Britský energetický gigant BP uvedl, že očekává rychlejší pokles globálních uhlíkových emisí v důsledku války na Ukrajině a politiky amerického prezidenta Joea Bidena. Zmínil to ve své výroční zprávě o energetickém výhledu. Informoval o tom deník The Guardian a noviny Express.
Fosilní společnost BP ve své zprávě uvedla, že emise oxidu uhličitého budou klesat rychleji, než predikovala před rokem. V roce 2030 budou emise o 3,7 procenta nižší a v roce 2050 klesnou o 9,3 procenta, píše The Guardian.
Firma také očekává nižší poptávku po ropě o 5 procent do roku 2035 a po plynu o 6 procent. Zavádění obnovitelných zdrojů by mohlo při současném trendu v té době stoupnout o 5 procent.
Global carbon emissions forecast cut due to Ukraine war and Biden, says BP https://t.co/x9WSfLM3Wy
— The Guardian (@guardian) January 30, 2023
BP vysvětluje, že válka na Ukrajině vedla ke snaze jednotlivých států zvýšit svou energetickou bezpečnost. To sice znamenalo částečný návrat k uhlí a větší příklon k fosilním palivům obecně, ale současně došlo k povzbuzení investicí do zelených zdrojů.
Obnovitelné zdroje energie jsou levnou a ekologickou náhradou za fosilní paliva. Mohou vyřešit ekologickou i energetickou krizi současně a vytvořit nová pracovní místa. Kompletní přechod na obnovitelné zdroje je podle expertů ze Stanfordovy univerzity skutečně proveditelný.
Trvalá proměna energetického řádu
Jednou ze zemí, která čelí kritice aktivistů za podporu fosilního průmyslu, ale současně podporuje přechod k obnovitelným zdrojům, je Británie. Ta zahájila nové kolo udělování licencí pro těžbu fosilních paliv v Severním moři.
Současně však minulý rok vyrobila rekordní množství energie z větrných elektráren. Jisté kroky podnikly i Spojené státy s takzvaným zákonem o snižování inflace. Ten čelil kritice za nedostatečnost v řešení klimatické krize a znevýhodnění zahraničních podniků v USA.
Zákon administrativy amerického prezidenta Joe Bidena vstoupí v platnost v srpnu. Zahrnuje velké investice do obnovitelných zdrojů v USA s cílem snížit americké emise oxidu uhličitého.
„Z energetického hlediska se zdá, že přerušení ruských dodávek energie a její výsledný globální nedostatek bude mít pravděpodobně trvalý materiální dopad na energetický systém,“ cituje Express hlavního ekonoma BP Spencera Dalea.
„Globální energetické politiky a diskuse se v posledních letech soustředily na důležitost dekarbonizace energetického systému a přechod k čisté nule,“ pokračoval Dale. „Události uplynulého roku nám všem posloužily jako připomínka toho, že tento přechod také musí brát v úvahu bezpečnost a cenovou dostupnost energie.“
