Dolní komora brazilského Kongresu dnes schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by bývalý prezident strávit za mřížemi méně než tři roky, píší brazilská média. Zákon by se vztahoval i na další lidi odsouzené spolu s Bolsonarem.
Bolsonarovi stoupenci v Kongresu, kde mají převahu konzervativci, již měsíce zvažují možnosti pomoci exprezidentovi, a to včetně amnestie, kterou však neprosadili v důsledku masových protestů po celé zemi. Po tomto neúspěchu poslanec Sóstenes Cavalcante uvedl, že „prvním krokem k dosažení našeho cíle bude snížení trestů“. Navrhovatel zákona Paulinho da Força podle agentury Reuters připustil, že není možné prosadit amnestii. „Jediný možný projekt pro zklidnění Brazílie je snížení trestů,“ uvedl centristický poslanec.
Bill that could reduce Brazilian ex-President Jair Bolsonaro's prison time advances in Congress @WashTimes https://t.co/6TE7Iy28gB
— Washington Times Local (@WashTimesLocal) December 10, 2025
Podle brazilských médií návrh zákona počítá s tím, že by nebylo možné kumulovat trest udělený za pokus o státní převrat s trestem uděleným za pokus o násilné zrušení demokratického právního státu, protože oba činy se ve velké míře překrývají. Tím by se celková výše Bolsonarova trestu snížila zhruba o šest let. Zákon ale také snižuje parametr pro udělení alternativního výkonu trestu mimo věznici. Z vězení by se podle serveru G1 mohl Bolsonaro dostat po zhruba dvou letech a čtyřech měsících místo aktuálních sedmi let.
Senát by návrh zákona mohl projednat do konce roku. Pokud normu schválí, dostane ji na stůl prezident Luiz Inácio Lula da Silva, kterého podle obžaloby pučisté v čele s Bolsonarem plánovali zabít. Zdroje z prezidentského paláce Planalto brazilským médiím řekly, že prezident se chystá návrh vetovat.
Z pokusu o státní převrat shledal Bolsonara vinným nejvyšší soud. Podle obžaloby chtěl tímto způsobem zabránit předání moci nynějšímu prezidentovi, levicovému politikovi Lulovi da Silva, který ho porazil ve volbách z roku 2022. Plán však selhal, protože Bolsonarovi spojenci nedokázali získat podporu od armádních špiček. Bolsonaro opakovaně popřel jakékoliv pochybení a tvrdí, že je politicky pronásledován.
Bolsonaro odmítal uznat výsledky samotných voleb a přiživoval protesty v ulicích, které vyvrcholily tím, že několik tisíc demonstrantů 8. ledna 2023 vtrhlo do budov parlamentu, prezidentského úřadu a nejvyššího soudu v brazilské metropoli.
Projednávání návrhu zákona provázela ostrá debata a incident spojený s násilným vyvedením jednoho poslance z jednacího sálu. Návrh by umožnil také podmíněně propustit zhruba stovku Bolsonarových příznivců uvězněných za útok na vládní budovy z ledna 2023 a snížil by tresty i dalším dalším osobám odsouzeným letos v září v rámci procesu s Bolsonarem.
