ZprávyAustrálie plánuje od listopadu poprvé od začátku pandemie uvolnit omezení cestování

Austrálie plánuje od listopadu poprvé od začátku pandemie uvolnit omezení cestování

Po 18 měsících od začátku pandemie uvolní Austrálie přísná omezení cestování pro své občany a trvalé rezidenty. Ve chvíli, kdy bude mít daný stát minimálně 80 % naočkovaných obyvatel, budou ho moci cestovatelé opustit. Při návratu do země si nebudou povinně platit čtrnáctidenní karanténu v hotelu. Místo toho budou muset zůstat ve svých domovech po sedm dní. Uvedl to server BBC. Pravidla pro cizince se prozatím nemění.

Kvůli přísným omezením cestování sice Austrálie udržela čísla nakažených poměrně nízko, odtrhla však od sebe na 18 měsíců některé rodiny. Obyvatelé totiž ani nemohli svou zemi až na výjimečné případy opustit. Dovolené jim bylo vyjet například kvůli práci nebo úmrtí v rodině. Při příjezdu pak museli čelit přísným pravidlům včetně čtrnáctidenní karantény v hotelu za 2100 dolarů. V pátek však premiér Scott Morrison oznámil uvolnění.

Ve chvíli, kdy daný stát Austrálie bude mít minimálně 80 procent naočkovaných obyvatel, budou moci jeho občané ze země vycestovat. Po návratu pak budou moct naočkovaní občané i lidé s trvalým pobytem strávit karanténu doma, a to jen po sedm dní. Turistům se však dosud Austrálie neotvírá. Podle Morrisona však vláda pracuje na tom, aby je brzy znovu přivítala. „Je na čase, abychom Australanům vrátili jejich životy,“ uvedl pak premiér podle BBC.

Nenaočkovaní Australané pak budou muset po povolení vstupu do země i nadále strávit čtrnáctidenní karanténu ve vládou určených hotelech. Nová pravidla by měla pravděpodobně začít platit od listopadu. V tu dobu by totiž 80procentní hranice měl jako první dosáhnout stát Nový Jižní Wales, ve kterém se nachází město Sydney. Hned za ním by měl následovat sát Victoria s městem Melbourne.

Austrálie přijme nově také čínskou a indickou vakcínu

Některé státy jako například Queensland nebo Západní Austrálie však uvažují o tom, že posunou hranici očkovaných nad 80 procent. Původní vládní omezení cestování pak prozatím platí do 17. prosince. Změna pravidel proto potěší mnohé rodiny, které se loňský rok nemohly potkat na vánoční svátky. Někteří cizinci rovněž v Austrálii uvízli a nemohli navštívit své rodiny v zahraničí.

Mezi současné povolené vakcíny v Austrálii patří Pfizer, AstraZeneca, Moderna a Johnson and Johnson. V pátek však australský premiér Scott Morrison oznámil, že jeho vláda přijme také čínskou vakcínu Sinovac a indický Covishield. Od začátku pandemie pak nahlásila Austrálie více než 107 tisíc potvrzených případů nakažených koronavirem a 1 311 souvisejících úmrtí.

Doporučujeme

Zásah ICE se změnil v drama. Agent střílel na auto s pětiletým dítětem

Agent amerického Imigračního a celního úřadu (ICE) ve čtvrtek v Bronxu v New Yorku postřelil muže. Podle policejních zdrojů se pokusil najet do agentů. Muž skončil v nemocnici a je mimo ohrožení života. V autě se nacházelo i pětileté dítě.

Přímý přenos z popravy. Smrt útočníka z Fort Hood popravčí četou má být vysílána živě

Spojené státy plánují 3. prosince veřejně odvysílat popravu bývalého armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zastřelil 13 lidí na vojenské základně Fort Hood v Texasu. Pokud se uskuteční, půjde o první popravu popravčí četou v americké armádě od druhé světové války a vůbec první živě přenášenou popravu v historii USA. Plán oznámil ministr obrany Pete Hegseth, podle něhož má veřejnost vidět, jaké následky mají podobné zločiny.

USA podle Trumpa neobnoví útoky na Írán před volbami do Kongresu

Spojené státy neobnoví útoky na Írán před listopadovými volbami do amerického Kongresu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Washington vede s Teheránem produktivní jednání. Americká blokáda íránských přístavů však bude pokračovat, napsal také na sociální síti Truth Social. Američané půjdou ke kongresovým volbám 3. listopadu.

Studentovi utrhl policejní granát ruku. Francie jeho používání při protestech pozastavila

Francouzské úřady dočasně pozastavily používání omračovacích granátů EF-SON při protestech středoškoláků. Rozhodnutí přišlo poté, co patnáctiletému studentovi v Lens výbuch granátu utrhl ruku. Policejní inspekce zároveň vede 18 vyšetřování kvůli podezření na pochybení policistů a jeden z nich už čelí obvinění kvůli vážnému zranění dalšího nezletilého demonstranta.

Ropa prudce zdražuje. Brent se dostal nad 105 dolarů za barel

Ceny ropy ve čtvrtek výrazně rostou. Severomořský Brent během obchodování překonal 105 dolarů za barel a americká ropa WTI se dostala nad 92 dolarů. Trhy reagují především na obavy z omezení dodávek z Blízkého východu a výpadky těžby v Mexickém zálivu kvůli hurikánu Isaias.

Vražedkyně Christa Pike, která přežila svou popravu, už chodí a mluví. Nemůže hýbat rukama

Christa Pike po neúspěšném pokusu o popravu v americkém Tennessee poprvé vstala z nemocničního lůžka a začala chodit po pokoji. Padesátiletá odsouzená k trestu smrti však podle svého právníka stále trpí následky podání smrtící injekce a je zmatená.

Belgii v pátek a v pondělí ochromí stávky proti škrtům, čeká se narušení dopravy

Belgii tento pátek a příští pondělí ochromí stávky a protesty pořádané odbory kvůli očekávaným rozpočtovým škrtům prosazovaným belgickou vládou. Podle posledních informací belgických médií bude v pátek narušena veřejná doprava v Bruselu i ve zbytku země, komplikace se očekávají také na hlavním bruselském letišti Zaventem. Jak bude vypadat situace v pondělí, bude jasnější o víkendu.

Trump pochybuje, že letos získá Nobelovu cenu míru, připomněl postoj Nobelova výboru

Americký prezident Donald Trump se staví spíše skepticky k možnosti, že by letos dostal Nobelovu cenu za mír. Vyplývá to z dnešního prohlášení, o kterém informuje agentura Reuters. Podle ní Trump dostal nominaci na cenu od několika vlád, přičemž letošního laureáta se svět dozví v pátek. Trump se od návratu do prezidentského úřadu v lednu loňského roku netajil tím, že by ocenění rád získal.

Ruský útok v Kramatorsku zabil 30 lidí a dalších 18 zranil

Třicet lidí dnes přišlo o život při ruském útoku na město Kramatorsk ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Informoval o tom šéf regionální civilní a vojenské správy Vadym Filaškin na telegramu. Dalších 18 lidí je zraněných. Prokuratura už dříve uvedla, že Rusové pravděpodobně použili klouzavé letecké bomby, které zasáhly dva linkové autobusy. Útok vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu.

Musk zuří kvůli Indii. Tamní miliardáře obvinil z blokování služeb Starlinku

Miliardář Elon Musk obvinil jisté zájmové skupiny z blokování spuštění jeho satelitní internetové služby Starlink, kterou provozuje jeho společnost SpaceX. Podle něj se snaží udržet dominantní postavení na trhu. Kontroverzní podnikatel to označil za „zločin vůči indickému lidu“.

Keporkaky u Austrálie stále více ohrožují lodě

Keporkaci se podél východního pobřeží Austrálie po desetiletích ochrany výrazně zotavili. S rostoucím počtem velryb ale přibývá také jejich kontaktů s loděmi. Střety a zásahy lodními šrouby mohou zvířatům způsobit vážná zranění, která je ovlivňují ještě dlouho poté.

Chlapec na základní škole v Polsku napadl tři lidi, jeden z nich zemřel

Na základní škole nedaleko Wyszkowa severovýchodně od Varšavy bývalý žák napadl ostrým předmětem tři lidi - jeden z nich zemřel a dva utrpěli zranění, oznámila policie.

Nad Íránem se stahují mračna. USA se připravují na masivní údery

Pentagon před několika dny nařídil velitelství CENTCOM, aby dokončilo přípravy na obnovení hlavních bojových operací v Íránu, uvedli podle serveru Axios američtí představitelé. Mluvčí íránské armády varoval, že síly islámské republiky jsou v případě „americké agrese“ připraveny provést preventivní údery na americké základny na Blízkém východě.

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny, oznámilo dnes jihokorejské ministerstvo zahraničí. Soul tak reaguje na prohlubující se diplomatický spor kolem ukrajinského předání severokorejských válečných zajatců do Jižní Koreje, informovala agentura AFP.

Zemřela španělská důchodkyně, jejíž vystěhování vyvolalo celostátní protesty. Bylo jí 87 let

Maricarmen Abascal se během několika týdnů stala symbolem španělské bytové krize. Sedmaosmdesátiletou ženu policie v září vystěhovala z madridského bytu, kde žila více než 70 let. Skončila v nemocnici a domů se už nevrátila. Její případ rozpoutal protesty, které přispěly až k vyhlášení předčasných parlamentních voleb.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama