Ropný trh má za sebou nejprudší roční pokles od covidové pandemie. Cena ropy v roce 2025 klesla zhruba o pětinu a podle části analytiků může tlak na zlevňování pokračovat i v prvních měsících roku 2026.
Propad se odehrál navzdory konfliktům v některých klíčových producentkých regionech. Hlavní roli sehrál přebytek nabídky, kdy producenti posílali na trh víc barelů, než dokázala světová ekonomika vstřebat. Analytici situaci popisují jako „komicky“ přezásobený trh.
Zlomovým momentem byl konec roku, kdy ropa poprvé po téměř pěti letech klesla pod 60 dolarů za barel. Do ceny se promítly i signály, že se političtí lídři posouvají směrem k dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou. Ta by mohla zvýšit tlak na ceny ve chvíli, kdy by případné uvolnění sankcí otevřelo cestu k vyššímu exportu ruské ropy.
Mezinárodní agentura pro energii počítá s tím, že nabídka v roce 2026 převýší poptávku asi o 3,8 milionu barelů denně. A to i po rozhodnutí části zemí Opec odložit plánované navýšení těžby až po první čtvrtletí. Kartel se tradičně snaží držet ceny v „tak akorát“ pásmu, které producentům zajistí příjmy a zároveň nezažene spotřebitele k levnějším nízkouhlíkovým alternativám.
Konkrétní čísla na konci roku ukázala, jak silný pokles byl. Brent uzavřel poslední obchodní den roku 2025 na 60,85 dolaru za barel, zatímco na konci roku 2024 se pohyboval blízko 74 dolarů. Americká ropa klesla v roce 2025 také zhruba o 20 procent na 57,42 dolaru.
Poptávku brzdil slabší růst v hlavních ekonomikách a také dopady obchodní války mezi USA a Čínou, které zchladily chuť největšího světového dovozce energií. Část bank a investičních domů proto čeká další skluz, některé odhady mluví o 55 dolarech na jaře a o „padesátkách“ v průběhu roku 2026. Levnější ropa by mohla ulevit domácnostem přes nižší ceny paliv a zároveň tlumit inflaci, jenže v praxi se pumpy často přizpůsobují pomaleji a ceny benzinu a nafty zůstávají vysoko i při levnější ropě.
