Australská ministryně zahraničí Penny Wongová dnes před svým americkým protějškem Antonym Blinkenem zmínila případ vězněného spoluzakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, který je Australan a o jehož vydání z Británie usilují Spojené státy. Wongová řekla, že proces trvá už příliš dlouho a že je třeba jej dokončit. Informuje o tom agentura Reuters.
Assange je vězněn v Británii a ve Spojených státech je stíhán mimo jiné za špionáž kvůli zveřejnění tajných dokumentů o amerických vojenských misích v roce 2010.
Julian Assange case has ‚dragged on for too long‘, Australia’s Wong says https://t.co/AHQJ99zgpS pic.twitter.com/wMBoGYLBL2
— Reuters (@Reuters) July 29, 2023
Wongová dnes po setkání s Blinkenem a s ministry obrany USA a Austrálie Lloydem Austinem a Richardem Marlesem uvedla, že Austrálie dala jasně najevo, že se „případ pana Assange táhne už příliš dlouho a že si přejeme, aby byl dokončen“. „Pokud vím, pan Assange podal ve Spojeném království žádost o obnovení odvolacího řízení. Australská vláda není účastníkem tohoto soudního řízení, ani do něj nemůžeme zasahovat,“ dodala.
Blinken potvrdil, že Assangeův případ byl při bilaterálních rozhovorech zmíněn, a uvedl, že chápe názory Australanů na tuto citlivou otázku. „Pan Assange byl ve Spojených státech obviněn z velmi závažného trestného jednání v souvislosti s jeho údajnou rolí v jednom z největších případů vyzrazení utajovaných informací v historii naší země,“ poznamenal americký ministr zahraničí na tiskové konferenci. Doplnil, že tyto činy mohly vážně ohrozit národní bezpečnost Spojených států.
Austrálie podporuje snahy docílit Assangeova propuštění před jeho případným vydáním do USA. V květnu australský premiér Anthony Albanese prohlásil, že jej pokračující zadržování Assange frustruje.
Assange je v USA obviněn kvůli zveřejnění vojenských a diplomatických dokumentů týkajících se amerických vojenských misí v Afghánistánu či v Iráku. Podle amerických vyšetřovatelů tím ohrozil životy informátorů i agentů. Stoupenci Assange hájí jako investigativního novináře, který veřejnosti přinesl informace o chybných krocích americké armády a tajných služeb. Podstatnou část získal server WikiLeaks od zpravodajského analytika americké armády v Iráku Bradleyho Manninga, který se po změně pohlaví nyní jmenuje Chelsea Manningová a který byl už odsouzen, ale od roku 2017 je opět na svobodě.
Server WikiLeaks odtajnil například i materiály amerického ministerstva obrany určující pravidla pro zadržování lidí v táborech v Iráku a na základně Guantánamo na Kubě po 11. září 2001. V roce 2015 informoval o amerických odposleších francouzských prezidentů Jacquese Chiraka, Nicolase Sarkozyho a Françoise Hollandea a v roce 2017 zveřejnil tisíce dokumentů o praktikách americké kybernetické špionáže.
