ZprávyBolivijská policie vzala do vazby generála podezřelého z pokusu o převrat

Bolivijská policie vzala do vazby generála podezřelého z pokusu o převrat

Bolivijská policie zadržela generála Juana Josého Zuňigu, který stál za včerejším neúspěšným pokusem o puč. Část armády vtrhla na náměstí před prezidentským palácem s obrněnou technikou a požadovala rezignaci prezidenta Luise Arce. Zuňigovi hrozí až 20 let vězení. Informují o tom Reuters a AP.

Policie zadržela Zuňigu za přítomnosti ministra vnitra Jhonnyho Aguilera zrovna když hovořil před vojenskými kasárnami s novináři. Vojenský generál čelí obvinění z pokusu o neúspěšný puč, napsala agentura Reuters.

Část bolivijské armády se ve středu i s obrněnou technikou včetně tanků shromáždila na náměstí před prezidentským palácem v metropoli La Paz. Vzbouření vojenští generálové požadovali Arcovu okamžitou rezignaci.

„Tři velitelé našich ozbrojených sil přišli vyjádřit nespokojenost,“ prohlásil před kamerami Zuňiga. „Bude nová vláda a ministři, věci se určitě změní, ale naše země už takhle dál pokračovat nemůže,“ pokračoval generál.

Zuňiga byl tento týden zbaven funkce kvůli vyjádření nesouhlasu opětovné kandidatury dlouholetého prezidenta Eva Moralese v roce 2025, jehož v roce 2019 vyhnaly ze země masivní protesty kvůli sporným volbám.

Mělo jít o divadlo

K moci se dostala pravicová exprezidentka Jeanine Áñez. I Morales tehdy mluvil o puči. O rok později pravicová vláda padla a Áñez skončila na deset let ve vězení spolu s vojenským velitelem a bývalým policejním generálem.

K pomoci se opět dostal levicový Arce. V jihoamerické zemi panuje napětí kvůli špatné ekonomické situaci částečně zaviněné spory ve vládě. Morales i Arce jsou někdejšími spojenci, kteří se přou o kandidaturu na prezidenta za Hnutí za socialismus (MAS).

Zuňiga se k vedení pokusu o státní převrat otevřeně nepřihlásil, avšak prohlašoval, že to bylo divadlo objednané samotným prezidentem pro zvýšení jeho popularity. Schválil podle něj i variantu s použitím tanků.

Ministr spravedlnosti Iván Lima označil taková tvrzení za lživá. Generál novinářům rovněž sdělil, že hodlá docílit propuštění „politických vězňů“, mezi nimiž je i Áñez. Arce podle svých slov respektuje jako velitele ozbrojených sil, nikoli však jako prezidenta.

Zuňiga stane před soudem, přičemž mu hrozí 15 až 20 let vězení za „útok na demokracii a ústavu“. Spolu s ním úřady zadržely i bývalého viceadmirála Juana Arneze Salvadora, píše agentura AP. I on byl před pokusem o puč zbaven funkce.

Doporučujeme

Zisk Agrofertu spadl o téměř pět miliard

Holding Agrofert loni vydělal 2,2 miliardy korun. Meziročně jde o pokles o 4,9 miliardy, za kterým stojí hlavně mimořádně silný rok 2024. Tehdy koncern prodal mediální skupinu Mafra, rozhlasovou firmu Londa a pardubickou chemičku Synthesia.

Požár panelového domu v Antverpách si vyžádal nejméně šest obětí

Rozsáhlý požár desetipatrového bytového domu v belgických Antverpách si vyžádal nejméně šest lidských životů a další lidé utrpěli zranění. Hasiči zachraňovali obyvatele z balkonů a po tragédii pokračovali v prohledávání jednotlivých bytů. Příčina požáru zatím není známá.

Trump vykázal z krypta příjmy přes 1,4 miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump vykázal za loňský rok příjmy přes 1,4 miliardy dolarů z kryptoměnových projektů své rodiny. Digitální aktiva se tak stala hlavním zdrojem jeho příjmů a výrazně předčila tradiční byznys, na kterém si dříve vybudoval jméno.

KOMENTÁŘ: Historická zpráva pro dolar. Centrální banky se ho chtějí spíš zbavovat

Od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu ztrácí americký dolar lesk, pro řadu vlád i drobných investorů už není tak bezpečným přístavem, jakým býval. Trend potvrzuje i změna postoje centrálních bank, jak odkryl think tank Oficiální fórum měnových a finančních institucí (OMFIF).

Vysvětlení: Co je tepelná kupole a proč je nebezpečná?

Američané se připravují na víkendový Den nezávislosti. Velké části amerického kontinentu v nesnesitelném horku a dusnu uvězní jev zvaný tepelná kupole. Ten v minulém týdnu sežehl Evropu. Ohroženo smrtícím horkem bude do 6. července zhruba 250 milionů lidí, hlavně senioři s dětmi.

Írán přiznal problémy během americké blokády. Nevyvezl žádnou ropu

Írán během americké blokády nemohl vyvážet žádnou ropu. Od podepsání memoranda však vyvezl více než 40 milionů barelů, sdělil v rozhovoru pro státní televizi hlavní íránský vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf. Společnost TankerTrackers tento objem odhaduje dokonce na 50 milionů barelů. Ropa se drží na předválečné úrovni. Čeká se na další kolo rozhovorů. Írán delegaci do Kataru nepošle.

Írán tvrdí, že se nesetká s vyslanci USA v Dauhá; Katar hraje roli prostředníka

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami. Informovaný diplomatický zdroj agentuře AFP řekl, že se dnes v Dauhá mají uskutečnit nepřímá technická jednání mezi zástupci USA a Íránu o dohodě o ukončení války na Blízkém východě.

Expedice v Atlantiku odhalila desítky dosud neznámých mořských živočichů

Mezinárodní vědecká expedice v jižním Atlantiku během pouhých dvou týdnů objevila 31 dosud neznámých druhů mořských organismů. Výzkum potvrdil, že střední vrstvy oceánu patří k nejméně prozkoumaným prostředím na Zemi a zároveň ukrývají mimořádně pestrý život.

V Kongu na ebolu dosud zemřelo 399 lidí z 1333 potvrzených případů nemoci

Počet potvrzených případů eboly v Kongu stoupl na 1333, z čehož 399 lidí zemřelo. Informovala o tom v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na konžské úřady. Předchozí, pondělní bilance hovořila o 1307 nakažených a 377 zemřelých.

Irsko přebírá vedení EU, čekají ho náročná vyjednávání o unijním rozpočtu

Pokračující podpora Ukrajiny, ale i konkurenceschopnost EU, hodnoty a bezpečnost budou hlavními prioritami irského předsednictví v Radě EU, které začíná právě dnes. Irové přebírají mandát od Kypřanů a v mnohém na ně navazují, například pokud jde o další posun v jednáních o novém dlouhodobém rozpočtu EU či pokrok v přístupových jednáních kandidátských zemí na cestě do Evropské unie.

Letadlo v Číně narazilo do mrakodrapu. Nikdo neví proč

V pátek odpoledne do nejvyššího mrakodrapu v Pekingu narazilo malé letadlo. Pilot zemřel a dalších 13 lidí utrpělo zranění. Incident není šokující jen pro svou podobnost s teroristickým útokem na USA z 11. září 2001, ale i z důvodu, že v čínské metropoli je bezletová zóna, což znamená zákaz pohybu dronů a letadel. Ani po čtyřech dnech není jasné, jak se letadlo do města dostalo a proč do věže narazilo.

Ukrajina informuje o obětech ruských útoků, její síly útočily v hloubi Ruska

Nejméně dva lidé přišli o život a dalších pět bylo dnes ráno zraněno při útoku ruského dronu na mikrobus v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil náčelník oblastní správy Oleksandr Prokudin. V Dněpropetrovské oblasti zahynula žena a další tři utrpěly zranění při ruských útocích na čerpací stanice, další žena byla zraněna v Záporoží, informovaly ukrajinské úřady. Naopak ukrajinské drony zaútočily v hloubi Ruska, v Rostovské a Penzenské oblasti a i Ufě, vzdálené více než 1300 kilometrů od frontové linie.

Satoranský končí v Barceloně a zvažuje další krok

Tomáš Satoranský uzavřel své druhé působení v Barceloně. Českému basketbalistovi vypršela smlouva a katalánský klub se s ním oficiálně rozloučil. Kam povedou jeho další kroky, zatím není jasné. Sám přiznává, že si po náročné sezoně potřebuje odpočinout a budoucnost si teprve promyslí.

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit zisk občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA dnes odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem americké ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států.

Británie chce po uprchlících zpětně vymáhat náklady na azyl. Zaplatit by mohli až 10 tisíc liber

Lidé, kterým bude ve Velké Británii udělen azyl, by podle plánů vlády mohli po nástupu do zaměstnání zaplatit přibližně 10 000 liber (asi 290 tisíc korun) jako příspěvek na náklady spojené s jejich ubytováním a podporou během azylového řízení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama