-3.7 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyArmáda stahuje do Chartúmu posily, hovoří se o velké ofenzivě

Armáda stahuje do Chartúmu posily, hovoří se o velké ofenzivě

Ani po sedmi týdnech palba v Súdánu neutichá. Pravidelná armáda povolala posily v počtu tisíců mužů, což vyvolává obavy z další eskalace. Novináři hovoří o chystané velké ofenzivě s cílem získat větší územní zisky. Humanitární pomoc v zemi stále vázne. Informují o tom Al-Džazíra a Sudans Post.

Obyvatelé jižní části Chartúmu tvrdí, že viděli čerstvé posily súdánské armády a všimli si zvýšené přítomnosti Jednotek rychlé podpory (RFS), uvedla novinářka televize Al-Džazíra Hiba Morgan v reportáži z Omdurmánu nedaleko hlavního města.  

Již dva dny se snaží súdánská armáda zmocnit tamní vojenské základy ovládané polovojenskými milicemi. Obyvatelé regionu byli varováni, aby zůstávali ve svých domovech. Podle webu Sudans Post byly do Chartúmu povolány tisíce mužů z jihu a východu.

Boje zuří hlavně ve státě Chartúm, ale také v Dárfúru. Al-Džazíra v pátek napsala, že Súdán zachvátila „totální válka“. USA uvalily sankce na firmy vlastněné armádou i milicemi kvůli nedodržení příměří, jenž zprostředkovaly spolu se Saúdskou Arábií.

Morgan popisovala, jak jí nad hlavou v Omdurmánu prolétaly stíhačky provádějící údery na pozice RFS na severu hlavního města. „V centru hlavního města bylo hlášeno i ostřelování dělostřelectvem,“ řekla Morgan.

Dělostřelecká palba mířila i na východní regiony státu Chartúm a budovu státní televize v Omdurmánu. Ve středu podle Morgan došlo k nejsmrtelnějšímu úderu dělostřelectva od začátku konfliktu.

Humanitární krize  

Během jediného útoku zahynulo 18 lidí a dalších 106 utrpělo zranění. Ostřelování rovněž zasáhlo tržnici v hlavním městě. Podle Morgan umírali civilisté. Celkem zemřelo od začátku války 1800 lidí.

V rámci Súdánu nebo za jeho hranice bylo vysídleno nejméně 1,6 milionu lidí. Média po celém světě píší o humanitární katastrofě. Dostatečná pomoc se přitom do válečných zón či regionů pociťujících následky konfliktu nedostává.

Světový potravinový program (WFP) uvedl, že od začátku války v Súdánu bylo uloupeno téměř 17 000 tun potravinové pomoci. Odcizeny byly například zásoby ve městě El Obeid, kde má WFP jednu z největších logistických základen.

Tato pomoc byla podle Morgan určena pro více než čtyři miliony lidí na západě Dárfúru, přičemž dodala, že mnoho obyvatel se nebojí leteckých a dělostřeleckých útoků, obavy mají hlavně z toho, že zemřou kvůli humanitární krizi hlady.

Humanitární pracovníci navíc riskují v nepřetržité palbě, což jejich práci ještě komplikuje. Panují přitom obavy z další eskalace násilí. Novinář Matt Nashed v reportáži z Egypta uvedl, že armáda zřejmě chystá v hlavním městě velkou ofenzivu s cílem větších územních zisků.

Reklama

Doporučujeme

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.

Adamczyková vybojovala na olympiádě stříbro

Česká výprava má na zimních hrách v Itálii třetí medaili. Eva Adamczyková dojela ve finále snowboardcrossu v Livignu druhá, od zlata ji dělily čtyři setiny sekundy. V programu dne zaujalo i další Klaebovo vítězství v běhu na lyžích a solidní umístění českých reprezentantů.

Logistika se stala novou obětí AI nervozity na trzích

Akcie dopravních a logistických firem ve čtvrtek prudce oslabily poté, co malá společnost Algorhythm Holdings představila nový nástroj pro plánování přeprav s využitím umělé inteligence. Investoři se obávají, že podobné systémy mohou snížit potřebu služeb části trhu a roztočily se další výprodeje napříč sektory.

Svět bojuje o kritické suroviny

Bez lithia, kobaltu nebo mědi dnes ve světě nefunguje moderní ekonomika. Tyto suroviny pohánějí elektromobily, větrné turbíny, solární panely i datová centra. Zároveň ale jejich těžba zatěžuje přírodu, vodu i místní komunity. Státy proto řeší složitou rovnici. Jak zajistit dostatek nerostů a přitom nezhoršit ekologické škody ani geopolitické napětí.

Čína může podle Sybihy mít pro spravedlivý mír na Ukrajině důležitou roli

Čína může podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sehrát důležitou roli při nastolení spravedlivého míru na Ukrajině. Svého čínského kolegu Wang Ia pozval na návštěvu Ukrajiny, píše agentura Reuters.

Zákaz skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný, rozhodl soud

Zákaz propalestinské skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný. Podle britských médií o tom dnes rozhodl londýnský vrchní soud, jenž vyhověl žalobě organizace, kterou loni britská vláda označila za teroristickou. Ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že se proti rozhodnutí odvolá. Zákaz zůstane v platnosti, dokud justice o odvolání nerozhodne, stanovil soud.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama