Věda a TechnikaAstronauti mají po návratu z vesmíru problém s obnovou kostní hmoty

Astronauti mají po návratu z vesmíru problém s obnovou kostní hmoty

Stav beztíže, který ve vesmíru na vlastní kůži zažívají astronauti, způsobuje velký úbytek kostní hmoty. U mnoha astronautů se ale neobnoví ani rok od návratu na Zemi, vyplývá ze studie, o které informoval server britského listu The Guardian. Podle autorů výzkumu by řídnutí kostí mohlo být velkým problémem pro budoucí mise na Mars.

Kosmonauti ztrácejí jedno až dvě procenta kostní hmoty za každý měsíc, který stráví ve vesmíru, ukázaly dřívější výzkumy. Při letu, který trvá šest měsíců, tak člověk přijde až o 12 procent kostní, ale i svalové hmoty. Úbytek způsobuje mikrogravitace, při které na lidské tělo nepůsobí tíha.

Aby vědci zjistili, jak se astronauti zotavují po návratu na Zemi, skenovali zápěstí a kotníky 17 astronautů před, během a po pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Kostní hmota, kterou kosmonauti ve vesmíru ztratili, se rovnala množství, o které by na Zemi přišli až za několik desetiletí. Řekl to spoluautor studie Steven Boyd z kanadské univerzity v Calgary, který vede McCaigův institut pro zdraví kostí a kloubů.

Vědci zjistili, že hustota holenních kostí devíti astronautů se po roce pobytu na Zemi ještě zcela neobnovila. Stále jim chybělo přibližně deset let kostní hmoty. Nejpomaleji se zotavovali kosmonauti, kteří absolvovali nejdelší mise, jež se na ISS pohybovaly od čtyř do sedmi měsíců.

Podle Boyda to vyvolává obavy ohledně plánovaných misí na Mars, při nichž by astronauti mohli strávit ve vesmíru několik let. Vědci ale nevědí, zda se bude řídnutí kostí při takto dlouhém pobytu ve vesmíru stále zhoršovat.

„Je možné, že se po nějaké době dostaneme do ustáleného stavu, nebo že budeme nadále ztrácet kostní hmotu. Ale nedokážu si představit, že bychom o ni přicházeli tak dlouho, dokud by nám nezbylo nic,“ řekl Boyd.

Modelová studie z roku 2020 předpokládá, že během tříletého letu na Mars bude 33 procent astronautů ohrožovat osteoporóza. Některé odpovědi by mohl přinést výzkum, který vědci v současné době provádějí na astronautech, kteří strávili alespoň rok na palubě ISS. Nová studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports také ukázala, jak kosmický let mění strukturu samotných kostí.

„Pokud si kosti těla člověk představí jako Eiffelovu věž, bude to, jako by se ztratily některé spojovací kovové tyče, které drží konstrukci dohromady,“ uvedl Boyd. „A když se vrátíme na Zemi, posílíme to, co zbylo, ale nové tyče vlastně nevytvoříme,“ dodal.

Některá cvičení jsou pro udržení kostní hmoty lepší než jiná, zjistila také studie. Například cvičení nazývané mrtvý tah se ukázalo jako výrazně účinnější než běh nebo jízda na kole, což naznačuje, že v budoucnu by se astronauti měli zaměřit spíše na posilování spodní části těla.

Kosmonauti – kteří byli většinou fyzicky zdatní muži ve věku kolem 40 let – si podle Boyda obvykle drastického úbytku kostní hmoty nevšimli.

Kanadský astronaut Robert Thirsk, který strávil ve vesmíru nejvíce času, řekl, že jeho kosti a svaly se po návratu na Zemi zotavovaly nejdéle. „Ale během jednoho dne po přistání jsem se opět cítil jako pozemšťan,“ uvedl v doprovodném prohlášení ke studii.

Doporučujeme

Evropská komise řeší možné výpadky leteckého paliva

Evropská komise vydá tento týden pokyny pro letecké společnosti týkající se leteckého paliva, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonen. Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii v polovině dubna uvedl, že Evropa má podle něj zásoby leteckého paliva zhruba na šest týdnů. Komise má podle mluvčí plný přehled o tom, co se děje, a situaci koordinuje s jednotlivými členskými státy.

Muž podezřelý z otrávení dětských výživ obvinění popírá

Muž, který byl o víkendu zadržený v Rakousku pro podezření z otrávení dětských výživ značky HiPP, obvinění popírá. Informují o tom dnes rakouská média. Podle zpravodajského webu oe.at je zadrženým slovenský rodák žijící v Rakousku. Podle jeho právního zástupce jde o bývalého zaměstnance německé firmy.

Británie jedná o svém připojení k unijní půjčce Ukrajině

Británie by se mohla připojit k půjčce ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč), kterou se chystá Evropská unie poskytnout Ukrajině. Britský premiér Keir Starmer dnes podle agentury AFP uvedl, že jeho vláda jedná o účasti Londýna na unijní půjčce Kyjevu, přičemž část peněz by mohla být vynaložena na pořízení britských zbraní. Ukrajina se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Vědci mění plastový odpad na čisté palivo

Plastový odpad by v budoucnu nemusel končit jen na skládkách nebo v oceánech. Vědci z University of Adelaide zkoumají technologii, která ho pomocí slunečního záření dokáže přeměnit na vodík a další využitelné látky. Pokud se ji podaří převést z laboratoře do praxe, mohla by spojit řešení dvou problémů: znečištění plasty a hledání čistších zdrojů energie.

Írán: Zabránili jsme americkému torpédoborci proplout Hormuzským průlivem

Írán v pondělí uvedl, že zabránil americké válečné lodi vplout do Hormuzského průlivu. Spojené státy zároveň popřely dřívější zprávu íránské polooficiální agentury Fars, podle níž měly plavidlo zasáhnout dvě íránské rakety.

KOMENTÁŘ: Vyšší cena ropy po delší dobu může vést k recesi, mírní nadšení trhu analytik

Akciový trh ve Spojených státech i Evropě z hlediska výkonnosti za poslední měsíc už přepnul do zelených čísel a sentiment investorů vytváří dojem, že žádná krize v Íránu nikdy neproběhla. Dusno na Blízkém východě přitom trvá. Analytik Moody’s dokonce prohlásil, že svět není daleko od pádu do recese.

Rudy Giuliani skončil v nemocnici, jeho stav je kritický

Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani byl hospitalizován a je v kritickém, ale stabilizovaném stavu. Jeho mluvčí Ted Goodman v neděli uvedl, že jednaosmdesátiletý politik bojuje se stejnou houževnatostí, s jakou podle něj čelil výzvám po celý život. Důvod hospitalizace mluvčí neupřesnil.

Coinbase hlásí průlom u amerického zákona o kryptu

Americký kryptoměnový sektor se přiblížil k jasnějším pravidlům. Společnost Coinbase uvedla, že se podařilo dosáhnout dohody o klíčové části návrhu zákona, který má upravit fungování kryptoměn ve Spojených státech. Kompromis by mohl odblokovat další projednávání v Senátu.

Tři mrtví na výletní lodi v Atlantiku. Panuje podezření na hantavirus

Na palubě výletní lodi v Atlantiku zemřeli tři lidé a další tři onemocněli. Úřady pracují s podezřením na nákazu hantavirem. Loď patří nizozemské společnosti Oceanwide Expeditions.

V Pune mizí vážky a jiné se objevují

Dlouhodobý výzkum ukazuje proměnu populací vážek v indickém Pune i v širším regionu Západního Ghátu. Některé druhy mizí, jiné přibývají. Vědci varují, že jde o signál změn v krajině.

Rodina Samsung doplatila rekordní dědickou daň

Rodina stojící za jihokorejským Samsungem doplatila rekordní dědickou daň ve výši 12 bilionů wonů, tedy zhruba 8 miliard dolarů. Jde o největší platbu svého druhu v historii Jižní Koreje. Daň souvisí s majetkem zesnulého šéfa skupiny I Kun-hiho, který zemřel v roce 2020.

Shakira přilákala dva miliony lidí na pláž Copacabana

Shakira odehrála jeden z největších koncertů své kariéry. Na ikonickou pláž v Riu dorazily miliony lidí a večer se proměnil v oslavu hudby, emocí i latinské kultury.

Policie obvinila podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity

Policie v Austrálii zadržela muže podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity, kterou média jmenují jako Kumanjayi Little Baby. Je jím Jefferson Lewis (47).

Írán ztratil 4,8 miliard dolarů kvůli americké blokádě, odhaduje Pentagon

Írán kvůli americké blokádě v Ománském zálivu ztratil příjmy z ropy ve výši 4,8 miliard dolarů, odhaduje americké ministerstvo obrany. To vyvolalo na teheránskou vládu dosud nevídaný tlak. Informoval o tom v noci na dnešek server Axios.

Většina Američanů pokládá válku s Íránem za chybu, trápí je ekonomická situace

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post (WP) a web ABC News, který byl zveřejněn v pátek.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama