Reklama
9 C
Czech
Sobota 14. března 2026
EkonomikaAustrálie přes varování OSN plánuje těžit uhlí i po roce 2030

Austrálie přes varování OSN plánuje těžit uhlí i po roce 2030

Australská vláda oznámila, že neplánuje od těžby uhlí do roku 2030 odstoupit. Reagovala tím na pondělní varování vyslance Organizace spojených národů Selwina Harta. Na konferenci v Austrálii totiž přes video vzkaz upozornil, že pokud stát od těžby neodstoupí, způsobí tím ve své ekonomice obrovský zmatek. Dodal také, že jinak zemi vlivem globálního oteplování čekají silné bouřky, záplavy nebo požáry. Informovala o tom CNN a další servery.

Ministr pro zdroje a vodu Keith Pitt v reakci na pondělní kritiku pracovníka Organizace spojených národů (OSN) vyzdvihl ekonomické výhody těžby uhlí. Podle něj průmysl přímo zaměstnává přes 50 tisíc Australanů. Země navíc dle něj musí v budoucnu reagovat na zvyšující se poptávku uhlí v Číně, Indii nebo Jižní Koreji. Ve svém proslovu ale ani jedním slovem nezmínil klimatickou krizi, tedy důvod, proč Austrálii OSN varuje.

Klimatický vyslanec OSN Selwin Hart totiž přes video vzkaz na fóru Crawford Leadership v pondělí uvedl, že globální, a především to australské, ustupování od využívání uhlí je příliš pomalé. Nestačí dle něj na to, aby se svět „vyhnul globální klimatické katastrofě“. Upozornil proto právě na Austrálii, jelikož je po Číně druhým největším vývozcem uhlí na světě. Uvedl to server CNN.

Kritiku zmínil vyslanec také proto, že většina států světa v současnosti pracuje na tom, aby se těžby uhlí vzdala co nejdříve. Například OSN proto také vyzvala členské státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), aby se fosilních paliv vzdaly právě do roku 2030.

„Začíná být velice zřejmé, že dekarbonizace je nevyhnutelná a zároveň, že se jedná o největší komerční příležitost naší doby,“ popsal pak přechod k obnovitelným zdrojům energie vyslanec Hart. Podle něj je nyní svět na „kritické křižovatce uprostřed klimatické krize“.

Pokud se těžby uhlí Austrálie nevzdá, čeká ji klimatická pohroma, varuje OSN

„O budoucnosti tohoto kritického průmyslu rozhodne australská vláda, a ne zahraniční orgán, který chce zrušit tisíce pracovních míst a zastavit export v hodnotě několika miliard dolarů,“ oznámil pak v reakci na vyslance OSN ve své odpovědi australský ministr pro zdroje a vodu Keith Pitt.

Australská konzervativní vláda totiž vyzdvihuje ekonomické výhody uhlí, včetně pracovních míst, která dle něj průmysl vytváří. A to přes to, že vyslanec Hart upozornil, že činí dvě procenta ze všech nabízených pracovních míst. Dle OSN si pokračováním v těžbě uhlí naopak Austrálie ublíží. Pokud se klimatická změna nezastaví, čeká totiž stát boj s čím dál intenzivnějšími potopami, suchy a vedry nebo požáry.

Vyslanec Hart však dodal, že by pracovníci v uhelných dolech museli být při případné změně průmyslu přiměřeně kompenzováni. V Austrálii se pak z uhlí vyrábí 60 procent tamní energie. Země přesto projevila zájem o to, dosáhnout do roku 2050 nulových emisí uhlíku. Podle serveru Daily Mail se k takovému cíli však premiér Scott Morrison zatím oficiálně nezavázal.

Reklama

Doporučujeme

ANALÝZA: Jak válka s Íránem ovlivní válku na Ukrajině

Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, konflikt na Blízkém východě může výrazně ovlivnit i válku na Ukrajině. Na Kyjev a Moskvu bude mít americko-izraelská válka s Íránem asymetrický vliv, negativní důsledky však pocítí obě strany.

Při ruském útoku na Kyjevskou oblast zemřeli nejméně čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a nejméně 15 dalších utrpělo zranění při rozsáhlém ruském nočním vzdušném útoku na Kyjevskou oblast. Na síti Telegram o tom dnes ráno informoval šéf vojenské správy této oblasti Mykola Kalašnyk, který tak zvýšil původní bilanci. Ukrajinci pak podle ruských úřadů zasáhli rafinerii v Krasnodarském kraji na jihu Ruska.

Severní Korea odpálila asi deset balistických střel, dopadly do moře

Severní Korea dnes odpálila více než deset balistických střel, které dopadly do moře. Podle agentury Reuters to uvedla jihokorejská armáda. Střely byly odpáleny z oblasti blízko hlavního města Pchjongjang asi ve 13:20 místního času (5:20 SEČ). Japonská pobřežní stráž zaznamenala dopad balistické střely do moře mimo výlučnou ekonomickou zónu Japonska.

Soud zastavil vyšetřování šéfa americké centrální banky Jeroma Powella

Federální soudce ve Washingtonu zablokoval pokus amerického ministerstva spravedlnosti vyšetřovat šéfa centrální banky Jeroma Powella. Podle soudu vláda nepředložila žádné důkazy o trestném činu, přičemž vyšetřování sloužilo hlavně k politickému tlaku na snížení úrokových sazeb.

Masný průmysl se snaží zůstat mimo hlavní klimatickou debatu, ukázala zpráva

Potravinářský a zemědělský průmysl zodpovídají za značnou část emisí skleníkových plynů. Zároveň se snaží zůstat mimo hlavní klimatickou debatu. Upozornila na to zpráva komise EAT-Lancet Commission. Společnosti z tohoto odvětví se snaží před politiky ospravedlnit nárůst živočišné produkce. A vychází jim to.

Černý déšť dopadá na Teherán po útocích na ropná zařízení

Útoky na ropné sklady a rafinerii v okolí Teheránu vyvolaly masivní požáry a husté mraky kouře. Znečištění se promíchalo s deštěm a nad městem začal padat tzv. černý déšť. Odborníci i Světová zdravotnická organizace varují před vážnými zdravotními a ekologickými dopady, které mohou přetrvat dlouhé roky.

Manželka Bruce Willise zakládá fond na výzkum demence a podporu pečujících

Emma Heming Willis proměňuje osobní zkušenost v konkrétní pomoc. Manželka Bruce Willis oznámila vznik nového fondu, který se zaměří na výzkum frontotemporální demence i podporu lidí, kteří o nemocné každý den pečují. Z intimního rodinného boje tak vzniká veřejná iniciativa, která má pomoct i dalším rodinám.

Trumpova administrativa zvažuje oslabení ochrany kriticky ohrožené velryby

Americká vláda zvažuje změnu pravidla, které nutí lodě zpomalit v oblastech výskytu severoatlantské pravé velryby. Ochranáři varují, že by to mohlo ohrozit jeden z posledních zbytků tohoto druhu.

Při pádu tankovacího letounu v Iráku zahynuli čtyři američtí vojáci, další dva se pohřešují

Čtyři ze šesti členů posádky amerického tankovacího letounu KC-135 zahynuli při čtvrteční havárii stroje na západě Iráku. Pátrání po zbývajících dvou pokračuje, přičemž okolnosti incidentu vyšetřuje americká armáda. Letadlo bylo nasazeno v operacích Spojených států proti Íránu, které začaly 28. února.

Íránské revoluční gardy hrozí, že tvrdě zakročí proti případným demonstrantům

Íránské revoluční gardy dnes varovaly, že reakce na případné protivládní protesty bude tvrdší než v lednu, kdy byly zabity tisíce lidí, píše agentura AFP. Prohlášení přichází v době pokračujících americko-izraelských úderů na Írán, na které Teherán reaguje útoky na Izrael a na americké základny na Blízkém východě. Podle organizace NetBlocks, která monitoruje kybernetickou bezpečnost a přístup k internetu, je v Íránu internet zablokovaný už 14 dní.

Teroristický režim v Íránu naprosto ničíme, napsal na síti Trump

Spojené státy naprosto ničí teroristický režim v Íránu - vojensky, ekonomicky i jinak. Na své síti Truth Social tak zrekapituloval dosavadní vývoj americko-izraelské války proti islámské republice americký prezident Donald Trump. Ve svém příspěvku v noci na dnešek uvedl, že je mu "ctí zabíjet vyšinuté šmejdy", tedy vysoké představitele íránského teokratického režimu, a postěžoval si přitom na obraz války v části amerických médií.

Bessent: Dočasně rušíme sankce na ruskou ropu

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek dočasně zrušila sankce uvalené na ruskou ropu naloženou na tankerech na moři ve snaze stabilizovat světové trhy s energií, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Rusko z toho podle něj finančně těžit nebude. Ceny ropy mírně klesly.

Ruský dron zasáhl budovu knihovny v Černihivské oblasti

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. S odvoláním na místní vojenskou správu to napsal server Ukrajinska pravda. Cílem ruského útoku se znovu stala přístavní infrastruktura na jihu Ukrajiny. Ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska, vyplývá z hlášení úřadů.

Kuba nečekaně oznámila propuštění 51 vězňů

Kubánská vláda ve čtvrtek oznámila propuštění 51 vězňů. Jde o nečekaný krok, který přišel v době, kdy na latinskoamerickou zemi vyvíjí tlak americký prezident Donald Trump. Začátkem roku tam zakázal vyvážet ropu pod hrozbou sankcí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama