EkonomikaBritánie utratí více peněz na humanitární pomoc doma než v cizině

Británie utratí více peněz na humanitární pomoc doma než v cizině

Británie utratí větší část svého rozpočtu na humanitární pomoc doma než v zahraničí. Pro letošní rok si Londýn na projekty v Británii vyhradil čtyři miliardy liber (114 miliard korun), které využije zejména na zvládnutí rostoucího počtu žadatelů o azyl a uprchlíků z Ukrajiny nebo Afghánistánu. Na projekty v chudých zemích pošle zhruba tři miliardy liber (85,6 miliardy korun), napsal dnes server BBC News.

Nový britský premiér Rishi Sunak ještě ve funkci ministra financí snížil objem rozpočtu na zahraniční pomoc a povolil použití prostředků i na domácí půdě, upozornil list The Guardian. Změny v pravidlech pro výdaje na pomoc kritizují humanitární a charitativní organizace i někteří odborníci. Vláda ale zdůrazňuje, že nadále patří mezi největší dárce na světě, píše BBC.

Zahraniční pomoc může v Británii představovat nanejvýš 0,5 procenta národního důchodu. Před Sunakovým zásahem to bylo 0,7 procenta. Celkový britský rozpočet na pomoc činí přibližně 11 miliard liber (314 miliard korun), z čehož asi čtyři miliardy liber (114 miliard korun) jdou do mezinárodních institucí včetně Světové banky, uvádí The Guardian.

„Balík peněz, které jsme dali stranou na pomoc lidem v nejchudších zemích, je okrajovaný ze všech stran,“ řekl Ranil Dissanayake z neziskové organizace Centrum pro globální rozvoj, která zpracovala analýzu vládních výdajů. Sunak podle něj zkrátil rozpočet o třetinu a navíc stanovil nebezpečný precedens, kdy o tyto peníze může žádat prakticky kdokoliv.

Británii prudce vzrostly náklady na péči o cizince na jejím vlastním území kvůli jejich rostoucímu počtu. Ministerstvo vnitra uvedlo, že do Británie letos přijelo 140.300 Ukrajinců a číslo nejspíš ještě stoupne, protože úřady už udělily více než 194.000 víz. Dalších 10.000 lidí přišlo z Afghánistánu a na malých lodích přes Lamanšský průliv už letos nelegálně připlulo na 38.000 lidí.

Platit jejich ubytování, stravu, zdravotní péči, cestování a vzdělání je nesmírně nákladné. Úředníci ministerstva vnitra tento týden sdělili poslancům, že jen náklady na ubytování žadatelů o azyl a uprchlíků činí 6,8 milionu liber denně (194 milionu korun). To představuje 2,4 miliardy liber ročně.

Doporučujeme

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.

Kyjev čelil dalšímu nočnímu útoku Ruska, zasažen byl Jižní most

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské údery v Brjansku a okupované části ukrajinské Záporožské oblasti.

Krvavá odveta Jordánska. Stíhačky udeřily na Sýrii, mezi mrtvými jsou i děti

Jordánské letectvo zaútočilo na několik míst v jižní Sýrii v odvetě za krvavý útok na křesťanský pohřeb, při kterém minulý týden zahynulo devět lidí. Podle syrských záchranářů si bombardování vyžádalo sedm obětí včetně tří dětí. Damašek odmítá tvrzení Ammánu, že operace proběhla po vzájemné dohodě. Napětí mezi sousedními státy vedlo také k uzavření důležitého hraničního přechodu.

V Izraeli se konají parlamentní volby, rozhodnou o Netanjahuovi a jeho vládě

V Izraeli se dnes konají parlamentní volby. Voliči rozhodnou, zda dají šanci opozici, která měla po celou předvolební kampaň mírný náskok v průzkumech, nebo umožní premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, aby zůstal u vlády. Není však vyloučené, že volby skončí patem. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a hlasování skončí ve 21:00 SEČ.

Trumpova administrativa potřetí obvinila bývalého šéfa FBI. Comey mluví o zneužívání justice

Bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey čelí dalšímu trestnímu stíhání. Ministerstvo spravedlnosti ho tentokrát viní z úniku informací týkajících se národní obrany. Jde už o třetí pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa postavit jeho dlouholetého kritika před soud. Comey obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivované zneužívání justice.

Pondělní dronový útok na tržiště v Súdánu si vyžádal 21 mrtvých a 40 zraněných

Pondělní dronový útok na tržiště ve městě Njala na jihozápadě Súdánu si vyžádal přes 20 mrtvých a desítky zraněných. S odvoláním na svědky a zdroj z lékařského prostředí to dnes napsala agentura AFP.

Tomáš Chorý si za reprezentaci nezahraje. Nedvěd mu doporučuje změnu

Fotbalový útočník Tomáš Chorý má další problém. Po vyřazení z kádru pražské Slavie přišel také o místo v české reprezentaci. Generální manažer národních týmů Pavel Nedvěd potvrdil, že s jednatřicetiletým hráčem momentálně nepočítá. Chorý tak doplácí na další disciplinární prohřešek, který může výrazně ovlivnit pokračování jeho kariéry.

Lídryně venezuelské opozice Machado se vrátila do vlasti

Lídryně venezuelské opozice María Corina Machado se téměř po roce vrátila do vlasti. Agentura AFP píše, že se nadšeně vítala se svými příznivci ve městě Barquisimeto v provincii Lara na severozápadě země.

Švédská vláda zakázala svým zaměstnancům používat ChatGPT a Claude

Švédští státní zaměstnanci už nebudou moci na svých pracovních počítačích volně používat populární nástroje umělé inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI a Claude od firmy Anthropic. Od pondělí 26. října vstupuje v platnost zákaz přístupu k jejich webovým verzím. Důvodem jsou obavy o bezpečnost citlivých informací, se kterými úředníci při své práci nakládají.

KOMENTÁŘ: Brazilské trhy kolabují. Lulovo vzkříšení ve volbách poslalo akcie dolů o desítky procent

Na brazilských trzích dochází k nečekanému výprodeji. Stávající šéf státu Luiz Inácio Lula da Silva totiž otočil vývoj v prezidentských volbách a zajistil si už svůj čtvrtý mandát. Poraženým je proslulý Jair Bolsonaro, který výsledky voleb odmítá uznat. Jak se to propisuje do trhů?

Vrah odsouzený na doživotí se soudil kvůli pomazánce. Její zákaz prý porušuje jeho lidská práva

Australský vězeň odsouzený na doživotí se pokusil soudní cestou zvrátit zákaz konzumace oblíbené pomazánky Vegemite. Tvrdil, že mu vězeňské úřady odpírají právo na vlastní kulturu a poškozují jeho duševní pohodu. Soud však jeho argumenty odmítl. Za zákazem stojí především bezpečnostní obavy.

V Teheránu budou o bezpečnosti jednat Saúdská Arábie, Pákistán, Turecko a Írán

Vojenští a bezpečnostní představitelé Íránu, Saúdské Arábie, Pákistánu a Turecka budou dnes v Teheránu jednat o regionální bezpečnosti, píše agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Saúdskoarabská diplomacie schůzku podle stanice Al-Arabíja potvrdila. Na Saúdskou Arábii v posledních týdnech a měsících útočí jemenští húsíjští povstalci, kteří jsou spojenci Íránu. Rijád, Islámábád a Ankara podepsaly v srpnu v Mekce obrannou dohodu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama