ZajímavostiAustrálie začala jako první země na světě předepisovat extázi a další psychedelika...

Austrálie začala jako první země na světě předepisovat extázi a další psychedelika na léčbu depresí

Austrálie je nyní první zemí, která povoluje psychiatrům předepisovat určité psychedelické látky pacientům s depresí nebo posttraumatickou stresovou poruchou. Informuje o tom AP News, CNN a další servery.

Od soboty mohou australští lékaři předepisovat dávky MDMA, známé také jako extáze, při posttraumatické stresové poruše. Psilocybin, psychoaktivní složka psychedelických hub, může pomoci lidem s těžko léčitelnou depresí. Země zařadila tyto dvě drogy na seznam schválených léčivých přípravků.

Psilocybin a MDMA jsou relativně bezpečné, pokud se užívají pod dohledem náležitě vyškolených zdravotnických pracovníků a v dávkách, které jsou prověřené v klinických studiích,“ cituje CNN australský úřad pro léčivé přípravky (Therapeutic Goods Administration, TGA).

Vědce v Austrálii tento krok, který vstoupil v platnost 1. července, překvapil. Jeden z vědců uvedl, že se tím Austrálie dostává „na špičku výzkumu v této oblasti“.

Chris Langmead, zástupce ředitele Centra pro objevování neuromedicíny na Monashově institutu farmaceutických věd, podle AP News uvedl, že za posledních padesát let došlo k velmi malému pokroku v léčbě dlouhodobých duševních problémů.

V USA jsou zdrženliví

Psilobycin je už schválený ve dvou státech USA. Jako první legalizoval užívání psilocybinu dospělými Oregon a v roce 2022 jeho užívání dekriminalizovalo Colorado. Frank Biden, nejmladší bratr prezidenta Joe Bidena, v rozhlasovém rozhovoru před několika dni prohlásil, že prezident byl v rozhovorech, které spolu vedli o prospěšnosti psychedelik jako formy léčby, „velmi otevřený“.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv označil v roce 2018 psilocybin za „průlomovou terapii“. Toto označení má urychlit vývoj a přezkoumání léků na léčbu závažného onemocnění. Výzkumníci zabývající se psychedeliky využívají federální grantya FDA koncem minulého měsíce zveřejnila návrh pokynů pro výzkumníky, kteří navrhují klinické studie testující psychedelické drogy jako potenciální léčbu různých zdravotních stavů.

Přesto Americká psychiatrická asociace neschválila používání psychedelik v léčbě. Čeká na definitivní rozhodnutí FDA. A lékařští odborníci v USA i jinde, včetně Austrálie, upozorňují, že je zapotřebí dalšího výzkumu účinnosti těchto drog a míry rizik psychedelik, která mohou způsobovat halucinace.

Existují obavy, že důkazy jsou stále nedostatečné a přesun do klinické služby je předčasný. Léčba nemusí být pro většinu lidí dostupná, navíc formální dohled nad léčbou a výsledky pacientů bude minimální. Tento prostor by rovněž mohli zaplavit nekompetentní nebo špatně vybavení lékaři,“ shrnul obavy Paul Liknaitzky, vedoucí Klinické psychedelické laboratoře Monashovy univerzity.

Navíc budou tyto léky v Austrálii drahé – přibližně 10 000 dolarů (zhruba 146 tisíc korun) na jednoho pacienta za léčbu.

Litnaitzky uvedl, že možnost přístupu Australanů k lékům na specifické stavy je unikátní.

Z pokroku v lékové politice je cítit nadšení,“ řekl, „z vyhlídky, že budeme moci pacientům nabídnout vhodnější a na míru šitou léčbu bez omezení daných klinickými zkouškami a rigidními protokoly,“ dodal.

Doporučujeme

Vítěz bulharských voleb Radev byl pověřen sestavením nové vlády

Vítěz nedávných bulharských parlamentních voleb Rumen Radev dnes získal mandát k sestavení nové vlády, uvedla agentura Reuters. Ihned poté předložil bulharské prezidentce Ilianě Jotovové svůj seznam ministrů, o kterém bude v pátek hlasovat parlament.

Rusko letos nikoho ze zahraničí na oslavy Dne vítězství nezvalo, řekl Ušakov

Rusko letos do zahraničí zvláštní pozvánky na oslavy výročí konce druhé světové války neposílalo, někteří politici z cizích zemí ale sami vyjádřili přání přijet do Moskvy. Dnes to řekl zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov. V této souvislosti zmínil slovenského premiéra Roberta Fica nebo běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka.

Čína odsoudila dva bývalé ministry obrany k trestu smrti s odkladem

Čína v rámci pokračujících čistek v armádě potrestala dva bývalé ministry obrany za korupci. Wej Feng-che a Li Šang-fu dostali trest smrti s dvouletým odkladem, který se má po uplynutí této lhůty změnit na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.

Pašinjan nepřijede na oslavy do Moskvy, ta ostře kritizovala Jerevan

Arménský premiér Nikol Pašinjan dnes oznámil, že se 9. května nezúčastní moskevských oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Vysvětlil to začínající kampaní před červnovými volbami. Moskva na oplátku kritizovala sbližování Jerevanu se Západem.

Máme se bát pandemie hantaviru? Experti ujišťují, že ne

Vypuknutí hantavirové infekce na palubě expedice MV Hondius vyvolalo rozsáhlou mezinárodní reakci zdravotnických úřadů. Přesto přední odborníci ujišťují, že se lidé nové pandemie, podobné té covidové před šesti lety, obávat nemusí.

Bílý dům chystá novinky ke strategické bitcoinové rezervě

Spojené státy se chystají zveřejnit další informace ke strategické bitcoinové rezervě. Bílý dům řeší, jak sjednotit a zabezpečit kryptoměny držené federálními úřady. Nové oznámení má přijít v příštích týdnech.

Rusko hlásí 347 sestřelených ukrajinských dronů v průběhu noci

Rusko tvrdí, že od středečního večera nad svým územím sestřelilo 347 ukrajinských dronů. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Podle agentury AFP jde o obzvlášť vysoký počet hlášených ukrajinských dronů. Válčící strany přitom tento týden vyhlásily jednostranná příměří s odlišnými daty. Jednu ženu podle ruských úřadů zabil ukrajinský dron při útoku na mikrobus v Belgorodské oblasti na západě země, další člověk byl těžce zraněn. Čtyři raněné si v noci podle místních úřadů vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, dalších devět raněných oznámily dnes úřady z Charkova.

Odklon od dieselu v Číně zrychluje. Z drahé nafty těží elektrické trucky

Růst cen nafty po začátku války s Íránem může letos urychlit elektrifikaci čínské flotily těžkých nákladních vozů. Analytici i automobilky očekávají, že dražší provoz dieselových tahačů posílí zájem dopravců o elektrické modely a zároveň přispěje k rychlejšímu poklesu spotřeby pohonných hmot.

Americký ministr zahraničí Rubio jednal s papežem ve Vatikánu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes dopoledne jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV. Uvedl to Vatikán. Jednání provázela očekávání po nedávných rozepřích mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou katolické církve ohledně války v Íránu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání ukázalo silné vztahy mezi USA a Vatikánem.

Útok na předměstí Bejrútu: Izrael hlásí zabití velitele Hizballáhu

Izrael ve čtvrtek oznámil, že při středečním úderu na jižní předměstí Bejrútu zabil Ahmada Gháliba Balúta, velitele elitních jednotek Radván libanonského hnutí Hizballáh. Šlo o první izraelský útok na libanonskou metropoli od dohody o příměří z minulého měsíce.

Do Lotyšska pronikly dva drony z Ruska, jeden poškodil sklad ropy

Ve čtvrtek ráno do lotyšského vzdušného prostoru pronikly z ruského území dva drony, které se následně zřítily ve východním regionu Latgalsko. Jeden z nich dopadl v Rēzekne, zhruba 40 kilometrů od hranice s Ruskem, kde poškodil skladovací areál s nádržemi na ropu.

Norský chov lososů zatěžuje fjordy odpadem

Norské rybí farmy vypouštějí do fjordů a dalších pobřežních vod velké množství dusíku, fosforu a organického odpadu. Nová analýza upozorňuje, že znečištění z akvakultury odpovídá nečištěným splaškům od desítek milionů lidí ročně. Pro zemi, která je největším producentem chovaného lososa na světě, jde o nepříjemnou ekologickou vizitku.

Izrael bez varování zaútočil na Bejrút

Izraelská armáda dnes večer zasáhla jižní předměstí Bejrútu. Podle libanonské agentury NNA útok dopadl na hustě obydlenou oblast v libanonské metropoli. Izrael podle agentury AFP zaútočil bez předchozího varování poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna.

Macron hovořil s íránským prezidentem o Hormuzském průlivu

Írán by měl využít příležitosti, kterou nabízí mnohonárodní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií. V telefonickém rozhovoru to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému íránskému protějšku Masúdu Pezeškjánovi. Podle Macrona by Teherán i Washington měly koordinovaně přispět k obnovení volné plavby v průlivu a jeho okolí. Francie dnes oznámila, že v rámci příprav na misi zaměřenou na zajištění svobody plavby vysílá do Rudého moře letadlovou loď Charles de Gaulle.

Trump Íránu opět hrozí bombardováním, chce otevření Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama