Ukrajinský parlament ve čtvrtek ratifikoval nerostnou dohodu se Spojenými státy. Dohoda tak má zelenou. Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil její podpis po usilovném jednání o finální podobě. Současná verze je pro Ukrajinu minimálně výhodnější než ty předchozí.
Ještě v únoru to vypadalo s Ukrajinou opravdu bledě. Měla podepsat klíčovou dohodu o vzácných nerostných surovinách s USA.
U.S., #Ukraine Finalise Strategic Minerals Pact
— Daily Euro Times (@dailyeurotimes) May 6, 2025
Signed on 30th April the deal grants the U.S. access to new Ukrainian resource projects in exchange for military and economic support while Kyiv retains full control with no profits taken for 10 years as #Trump calls it “payback”… pic.twitter.com/ZhyA3Q7k1s
K tomu však nedošlo. Místo pozitivního posunu v napjaté době vyrazil Evropě dech šok, když došlo k emocionálně vyhrocené roztržce v Oválné pracovně mezi Zelenským, prezidentem Donaldem Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem.
Trump se pak dopustil série znepokojivých tvrzení, kdy neváhal z války obvinit Ukrajinu a zpochybnit Zelenského legitimitu coby prezidenta.
Evropu čekala jedna studená sprcha za druhou. Nepřehlédnutelný byl fakt, že Trump a jeho lidé byli na Ukrajinu tvrdší než na Rusko. To mimochodem v dubnu nabídlo USA vlastní nerostnou dohodu. Objevily se zprávy, že obě země na její finální podobě pracují. Nikdy ale nedošlo k jejímu realizování.
Dohoda s Ukrajinou
Místo toho je hotová nerostná dohoda s Ukrajinou. Nejprve ji na pokyn Zelenského podepsala ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenko a americký ministr financí Scott Bessent. Ve čtvrtek ji ratifikoval ukrajinský parlament. Pro hlasovalo 338 ze 400 poslanců. Z opozice však zazněla i ostrá kritika.
K podepsání dohody došlo po setkání Zelenského s Trumpem ve Vatikánu, a to v době, kdy Trumpova rétorika vůči Rusku přiostřila. Opakovaně uznal, že ruský diktátor Vladimir Putin možná prodlužuje mírové rozhovory a vodí ho za nos. Stále je však přesvědčený, že chce válku ukončit.
Nerostná dohoda je zlom v americko-ukrajinských vztazích a v mocenském boji mezi Západem a Ruskem.
Dohoda dává USA přednostní právo těžit na Ukrajině vzácné nerostné suroviny a říká, že budou profitovat nejen z nich, ale také z ukrajinské energetiky – zemního plynu a ropy. Počítá i se zřízením investičního fondu. Do něj budou rovným dílem přispívat obě strany prostřednictvím řady neprůhledných prostředků, ale i zisků z energetiky. Prostředky z fondu půjdou do poválečné obnovy Ukrajiny.
Americké firmy, které budou mít zájem o rekonstrukci země, budou osvobozeny od daní. Ukrajina tak dostane pomoc s poválečnou obnovou, Spojené státy zase získají přístup k prvkům důležitým pro výrobu technologií v době napjatých obchodních vztahů s Čínou, na jejichž vzácných nerostech jsou značně závislé.
Třeba takový grafit je důležitý pro výrobu baterií a elektromobilů. Ukrajina patří mezi pět zemí s největšími zásobami tohoto materiálu. Nejvýznamnější ložiska se nacházejí na západě a jihozápadě země. Podobně zásadní je lithium, jehož zásoby na Ukrajině mají představovat až třetinu všech evropských ložisek.
Jasné stanovisko USA
Zatímco první návrhy dohody byly pro Ukrajinu značně nevýhodné, tu podepsanou lze označit za první diplomatické vítězství v jednáních o vlastní budoucnosti.
Trump ukázal, že je schopen ústupků. Původně totiž podmiňoval dohodu tím, že Kyjev bude muset splatit dluh za minulou americkou vojenskou pomoc. Současná dohoda má ale úplně jiné znění. Neposkytuje sice Ukrajině žádné bezpečnostní garance, defacto ale říká – zisky z nerostného bohatství a energetiky za budoucí vojenskou pomoc.
Ukrajina se teď nemusí bát, že se od ní USA odkloní. Mohly by jí například dodat systémy protivzdušné obrany, o nichž se nedávno mluvilo.
Dohoda je ale pro Kyjev vítězstvím i symbolickým, hodnotí v analýze Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
„Dohoda zaujímá mnohem tvrdší postoj k Rusku než původní návrhy,“ všímají si analytici. „Například mluví o ruské invazi v plném rozsahu. Americké ministerstvo financí dodává, že žádný stát nebo člověk, který financoval nebo pomáhal ruské invazi a ruské válečné mašinerii, nebude moci profitovat z rekonstrukce Ukrajiny,“ dodali.
Upozorňují, že dohoda sice bezpečnostní garance nenabízí, ale znovu potvrzuje dlouhodobé strategické spojenectví USA a Ukrajiny a americkou podporu ukrajinské bezpečnosti, prosperity, rekonstrukce a integrace do globálního ekonomického rámce. Shodují se, že Trump dal schválením dohody najevo jasný zájem o Ukrajinu.
„Dohoda USA těsněji propojuje s Ukrajinou v tom, že nyní mají o něco větší osobní zájem na tom, aby válka skončila, a mohli tak rozvíjet tato aktiva,“ uvedl Adam Web z oddělení pro nerosty u konzultační firmy Benchmark Minerals.
Co je důležité, Ukrajina se neprodala, jak se někteří evropští politici obávali, že se s podepsáním a schválením dohody parlamentem stane. Země si zachovává plnou kontrolu nad nerostným bohatstvím i energetickou infrastrukturou. Sama bude rozhodovat o tom, co a kdy se bude těžit, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. To potvrdili v analýze dohody i experti z CSIS.
Snadné to nebude
Co se benefitů pro USA týče, ty zůstávají sporné. Analytici se proto shodují, že jak bude dohoda fungovat v praxi, ukáže až čas.
Jak připomínají analytici z CSIS, vybudování velkého dolu a s ním spojeného zpracovatelského závodu trvá zhruba 18 let. Navíc vyžaduje investici mezi půl miliardou a miliardou dolarů. Pak může důl a zařízení fungovat přinejmenším 50 let, pokud tedy investoři důvěřují politické a ekonomické stabilitě dané země. Což může být v případě Ukrajiny problém.
Těžba je extrémně energeticky náročná. Rusko přitom útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. V současnosti má energetika země asi třetinový výkon. Proto může mít podle analytiků Trump zájem o Záporožskou jadernou elektrárnu.
Další překážkou je, že sedm z čtyřiadvaceti možných provozuschopných ložisek se nachází na území okupovaném Ruskem. Je otázka, zda Trump uzavře nerostnou dohodu i s Putinem, pokud nakonec bude dosaženo míru.
Putin má problém
Nerostná dohoda znamená pro Rusko velký problém. USA otevřeně označují zemi coby agresora a prosazují suverénnost Ukrajiny. Analytici hodnotí, že Kreml vymýšlí, jak si zase naklonit Washington na svou stranu a hledá, co by mu mohl nabídnout. Reálně mu teď totiž hrozí, že bude muset uzavřít mírovou dohodu, která nebude podle jeho podmínek.
Jinými slovy, analytici si u ruských elit všímají nervozity z nového možného spojenectví Spojených států a Ukrajiny.
