Reklama
4.2 C
Czech
Úterý 31. března 2026
Věda a TechnikaAstronauti mají po návratu z vesmíru problém s obnovou kostní hmoty

Astronauti mají po návratu z vesmíru problém s obnovou kostní hmoty

Stav beztíže, který ve vesmíru na vlastní kůži zažívají astronauti, způsobuje velký úbytek kostní hmoty. U mnoha astronautů se ale neobnoví ani rok od návratu na Zemi, vyplývá ze studie, o které informoval server britského listu The Guardian. Podle autorů výzkumu by řídnutí kostí mohlo být velkým problémem pro budoucí mise na Mars.

Kosmonauti ztrácejí jedno až dvě procenta kostní hmoty za každý měsíc, který stráví ve vesmíru, ukázaly dřívější výzkumy. Při letu, který trvá šest měsíců, tak člověk přijde až o 12 procent kostní, ale i svalové hmoty. Úbytek způsobuje mikrogravitace, při které na lidské tělo nepůsobí tíha.

Aby vědci zjistili, jak se astronauti zotavují po návratu na Zemi, skenovali zápěstí a kotníky 17 astronautů před, během a po pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Kostní hmota, kterou kosmonauti ve vesmíru ztratili, se rovnala množství, o které by na Zemi přišli až za několik desetiletí. Řekl to spoluautor studie Steven Boyd z kanadské univerzity v Calgary, který vede McCaigův institut pro zdraví kostí a kloubů.

Vědci zjistili, že hustota holenních kostí devíti astronautů se po roce pobytu na Zemi ještě zcela neobnovila. Stále jim chybělo přibližně deset let kostní hmoty. Nejpomaleji se zotavovali kosmonauti, kteří absolvovali nejdelší mise, jež se na ISS pohybovaly od čtyř do sedmi měsíců.

Podle Boyda to vyvolává obavy ohledně plánovaných misí na Mars, při nichž by astronauti mohli strávit ve vesmíru několik let. Vědci ale nevědí, zda se bude řídnutí kostí při takto dlouhém pobytu ve vesmíru stále zhoršovat.

„Je možné, že se po nějaké době dostaneme do ustáleného stavu, nebo že budeme nadále ztrácet kostní hmotu. Ale nedokážu si představit, že bychom o ni přicházeli tak dlouho, dokud by nám nezbylo nic,“ řekl Boyd.

Modelová studie z roku 2020 předpokládá, že během tříletého letu na Mars bude 33 procent astronautů ohrožovat osteoporóza. Některé odpovědi by mohl přinést výzkum, který vědci v současné době provádějí na astronautech, kteří strávili alespoň rok na palubě ISS. Nová studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports také ukázala, jak kosmický let mění strukturu samotných kostí.

„Pokud si kosti těla člověk představí jako Eiffelovu věž, bude to, jako by se ztratily některé spojovací kovové tyče, které drží konstrukci dohromady,“ uvedl Boyd. „A když se vrátíme na Zemi, posílíme to, co zbylo, ale nové tyče vlastně nevytvoříme,“ dodal.

Některá cvičení jsou pro udržení kostní hmoty lepší než jiná, zjistila také studie. Například cvičení nazývané mrtvý tah se ukázalo jako výrazně účinnější než běh nebo jízda na kole, což naznačuje, že v budoucnu by se astronauti měli zaměřit spíše na posilování spodní části těla.

Kosmonauti – kteří byli většinou fyzicky zdatní muži ve věku kolem 40 let – si podle Boyda obvykle drastického úbytku kostní hmoty nevšimli.

Kanadský astronaut Robert Thirsk, který strávil ve vesmíru nejvíce času, řekl, že jeho kosti a svaly se po návratu na Zemi zotavovaly nejdéle. „Ale během jednoho dne po přistání jsem se opět cítil jako pozemšťan,“ uvedl v doprovodném prohlášení ke studii.

Reklama

Doporučujeme

Guvernér Floridy podepsal zákon o přejmenování letiště v Palm Beach po Trumpovi

Guvernér státu Florida Ron DeSantis v pondělí podepsal zákon o přejmenování letiště v Palm Beach po americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Návrh zákona o změně názvu v únoru schválili floridští zákonodárci. Trump v pondělí rovněž představil vizualizaci mrakodrapu v Miami, který má být sídlem jeho prezidentské knihovny. Píší o tom tiskové agentury.

Na Ukrajinu přijela Kallas a někteří ministři zahraničí, připomenou si Buču

Do Kyjeva přijela šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallas a ministři zahraničí několika unijních zemí. V zemi bránící se ruské vojenské agresi si mimo jiné připomenou čtvrté výročí masakru, který spáchali Rusové v okupované Buči ležící nedaleko metropole. Diplomaty na nádraží přivítal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, jenž na síti X zveřejnil video, na kterém je mimo jiné vidět, jak z vlaku vystupuje Kallas.

Klimatická krize ohrožuje vlny v Salvadoru, pomoct má pojištění

Na východním pobřeží Salvadoru zkoušejí neobvyklý způsob, jak bránit místní přírodu i živobytí lidí před stále divočejším počasím. Oblast Oriente Salvaje, známá mezi surfaři kvůli vlnám Las Flores a Punta Mango, testuje první pojistku svého druhu zaměřenou přímo na surfování. Cílem je pomoci komunitě ve chvíli, kdy tropické bouře rozbijí podmínky pro surf, poškodí okolí a odradí návštěvníky.

Jsme za polovinou, tvrdí Netanjahu. Na Blízký východ dorazily americké speciální síly

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí prohlásil, že ve válce s Íránem bylo dosaženo více než poloviny cílů. Americký prezident Donald Trump zopakoval, že USA vedou rozhovory s „úplně jinými lidmi“, zatímco na Blízký východ dorazily stovky příslušníků speciálních sil, námořní pěchoty a výsadkářů.

ANALÝZA: Invaze na Charg by byla geopolitickým hazardem

Americko-izraelská válka s Íránem trvá více než měsíc a riziko pozemních operací roste. Na stole jsou „nájezdy“ speciálních jednotek, ale také invaze na pevninu, konkrétně na ostrov Charg. Jak moc by bylo dobytí ropného srdce islámské republiky riskantní a vyplatilo by se vůbec?

Sparta poprvé zvládla sedmý zápas a postupuje do semifinále

Hokejisté Sparty Praha konečně prolomili dlouholeté trápení. V rozhodujícím sedmém utkání play off vyhráli na ledě Plzně 1:0 a poprvé v historii extraligy tak zvládli sedmý duel série. Postup do semifinále zařídil jediný gól Filipa Chlapíka, který se prosadil na začátku druhé třetiny.

Írán zasáhl ropný tanker u Dubaje

Útok na obří ropný tanker u pobřeží Dubaje dál vyostřil konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem. Vedle dalších raketových a dronových útoků znovu rozhýbal ceny ropy i pohonných hmot a přidal Donaldu Trumpovi další problém před listopadovými volbami do Kongresu.

Babiš jednal s distributory paliv, další schůzka bude brzy

Jednání vlády se zástupci největších distributorů pohonných hmot zatím nepřineslo konkrétní dohodu. Po pondělní schůzce ve Strakově akademii ale platí, že se obě strany znovu sejdou za dva až tři dny. Ve hře dál zůstává hlavně možnost zastropování marží u velkých hráčů na trhu.

Krejčí vede tým do klíčového zápasu

Ladislav Krejčí se vrací na Letnou v jiné roli. Tentokrát jako kapitán reprezentace, která bojuje o mistrovství světa. Před zápasem s Dánskem ale nezaujal jen fotbalem, ale i lidským gestem na tiskové konferenci.

Rusko vyhostilo britského diplomata, viní jej ze špionáže

Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli podezření ze špionáže. Jde o další krok v sérii vzájemných vyhoštění mezi Moskvou a Londýnem, která odráží dlouhodobě napjaté vztahy obou zemí.

Mladý Schwarzenegger vyhrál svou první soutěž v kulturistice

Nejmladší syn Arnolda Schwarzeneggera se vydává po stopách svého otce. Joseph Baena při své první účasti na soutěži NPC Natural Colorado State obsadil první místo hned v několika kategoriích.

Španělsko uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do války v Íránu

Španělsko zakázalo americkým letounům zapojeným do útoků na Írán využívat svůj vzdušný prostor i vojenské základny. Podle tamní vlády jde o snahu zabránit eskalaci konfliktu a neúčastnit se války, kterou země považuje za nezákonnou.

U Trumpova sídla na Floridě zasahovaly stíhačky

Americké stíhačky v neděli vzlétly k zásahu poté, co civilní letoun narušil zakázaný vzdušný prostor poblíž sídla Donalda Trumpa Mar-a-Lago na Floridě. Incident se odehrál v době, kdy se prezident nacházel ve svém golfovém klubu ve West Palm Beach.

Zloději ukradli přes 400 tisíc tyčinek KitKat

Z Evropy zmizela zásilka zhruba 12 tun čokolád KitKat, která mířila z Itálie do Polska. Podle Nestlé šlo o 413 793 kusů a spolu s nákladem se ztratil i celý vůz. Firma uvedla, že zásilka je stále nezvěstná.

Americké emise za tři dekády stály svět 230 bilionů korun, vypočítala studie

Spojené státy za poslední tři desetiletí způsobily světu ekonomické škody v hodnotě zhruba 10 bilionů dolarů (230 bilionů korun). Vyplývá to z nové studie, která se snaží vyčíslit dopady klimatické změny na globální ekonomiku. Paradoxní přitom je, že přibližně čtvrtina těchto ztrát dopadla přímo na samotné USA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama