Vyslání evropských mírových jednotek na Ukrajinu se zdá být stále méně pravděpodobným scénářem kvůli celé řadě výzev, počínaje dosažením shody mezi partnery, konče logistickými problémy. Takzvaná koalice ochotných by se mohla ukázat jako neefektivní a mohla by Evropě a její věrohodnosti spíše uškodit. Jelikož však USA odmítají dát Kyjevu bezpečnostní záruky, možností je udělat z Ukrajiny druhý Izrael. I v tomto případě to ale není tak jednoduché.
Koalice ochotných je reakcí na nepředvídatelnou a značně proti-evropskou politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho administrativa chce, aby se Evropa více zapojila do řešení vlastní bezpečnosti i bezpečnosti Ukrajiny. Musí totiž řešit vlastní problémy, jako je Čína a Írán. Přestože se Spojené státy nestáhnou ze starého kontinentu úplně, lze očekávat pokrčující nátlak na větší samostatnost.
⚡️ 6 countries ready to send troops for Ukraine 'reassurance force' so far, AFP reports.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) April 11, 2025
The U.K., France, the Baltic nations, and another unnamed country stand ready to send their soldiers, while other leaders want to see a more detailed plan first, AFP reported.
Read also:…
Krátce po Trumpové inauguraci 20. ledna, když začala vyjednávání o ukončení třetím rokem trvající války, na něž nebyla Evropa přizvána, se zrodila koalice ochotných vedená nejsilnějšími evropskými státy a jedinými dvěma evropskými jadernými mocnostmi – Francií a Velkou Británií. Partneři v rámci koalice několikrát jednali (V Paříži, Londýně) o možném vyslání mírových sil na Ukrajinu.
Jisté je to, že by k tomu mohlo dojít pouze v případě dosažení stabilního klidu zbraní na frontové linii, což se zatím jeví jako nedosažitelná meta v rozhovorech, které začínají Trumpa frustrovat. Ukončení bojů totiž bude mnohem složitější, než si myslel.
Koalice váhavých
Nasazení mírových jednotek navíc brání i Kreml, který odmítá jakoukoli přítomnost evropských vojáků na Ukrajině. Působí nátlak na Bílý dům, aby k takovým krokům nesvolil, jinak žádný mír akceptovat nebude. Evropské síly na Ukrajině totiž považuje za přímou hrozbu pro Ruskou federaci.
Trump tedy chce, aby bezpečnostní záruky poskytla Ukrajině samotná Evropa, Moskva vyvíjí na amerického prezidenta nátlak, aby k ničemu takovému nedošlo.
Podle posledních aktualizací dochází v koalici ochotných ke stále větším neshodám ohledně evropské mírové mise. Nedávné zprávy naznačovaly, že se Londýn snaží z iniciativy vycouvat, přestože skálopevně stojí za Ukrajinou a převzal spolu s Paříží vůdčí roli v jednáních s Washingtonem a Kyjevem.
Rozhovory o formě mírové mise v rámci koalice ochotných ale pokračují. „Zvažujeme vzduch, moře i zemi. Nic není vyloučeno,“ uvedl nedávno francouzský prezident Emmanuel Macron s tím, že informace budou zveřejněny v pravý čas. Francouzští a britští vojenští šéfové v současnosti jednají s ukrajinskými protějšky o možném počtu potenciálně nasazených vojáků.
Podle nejnovějších informací je připraveno poslat na Ukrajinu vojáky jen šest evropských států, původně se přitom mluvilo o patnácti zemích. Tady ale přichází již zmíněný problém – USA k ničemu takovému zatím nedaly zelenou a nepanuje shoda na tom, zda je, nebo není potřebná americká podpora při možném nasazení mírových sil.
Britský premiér Keir Starmer tvrdil, že bez podpory USA nebudou mít odstrašující účinek. Podle něj však není nutné mít hned na ukrajinském území americké vojáky. Stačí, aby USA nasadily vzdušné síly a poskytovaly Kyjevu zpravodajské informace.
Trump se sice podobným závazkům v současnosti brání, nikdy je ovšem úplně neodmítl. Je však otázka, zda dá koalici ochotných zelenou. Rusko by totiž rádo, aby na příměří dohlížely síly z neutrálních zemí, jako je Čína. Jenomže Čína, přestože volá po míru a rozvážném řešení konfliktu, je největším podporovatelem Ruska.
Hrozba ponížení
Nejde však jen o počty vojáků, ale celý koncept mírových sil. Jejich nasazení by totiž mohlo být neefektivní, případně by mohlo skončit katastroficky. Klíčové je stanovit jasná pravidla angažovanosti.
O mírových silách už se mluví spíše jako o „ujišťovací „, nikoli „dozorčí“ síle. Nebyly by nasazeny přímo na frontové linii.
Bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Pavlovyč Zahorodňuk upozornil, že ambice v rámci koalice ochotných musí být realistické. Zmínil také logistické problémy, kterým mohou tyto jednotky čelit. Frontová linie má délku 1000 kilometrů. Mírové síly musí být podle něj správně rozmístěny a v adekvátním počtu.
Rovněž upozorňuje na opravdu nízkou pravděpodobnost, že Británie s Francií povolí svým vojákům zapojení do bojů. Podle něj reálně hrozí, že koalice ochotných pošle na Ukrajinu 10 tisíc ozbrojených profesionálů, kteří však zůstanou koncentrovaní v Kyjevě, který by nesměli opustit. A nemohli by reagovat na ruské kroky.
Trump již dříve uvedl, že by se na takové jednotky nevztahoval 5. článek o kolektivní obraně Severoatlantické aliance (NATO). To znamená, že by tyto síly měly jen symbolický, nikoli praktický význam. Určitě by nešlo o odstrašující prostředek a potenciálně by mohly Evropu jako takovou oslabit.
Rusko by totiž mohlo schválně porušit dohodnuté příměří a zahájit masivní údery klidně i stovky kilometrů od mírových jednotek. Ty by všechno sledovaly z Kyjeva, aniž by s tím cokoli mohly udělat. Tím by Kreml ponížil Evropu.
Možné alternativy
Výzkumný ústav Royal United Services Institute (RUSI) navrhuje alternativu. Místo pozemních sil by mohla koalice ochotných hlídat ukrajinské nebe. To by znamenalo přítomnost evropských stíhaček, jejich posádek a logistické podpory na Ukrajině. Cíl? Ochrana infrastruktury a vojenských cílů před ruskými údery.
To by ale Rusko mohlo považovat za přímé zapojení Evropy do konfliktu. Institut nicméně dodává, že Evropa by mohla nasadit letectvo jen v západní a střední Ukrajině, což by umožnilo ukrajinské armádě plně se soustředit na kritický východ. A pro Evropu by to byl významný krok. Potenciální riziko nedůvěryhodnosti koalice ochotných by se navíc snížilo.
Mírové jednotky na Ukrajině jsou však stále jen teoretickým řešením a jistota, že dojde k jejich nasazení, zatím není. Podle nedávných informací anonymních úředníků obeznámených se situací už není myšlenka evropských mírových sil na Ukrajině „tak sexy“ právě kvůli zmíněným logistickým problémům.
„Evropané odstupují od nasazení pozemních jednotek a snaží se najít alternativy, které by mohly být rozumnější,“ uvedl jeden z evropských úředníků. Jiný zmínil nejistou americkou podporu.
Jednou z těch atraktivních alternativ k mírovým silám je masivní vyzbrojení Ukrajiny. Jinými slovy, udělat z ní druhý Izrael, který by sám o sobě fungoval jako odstrašující prostředek. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen nedávno oznámila plán na přetvoření Ukrajiny na „ocelového dikobraza“. Stalo by se z ní sousto nestravitelné pro Rusko, které by okamžitě přešla chuť.
K tomu ale bude potřeba, aby nebyla Ukrajina ve válce. Bylo by totiž nutné obnovit její profesionální armádu. Na bojišti teď bojují hlavně branci. Současně by šlo o velice nákladný projekt, který by stál Evropu, jež se sama musí vyzbrojit, hodně peněz.
