EkonomikaBritánie utratí více peněz na humanitární pomoc doma než v cizině

Británie utratí více peněz na humanitární pomoc doma než v cizině

Británie utratí větší část svého rozpočtu na humanitární pomoc doma než v zahraničí. Pro letošní rok si Londýn na projekty v Británii vyhradil čtyři miliardy liber (114 miliard korun), které využije zejména na zvládnutí rostoucího počtu žadatelů o azyl a uprchlíků z Ukrajiny nebo Afghánistánu. Na projekty v chudých zemích pošle zhruba tři miliardy liber (85,6 miliardy korun), napsal dnes server BBC News.

Nový britský premiér Rishi Sunak ještě ve funkci ministra financí snížil objem rozpočtu na zahraniční pomoc a povolil použití prostředků i na domácí půdě, upozornil list The Guardian. Změny v pravidlech pro výdaje na pomoc kritizují humanitární a charitativní organizace i někteří odborníci. Vláda ale zdůrazňuje, že nadále patří mezi největší dárce na světě, píše BBC.

Zahraniční pomoc může v Británii představovat nanejvýš 0,5 procenta národního důchodu. Před Sunakovým zásahem to bylo 0,7 procenta. Celkový britský rozpočet na pomoc činí přibližně 11 miliard liber (314 miliard korun), z čehož asi čtyři miliardy liber (114 miliard korun) jdou do mezinárodních institucí včetně Světové banky, uvádí The Guardian.

„Balík peněz, které jsme dali stranou na pomoc lidem v nejchudších zemích, je okrajovaný ze všech stran,“ řekl Ranil Dissanayake z neziskové organizace Centrum pro globální rozvoj, která zpracovala analýzu vládních výdajů. Sunak podle něj zkrátil rozpočet o třetinu a navíc stanovil nebezpečný precedens, kdy o tyto peníze může žádat prakticky kdokoliv.

Británii prudce vzrostly náklady na péči o cizince na jejím vlastním území kvůli jejich rostoucímu počtu. Ministerstvo vnitra uvedlo, že do Británie letos přijelo 140.300 Ukrajinců a číslo nejspíš ještě stoupne, protože úřady už udělily více než 194.000 víz. Dalších 10.000 lidí přišlo z Afghánistánu a na malých lodích přes Lamanšský průliv už letos nelegálně připlulo na 38.000 lidí.

Platit jejich ubytování, stravu, zdravotní péči, cestování a vzdělání je nesmírně nákladné. Úředníci ministerstva vnitra tento týden sdělili poslancům, že jen náklady na ubytování žadatelů o azyl a uprchlíků činí 6,8 milionu liber denně (194 milionu korun). To představuje 2,4 miliardy liber ročně.

Reklama

Doporučujeme

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.

Izrael a Libanon mají po 34 letech jednat

Spojené státy mluví o možné diplomatické změně v konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Donald Trump oznámil, že se mají ve čtvrtek poprvé po 34 letech spojit představitelé obou zemí. Zároveň sílí spekulace o tom, že by se boje v Libanonu mohly přiblížit k příměří.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama