ZprávyBrazílie vykácela pás v Amazonii, aby postavila cestu pro klimatickou konferenci

Brazílie vykácela pás v Amazonii, aby postavila cestu pro klimatickou konferenci

Brazilské úřady vykácely 13kilometrový pás v Amazonském pralese, na kterém vznikne čtyřproudová dálnice. Po ní se mají lidé dostat do města Belém, kde se v listopadu koná klimatická konference COP30. Někteří místní a ochránci přírody varují před dalekosáhlými důsledky pro životní prostředí, napsal web stanice BBC. Podle ní kvůli konferenci dorazí do Belému na 50.000 lidí.

Vláda severobrazilského státu Pará se dálnicí známou jako Avenida Liberdade zabývala již v roce 2012, opakovaně ji ale kvůli obavám o životní prostředí odkládala. Podle nových projektů investice přesáhne 81 milionů dolarů (více než 1,8 miliardy Kč). Peníze půjdou i na výstavbu přechodů pro zvěř, cyklostezek, solárních osvětlení i nových hotelů a na přeměnu přístavu, kde budou kotvit výletní lodě.

To přivítali někteří majitelé obchodů na pobřežním tržišti Ver-o-peso, kteří věří, že budování přinese Belému nové příležitosti. Vítají také vidinu přílivu turistů, díky čemuž budou více prodávat své výrobky.

Kritici ale namítají, že se výstavbou zničí tisíce hektarů chráněného pralesa, což bude mít dopad na životní prostředí. Amazonie totiž hraje zásadní roli při pohlcování uhlíku a v biologické rozmanitosti a odlesňování je v rozporu se samotným účelem klimatického summitu.

Veterinářka Silvia Sardinhaová varuje před rozdrobením ekosystému, narušení pohybu volně žijících zvířat a jejich přirozeného prostředí a úbytku prostoru, kde zvířata mohou žít a rozmnožovat se.

Odlesňování má i sociální rozměr. Claudio Verequete, který bydlí asi 200 metrů od staveniště, si vydělával sběrem plodů açaí z palem, které jsou nyní pryč. „Všechno bylo zničeno. Naši úrodu už pokáceli a my už nemáme takový příjem, který by nás uživil,“ řekl.

Verequete od vlády údajně nedostal žádné odškodnění a musí se spoléhat na své úspory. Obává se také toho, že v budoucnu se bude kácet dále, kdyby v oblasti někdo chtěl postavit benzinovou pumpu nebo sklad. Lidé z jeho komunity se navíc ani na silnici nedostanou, protože okolo ní vyrostou stěny.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva řekl, že COP30 bude historickou schůzkou, protože bude „konferencí COP v Amazonii, nikoli konferencí COP o Amazonii“. Summit podle něj bude také příležitostí zaměřit se na potřeby pralesa, ukázat jej světu a představit, co brazilská vláda pro jeho ochranu udělala.

Doporučujeme

Obnova rašelinišť zvyšuje pohlcování oxidu uhličitého

Rašeliniště patří mezi nejvýznamnější přírodní zásobárny uhlíku na Zemi. Když se ale odvodní kvůli lesnictví nebo zemědělství, začnou naopak uvolňovat velké množství skleníkových plynů do atmosféry. Nový výzkum ze severního Švédska ukazuje, že návrat vody do vysušených rašelinišť dokáže tento trend poměrně rychle zvrátit. Už během prvních dvou let po obnově začala krajina výrazně lépe pohlcovat oxid uhličitý.

Noční izraelské nálety v Libanonu zabily 16 lidí, uvedla libanonská agentura

Životy nejméně 16 lidí si v noci na dnešek vyžádaly izraelské nálety v Libanonu, uvedla libanonská státní tisková agentura. Izraelská armáda předtím podle médií oznámila, že na několika místech na jihu Libanonu útočila na ozbrojence Hizballáhu a jejich infrastrukturu.

Viceprezident J.D. Vance zatím do Švýcarska neodletí, jednat se dnes nebude

Americký viceprezident J.D. Vance prozatím neodcestuje do Švýcarska na jednání s Íránem, jak se původně plánovalo, oznámily tiskové agentury s odvoláním na Bílý dům. Švýcarské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že se americko-íránská jednání v letovisku Bürgenstock dnes neuskuteční, uvedla agentura Reuters. Odklad budí otázky ohledně toho, co bude dál s prozatimní dohodou s Íránem o ukončení války, poznamenala agentura AP.

Cena ropy dál klesá. Optimismus tlumí odložené rozhovory a trvající přestřelky mezi Izraelem a Hizballáhem

Doprava v Hormuzském průlivu se postupně obnovuje a ceny ropy klesají. Stále se do nich však propisuje nejistota ohledně finální dohody mezi USA a Íránem, o níž budou obě strany jednat během následujících 60 dní. Páteční rozhovory ve Švýcarsku byly odloženy. Izrael poslal letadla nad jižní Libanon, přičemž při bombardování zemřelo 16 lidí. Napětí mezi USA a židovským státem roste. Americký viceprezident J. D. Vance se ostře pustil do izraelských představitelů, kteří kritizovali prezidenta Donalda Trumpa za mírovou dohodu.

Letiště v Nigeru napadli ozbrojenci. Několikahodinové boje si vyžádaly 35 mrtvých

Pětatřicet lidí zemřelo při útoku ozbrojenců na Mezinárodní letiště Diori Hamani v nigerské metropoli Niamey. Mezi mrtvými jsou útočníci, vojáci i civilisté. Boje podle stanice Al-Džazíra trvaly několik hodin. K „sebevražednému útoku“ se přihlásila ozbrojená skupina napojená na Al-Káidu. Cílit měla na vojenskou základnu, která je součástí komplexu letiště.

Nejvyšší soud USA omezil zákaz zbraní pro příležitostné uživatele marihuany

Nejvyšší soud USA jednomyslně rozhodl ve prospěch muže z Texasu, který napadl federální zákaz držení zbraní pro uživatele nelegálních drog. Verdikt se týká hlavně příležitostných uživatelů marihuany a neznamená úplné zrušení zákona.

Cambridge Science Park čeká rozsáhlá proměna

Nejstarší vědecký park v Evropě se může během příštích desetiletí výrazně rozšířit. Trinity College Cambridge představila plán, který počítá s novými laboratořemi, veřejnými zelenými plochami, vodními prvky i lepším propojením s okolím. Projekt má přinést tisíce pracovních míst a zároveň posílit biodiverzitu a odolnost krajiny.

Tichá proměna přírody. AI odhalila znepokojivý trend

Umělá inteligence (AI) pomohla vědcům odhalit, jak výrazně klimatická změna ovlivňuje rostliny po celém světě. Nová studie ukázala, že doba kvetení se za posledních sto let posouvá v průměru o 2,5 dne za desetiletí. Na první pohled jde o nepatrnou změnu, podle odborníků však může narušit vztahy mezi rostlinami a opylovači, na nichž závisí fungování celých ekosystémů.

Apple se dohodl s Intelem na spolupráci při vývoji a výrobě čipů v USA

Americká technologická společnost Apple se dohodla s polovodičovou firmou Intel na spolupráci při vývoji a výrobě čipů ve Spojených státech. Na své sociální síti Truth Social to dnes oznámil americký prezident Donald Trump. Akcie Intelu na tuto zprávu reagovaly výrazným růstem.

Slovenský parlament začal kvůli vysokému dluhu země jednat o důvěře vládě

Slovenský parlament začal dnes dopoledne jednat o návrhu vlády, aby jí zákonodárný sbor v souvislosti s vysokým zadlužením země vyslovil důvěru. Poslanci by o žádosti kabinetu premiéra Roberta Fica měli hlasovat ještě dnes. Vládní většina v úvodu schůze prosadila omezení délky rozpravy maximálně na 12,5 hodiny. Fico už ve středu řekl, že hlasování považuje za formalitu, neboť jeho vláda se ve 150členné sněmovně opírá o 78 poslanců, tedy o většinu tří hlasů. Rozpravu už v jejím začátku provázely slovní přestřelky mezi vládním a opozičním táborem.

Nigerijci stále častěji posílají peníze přes stablecoiny

Nigerijci stále častěji využívají stablecoiny navázané na americký dolar k převodům peněz přes hranice. Domácnosti i malé firmy hledají rychlejší a levnější cestu než tradiční platební kanály. Z původně okrajového využití stablecoinů se v zemi stává významný způsob přeshraničních plateb.

Europoslanci schválili zrušení cel na dovoz z USA a další části obchodní dohody

Poslanci Evropského parlamentu schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise dojednala ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Sériový vrah z Gilgo Beach dostal doživotí. Soudce ho označil za „odporného muže“

Rex Heuermann, známý jako sériový vrah z Gilgo Beach, si odpyká maximální trest, rozhodl soud. Dvaašedesátiletý architekt uškrtil osm žen a jejich těla nechal v mokřadech na jižním pobřeží ostrova Long Island. Soudního slyšení se účastnili pozůstalí i dávno dospělé děti obětí. K vraždám došlo v letech 1993 až 2010 a vyšetřování trvalo více než deset let.

Moskva čelila největšímu ukrajinskému útoku za poslední dva roky

Moskva v noci na dnešek čelila největšímu dronovému útoku za dva roky, informuje agentura TASS. Protivzdušná obrana podle starosty Sergeje Sobjanina sestřelila 190 ukrajinských bezpilotních letounů. Hlášeni jsou zranění, jejich počet se upřesňuje. Provoz všech velkých moskevských letišť byl z bezpečnostních důvodů přerušen. Při útoku ukrajinského dronu v Belgorodské oblasti zahynul jeden člověk, uvedly místní úřady. Některé útoky, včetně zasažení rafinerie v Moskvě, potvrdil na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Označil je za zcela opodstatněné.

Rutte potvrdil omezení amerického příspěvku do sil NATO, změna platí okamžitě

Omezení příspěvku Spojených států do krizových sil NATO vstoupilo v platnost okamžitě, řekl před dnešním jednáním ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu generální tajemník bloku Mark Rutte. Dodal, že ostatní spojenci již zvyšují své příspěvky, aby zaplnili mezery vzniklé po americkém kroku. Rutte zdůraznil, že aliance o amerických plánech věděla dlouho předem. To potvrdil i německý ministr obrany Boris Pistorius, který zároveň uvedl, že proces stažení části amerických sil z Evropy musí být koordinovaný. Bylo by podle něj nebezpečné, kdyby byl příliš rychlý.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama