-7.5 C
Czech
Sobota 10. ledna 2026
ZprávyBritští zákonodárci hlasovali pro povolení asistovaného umírání

Britští zákonodárci hlasovali pro povolení asistovaného umírání

Británie je o krok blíže k legalizaci asistovaného umírání. V pátečním hlasování schválili poslanci Dolní sněmovny návrh zákona, který by umožnil smrtelně nemocným pacientům ukončit svůj život za přísných podmínek. Rozhodnutí přichází po letech veřejných debat a polarizovaných názorů.

Poslanci rozhodli 330 hlasy proti 275 po několikahodinové emotivní debatě. Podle CNN čeká návrh ještě projednání v parlamentních výborech a schválení ve Sněmovně lordů. Jedná se však o nejvýznamnější krok na cestě k legalizaci kontroverzního procesu.

Zákon by umožnil pacientům s terminální diagnózou a méně než šesti měsíci života podat látku k ukončení života. Souhlas by museli poskytnout dva lékaři a soudce. Tento proces by vyžadoval, aby si pacient látku aplikoval sám, což návrh odlišuje od eutanazie, při níž pacientův život ukončí jiná osoba.

Podpora i obavy

Podle deníku The New York Times někteří zastánci považují návrh za milosrdné řešení. Pomůže podle nich zabránit nesnesitelnému utrpení pacientů a zmírní tlak na přetížené paliativní služby. Labouristický poslanec Tristan Osborne uvedl, že podpořil návrh kvůli silným zárukám a přiznal, že by „stejné možnosti chtěl i pro své blízké.“

Na druhé straně kritici varují před rizikem zneužití. Obávají se, že pacienti by mohli cítit nátlak rozhodnout se pro smrt, aby nebyli přítěží pro své rodiny. Labouristická poslankyně Rachael Maskell upozornila, že by vláda měla nejprve vyřešit krizi v britském zdravotnictví, které podle ní není připraveno zvládnout tuto novou odpovědnost.

Významná společenská změna

Legalizace asistovaného umírání by podle některých měla zásadní dopad na britskou společnost. Mnozí ji srovnávají s historickými změnami, jako byla legalizace potratů v roce 1967 nebo zrušení trestu smrti v roce 1969. Poslankyně Kim Leadbeater, která zákon navrhla, označila problematiku za „jeden z nejdůležitějších problémů naší doby“ a vyzvala kolegy, aby pomohli rodinám čelit „kruté realitě současného stavu“.

Inspirace zahraničními modely

Navrhovaný zákon vychází z modelu platného v americkém Oregonu. Na rozdíl od Švýcarska, Nizozemska či Kanady, které povolují asistované umírání i v případech nesnesitelného utrpení, se britský návrh týká pouze pacientů s terminální diagnózou. Země jako Kanada, Nový Zéland nebo Španělsko již podobné zákony přijaly, připomíná CNN.

Emocionální debata bez stranické disciplíny

Hlasování provázela volná disciplína, což znamená, že poslanci nebyli vázáni stranickými pokyny a mohli hlasovat dle svého svědomí. Jak informuje The New York Times, diskuse v Dolní sněmovně přinesla argumenty plné emocí. Podle zastánců zákona současný stav nutí smrtelně nemocné Brity odjíždět za asistovanou smrtí do Švýcarska, což prohlubuje jejich utrpení. „Podle současného práva je většina lidí nucena volit mezi utrpením, Švýcarskem nebo sebevraždou,“ upozornila známá moderátorka Esther Rantzen v otevřeném dopise poslancům.

Pokud bude návrh schválen i Sněmovnou lordů, Británie se stane jednou z mála zemí, které tento proces umožňují, a zároveň největší podle počtu obyvatel.

Reklama

Doporučujeme

Po bouři Goretti ve Francii zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

V Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla, elektrická soustava byla odstavena

V Kyjevě dnes dočasně nefungovaly dodávky vody a tepla. Důvodem bylo odstavení zdejší elektrické soustavy kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. Rozsáhlé výpadky hlásí také ruská Belgorodská oblast, kde je podle zdejšího gubernátora po ukrajinském útoku bez elektřiny a topení přes 550.000 lidí.

Na Filipínách se zřítila hora odpadu desítky lidí se pohřešují

Na filipínském ostrově Cebu se po zřícení obří hromady odpadu rozjela záchranná akce, která se protahuje do dalších dnů. V zařízení na třídění a zpracování odpadu v oblasti Binaliw zasypal sesuv několik nízkých budov a uvěznil desítky lidí, hlavně zaměstnance skládky.

Výpadek proudu v Berlíně po sabotážním útoku. Starosta šel hrát tenis

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci.

Ukrajina po útocích na Kyjev svolala mimořádné jednání OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Zasedání má otevřít téma útoků na civilní infrastrukturu v době, kdy na Ukrajině pokračuje válka už téměř čtyři roky.

FBI a Trump nám nedovolí vyšetřovat zastřelení občanky v Minneapolis, tvrdí Minnesota

Úřady státu Minnesota tvrdí, že FBI jim zablokoval přístup k vyšetřování zastřelení Renee Nicole Good (37), kterou ve středu usmrtil agent americké imigrační a celní služby (ICE). Případ vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a vyostřil napětí mezi federální vládou a místními představiteli.

Trump: Je na čínském prezidentovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Nahrávku rozhovoru NYT zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Macinka přijel na návštěvu Ukrajiny, setká se s ukrajinským protějškem

Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Nejvyšší soud dnes může zveřejnit rozhodnutí o Trumpových clech

Nejvyšší soud v pátek může rozhodnout o legitimnosti cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil server CNBC. V případě neúspěchu by šlo o komplikaci pro jeho administrativu, neznamenalo by to však konec tarifů. Existuje více způsobů, jak může daně na zahraniční dovoz uvalovat.

Íránská televize obvinila USA a Izrael z podněcování protestů

Íránská státní televize dnes prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali "terorističtí agenti" Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama