Válka na UkrajiněBohaté Rusy v Dubaji na rozdíl od těch v Evropě netrápí averze...

Bohaté Rusy v Dubaji na rozdíl od těch v Evropě netrápí averze místních

Dubaj se ve válečných časech stává bezpečným přístavem pro nejbohatší Rusy a na místních pobřežních promenádách nebo v luxusních nákupních střediscích se čím dál více prosazuje ruština. V Dubaji si mohou ruští podnikatelé vybudovat nový život a netrápí je přitom averze místních, napsal deník The New York Times (NYT).

Jedním z ruských přistěhovalců do města na pobřeží Perského zálivu je podnikatel Dmitrij Ťuťkov, jehož děti tam chodí do britské školy. Ve svém novém útočišti se podnikatel nemusí bát, že by byl poslán do bojů na Ukrajině, reklamní agentura mu ale dál vydělává v Rusku peníze. Navíc tam nevídá rozbité silnice a bezdomovce a nesetkává se tam s protiruskými náladami, popsal svou situaci americkému deníku.

„Dubaj je mnohem svobodnější, ve všech ohledech,“ řekl Ťuťkov.

Ruskou diasporu v Dubaji tvoří jak miliardáři, tak příslušníci střední třídy, kteří často pracují v technologických oborech a kteří z Ruska uprchli před částečnou mobilizací. Obě skupiny mají ale pro pobyt v největším městě Spojených arabských emirátů podobné důvody – Dubaj a Rusko dál spojují přímé letecké linky, Spojené arabské emiráty zůstávají ve věci války na Ukrajině neutrální a podle Rusů nejsou vůči Moskvě nepřátelsky naladěné.

„Proč podnikat někde, kde se k vám nechovají přátelsky?“ ptá se Tamara Bigajevová, která si ve městě nedávno otevřela dvoupatrový salon krásy a už má stálé klienty. „V Evropě nás očividně nechtějí,“ doplňuje.

Na rozdíl od ulic některých evropských metropolí nejsou v Dubaji vidět ukrajinské vlajky ani shromáždění na podporu Ukrajiny. Pokud by navíc někdo z místních zastával protiruské názory, pravděpodobně by si je nechal pro sebe. Demonstrace jsou ve Spojených arabských emirátech de facto nezákonné a svoboda shromažďování je velmi omezená.

„Je to pro nás na určitou dobu bezpečný ostrov,“ říká obchodník s nemovitostmi Antalij Kamenskich, jehož firma podle něj v loňském roce prodala v Dubaji nemovitosti za stovky milionů dolarů, především ruským klientům.

Funguje tak nepsaná společenská smlouva, že ti, kdo jsou loajální k režimu v Moskvě, mohou dál hromadit bohatství, podotýká The New York Times. Přestože ruský prezident Vladimir Putin ve svých projevech ruskou elitu nabádá, aby rozvíjela své životy a investice v Rusku, ve skutečnosti dává bohatým signály, že jim co nejvíce umete cestu k dalšímu obohacování, domnívá se politoložka Jekatěrina Šulmanová.

Občané Spojených arabských emirátů tvoří jen asi desetinu z desetimilionové populace této země. Zbylých devět milionů jsou přistěhovalci, především Indové a Pákistánci, menší část tvoří také Američané a Evropané. Tato blízkovýchodní země se loni na jaře, tedy krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, stala podle analýzy letů provedené listem The New York Times nejoblíbenější destinací pro soukromé lety z Ruska. Vše přitom nasvědčuje tomu, že přitažlivost Dubaje od té doby ještě vzrostla.

Představa, že západní sankce zničily ruskou ekonomiku, je podle Ťuťkova iluze. Jeho reklamní agentura těžila z toho, když nové firmy soupeřily o místa uvolněná po západních společnostech, které se začaly stahovat z Ruska. Podnikatelé v zahraničí mohli využít i toho, že kurz rublu loni v létě dosáhl vůči dolaru sedmiletého maxima, takže vydělané peníze mohli směnit na dolary přes banky, které se neocitly pod sankcemi. „V dolarech jsme dosahovali kolosálních zisků, chápete?“ uzavírá podnikatel.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama