AnalýzyANALÝZA: Mírové síly na Ukrajině? Evropě to může pomoci i fatálně uškodit

ANALÝZA: Mírové síly na Ukrajině? Evropě to může pomoci i fatálně uškodit

Vyslání evropských mírových jednotek na Ukrajinu se zdá být stále méně pravděpodobným scénářem kvůli celé řadě výzev, počínaje dosažením shody mezi partnery, konče logistickými problémy. Takzvaná koalice ochotných by se mohla ukázat jako neefektivní a mohla by Evropě a její věrohodnosti spíše uškodit. Jelikož však USA odmítají dát Kyjevu bezpečnostní záruky, možností je udělat z Ukrajiny druhý Izrael. I v tomto případě to ale není tak jednoduché.

Koalice ochotných je reakcí na nepředvídatelnou a značně proti-evropskou politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho administrativa chce, aby se Evropa více zapojila do řešení vlastní bezpečnosti i bezpečnosti Ukrajiny. Musí totiž řešit vlastní problémy, jako je Čína a Írán. Přestože se Spojené státy nestáhnou ze starého kontinentu úplně, lze očekávat pokrčující nátlak na větší samostatnost.

Krátce po Trumpové inauguraci 20. ledna, když začala vyjednávání o ukončení třetím rokem trvající války, na něž nebyla Evropa přizvána, se zrodila koalice ochotných vedená nejsilnějšími evropskými státy a jedinými dvěma evropskými jadernými mocnostmi – Francií a Velkou Británií. Partneři v rámci koalice několikrát jednali (V Paříži, Londýně) o možném vyslání mírových sil na Ukrajinu.

Jisté je to, že by k tomu mohlo dojít pouze v případě dosažení stabilního klidu zbraní na frontové linii, což se zatím jeví jako nedosažitelná meta v rozhovorech, které začínají Trumpa frustrovat. Ukončení bojů totiž bude mnohem složitější, než si myslel.

Koalice váhavých

Nasazení mírových jednotek navíc brání i Kreml, který odmítá jakoukoli přítomnost evropských vojáků na Ukrajině. Působí nátlak na Bílý dům, aby k takovým krokům nesvolil, jinak žádný mír akceptovat nebude. Evropské síly na Ukrajině totiž považuje za přímou hrozbu pro Ruskou federaci.

Trump tedy chce, aby bezpečnostní záruky poskytla Ukrajině samotná Evropa, Moskva vyvíjí na amerického prezidenta nátlak, aby k ničemu takovému nedošlo.

Podle posledních aktualizací dochází v koalici ochotných ke stále větším neshodám ohledně evropské mírové mise. Nedávné zprávy naznačovaly, že se Londýn snaží z iniciativy vycouvat, přestože skálopevně stojí za Ukrajinou a převzal spolu s Paříží vůdčí roli v jednáních s Washingtonem a Kyjevem.

Rozhovory o formě mírové mise v rámci koalice ochotných ale pokračují. „Zvažujeme vzduch, moře i zemi. Nic není vyloučeno,“ uvedl nedávno francouzský prezident Emmanuel Macron s tím, že informace budou zveřejněny v pravý čas. Francouzští a britští vojenští šéfové v současnosti jednají s ukrajinskými protějšky o možném počtu potenciálně nasazených vojáků.

Podle nejnovějších informací je připraveno poslat na Ukrajinu vojáky jen šest evropských států, původně se přitom mluvilo o patnácti zemích. Tady ale přichází již zmíněný problém – USA k ničemu takovému zatím nedaly zelenou a nepanuje shoda na tom, zda je, nebo není potřebná americká podpora při možném nasazení mírových sil.

Britský premiér Keir Starmer tvrdil, že bez podpory USA nebudou mít odstrašující účinek. Podle něj však není nutné mít hned na ukrajinském území americké vojáky. Stačí, aby USA nasadily vzdušné síly a poskytovaly Kyjevu zpravodajské informace.

Trump se sice podobným závazkům v současnosti brání, nikdy je ovšem úplně neodmítl. Je však otázka, zda dá koalici ochotných zelenou. Rusko by totiž rádo, aby na příměří dohlížely síly z neutrálních zemí, jako je Čína. Jenomže Čína, přestože volá po míru a rozvážném řešení konfliktu, je největším podporovatelem Ruska.

Hrozba ponížení

Nejde však jen o počty vojáků, ale celý koncept mírových sil. Jejich nasazení by totiž mohlo být neefektivní, případně by mohlo skončit katastroficky. Klíčové je stanovit jasná pravidla angažovanosti.

O mírových silách už se mluví spíše jako o „ujišťovací „, nikoli „dozorčí“ síle. Nebyly by nasazeny přímo na frontové linii.

Bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Pavlovyč Zahorodňuk upozornil, že ambice v rámci koalice ochotných musí být realistické. Zmínil také logistické problémy, kterým mohou tyto jednotky čelit. Frontová linie má délku 1000 kilometrů. Mírové síly musí být podle něj správně rozmístěny a v adekvátním počtu.

Rovněž upozorňuje na opravdu nízkou pravděpodobnost, že Británie s Francií povolí svým vojákům zapojení do bojů. Podle něj reálně hrozí, že koalice ochotných pošle na Ukrajinu 10 tisíc ozbrojených profesionálů, kteří však zůstanou koncentrovaní v Kyjevě, který by nesměli opustit. A nemohli by reagovat na ruské kroky.

Trump již dříve uvedl, že by se na takové jednotky nevztahoval 5. článek o kolektivní obraně Severoatlantické aliance (NATO). To znamená, že by tyto síly měly jen symbolický, nikoli praktický význam. Určitě by nešlo o odstrašující prostředek a potenciálně by mohly Evropu jako takovou oslabit.

Rusko by totiž mohlo schválně porušit dohodnuté příměří a zahájit masivní údery klidně i stovky kilometrů od mírových jednotek. Ty by všechno sledovaly z Kyjeva, aniž by s tím cokoli mohly udělat. Tím by Kreml ponížil Evropu.

Možné alternativy  

Výzkumný ústav Royal United Services Institute (RUSI) navrhuje alternativu. Místo pozemních sil by mohla koalice ochotných hlídat ukrajinské nebe. To by znamenalo přítomnost evropských stíhaček, jejich posádek a logistické podpory na Ukrajině. Cíl? Ochrana infrastruktury a vojenských cílů před ruskými údery.

To by ale Rusko mohlo považovat za přímé zapojení Evropy do konfliktu. Institut nicméně dodává, že Evropa by mohla nasadit letectvo jen v západní a střední Ukrajině, což by umožnilo ukrajinské armádě plně se soustředit na kritický východ. A pro Evropu by to byl významný krok. Potenciální riziko nedůvěryhodnosti koalice ochotných by se navíc snížilo.

Mírové jednotky na Ukrajině jsou však stále jen teoretickým řešením a jistota, že dojde k jejich nasazení, zatím není. Podle nedávných informací anonymních úředníků obeznámených se situací už není myšlenka evropských mírových sil na Ukrajině „tak sexy“ právě kvůli zmíněným logistickým problémům.

„Evropané odstupují od nasazení pozemních jednotek a snaží se najít alternativy, které by mohly být rozumnější,“ uvedl jeden z evropských úředníků. Jiný zmínil nejistou americkou podporu.

Jednou z těch atraktivních alternativ k mírovým silám je masivní vyzbrojení Ukrajiny. Jinými slovy, udělat z ní druhý Izrael, který by sám o sobě fungoval jako odstrašující prostředek. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen nedávno oznámila plán na přetvoření Ukrajiny na „ocelového dikobraza“. Stalo by se z ní sousto nestravitelné pro Rusko, které by okamžitě přešla chuť.

K tomu ale bude potřeba, aby nebyla Ukrajina ve válce. Bylo by totiž nutné obnovit její profesionální armádu. Na bojišti teď bojují hlavně branci. Současně by šlo o velice nákladný projekt, který by stál Evropu, jež se sama musí vyzbrojit, hodně peněz.

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Doktoři v zajetí, nemocnice v troskách. V Gaze je těžké zachraňovat životy

Na okupovaných palestinských územích důsledkem izraelských útoků po sedmém říjnu 2023 kolabuje civilní infrastruktura. Mnohé zdroje však naznačují, že krize zdravotnictví v Gaze není jen přirozenou konsekvencí současné války. Je destrukce zdravotnictví jednou z dlouhodobých izraelských strategií?

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po velkém nočním ruském útoku

Nejméně osm obětí na životech a 28 raněných si vyžádaly noční ruské útoky na Kyjev a devět dalších regionů, oznámil dnes ukrajinský premiér Serhij Koreckyj na sociální síti Telegram. Při útoku v Kyjevě, kde ruské rakety zasáhly mosty a další kritickou infrastrukturu zahynulo šest lidí a dalších 15 utrpělo zranění, uvedl premiér.

Putina válka unavuje. Chce ji ukončit, vzkázal skeptické Evropě Trump

Americký prezident Donald Trump se po summitu v Číně telefonicky spojil s evropskými lídry na schůzce v Berlíně. Ujistil je o úmyslech ruského diktátora Vladimira Putina co nejrychleji ukončit válku. Trump měl na Putina tlačit, aby uzavřel mírovou dohodu. Ruský prezident poprvé vyjádřil otevřenost vůči účasti Evropy na mírových jednání.

EET se od ledna vrací, za chyby ale nebudou pokuty. Schillerová potvrdila zkušební měsíc

Elektronická evidence tržeb se od 1. ledna 2027 vrací do českých podniků. Finanční správa však během prvního měsíce nebude provádět kontroly ani ukládat pokuty za chyby. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že leden poslouží jako zkušební období, během kterého si podnikatelé mohou nový systém vyzkoušet.

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama