-10.7 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
EkonomikaBiden podepsal nový rozpočtový zákon, výdaje na obranu vzrostou o desetinu

Biden podepsal nový rozpočtový zákon, výdaje na obranu vzrostou o desetinu

Americký prezident Joe Biden podepsal rozpočtový zákon na rok 2023 v hodnotě zhruba 1,7 bilionu dolarů (zhruba 39 bilionů korun). Informoval o tom dnes Bílý dům. Zákon počítá se zvýšením výdajů na obranu o zhruba deset procent a vyčlenil také 45 miliard dolarů na pomoc Ukrajině a spojencům v NATO, píše agentura AP.

Zákon počítá s výdaji na obranu v hodnotě 858 miliard dolarů, což je o deset procent více než letos. Na další domácí výdaje půjde 772,5 miliardy dolarů, což je meziroční nárůst o šest procent. Zhruba 45 miliard dolarů je vyčleněno na pomoc Ukrajině a státům Severoatlantické aliance, jež pomáhají napadené zemi. To je více, než kolik původně navrhovala Bidenova administrativa.

Ze schválených bezmála 45 miliard dolarů pro Ukrajinu bude přibližně devět miliard dolarů směřovat na vojenskou pomoc a téměř 16 miliard dolarů na ekonomickou a humanitární pomoc této zemi napadené Ruskem. Kromě toho je naplánováno 12 miliard dolarů na doplnění zásob a munice americké armády poté, co jejich část dodala na Ukrajinu. Dalších sedm miliard dolarů je určeno na dodatečné výdaje amerických vojáků v Evropě.

Spojené státy přicházejí se zvýšením vojenské pomoci Ukrajině poté, co o ni minulý týden na návštěvě USA požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Vaše peníze nejsou charita, je to investice do globální bezpečnosti a demokracie, se kterou naložíme nejzodpovědnějším způsobem,“ řekl Zelenskyj oběma komorám amerického Kongresu.

Zákon také počítá s asi 40 miliardami dolarů na mimořádné výdaje. Tyto peníze většinou půjdou na pomoc městům a obcím po celých USA, které se zotavují ze sucha, hurikánů a dalších přírodních katastrof.

Zákon v uplynulých týdnech schválily obě komory Kongresu. V Senátu pro něj hlasovala i řada republikánů, ve Sněmovně reprezentantů pak zákonodárci hlasovali více po stranické linii. Šéf republikánů v dolní komoře parlamentu Kevin McCarthy označil zákon za „obludnost“. Podle něj počítá s příliš vysokými výdaji a současně vyčleňuje jen malé prostředky na potírání nelegální migrace a pašování drog. Varoval také, že republikáni, kteří příští týden převezmou kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, nebudou v budoucnu vypisovat Ukrajině „bianco šek“. Vládní demokraté naopak vyzdvihovali větší výdaje na pomoc chudým studentům či na prevenci proti drogám.

Reklama

Doporučujeme

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.

Máslo zlevňuje, dovoz a sezona drží ceny nízko

Po týdnech vysokých cen přichází v obchodech obrat: máslo zlevňuje i po Vánocích a v některých akcích se dostává na ceny, které tu dlouho nebyly. Řetězce se předhánějí ve slevách a lidé nakupují hlavně v letákových akcích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama