ZprávyAustralská novinářka čelí v Číně obvinění ze špionáže

Australská novinářka čelí v Číně obvinění ze špionáže

Novinářka čínského původu Čcheng Lej, kterou už měsíce zadržují čínské úřady, byla formálně zatčena a obviněna ze špionáže, píše BBC.

Australská vláda potvrdila, že novinářka, kterou Čína zadržuje od srpna, byla obviněna z vyzrazování státního tajemství jiným zemím. Čcheng Lej před zadržením pracovala jako moderátorka státem vlastněné čínské televize CGTN. Peking nezveřejnil detaily, ale za špionáž padají v Číně obecně tvrdé tresty, včetně doživotí.

Australská vláda už dříve vyjádřila nad jejím zadržením znepokojení. „Očekáváme základní standardy spravedlnosti, férový proces a lidské zacházení v souladu s mezinárodními normami,“ vyjádřila se australská ministryně zahraničí Marise Payneová. „Myslíme na paní Čcheng a její rodinu v této těžké době,“ dodala.

V srpnu zmizela z obrazovky

Čcheng Lej je Australanka narozená v Číně, v Pekingu pracovala několik let. Většina její rodiny, včetně dvou dětí (jedenáctiletá dcera a devítiletý syn), žiie v Austrálii. V srpnu náhle zmizela z obrazovky a jejím příbuzným se nepodařilo ji zkontaktovat. Čína později oznámila, že ji úřady drží v zabezpečeném, neznámém místě. Její rodina se vyjádřila, že netuší důvody jejího zadržení. „Určitě záměrně neporušila národní bezpečnost. Možná se k něčemu jen bezděčně nachomýtla,“ řekla její neteř a mluvčí rodiny Louisa Wen serveru ABC News.

Novinářku už drží pět a půl měsíce v cele bez přístupu světla a čerstvého vzduchu, přičemž podstoupila mnoho výslechů. Nedávno jí vyšetřovatelé zpřísnili režim a omezili jí například psaní dopisů a cvičení. Podle její rodiny se jí výrazně zhoršilo zdraví. Představitelé australských úřadů ji mají povoleno jednou za měsíc navštívit. Naposledy se tak stalo 27. ledna tohoto roku. Rodina stále doufá, že australská vláda bude konat a vyjedná její propuštění. Peking by měl podle Louise Wen mít s novinářkou soucit. „Je to matka dvou malých dětí, které ji opravdu potřebují,“ řekla.

Vyjednávání je složité

Její zadržení jde ruku v ruce se zhoršením bilaterálních diplomatických vztahů mezi Austrálií a Čínou. Austrálie má nyní ztíženou pozici, co se týče vyjednávání o propuštění svých občanů v Číně. Peking v poslední době zatkl či vyhostil víc novinářů. Například australského zpravodaje Billa Birtlese, který musel z Číny na příkaz vlády odletět. Předtím mu ale čínská policie prohledala byt a vyslýchala jej, ptala se především na Čcheng Lej. Peking zadržuje i její přítelkyni, rovněž novinářku Haze Fan. Australského spisovatele čínského původu Janga Cheng-ťüna drží čínské úřady ve vazbě už dva roky, ten podezření ze špionáže odmítá. Spisovatel už podle vyjádření Austrálie musel absolvovat stovky výslechů v malé cele, právníka mu povolili až po devatenácti měsících ve vazbě.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama