Reklama
11.5 C
Czech
Pátek 13. března 2026
ZprávyBritští zákonodárci hlasovali pro povolení asistovaného umírání

Britští zákonodárci hlasovali pro povolení asistovaného umírání

Británie je o krok blíže k legalizaci asistovaného umírání. V pátečním hlasování schválili poslanci Dolní sněmovny návrh zákona, který by umožnil smrtelně nemocným pacientům ukončit svůj život za přísných podmínek. Rozhodnutí přichází po letech veřejných debat a polarizovaných názorů.

Poslanci rozhodli 330 hlasy proti 275 po několikahodinové emotivní debatě. Podle CNN čeká návrh ještě projednání v parlamentních výborech a schválení ve Sněmovně lordů. Jedná se však o nejvýznamnější krok na cestě k legalizaci kontroverzního procesu.

Zákon by umožnil pacientům s terminální diagnózou a méně než šesti měsíci života podat látku k ukončení života. Souhlas by museli poskytnout dva lékaři a soudce. Tento proces by vyžadoval, aby si pacient látku aplikoval sám, což návrh odlišuje od eutanazie, při níž pacientův život ukončí jiná osoba.

Podpora i obavy

Podle deníku The New York Times někteří zastánci považují návrh za milosrdné řešení. Pomůže podle nich zabránit nesnesitelnému utrpení pacientů a zmírní tlak na přetížené paliativní služby. Labouristický poslanec Tristan Osborne uvedl, že podpořil návrh kvůli silným zárukám a přiznal, že by „stejné možnosti chtěl i pro své blízké.“

Na druhé straně kritici varují před rizikem zneužití. Obávají se, že pacienti by mohli cítit nátlak rozhodnout se pro smrt, aby nebyli přítěží pro své rodiny. Labouristická poslankyně Rachael Maskell upozornila, že by vláda měla nejprve vyřešit krizi v britském zdravotnictví, které podle ní není připraveno zvládnout tuto novou odpovědnost.

Významná společenská změna

Legalizace asistovaného umírání by podle některých měla zásadní dopad na britskou společnost. Mnozí ji srovnávají s historickými změnami, jako byla legalizace potratů v roce 1967 nebo zrušení trestu smrti v roce 1969. Poslankyně Kim Leadbeater, která zákon navrhla, označila problematiku za „jeden z nejdůležitějších problémů naší doby“ a vyzvala kolegy, aby pomohli rodinám čelit „kruté realitě současného stavu“.

Inspirace zahraničními modely

Navrhovaný zákon vychází z modelu platného v americkém Oregonu. Na rozdíl od Švýcarska, Nizozemska či Kanady, které povolují asistované umírání i v případech nesnesitelného utrpení, se britský návrh týká pouze pacientů s terminální diagnózou. Země jako Kanada, Nový Zéland nebo Španělsko již podobné zákony přijaly, připomíná CNN.

Emocionální debata bez stranické disciplíny

Hlasování provázela volná disciplína, což znamená, že poslanci nebyli vázáni stranickými pokyny a mohli hlasovat dle svého svědomí. Jak informuje The New York Times, diskuse v Dolní sněmovně přinesla argumenty plné emocí. Podle zastánců zákona současný stav nutí smrtelně nemocné Brity odjíždět za asistovanou smrtí do Švýcarska, což prohlubuje jejich utrpení. „Podle současného práva je většina lidí nucena volit mezi utrpením, Švýcarskem nebo sebevraždou,“ upozornila známá moderátorka Esther Rantzen v otevřeném dopise poslancům.

Pokud bude návrh schválen i Sněmovnou lordů, Británie se stane jednou z mála zemí, které tento proces umožňují, a zároveň největší podle počtu obyvatel.

Reklama

Doporučujeme

Trumpova administrativa zvažuje oslabení ochrany kriticky ohrožené velryby

Americká vláda zvažuje změnu pravidla, které nutí lodě zpomalit v oblastech výskytu severoatlantské pravé velryby. Ochranáři varují, že by to mohlo ohrozit jeden z posledních zbytků tohoto druhu.

Při pádu tankovacího letounu v Iráku zahynuli čtyři američtí vojáci, další dva se pohřešují

Čtyři ze šesti členů posádky amerického tankovacího letounu KC-135 zahynuli při čtvrteční havárii stroje na západě Iráku. Pátrání po zbývajících dvou pokračuje, přičemž okolnosti incidentu vyšetřuje americká armáda. Letadlo bylo nasazeno v operacích Spojených států proti Íránu, které začaly 28. února.

Íránské revoluční gardy hrozí, že tvrdě zakročí proti případným demonstrantům

Íránské revoluční gardy dnes varovaly, že reakce na případné protivládní protesty bude tvrdší než v lednu, kdy byly zabity tisíce lidí, píše agentura AFP. Prohlášení přichází v době pokračujících americko-izraelských úderů na Írán, na které Teherán reaguje útoky na Izrael a na americké základny na Blízkém východě. Podle organizace NetBlocks, která monitoruje kybernetickou bezpečnost a přístup k internetu, je v Íránu internet zablokovaný už 14 dní.

Teroristický režim v Íránu naprosto ničíme, napsal na síti Trump

Spojené státy naprosto ničí teroristický režim v Íránu - vojensky, ekonomicky i jinak. Na své síti Truth Social tak zrekapituloval dosavadní vývoj americko-izraelské války proti islámské republice americký prezident Donald Trump. Ve svém příspěvku v noci na dnešek uvedl, že je mu "ctí zabíjet vyšinuté šmejdy", tedy vysoké představitele íránského teokratického režimu, a postěžoval si přitom na obraz války v části amerických médií.

Bessent: Dočasně rušíme sankce na ruskou ropu

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek dočasně zrušila sankce uvalené na ruskou ropu naloženou na tankerech na moři ve snaze stabilizovat světové trhy s energií, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Rusko z toho podle něj finančně těžit nebude. Ceny ropy mírně klesly.

Ruský dron zasáhl budovu knihovny v Černihivské oblasti

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. S odvoláním na místní vojenskou správu to napsal server Ukrajinska pravda. Cílem ruského útoku se znovu stala přístavní infrastruktura na jihu Ukrajiny. Ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska, vyplývá z hlášení úřadů.

Kuba nečekaně oznámila propuštění 51 vězňů

Kubánská vláda ve čtvrtek oznámila propuštění 51 vězňů. Jde o nečekaný krok, který přišel v době, kdy na latinskoamerickou zemi vyvíjí tlak americký prezident Donald Trump. Začátkem roku tam zakázal vyvážet ropu pod hrozbou sankcí.

Chilský architekt Smiljan Radić získal Pritzkerovu cenu za architekturu

Jedno z nejprestižnějších ocenění ve světě architektury letos putuje do Chile. Pritzkerovu cenu získal architekt Smiljan Radić, jehož práce spojuje experiment, cit pro krajinu i neobvyklé materiály. Jeho stavby často působí křehce, ale zároveň vytvářejí silné a nezapomenutelné prostory.

Synagogu v Michiganu napadl střelec, média informovala o jeho smrti

Muž vyzbrojený puškou dnes ve West Bloomfieldu v americkém státě Michigan najel vozem do budovy synagogy, příslušníci bezpečnostních sborů ho následně zastřelili. Napsala to agentura AP. Ta předtím informovala o přestřelce s policií a o tom, že žádné oběti nejsou hlášeny.

Saudi Aramco jedná o nákupu ukrajinských dronů

Saúdský ropný gigant Saudi Aramco jedná nejméně se dvěma ukrajinskými firmami o nákupu záchytných dronů, které by mohly chránit jeho ropná pole před íránskými útoky. Firma se snaží tyto systémy zajistit co nejrychleji.

Schillerová odmítá snížení daní na paliva

Růst cen pohonných hmot po útoku Spojených států a Izraele na Írán znovu otevřel debatu o tom, jestli má stát zasáhnout přes daně. Zatímco v roce 2022 hnutí ANO tlačilo na jejich snížení, teď jeho ministři podobný krok odmítají.

Izrael silně bombarduje centrum Bejrútu, zabil podle agentur ředitele fakulty

Izraelská armáda intenzivně bombarduje centrum Bejrútu, píše agentura Reuters. Dva údery zasáhly budovu v hustě obydlené čtvrti Bášúra, která leží nedaleko od populárních čtvrtí Ašrafíja a Hamra. Izraelský úder na libanonskou veřejnou univerzitu zabil ředitele přírodovědecké fakulty v Bejrútu Husejna Bazího a jeho asistenta, píše libanonský deník Naharnet. Izraelská armáda dnes podle libanonského deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) varovala, že provede rozsáhlé údery proti militantnímu hnutí Hizballáh po celém Bejrútu.

Barbra Streisand získá v Cannes Zlatou palmu za celoživotní přínos kinematografii

Barbra Streisand patří mezi nejvýraznější osobnosti světové kultury posledních desetiletí. Legendární zpěvačka, herečka a režisérka nyní získá další významné ocenění. Festival v Cannes jí letos udělí čestnou Zlatou palmu za celoživotní přínos filmu a umění.

Soud poslal do vězení 19 lidí za teroristický útok na předměstí Moskvy. Většina dostala doživotí

Ruský vojenský soud odsoudil devatenáct lidí v souvislosti s teroristickým útokem na koncertní sál Crocus City Hall nedaleko Moskvy. Při střelbě a následném požáru v březnu 2024 zahynulo 149 lidí a více než 500 dalších utrpělo zranění. Podle ruských úřadů šlo o nejkrvavější masovou střelbu v zemi za posledních dvacet let.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama