V březnu se stalo něco, s čím ani ruský prezident Vladimir Putin nepočítal. Válka na Ukrajině se rozhořela až na území Ruska. Nečekaného útoku se zúčastnili protikremelští legionáři a není to poprvé, co zahájili vlastní ofenzivu. Mohou tentokrát uspět a dorazit až na práh Putinových dveří?
Zatímco ukrajinské jednotky začátkem března opouštěly obranné linie s přesilou okupantů za zády (postup Rusů pokračuje), v Belgorodské a Kurské oblasti na ruském území se začaly ozývat výbuchy. To zaútočily protikremelští legionáři.
Nešlo však o „pouhé ostřelování“. Ruští vzbouřenci zahájili s tanky za zády pozemní úder na ruská území sousedící s Ukrajinou. Útoku se účastnily jednotky Legie Svoboda Ruska (FRL), Ruský dobrovolnický sbor (RDK) a Sibiřský prapor (SP), uvedla televize BBC.
Ruští vzbouřenci na Telegramu oznámili, že získali kontrolu nad dvěma ruskými vesnicemi. Jednou z nich je obec Ťotkino v Kurské oblasti, odkud podle nich ruské jednotky utekly a nechaly za sebou obrněnou techniku.
💪 "Freedom of Russia" Legion
— The Ukrainian Review (@UkrReview) March 13, 2024
😎 Combat footage pic.twitter.com/6sGmYw6mnj
Rebelové také zveřejnili video, v němž nastínili své ambice. Řekli, že jdou k ruským prezidentským volbám. V nich drtivě zvítězil Putin, i když zhruba polovina hlasů byla podle televize CNN podvrh, což poukázalo na křehkost Putinova režimu.
Ruské ministerstvo obrany popsaný sled událostí popřelo s tím, že se ruské armádě podařilo útok zmařit hned na jeho začátku. Operace protikremelských sborů však začala 12. března a trvá tam do dnešního dne.
Úřady v Belgorodské oblasti podle agentury AP rozhodly o evakuaci asi devíti tisíc dětí do jiných oblastí v Rusku kvůli každodennímu ostřelování civilních i vojenských objektů. Ukrajina popírá účast na těchto operacích, podporu vzbouřenců ale přiznává.
Kdo Putina straší
Operace paramilic připomíná dění z května loňského roku, kdy Belgorodskou oblast podle Ruska napadly ukrajinské sabotážní skupiny. Ukrajina přítomnost v těchto bojích popřela s tím, že se jich účastní ruské vzbouřenecké legie.
K úderům se později skutečně přihlásily jednotky RDK a FRL, které se pak na několik měsíců odmlčely. Zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky (GUR) Vadym Skibitskyj podle webu Newsweek uvedl, že připravují „překvapení pro Putina“.
Rebely stmelil nesouhlas s válkou na Ukrajině a odpor vůči Putinově režimu. Co se FRL týče, bojují tam kromě ruských dezertérů i běloruští dobrovolníci. RDK je zase ruská nacionalistická jednotka sídlící na Ukrajině, hlásící se přímo k ukrajinskému ministerstvu obrany.
Každá z jednotek má jen pár set mužů a menší počty obrněné techniky. Nejmladší a nejmenší z legií je Sibiřský prapor, jenž podle odhadu agentury Reuters čítá asi pět desítek vojáků. Jednotka vznikla loni v říjnu a její členové podstoupili výcvik během zimy.
SP je složen z členů etnických menšin žijících v ruských sibiřských republikách pečlivě prověřených ukrajinskou armádou. Mezi ruskými vojáky je nejvíce padlých právě mobilizovaných mužů z těchto etnických menšin, což je i jedním z důvodů vzniku tohoto uskupení.
Benefitem těchto malých jednotek je schopnost partyzánského boje – tedy rychle zaútočit a ještě rychleji se stáhnout. Využívají rovněž zdroje na území Ruska a podporu ukrajinského ministerstva obrany. To dodává munici, výzbroj a zpravodajské informace.
Další pochod na Moskvu?
Mohou však jednotky čítající pár stovek odvážných vojáků s podporou převážně ruské techniky ukořistěné na bojišti vítězně napochodovat do Moskvy? Důstojník ukrajinských ozbrojených sil Igor Lapin si myslí, že za jistých okolností ano.
Dojít k tomu však nemůže bez podpory místních obyvatel. Vzpomenul přitom na rebelii již mrtvého šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, který se vydal na pochod do Moskvy a Rusové mu po cestě vyjadřovali podporu.
Představa takového scénáře je v případě ruských paramilic realistická, uvedl Lapin podle serveru CNN Prima News v rozhovoru pro web Unian. Odpůrců Putinova režimu je v Rusku více, než se myslelo. Ukázalo se to na pohřbu kritika Putinova režimu Alexeje Navalného, kam dorazily tisíce lidí, ale i v již zmíněných volbách.
Alexej Baranovskij, dobrovolník z FRL, se domnívá, že skutečně je možné osvobodit Rusko od Putinova režimu. Podle něj by se ovšem jednalo o velmi postupný proces, pomalé osvobozování jednotlivých regionů.
Že operace vzbouřenců nebezpečné pro režim opravdu jsou, naznačily bleskové reakce Moskvy a její neustále vyjadřování k tažení. Podle Baranovského to může znamenat, že Kreml panikaří. Operace ruských vzbouřenců ale mohou mít i krátkodobý dopad.
Baranovskij v rozhovoru pro agenturu Reuters zmínil, že současné výpady legií by mohly přimět Rusko stáhnout zálohy k obraně těchto pohraničních oblastí, čímž by došlo ke zmírnění tlaku vyvíjeného na krizové východní frontě.
S ruským obyvatelstvem za zády by se rebelské militantní skupiny dezertérů ve finále mohly stát začátkem konce Putinova křehkého diktátorského režimu, nehledě na svou menší konvenční sílu.
