7.6 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
EkonomikaBiden představil biliónový plán na přestavbu USA. Platit za něj mají korporace

Biden představil biliónový plán na přestavbu USA. Platit za něj mají korporace

Revoluce v ekonomice. I tak někteří odborníci hodnotí středeční předložený plán amerického prezidenta Joe Bidena. Ten by obnášel až dvoubiliónovou injekci do americké infrastruktury, technologií, manufaktur a sociálních služeb. Uvedla to agentura Reuters. Platit by za něj měly společnosti, kterým by legislativa zvýšila daně a zamezila přenášení jejich zisků na zahraniční účty. S tím ale v Kongresu silně nesouhlasí republikáni.

Několikabiliónový plán, který ve středu Biden oznámil v Pittsburghu, by měl nejen obnovit rozpadající se americkou infrastrukturu, ale také vytvořit nová pracovní místa. Jeho cílem je i urychlení cesty k čistší energetice a vývoji nových technologií. Jedná se rovněž o snahu, jak se postavit rostoucí moci Číny. „Jde o investici do Ameriky, která se objeví jen jednou za generaci. Nic takového jsme neviděli, ani neudělali od doby, kdy se postavil mezistátní dálniční systém a USA zahájily vesmírné závody,“ uvedl ve svém proslovu Biden.

Opravu a stavbu nových dálnic, mostů, přístavů či stanic na elektrická auta by měly zaplatit firmy a korporace. Legislativa by totiž zvýšila korporátní daň z 21 procent na 28. Zároveň by se postarala o zalepení „děr“, které korporace využívají pro odvod zisku do zahraničí, aby se vyhnuly placení daní.

Podle Bidena nejde o boj s businessem, ale o snahu docílit rovných podmínek pro všechny. Upozornil například na malou zodpovědnost společnosti Amazon. Uvedl však, že je ochotný zdroj financování prodiskutovat. Zvyšovat daně bohatší části obyvatel, jak sliboval ve své kampani, ale zatím nehodlá.

Podnikatelé i republikáni se ale proti návrhu ohrazují. Republikánský senátor Mitch McConnell si totiž dle Reuters myslí, že „sníží počet pracovních míst a zpomalí růst platů ve chvíli, kdy pracovníci potřebují rychlé zotavení“.

Objevuje se tedy otázka, zda nebudou muset demokrati, podobně jako u balíčku na kompenzaci ztrát způsobených světovou pandemií, odhlasovat legislativu sami. Dle ekonoma Paula Ashwortha navíc není obvyklé, že by se návrh projednal rychle. „Vyjednávání trvá i měsíce a výsledná podoba legislativy je často dost odlišná od té původní,“ uvedl pro BBC.

Je Bidenův plán kontroverzní? Prezidenta čekají ještě těžší úkoly, míní odborníci

Od investice nazvané American Rescue Plan očekávají Američané nejen zásah do infrastruktury, ale také stavbu letišť, ekologických domů, národní laboratoře zaměřené na boj se změnou klimatu nebo opravu nemocnic pro veterány. Zahrnuté by mělo být i zlepšení tamního sociálního systému. Přístupnějšími by se měly stát domovy pro seniory či postižené. Rozšířilo by se také zdravotní pojištění, úlevy na daních pro rodiny s dětmi a placené rodinné a nemocenské dovolené.

Plán by měl trvat po dobu osmi let a splácet by se měl postupně asi patnáct. A to způsobem, který současně zaručí nezvýšení dlouhodobého dluhu Spojených států amerických. Jedním z hlavních odůvodnění pro prosazení návrhu jsou podle Bidena zisky, které Američané pocítí na dlouhou dobu dopředu. A to i za poměrně velké prvotní investice.

Americký prezident totiž plánuje v dubnu oznámit ještě další biliónový balíček na podporu rodin. I když se tak návrh jeví jako poměrně kontroverzní, oproti úkolům, které Bidena čekají, je pro něj tohle spíše způsob, jak získat popularitu. Podle odborníků se navíc bude v budoucnosti muset postavit ještě mnohem více složitějším problémům jako je kontrola zbraní, volební práva, imigrace či reforma zdravotnictví.

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Před deseti lety se Netflixu vysmáli. Teď stojí Warner před pokořujícím dealem

Netflix kupuje Warner Bros. Kdysi neskutečná věta se stává skutečností, protože streamovací gigant chce dotáhnout akvizici za 72 miliard dolarů. Pod jeho křídla se má dostat mimojiné i konkurenční služba HBO Max. Historický deal ale může narazit u regulátorů.

Převzetí Warner Bros Netflixem může narazit na Trumpa  

Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy z plánovaného odkoupení společnosti Warner Bros a jeho populárních streamovacích sítí za 72 miliard dolarů (asi 1,76 bilionu korun) společností Netflix. Problémem by podle něj mohl být její příliš velký podíl na trhu.

Únik vody v Louvru poškodil knihy v oddělení egyptských starověkých sbírek

Únik vody v Louvru koncem minulého měsíce poškodil stovky knih v oddělení egyptských starověkých sbírek. To znovu upozorňuje na zhoršující se stav světoznámého muzea, napsala agentura Reuters. Incident se stal jen několik týdnů poté, co loupež šperků odhalila nedostatky v bezpečnostních opatřeních instituce, napsala agentura Reuters.

Trump: Zelenskyj není připraven podepsat mírovou dohodu, Putin snad ano

Americký prezident po třídenních rozhovorech s ukrajinskými představiteli na Floridě prohlásil, že Volodymyr Zelenskyj není připraven podepsat mírový návrh a ukončit tak skoro čtyři roky trvající válku. Ukrajinský prezident jednání označil za „konstruktivní“, i když „ne snadné“. V pondělí se v Londýně setká s evropskými představiteli.

Merz neočekává, že by Německo v blízké budoucnosti uznalo palestinský stát

Německo v dohledné budoucnosti neuzná samostatný palestinský stát. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla agentura DPA. Podle něj je třeba nejprve krok za krokem uvést do praxe mírový plán. Netanjahu dodal, že očekává velmi brzy přechod do druhé fáze plánu na ukončení války v Pásmu Gazy a ještě tento měsíc se chce setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby s ním jednal o míru na Blízkém východě.

Thajsko zahajuje nálety na kambodžskou hranici

Napětí na thajsko-kambodžské hranici znovu explodovalo. Po přestřelkách, které si vyžádaly mrtvé i zraněné, Thajsko podniklo letecké údery na vojenské cíle v Kambodži. Obě země se navzájem obviňují z porušení křehkého příměří, jež vzniklo po červencové pětidenní válce. Evakuace probíhají na obou stranách a region sleduje, zda se spor znovu nezvrtne v otevřený konflikt.

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruského plynu a ropy k soudu

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.

Hlubinná těžba zničí třetinu života na dně oceánu, ukazuje největší studie svého druhu

Těžba vzácných kovů z mořského dna se zdá jako klíč k zelené budoucnosti. Jenže nový výzkum odhalil, že s ní přichází i výrazné ekologické škody a to v místech, o kterých toho zatím víme zoufale málo.

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama