proběhl ve středu 17. dubna 2024 ve Virtuplexu, začne firma Daisue s přípravnými pracemi na českém pozemku na ostrově Jumešima v Ósace.

„Jsme velmi rádi, že můžeme být součástí výstavby českého národního pavilonu a že se nám dostalo takové pocty. Český pavilon bude náročná stavba – dřevěná CLT konstrukce se bude obkládat sklem. Naše firma se ale v současné době začíná více zabývat výstavbou dřevostaveb a váš pavilon bereme jako skvělou referenci pro další zakázky. S Českou republikou bychom do budoucna chtěli navázat hlubší spolupráci,“ říká generální ředitel a prezident společnosti Daisue Kazunori Murao.

„Pavilon bude využívat svého exponovaného umístění na křižovatce pobřežní promenády a hlavního bulváru a za každého počasí na sebe strhávat pozornost svou dominantní solitérní hmotou a vizualitou skleněné transparentní obálky objektu. Fasáda z tabulového uměleckého skla odkazuje na bohatou historii sklářství na českém území a zároveň nabízí neobvyklé výstavní prostory s proměnlivou vnitřní atmosférou. Dům bude exponátem sám o sobě,“ přibližují architekti Michal Gabaš a Tomáš Beránek z Apropos Architects.

V návaznosti na výběr generálního dodavatele spouští tým Kanceláře generálního komisaře pro Expo 2025 aktivní nábor partnerů. Během 26 Expo týdnů chystá řadu byznysových témat a konferencí, které by v Japonsku společně s partnery rádi představil. Jedná se například o nanotechnologie, fintech, vesmírné technologie, kyberbezpečnost nebo cirkulární ekonomiku. Komplexní přehled je k nalezení ZDE. Se zájmem o spolupráci se lze obracet na e-mail [email protected] nebo vyplnit dotazník na webových stránkách www.expo2025czechia.com. Na Expo se takto chystají například firmy Elmarco a AtomTrace, které v úterý 16. dubna 2024 podepsaly s generálním komisařem Soškou smlouvu o spolupráci.

„Účast na Expo 2025 firmám poskytne především skvělou příležitost expandovat nejen do Japonska, ale i širšího regionu Asie-Pacifik, kam se běžně dostat není úplně snadné. V Asii je obecně vnímání státu mnohem silnější než v Evropě a pokud nějaká firma spolupracuje se státem a participuje na národním pavilonu, má v očích tamějších partnerů mnohem větší váhu a relevanci. Existují samozřejmě i firmy, které sice nemají ambice do Asie expandovat, Expo ale vnímají jako prestižní záležitost a skvělou referenční zakázku pro tuzemské i mezinárodní partnery. Což v konečném důsledku může znamenat například expanzi na nové trhy nebo zvýšení objemu zakázek. Takovou zkušenost má z minulosti například firma Koma Modular, GreeenTech nebo Česká mincovna,“ shrnuje Tomáš Akerman, partnership manažer českého Expo týmu.

Byznysový program se v pavilonu bude konat zpravidla od úterý do čtvrtka, pondělky jsou vyčleněny na tzv. corporate days, kdy si partneři budou moci určité části pavilonu pronajmout. V pátek a o víkendu bude probíhat kulturní program.

Na přípravě kulturního programu českého národního pavilonu se nyní nově podílí současný ředitel Českého centra v Londýně Přemysl Pela a vysvětluje: “Kulturní program českého pavilonu na Expo 2025 v Ósace budeme stavět s partnery kulturní sféry tak, aby v dialogu s byznysovým programem odpovídal záměru akce: přitáhnout pozornost k aktuálnímu Česku. Věnovat se budeme kromě tradičních kulturních atributů současné české umělecké tvorbě, která má potenciál zaujmout domácí japonskou veřejnost i zahraniční návštěvníky výstavy.” Během následujících měsíců budou vypsány open cally pro české umělce, kteří budou mít zájem se na Expo 2025 představit. Tyto akce podtrhnou téma české účasti na příští světové výstavě v Ósace – Česko jako země talentu a kreativity.

Kancelář generálního komisaře také během virtuální premiéry českého národního pavilonu představila oficiálního maskota české účasti na Expo 2025 – exponauta Reného. „Maskoti a kreslené postavičky jsou v Japonsku extrémně populární, po interních diskuzích jsme se rozhodli maskotem vzdát hold výjimečnému českému umělci, který vystavoval v Ósace 1970, Renému Roubíčkovi,“ říká ředitel marketingu českého Expo týmu Aleš Kysela.

Při této příležitosti Kancelář generálního komisaře uvádí videospot, který natočila ve spolupráci s Michaelou Lesařovou Roubíčkovou, sklárnou Pačinek Glass a režisérem Jakubem Jahnem.

René je bytost z křišťálového skla, přátelská, překvapivá a hravá jako sklo samo. Narodil se v ohnivé výhni sklárny v legendárním křišťálovém údolí v Čechách. René, pojmenovaný po svém tvůrci, sklářském výtvarníkovi a designérovi René Roubíčkovi, se stane oficiálním symbolem a maskotem českého pavilonu na světové výstavě Expo 2025 v Ósace. René Roubíček, který navrhl plastiku „Mrak-Voda, zdroj života“ pro Expo 1970 v Ósace, se tak tak symbolicky vrací po 55 letech do stejného města v Japonsku, na světovou výstavu Expo 2025. René má křišťálovou i plyšovou podobu a v Česku ho bude možné oficiálně pořídit ke konci roku 2024.

„Otec i matka patřili k zakladatelům nového názoru na sklo, kdy sklo – materiál, sloužící do té doby výhradně k výrobě užitkových předmětů – začali používat jako materiál pro zhotovení plastik, vznikalo nové umělecké odvětví a pojem skleněná plastika. Roubíčkova plastika, vybraná jako maskot, je právě takovým dílem z dob vzniku tohoto nového uměleckého odvětví. Mám radost, že jeho přínos celosvětovému vývoji nebyl zapomenut. Zároveň jsem velice hrdá na to, že právě dílo mého otce se může stát oficiálním symbolem prezentace našeho státu v zahraničí,“ uzavírá česká výtvarnice Michaela Lesašová Roubíčková.