EkonomikaBritánie utratí více peněz na humanitární pomoc doma než v cizině

Británie utratí více peněz na humanitární pomoc doma než v cizině

Británie utratí větší část svého rozpočtu na humanitární pomoc doma než v zahraničí. Pro letošní rok si Londýn na projekty v Británii vyhradil čtyři miliardy liber (114 miliard korun), které využije zejména na zvládnutí rostoucího počtu žadatelů o azyl a uprchlíků z Ukrajiny nebo Afghánistánu. Na projekty v chudých zemích pošle zhruba tři miliardy liber (85,6 miliardy korun), napsal dnes server BBC News.

Nový britský premiér Rishi Sunak ještě ve funkci ministra financí snížil objem rozpočtu na zahraniční pomoc a povolil použití prostředků i na domácí půdě, upozornil list The Guardian. Změny v pravidlech pro výdaje na pomoc kritizují humanitární a charitativní organizace i někteří odborníci. Vláda ale zdůrazňuje, že nadále patří mezi největší dárce na světě, píše BBC.

Zahraniční pomoc může v Británii představovat nanejvýš 0,5 procenta národního důchodu. Před Sunakovým zásahem to bylo 0,7 procenta. Celkový britský rozpočet na pomoc činí přibližně 11 miliard liber (314 miliard korun), z čehož asi čtyři miliardy liber (114 miliard korun) jdou do mezinárodních institucí včetně Světové banky, uvádí The Guardian.

„Balík peněz, které jsme dali stranou na pomoc lidem v nejchudších zemích, je okrajovaný ze všech stran,“ řekl Ranil Dissanayake z neziskové organizace Centrum pro globální rozvoj, která zpracovala analýzu vládních výdajů. Sunak podle něj zkrátil rozpočet o třetinu a navíc stanovil nebezpečný precedens, kdy o tyto peníze může žádat prakticky kdokoliv.

Británii prudce vzrostly náklady na péči o cizince na jejím vlastním území kvůli jejich rostoucímu počtu. Ministerstvo vnitra uvedlo, že do Británie letos přijelo 140.300 Ukrajinců a číslo nejspíš ještě stoupne, protože úřady už udělily více než 194.000 víz. Dalších 10.000 lidí přišlo z Afghánistánu a na malých lodích přes Lamanšský průliv už letos nelegálně připlulo na 38.000 lidí.

Platit jejich ubytování, stravu, zdravotní péči, cestování a vzdělání je nesmírně nákladné. Úředníci ministerstva vnitra tento týden sdělili poslancům, že jen náklady na ubytování žadatelů o azyl a uprchlíků činí 6,8 milionu liber denně (194 milionu korun). To představuje 2,4 miliardy liber ročně.

Doporučujeme

Rusko zasáhlo panelový dům u Kyjeva, pod jeho troskami mohou být lidé

Ruská armáda v noci na dnešek zasáhla pětipodlažní panelový dům v obci Dymer severně od Kyjeva, informuje velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko. Dva lidé utrpěli zranění a podle záchranářů se dalších osm může nacházet pod troskami poničené budovy.

KOMENTÁŘ: Je to jen „kašlíček“, zní k panice na trhu z JPMorgan. Proč akcie letí dolů?

Americký vlajkový akciový index S&P 500 prožívá nejdelší krizi od roku 2020. Ukazatel smazal prakticky veškeré své letošní zisky. Vybrané technologické akcie padají dolů o desítky procent, strach zasáhl i bitcoin. Příčin pádu je mnoho. V JPMorgan si ale myslí, že jde jen o drobné zaškobrtnutí.

Bývalý šéf italské policie De Gennaro spáchal sebevraždu, čelil vyšetřování

Bývalý šéf italské policie Gianni De Gennaro, který byl vyšetřován pro podezření ze snahy mařit nové vyšetřování vraždy známého soudce Paola Borsellina z roku 1992, spáchal sebevraždu. Podle agentury Reuters to včera uvedl nejmenovaný italský činitel.

Dánsko vyhostí ruského diplomata. Moskvu podezírá z plánování vraždy ukrajinského rappera

Dánsko vyhostí ruského vojenského atašé kvůli údajnému pokusu ruských tajných služeb zavraždit ukrajinsko-amerického rappera Kyivstonera. Útok se měl odehrát během zářijového koncertu nedaleko Kodaně, policie mu však zabránila. Dva podezřelí nyní čelí obvinění z pokusu o vraždu a napomáhání zahraniční rozvědce.

Costa navrhuje, aby rozpočet EU podpořily daně z velkých technologických firem

Předseda Evropské rady António Costa navrhuje zdanit velké technologické společnosti a těmito penězi podpořit příští dlouhodobý rozpočet Evropské unie. Vyplývá to z přepracovaného vyjednávacího rámce budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034, který Costa představil.

Drony napadly ruskou loď ve Finském zálivu, podle Finska zřejmě útočila Ukrajina

V neutrálních vodách Finského zálivu dnes dva drony zaútočily na ruskou nákladní loď, uvedl gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko podle ruské služby BBC. Dronový útok na loď v této části Baltského moře potvrdila finská armáda, podle níž za ním pravděpodobně stála Ukrajina, sdělila agentura Reuters.

Metoděj Jílek skončil v Obihiru čtvrtý na 1500 metrů. Od medaile ho dělilo 33 setin

Český rychlobruslař Metoděj Jílek tentokrát na stupně vítězů nedosáhl. Na Světovém poháru v japonském Obihiru obsadil v závodu na 1500 metrů čtvrté místo a od bronzové medaile ho dělilo pouhých 33 setin sekundy. Dvacetiletý reprezentant tak nenavázal na třetí příčku z předchozího týdne v Pekingu. V Japonsku přesto pokračuje v úspěšném vystoupení, protože o den dříve ovládl závod na 5000 metrů.

Evropská komise varuje Česko. Kvůli kryptoměnám mu hrozí soud i finanční sankce

Česká republika má dva měsíce na dokončení zavedení evropských pravidel pro daňovou transparentnost kryptoměn. Evropská komise upozornila, že Česko ani Španělsko dosud plně nepřevedly směrnici DAC8 do svých zákonů. Pokud nedostatky nenapraví, může spor skončit před Soudním dvorem Evropské unie a vyústit ve finanční sankce.

FBI a americké ministerstvo zemědělství se staly terčem kybernetických útoků

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se stal terčem zřejmého kybernetického útoku, informovala dnes stanice CNN s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování incidentu. Hackeři se dostali do Národního informačního centra pro kriminalitu (NCIC), což je databáze pro sdílení informací mezi federálními, státními a místními bezpečnostními složkami. Jedná se o druhý podobný incident za několik měsíců. Kybernetickému útoku tento týden čelilo také americké ministerstvo zemědělství, uvedla stanice NBC News.

Ruské rakety a drony zasáhly Kryvyj Rih, zemřeli dva lidé, 58 je zraněných

Ruská armáda podnikla v pátek večer raketový a dronový útok na Kryvyj Rih na jihovýchodě Ukrajiny. Zemřela 20letá zdravotnická záchranářka a sedmileté dítě. Zraněných je 58 lidí, oznámil dnes ráno šéf městské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Vilkul.

Trump řekl, že pracuje na obchodních dohodách s Kanadou a Mexikem

Americký prezident Donald Trump řekl, že pracuje na uzavření spravedlivé obchodní dohody s Kanadou. Než toho Washington s Ottawou dosáhnou, zbývá podle něj udělat hodně práce. Spojené státy se podle Trumpa také blíží uzavření obchodní dohody s Mexikem, na americké straně však přetrvávají znepokojení ohledně činnosti drogových kartelů v této zemi.

Vzácné Waddenské moře ohrožuje těžba i rybolov

Waddenské moře, jeden z nejcennějších pobřežních ekosystémů Evropy, čelí rostoucímu tlaku lidské činnosti. Těžba surovin, rybolov i turistika ohrožují prostředí, které je důležitým útočištěm milionů tažných ptáků. UNESCO proto plánuje prověřit jeho stav a posoudit potřebu dalších ochranných opatření.

Sám doma chystá velký návrat. Macaulay Culkin by si měl znovu zahrát Kevina

Jedna z nejoblíbenějších vánočních komedií by se mohla dočkat pokračování s původní hvězdou. Macaulay Culkin se má po 34 letech vrátit do filmové role Kevina McCallistera. Na novém snímku pracují také Seth Rogen a Evan Goldberg, kteří se ujmou scénáře i produkce.

Trump: Írán nechce s USA uzavřít dohodu, která by byla přijatelná

Írán chce podle Donalda Trumpa se Spojenými státy uzavřít dohodu o ukončení války, ale ne takovou, která by byla pro amerického prezidenta přijatelná. Írán lže lidem už přes půl století, řekl šéf Bílého domu na včerejší tiskové konferenci. Spojené státy a Izrael 28. února společnými údery ze vzduchu rozpoutaly válku s Íránem.

Mladí lidé v Německu demonstrovali za lepší školství či proti vojenské službě

Za lepší školství a ochranu klimatu či proti povinné vojenské službě a rostoucím životním nákladům dnes demonstrovali mladí lidé po celém Německu. Demonstrace organizovaly různé mládežnické organizace, neměly centrálního pořadatele. Jedna z hlavních pořádajících organizací Gen Z regelt (Generace Z to zařídí) večer uvedla, že se jejích protestů zúčastnilo 87.000 lidí. Úřady vlastní odhad nezveřejnily. Policie byla připravená i na případné násilnosti v ulicích, především v Berlíně či Frankfurtu nad Mohanem. Vodní děla použila v Lipsku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama