Válka na Ukrajině připomíná kombinaci první a druhé světové války a současně tzv. dronové války. Přestože obrněná technika včetně tanků zůstává důležitou součástí moderních ozbrojených konfliktů, stále významnější roli hrají levné autonomní prostředky, což se odráží i v taktice obou znepřátelených stran.
Za revoluční v tomto směru experti označují operaci „Pavučina“. Podle Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) při ní drony zasáhly 41 vzácných, drahých a již nevyráběných ruských strategických bombardérů. Zničeno bylo nejméně deset z nich.
Ukraine says the drones that hit Russian aircraft used AI to find and strike their targets when they lost signal https://t.co/XhBKTfZ1A2
— Business Insider (@BusinessInsider) June 4, 2025
Ukrajinští zpravodajci drony propašovali na ruské území v kontejnerech, které byly umístěny poblíž čtyř letišť v hloubi Ruska. Po aktivaci na dálku se kontejnery otevřely a drony vzlétly ke svým cílům.
Podle SBU byly vybaveny umělou inteligencí (AI), která je po ztrátě signálu naváděla po předem stanovené trajektorii. Šlo o kombinaci práce operátorů a autonomních systémů. „Po přiblížení a kontaktu s určeným cílem se hlavice automaticky aktivovala,“ popsala zpravodajská služba.
Experti označují operaci za zásadní vítězství Ukrajiny a důkaz změny ve způsobu moderního vedení války. Ukázala, jak významnou roli dnes hrají levné autonomní bojové prostředky a tajné služby.
„Tento útok je oknem do budoucnosti válčení,“ uvedl James Patton Rogers, expert na drony a výkonný ředitel Cornell Brooks Tech Policy Institute.
Také Richard Aboulafia, odborník na letectví a výkonný ředitel americké poradenské společnosti AeroDynamic Advisory, označil útok za „ohromující“.
Rusko mění taktiku
Válka na Ukrajině je z velké části vedena drony, což dnes ještě umocňují značné ztráty obrněné techniky. Výrobci se proto zaměřují na nové způsoby jejich vylepšení – ať už jde o obranu proti rušení nebo přesnější navádění. Výsledkem jsou například drony využívající optická vlákna či systémy s AI. Drony vybavené touto technologií jsou tři- až čtyřikrát přesnější a mají vyšší šanci zasáhnout cíl.
Ukrajina i Rusko se snaží AI stále více zapojovat do svých bojových operací. Autonomní letouny vybavené touto technologií však zatím ve velkém měřítku nenasazuje ani jedna strana.
Drony jsou dnes zcela jiný příběh. Zatímco na začátku války však v této oblasti dominovala Ukrajina, nyní má navrch Rusko.
V posledních týdnech došlo k masivním raketovým a dronovým útokům na ukrajinská města, včetně Kyjeva. Rusko uplatňuje strategii přehlcení ukrajinské protivzdušné obrany – nejen pomocí raket, ale především levnými drony, které dokážou způsobit značné škody na majetku i životech. Do vzduchu jich vypouští stovky najednou.
„Rusové už nějakou dobu drony masivně vyvíjejí, a nyní je využívají naplno,“ uvedl Andrej Pronin, který v Kyjevě vede školu pro budoucí operátory dronů.
Zatímco Ukrajina navádí své drony převážně na vojenskou infrastrukturu, ropné rafinerie, letiště a dopravní uzly, Rusko míří na civilní oblasti s úmyslem vyvolat teror – a daří se mu to.
Minulé úterý prorazily ruské kamikadze drony ukrajinskou protivzdušnou obranu nad Kyjevem. Místní obyvatelka Oleksandra Yaremchuk popsala okamžiky hrůzy, které zažila, když nad její střechou několik hodin bzučely bezpilotní letouny.
„Tohle hrozné bzučení je zvuk smrti. Vyvolává ve vás pocit naprosté bezmoci,“ uvedla osmatřicetiletá bankovní úřednice. Krátce po začátku války v roce 2022 podle svých slov trávila mnoho času na chodbě, kde se cítila alespoň trochu bezpečně.
Civilní protivzdušná obrana
Situace je natolik vážná, že Ukrajina vypracovala plán na zapojení civilních dobrovolníků do obrany proti dronovým útokům. Ukrajinský parlament ve středu schválil opatření, které civilistům umožňuje sestřelovat drony pomocí mobilních vozidel, loveckých pušek, a v případě potřeby i s využitím vojenského vybavení.
Podle poslance Tarase Melynčuka je cílem posílit protivzdušnou obranu uprostřed masivních ruských útoků. Dobrovolníci budou za „úlovky“ dostávat měsíční finanční odměnu až 100 000 hřiven (zhruba 59 000 korun), v závislosti na úspěšnosti.
Pro mnoho Ukrajinců se bude jednat o významnou částku. Průměrný měsíční plat v zemi podle údajů z roku 2022 činil 14 557 hřiven (asi 8 590 korun).
Když bude v nějaké oblasti hlášen pohyb dronů, civilisté se například v autech přesunou do jejich blízkosti a pokusí se je zlikvidovat loveckými puškami nebo jinými dostupnými zbraněmi. Vojáci k jejich likvidaci obvykle používají těžké kulomety nebo brokovnice. Takto lze samozřejmě sestřelit jen malé, levné drony.
Jako dobrovolník se může přihlásit každý, kdo nebyl mobilizován. Pokud padne, jeho rodina bude mít nárok na jednorázové finanční odškodnění a důchodové dávky, které běžně pobírají pozůstalí po válečných veteránech.
Válku na Ukrajině sleduje celý svět – americká armáda, evropské země i Čína se Severní Koreou.
O levné drony je velký zájem
Podle zdrojů obeznámených se situací jsou drony vysoce žádané americkým ministerstvem obrany. Trh je však zahlcen. Startupy se dnes předhánějí v získávání investic v tomto sektoru, protože vycítily příležitost.
„V tomto oboru vidíme spoustu společností,“ uvedl jeden z investorů do obranného průmyslu, který si přál zůstat v anonymitě. Dodal, že na trhu je mnoho firem, jejichž produkty se však často příliš neliší svými schopnostmi.
Trh s malými bezpilotními letouny byl ještě před válkou na Ukrajině spíše okrajový a specializovaný. V posledních letech však zaznamenal obrovský růst zájmu – nejen o samotné drony, ale i o navazující software a modulární užitečná zařízení.
Americká armáda sice dlouhodobě využívá bezpilotní letouny typu MQ-9 Reaper pro boj i průzkum, ale právě válka na Ukrajině a Blízkém východě podtrhla klíčovou roli levných dronů v moderních ozbrojených konfliktech.
„V posledních pěti letech mají nové technologie, které jsou nasazovány na Ukrajině, značný dopad na charakter válčení,“ uvedl Michael Brown, partner investiční společnosti Shield Capital.
Drony podle něj i dalších expertů budou dominantní silou v moderním válčení. Přizpůsobit se tomu bude muset i Severoatlantická aliance (NATO), aby zůstala relevantní bojovou silou 21. století.
„Myslím, že je to boj,“ dodal Pierre Vandier, vysoký důstojník Aliance zodpovědný za její transformaci a modernizaci.
