8.3 C
Czech
Čtvrtek 6. listopadu 2025
EkonomikaBalík s penězi pro Ukrajinu prošel Senátem USA, jeho osud ve sněmovně...

Balík s penězi pro Ukrajinu prošel Senátem USA, jeho osud ve sněmovně je nejistý

Americký Senát dnes schválil návrh zákona o pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu ve výši 95,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu Kč), jehož přijetí už skoro čtyři měsíce požaduje americký prezident Joe Biden. Balík podpořila i část republikánů, kteří jej dlouho chtěli spojit se zpřísněním imigrační politiky, nakonec ale kompromis v této věci odmítli. Návrh by stále mohl narazit ve Sněmovně reprezentantů, jejíž republikánský předseda Mike Johnson se staví proti plánu.

Balík zahrnuje především dalších přibližně 60 miliard dolarů na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny, která se dva roky brání ruské agresi. USA byly dosud jejím nejvýznamnějším podporovatelem, od začátku roku už ale americká vláda nemá na tento účel prostředky. Uvolnění nových financí by navýšilo celkové americké investice do války na 170 miliard dolarů, píše deník The New York Times.

Dalších více než 20 miliard dolarů v návrhu souvisí s válkou v Pásmu Gazy, píše agentura AP. Biden v návaznosti na říjnový teroristický útok palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael požádal Kongres o 14 miliard na pomoc Izraeli a dalších devět miliard na humanitární pomoc pro Palestince v Gaze. Zbytek peněz by putoval za asijskými partnery USA, kteří čelí vzrůstajícím nárokům Číny.

Senátoři balík definitivně schválili po rozpravě, která trvala celou noc. Malá skupina republikánů, kteří se stavěli proti další pomoci Ukrajině, v posledních hodinách argumentovala, že by se USA měly spíše soustředit na vlastní problémy, než posílat další peníze do zahraničí. Nakonec však 22 republikánských senátorů hlasovalo spolu s téměř všemi demokraty pro přijetí balíčku poměrem 70 ku 29 hlasům.

Bezprostředně po přijetí návrhu výsledek hlasování uvítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Americká pomoc přibližuje spravedlivý mír na Ukrajině a obnovuje globální stabilitu, což vede ke zvýšení bezpečnosti a prosperity pro všechny Američany a celý svobodný svět,“ uvedl na síti X.

„Je to už několik let, možná desetiletí, co Senát schválil zákon, který má tak velký dopad nejen na naši národní bezpečnost, bezpečnost našich spojenců, ale také na bezpečnost západní demokracie,“ řekl předseda demokratické senátní většiny Chuck Schumer, který na přípravě návrhu úzce spolupracoval s nejvýše postaveným republikánem v Senátu Mitchem McConnellem.

Aby však prezident Biden mohl zákon podepsat, musí jej schválit obě komory Kongresu, tedy i Sněmovna reprezentantů, kde mají těsnou většinu republikáni. Podle médií při tom na ně má oproti jejich stranickým kolegům v Senátu výraznější vliv exprezident Donald Trump, který se pravděpodobně stane republikánským kandidátem na prezidenta a který se staví proti jakékoli spolupráci s demokraty v Kongresu.

Senátní návrh kritizuje i šéf sněmovny Johnson, podle něhož bude muset jeho komora v této věci „pokračovat o své vlastní vůli“. Johnson si v prohlášení stěžoval, že návrh postrádá ustanovení, která by zastavila rekordní příliv migrantů přes americko-mexickou hranici.

Přitom to byl předseda sněmovny, kdo v uplynulých týdnech pomohl pohřbít kompromisní návrh dojednaný v Senátu, který by přinesl výrazné imigrační restrikce včetně mechanismu pro pozastavení běžných azylových procesů. Skupinka senátorů jej dojednávala přes dva měsíce poté, co republikáni protiimigračními opatřeními podmínili schválení zahraniční pomoci. Demokraté na neobvyklou kombinaci přistoupili, většina republikánů ale fiální dohodu odmítla, hlasitě ji kritizoval i Trump.

Jak se nyní vedení sněmovny postaví k původnímu návrhu bez imigrační složky, není jasné. Zatímco mnozí republikáni dávají najevo, že podpora Ukrajiny pro ně není prioritou, předseda zpravodajského výboru Mike Turner uvedl, že „tohle musíme udělat“.

„Předseda to bude muset vznést na plénu,“ řekl podle webu Politico o projednávání balíku ve sněmovně. Turner se k věci vyjádřil těsně po návštěvě Ukrajiny a varoval při tom, že Ukrajinci se potýkají s nedostatkem munice a „nejsou schopni se plně bránit“.

Doporučujeme

Princ William předal cenu Earthshot Prize 2025. Ocenil projekty, které dávají planetě naději

Rio de Janeiro se na jeden večer proměnilo v hlavní město ekologie. Princ William zde vyhlásil pět vítězů prestižní ceny Earthshot Prize, kteří podle něj dokazují, že řešení klimatické krize je stále možné. Každý z oceněných projektů získal milion liber na rozvoj svých nápadů.

Tajfun na Filipínách připravil o život 114 lidí, prezident vyhlásil stav nouze

Počet obětí, které si vyžádalo řádění tajfunu Kalmaegi na Filipínách, vzrostl na 114, píše agentura AP s odvoláním na filipínské úřady. Dalších 127 lidí se pohřešuje, mnoho z nich v centrální provincii Cebu poničené při nedávném zemětřesení. Agentura AFP informuje o 140 obětech na životě. Filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší kvůli této přírodní katastrofě v zemi vyhlásil stav nouze.

Prezidentka Mexika Claudia Sheinbaum podala žalobu na muže, jenž ji na ulici osahával

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum chce trestní stíhání pro muže, který ji během krátké cesty mezi úřady v centru Ciudad de México osahával. Incident je zachycen na videu. Případ znovu otevřel debatu o bezpečí političek a o každodenním obtěžování žen v zemi.

Velký bariérový útes má šanci na přežití. Studie ukazuje, že korály se dokážou přizpůsobit

Budoucnost Velkého bariérového útesu nemusí být ztracená. Nový výzkum z Austrálie přináší naději, že pokud se globální oteplování podaří udržet pod dvěma stupni, korály dokážou přežít a přizpůsobit se. Nebudou stejné jako dřív, ale mohou dál tvořit živé a rozmanité ekosystémy.

Brusel schválil přísnější podobu Green Dealu

Evropští ministři životního prostředí se v Bruselu dohodli na nových pravidlech pro emisní povolenky a klimatické cíle. Navzdory tomu, že část politiků mluví o „zmírnění“, jde spíš o zpřísnění celého systému. Zavedení povolenek pro domácnosti v rámci ETS2 se sice odkládá o rok, ale cíl uhlíkové neutrality zůstává stejný, rok 2050.

KOMENTÁŘ: Americké firmy se předhánějí v tržbách. Výsledková sezóna má ale jeden paradox

Za Atlantikem vrcholí takzvaná výsledková sezóna, kdy americké akciové společnosti zveřejňují své hospodářské výsledky za třetí kvartál. Většina velkých hráčů překvapila nadstandardními výkony, vybrané akciové tituly i přesto na burze zamířily dolů. Proč?

Trumpova cla u Nejvyššího soudu. Verdikt může otřást světovou ekonomikou

V USA začal jeden z nejdůležitějších soudních sporů současné americké obchodní politiky. Nejvyšší soud má prozkoumat, zda prezident Donald Trump může uplatňovat rozsáhlé dovozní tarify na základě zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Právě tento předpis Trump využil k vyhlášení ekonomických nouzových stavů a následnému uvalení cel na širokou škálu zemí a zboží.

FBI zadržel dva lidi, které spojuje s výbuchem na Harvardově univerzitě

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel dva lidi, které spojuje s víkendovou explozí na lékařské fakultě Harvardovy univerzity. Dnes o tom informovala agentura AP, která uvedla, že podle úřadů dvojice v prázdné budově odpálila ohňostroj. Při incidentu nikdo neutrpěl zranění. Policie čin vyhodnotila jako záměrný, motiv zatím zůstává nejasný.

Súdán odmítl Trumpův návrh na příměří, válka pokračuje

Súdánský ministr obrany Hassan Kabroun v úterý prohlásil, že armáda bude pokračovat v boji proti polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RFS), a to poté, co se Rada pro bezpečnost a obranu sešla, aby projednala mírový návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Při požáru v domově seniorů v Tuzle zahynulo deset lidí, další jsou zranění

Deset lidí zemřelo a další dvě desítky utrpěly zranění při požáru, který v úterý večer vypukl v domově pro seniory v bosenském městě Tuzla. S odvoláním na samotné zařízení to v noci na dnešek napsala agentura AFP. Příčina požáru zatím není známa. Místní média dříve informovala o požáru v horních patrech budovy zařízení pro seniory a o několika obětech neštěstí.

Zemřel Dick Cheney, nejvlivnější viceprezident USA v moderní historii

Jeden z nejmocnějších a zároveň nejrozporuplnějších viceprezidentů v dějinách USA Dick Cheney zemřel ve věku 84 let. Rodina uvedla, že příčinou byly komplikace zápalu plic a srdečně-cévního onemocnění. Cheney patřil k hlavním zastáncům invaze do Iráku a výrazně rozšířil vliv viceprezidentského úřadu.

Při zřícení nákladního letounu u Louisville zahynuli nejméně tři lidé

Poblíž mezinárodního letiště v americkém městě Louisville v americkém státě Kentucky se krátce po vzletu zřítilo nákladní letadlo doručovací společnosti United Parcel Service (UPS). V noci na dnešek o tom informovaly světové agentury s odvoláním na Úřad pro dozor nad civilním letectvím (FAA). Při neštěstí zahynuli nejméně tři lidé a dalších 11 jich bylo zraněno, uvedl guvernér Kentucky Andy Beshear. UPS podle agentury Reuters sdělila, že na palubě stroje byli tři členové posádky.

Zohran Mamdani vyhrál volby na starostu New Yorku

New York po letech zažívá další překvapení. Na radnici míří 34letý Zohran Mamdani, demokratický socialista, který během roku vyrostl z neznámého poslance na nejvýraznější tvář města. Bude nejmladším starostou za poslední století a prvním muslimem i člověkem jihoasijského původu v čele New Yorku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama