0.5 C
Czech
Čtvrtek 15. ledna 2026
EkonomikaBritánie utratí více peněz na humanitární pomoc doma než v cizině

Británie utratí více peněz na humanitární pomoc doma než v cizině

Británie utratí větší část svého rozpočtu na humanitární pomoc doma než v zahraničí. Pro letošní rok si Londýn na projekty v Británii vyhradil čtyři miliardy liber (114 miliard korun), které využije zejména na zvládnutí rostoucího počtu žadatelů o azyl a uprchlíků z Ukrajiny nebo Afghánistánu. Na projekty v chudých zemích pošle zhruba tři miliardy liber (85,6 miliardy korun), napsal dnes server BBC News.

Nový britský premiér Rishi Sunak ještě ve funkci ministra financí snížil objem rozpočtu na zahraniční pomoc a povolil použití prostředků i na domácí půdě, upozornil list The Guardian. Změny v pravidlech pro výdaje na pomoc kritizují humanitární a charitativní organizace i někteří odborníci. Vláda ale zdůrazňuje, že nadále patří mezi největší dárce na světě, píše BBC.

Zahraniční pomoc může v Británii představovat nanejvýš 0,5 procenta národního důchodu. Před Sunakovým zásahem to bylo 0,7 procenta. Celkový britský rozpočet na pomoc činí přibližně 11 miliard liber (314 miliard korun), z čehož asi čtyři miliardy liber (114 miliard korun) jdou do mezinárodních institucí včetně Světové banky, uvádí The Guardian.

„Balík peněz, které jsme dali stranou na pomoc lidem v nejchudších zemích, je okrajovaný ze všech stran,“ řekl Ranil Dissanayake z neziskové organizace Centrum pro globální rozvoj, která zpracovala analýzu vládních výdajů. Sunak podle něj zkrátil rozpočet o třetinu a navíc stanovil nebezpečný precedens, kdy o tyto peníze může žádat prakticky kdokoliv.

Británii prudce vzrostly náklady na péči o cizince na jejím vlastním území kvůli jejich rostoucímu počtu. Ministerstvo vnitra uvedlo, že do Británie letos přijelo 140.300 Ukrajinců a číslo nejspíš ještě stoupne, protože úřady už udělily více než 194.000 víz. Dalších 10.000 lidí přišlo z Afghánistánu a na malých lodích přes Lamanšský průliv už letos nelegálně připlulo na 38.000 lidí.

Platit jejich ubytování, stravu, zdravotní péči, cestování a vzdělání je nesmírně nákladné. Úředníci ministerstva vnitra tento týden sdělili poslancům, že jen náklady na ubytování žadatelů o azyl a uprchlíků činí 6,8 milionu liber denně (194 milionu korun). To představuje 2,4 miliardy liber ročně.

Reklama

Doporučujeme

Americký útok na Venezuelu způsobil Rusku ekonomický bolehlav

Krátkodobé náklady a dlouhodobý přínos –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak lze popsat dopad amerického útoku na Venezuely na Rusko. Moskva měla s Caracasem dlouhodobé obchodní vazby, které teď prezident Donald Trump zpřetrhal. Přijde tak o velké množství peněz. Z dlouhodobého hlediska si ale nemohla přát nic lepšího.

Zabíjení v Íránu podle Trumpa skončilo. Americký úder je blízko, spekulují experti

Zabíjení v Íránu skončilo a nejsou plánovány žádné popravy, oznámil americký prezident Donald Trump, který získal tuto informaci od důvěryhodného zdroje. Také naznačil, že k vojenskému úderu vůbec dojít nemusí. Násilné protesty přitom pokračují a experti naopak spekulují, že USA udeří už brzy.

Dvě tragédie během dvou dnů, v Thajsku znovu spadl jeřáb

Ještě ani neuplynul den od tragédie na severovýchodě Thajska a země řeší další smrtelnou nehodu spojenou se stavební technikou. U Bangkoku se zřítil jeřáb na silnici, zničil dvě auta a dva lidé přišli o život. Další zranění skončili v péči záchranářů.

Klimatické změny dopadají na zimní olympijské hry

Zimy jsou kratší, sněhu ubývá a organizátoři zimních olympijských her se čím dál víc spoléhají na umělé zasněžování. Klimatická změna výrazně ovlivňuje podmínky pro zimní sporty a bez zásadních změn budou budoucí olympiády v ohrožení.

Zoe Saldaña je nejvýdělečnější herečkou všech dob

Scarlett Johansson byla sesazena z trůnu. Zoe Saldaña se díky tržbám z třetího dílu Avataru stala nejvýdělečnější herečkou všech dob. Na vrchol ji vynesly role v největších filmových franšízách posledních let.

Grónská vláda uvedla, že Dánsko a spojenci zvýší vojenskou přítomnost u ostrova

Grónská vláda oznámila, že Dánsko ode dneška společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska v rámci slibu posílit obranu v Arktidě, píše agentura Reuters. Vojenské jednotky v oblasti absolvují výcvik, který je má připravit na operace v arktických podmínkách. Cílem cvičení je posílit akceschopnost Severoatlantické aliance v regionu a zvýšit jeho bezpečnost. Švédský premiér Ulf Kristersson na síti X následně oznámil, že někteří důstojníci švédské armády na arktický ostrov už přicestovali.

Oteplování zrychluje. Rok 2025 byl toho dalším důkazem

Loňský rok byl podle Světové meteorologické organizace (WMO) třetím nejteplejším v historii měření. Klimatičtí vědci očekávají, že tempo oteplování může překročit hranici 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou ještě před koncem desetiletí. To znamená o deset let dříve, než světoví lídři před 30 lety v Paříži při podpisu revolučního dokumentu předpokládali.

KOMENTÁŘ: Mise metaverse pohořela, otěže přebírá AI. Změní Meta zase název?

Společnost Meta oznámila další vyhazovy zaměstnanců. Práci ztratí přes tisíc lidí, a to zejména těch, kteří pracovali kolem virtuální reality a metaversu Horizon. Přitom právě metaverse měl být hlavní pýchou nové éry společnosti, teď ale Mark Zuckerberg znovu mění směr.

Trump ukázal prostředníček člověku, který na něj při návštěvě továrny pokřikoval

Americký prezident Donald Trump při návštěvě závodu automobilky Ford ve městě Dearborn v Michiganu reagoval na urážlivé pokřikování muže tím, že mu ukázal prostředníček a bezhlesně mu vulgárně odpověděl. Prezident takto podle deníku The Washington Post (WP) reagoval na pokřikování člověka, který ho označoval za "ochránce pedofilů". Bílý dům Trumpovu reakci považuje za odpovídající s ohledem na incident, který jí předcházel.

Írán: USA a Izrael mohou za smrt demonstrantů, USA hledají záminku k intervenci

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael, že nesou odpovědnost za oběti protivládních protestů v Íránu. Americký prezident Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu, napsaly dnes agentury. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí. Přes 18.100 lidí úřady zadržely, některým hrozí trest smrti.

Rusko znovu útočilo na Kyjev, v Rostově jedna oběť a ranění po ukrajinském útoku

Ruské drony během noci na dnešek zaútočily na Kyjev. Starosta hlavního města Vitalij Kličko nejprve informoval, že zásah dronu způsobil požár v jednom z bytů v šestnáctipodlažní obytné budově. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko ale později upřesnil, že požár s náletem nesouvisí a že příčiny se zjišťují. Ruský útok na ukrajinskou metropoli pokračoval i ráno, úřady vybízejí obyvatele, aby setrvali v úkrytech. Nálet ukrajinských dronů na Rostov na jihozápadě Ruska si vyžádal jednu oběť a čtyři raněné, oznámil gubernátor regionu.

Po pádu jeřábu na vlak zemřelo na severu Thajska 28 lidí, dalších 80 je zraněno

Nejméně 25 lidí dnes zemřelo a více než 80 dalších utrpělo zranění při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na úřady, podle nichž pokračuje pátrání po dalších obětech.

EU zavádí přísnější kontrolu látek PFAS v pitné vodě

Evropská unie spouští první systematické sledování látek PFAS v pitné vodě. Tyto takzvané věčné chemikálie ohrožují zdraví lidí i přírodu, přesto se dosud běžně používaly v každodenních výrobcích. Nová pravidla mají přinést zlom.

Hrozí šok na trzích, varují odborníci. Ceny ropy rostou

Analytici a ekonomové varují před šokem na trzích z rostoucích cen ropy v důsledku geopolitického napětí. Tato komodita zaznamenala růst po americkém útoku na Venezuelu. Odborníci však mají obavy hlavně ze situace v Íránu. Pád režimu by mohl poškodit tamní produkci ropy a spustit inflační růst. Ceny ropy v posledních letech klesají kvůli nadprodukci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama