Reklama
8.2 C
Czech
Úterý 17. března 2026
EkonomikaAni schůzka Bidena a McCarthyho nepřinesla dohodu o navýšení dluhu

Ani schůzka Bidena a McCarthyho nepřinesla dohodu o navýšení dluhu

Ani osobní schůzka amerického prezidenta Joea Bidena se šéfem Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym nepřinesla dohodu o navýšení dluhového stropu Spojených států, která by odvrátila hrozící platební neschopnost federální vlády. Po jednání v Bílém domě to podle agentur AP a Reuters uvedl McCarthy. Zároveň ale poznamenal, že diskuze byla produktivní. Věří, že je možné se dohodnout. Nenavýší-li Kongres limit pro zadlužení USA, mohla by platební neschopnost nastat už 1. června. To by mělo dramatické dopady nejen na americkou, ale i světovou ekonomiku.

Sněmovna reprezentantů ovládaná republikány koncem dubna sice navýšení dluhového stropu schválila, podmínila ho ale rozsáhlými rozpočtovými škrty v příštích deseti letech, na což odmítal přistoupit demokraty kontrolovaný Senát, který stejně jako Biden požadoval zvýšení dluhového stropu bez jakýchkoliv podmínek. V posledních týdnech se obě strany snaží najít kompromis.

McCarthy po jednání s Bidenem, které se uskutečnilo v pondělí večer místního času (v noci na dnešek SELČ), vyjádřil přesvědčení, že obě strany chtějí dosáhnout dohody. Ve vyjednávání nyní podle něj budou pokračovat týmy obou stran a také on s Bidenem bude o problematice každý den mluvit, dokud se nedohodnou. Už dříve uvedl, že je nutné najít shodu tento týden, aby pak kompromisní návrh stihl schválit Kongres a Biden podepsat.

Biden před setkáním vyjádřil optimismus a po jednání i on hovořil o produktivní schůzce. „Znovu jsme si zopakovali, že platební neschopnost není možností a jediným způsobem, jak se posunout kupředu, je v dobré víře směřovat k oboustranné dohodě,“ uvedl Biden v prohlášení, z něhož citovala agentura Reuters.

Podle té obě strany nadále dělí názor na některé body. Zatímco McCarthy požaduje výdajové škrty, z nichž by se některé dotkly i chudých Američanů a Biden o nich hovoří jako o „extrémních“, prezident chce zvýšení daní bohatým a některým velkým firmám, což republikáni odmítají.

Spojené státy jsou podle listu The Washington Post jednou z pouhých dvou zemí světa, které mají zákonný limit na výši zadlužení. V Dánsku je přitom strop tak vysoko, že je „v zásadě formalitou“. Americký limit činí aktuálně 31,4 bilionu dolarů (asi 690 bilionů Kč), přičemž na tuto úroveň se dostal opakovaným navyšováním z posledních dekád, zatímco státní dluh bobtnal pod demokratickými i republikánskými prezidenty.

Reklama

Doporučujeme

Rulík končí u reprezentace a míří do Kladna

Radim Rulík po květnovém mistrovství světa skončí u české hokejové reprezentace a od příští sezony převezme extraligové Kladno. Spekulace z posledních dnů tak dostaly definitivní podobu. Rytíři získají trenéra, který se po práci u národního týmu vrací ke každodennímu klubovému režimu.

Američanku Kouri Richins, která napsala knihu o truchlení po manželovi, uznala porota vinnou z vraždy

Bizarní případ Kouri Richins, autorky úspěšné dětské knihy o truchlení po manželovi, skončil verdiktem poroty v Utahu, která Kouri uznala vinnou z vraždy. Žena v roce 2022 otrávila svého muže Erica fentanylem přimíchaným do nápoje.

Při íránském útoku zahynul v Abú Zabí civilista, přístav ve Fudžajře uzavřen

Při dopadu úlomků zneškodněné íránské balistické střely dnes zahynul v Abú Zabí civilista s pákistánským občanstvím, uvedly podle agentury AFP emirátské úřady. Kvůli íránským útokům SAE znovu pozastavila provoz v ropném přístavu Fudžajra. Íránským úderům dnes ráno čelila protivzdušná obrana také v Kataru a Saúdské Arábii. V Kuvajtu byli v důsledku vzdušného útoku zraněni dva zdravotníci. Podle předsedy íránského parlamentu americká vojenská přítomnost regionu bezpečnost nepřinese, tu musí zajistit tamní státy. Teherán v odvetě za izraelské a americké údery již třetím týdnem útočí na státy Perského zálivu, kde se nacházejí vojenské objekty Spojených států.

Válka s Íránem dopadá na světovou ekonomiku

Válka s Íránem přestává být jen bezpečnostní krizí na Blízkém východě a stále víc se mění v ekonomický problém pro velkou část světa. Nejtvrději dopadá na země v Asii závislé na dovozu energií, ale tlak se začíná přelévat i do Evropy. Nejde přitom jen o dražší ropu. Státy už sahají k mimořádným opatřením, aby udržely v chodu dopravu, úřady i běžný život.

EU pomůže Ukrajině s opravou ropovodu Družba, hotova má být do měsíce a půl

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli dnes šéf summitů EU António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise adresovaném Evropské komisi podle agentury Reuters uvedl, že oprava ropovodu poničeného ruským útokem se chýlí ke konci a hotova má být do měsíce a půl.

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady Larídžáního a šéfa milic basídž

Šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl dnes podle agentury Reuters izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil. Íránská státní média mezitím zveřejnila údajný Larídžáního vzkaz psaný rukou. O cíleném útoku na Larídžáního již ráno informovala izraelská média. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir poté uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů.

Sebedůvěra Trumpa nezachrání. Válka v Íránu je risk

Americko-izraelská válka proti Íránu vstoupila do třetího týdne. Prezident Donald Trump působí sebejistě. V pondělí během více než hodinového projevu hovořil o Blízkém východě, rekonstrukci Kennedyho vesmírného střediska, výstavbě tanečního sálu v Bílém domě, letošním mistrovství světa ve fotbale a řadě dalších témat, jako by se nic důležitého nedělo. Válka se však neptá.

Zelenskyj: Rusko získalo za dva týdny války s Íránem 10 miliard dolarů

Rusko za dva týdny války s Íránem vydělalo 10 miliard dolarů (zhruba 240 miliard korun). Podle serveru Business Insider to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kyjeva varoval, že čím déle bude konflikt na Blízkém východě trvat, tím více bude ruský prezident Vladimir Putin moci válku v jeho zemi protahovat.

USA a Izrael zaútočily na Írán bez varování spojenců, uvedl Costa

Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady António Costa. ENR sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a ČTK je jeho členem.

Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc odložit návštěvu Číny

Americký prezident Donald Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc posunout jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle agentur Reuters a Kjódó uvedl, že Spojené státy již požádaly o odložení schůzky. Podle původních plánů měl americký prezident zavítat na návštěvu Pekingu od 31. března do 2. dubna.

Při požáru v indické státní nemocnici zemřelo deset pacientů

Při požáru v traumatologickém centru státní nemocnice ve východoindickém státě Uríša zemřelo deset pacientů. Dalších jedenáct členů zdravotnického personálu utrpělo popáleniny při snaze zachránit hospitalizované a nyní se léčí v nemocnici.

Američané potichu instalují malé solární panely a snižují účty za elektřinu

Rostoucí ceny elektřiny nutí Američany hledat nové způsoby, jak ušetřit. Stále více lidí proto instaluje malé solární panely, které stačí zapojit do běžné zásuvky. Technologie je levná, jednoduchá a rychle se šíří, i když pravidla zatím zaostávají.

Útoky v Emirátech zasáhly přístav i letiště

Írán v pondělí znovu udeřil na infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech. Terčem se stalo mezinárodní letiště v Dubaji i přístavní a průmyslová zóna ve Fudžajře, která patří k nejdůležitějším ropným uzlům v regionu. Útoky znovu zvýšily napětí kolem dopravy ropy i leteckého provozu v Perském zálivu.

Meta zvažuje propouštění až pětiny zaměstnanců

Společnost Meta zvažuje rozsáhlé propouštění, které by mohlo postihnout až 20 procent jejích zaměstnanců. Společnost doufá, že tím uvolní prostředky pro masivní investice do umělé inteligence a zároveň dokáže, že tyto nové nástroje již nejsou jen nákladným experimentem, ale začínají měnit každodenní provoz velkých technologických firem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama