AnalýzyANALÝZA: Mírové síly na Ukrajině? Evropě to může pomoci i fatálně uškodit

ANALÝZA: Mírové síly na Ukrajině? Evropě to může pomoci i fatálně uškodit

Vyslání evropských mírových jednotek na Ukrajinu se zdá být stále méně pravděpodobným scénářem kvůli celé řadě výzev, počínaje dosažením shody mezi partnery, konče logistickými problémy. Takzvaná koalice ochotných by se mohla ukázat jako neefektivní a mohla by Evropě a její věrohodnosti spíše uškodit. Jelikož však USA odmítají dát Kyjevu bezpečnostní záruky, možností je udělat z Ukrajiny druhý Izrael. I v tomto případě to ale není tak jednoduché.

Koalice ochotných je reakcí na nepředvídatelnou a značně proti-evropskou politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho administrativa chce, aby se Evropa více zapojila do řešení vlastní bezpečnosti i bezpečnosti Ukrajiny. Musí totiž řešit vlastní problémy, jako je Čína a Írán. Přestože se Spojené státy nestáhnou ze starého kontinentu úplně, lze očekávat pokrčující nátlak na větší samostatnost.

Krátce po Trumpové inauguraci 20. ledna, když začala vyjednávání o ukončení třetím rokem trvající války, na něž nebyla Evropa přizvána, se zrodila koalice ochotných vedená nejsilnějšími evropskými státy a jedinými dvěma evropskými jadernými mocnostmi – Francií a Velkou Británií. Partneři v rámci koalice několikrát jednali (V Paříži, Londýně) o možném vyslání mírových sil na Ukrajinu.

Jisté je to, že by k tomu mohlo dojít pouze v případě dosažení stabilního klidu zbraní na frontové linii, což se zatím jeví jako nedosažitelná meta v rozhovorech, které začínají Trumpa frustrovat. Ukončení bojů totiž bude mnohem složitější, než si myslel.

Koalice váhavých

Nasazení mírových jednotek navíc brání i Kreml, který odmítá jakoukoli přítomnost evropských vojáků na Ukrajině. Působí nátlak na Bílý dům, aby k takovým krokům nesvolil, jinak žádný mír akceptovat nebude. Evropské síly na Ukrajině totiž považuje za přímou hrozbu pro Ruskou federaci.

Trump tedy chce, aby bezpečnostní záruky poskytla Ukrajině samotná Evropa, Moskva vyvíjí na amerického prezidenta nátlak, aby k ničemu takovému nedošlo.

Podle posledních aktualizací dochází v koalici ochotných ke stále větším neshodám ohledně evropské mírové mise. Nedávné zprávy naznačovaly, že se Londýn snaží z iniciativy vycouvat, přestože skálopevně stojí za Ukrajinou a převzal spolu s Paříží vůdčí roli v jednáních s Washingtonem a Kyjevem.

Rozhovory o formě mírové mise v rámci koalice ochotných ale pokračují. „Zvažujeme vzduch, moře i zemi. Nic není vyloučeno,“ uvedl nedávno francouzský prezident Emmanuel Macron s tím, že informace budou zveřejněny v pravý čas. Francouzští a britští vojenští šéfové v současnosti jednají s ukrajinskými protějšky o možném počtu potenciálně nasazených vojáků.

Podle nejnovějších informací je připraveno poslat na Ukrajinu vojáky jen šest evropských států, původně se přitom mluvilo o patnácti zemích. Tady ale přichází již zmíněný problém – USA k ničemu takovému zatím nedaly zelenou a nepanuje shoda na tom, zda je, nebo není potřebná americká podpora při možném nasazení mírových sil.

Britský premiér Keir Starmer tvrdil, že bez podpory USA nebudou mít odstrašující účinek. Podle něj však není nutné mít hned na ukrajinském území americké vojáky. Stačí, aby USA nasadily vzdušné síly a poskytovaly Kyjevu zpravodajské informace.

Trump se sice podobným závazkům v současnosti brání, nikdy je ovšem úplně neodmítl. Je však otázka, zda dá koalici ochotných zelenou. Rusko by totiž rádo, aby na příměří dohlížely síly z neutrálních zemí, jako je Čína. Jenomže Čína, přestože volá po míru a rozvážném řešení konfliktu, je největším podporovatelem Ruska.

Hrozba ponížení

Nejde však jen o počty vojáků, ale celý koncept mírových sil. Jejich nasazení by totiž mohlo být neefektivní, případně by mohlo skončit katastroficky. Klíčové je stanovit jasná pravidla angažovanosti.

O mírových silách už se mluví spíše jako o „ujišťovací „, nikoli „dozorčí“ síle. Nebyly by nasazeny přímo na frontové linii.

Bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Pavlovyč Zahorodňuk upozornil, že ambice v rámci koalice ochotných musí být realistické. Zmínil také logistické problémy, kterým mohou tyto jednotky čelit. Frontová linie má délku 1000 kilometrů. Mírové síly musí být podle něj správně rozmístěny a v adekvátním počtu.

Rovněž upozorňuje na opravdu nízkou pravděpodobnost, že Británie s Francií povolí svým vojákům zapojení do bojů. Podle něj reálně hrozí, že koalice ochotných pošle na Ukrajinu 10 tisíc ozbrojených profesionálů, kteří však zůstanou koncentrovaní v Kyjevě, který by nesměli opustit. A nemohli by reagovat na ruské kroky.

Trump již dříve uvedl, že by se na takové jednotky nevztahoval 5. článek o kolektivní obraně Severoatlantické aliance (NATO). To znamená, že by tyto síly měly jen symbolický, nikoli praktický význam. Určitě by nešlo o odstrašující prostředek a potenciálně by mohly Evropu jako takovou oslabit.

Rusko by totiž mohlo schválně porušit dohodnuté příměří a zahájit masivní údery klidně i stovky kilometrů od mírových jednotek. Ty by všechno sledovaly z Kyjeva, aniž by s tím cokoli mohly udělat. Tím by Kreml ponížil Evropu.

Možné alternativy  

Výzkumný ústav Royal United Services Institute (RUSI) navrhuje alternativu. Místo pozemních sil by mohla koalice ochotných hlídat ukrajinské nebe. To by znamenalo přítomnost evropských stíhaček, jejich posádek a logistické podpory na Ukrajině. Cíl? Ochrana infrastruktury a vojenských cílů před ruskými údery.

To by ale Rusko mohlo považovat za přímé zapojení Evropy do konfliktu. Institut nicméně dodává, že Evropa by mohla nasadit letectvo jen v západní a střední Ukrajině, což by umožnilo ukrajinské armádě plně se soustředit na kritický východ. A pro Evropu by to byl významný krok. Potenciální riziko nedůvěryhodnosti koalice ochotných by se navíc snížilo.

Mírové jednotky na Ukrajině jsou však stále jen teoretickým řešením a jistota, že dojde k jejich nasazení, zatím není. Podle nedávných informací anonymních úředníků obeznámených se situací už není myšlenka evropských mírových sil na Ukrajině „tak sexy“ právě kvůli zmíněným logistickým problémům.

„Evropané odstupují od nasazení pozemních jednotek a snaží se najít alternativy, které by mohly být rozumnější,“ uvedl jeden z evropských úředníků. Jiný zmínil nejistou americkou podporu.

Jednou z těch atraktivních alternativ k mírovým silám je masivní vyzbrojení Ukrajiny. Jinými slovy, udělat z ní druhý Izrael, který by sám o sobě fungoval jako odstrašující prostředek. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen nedávno oznámila plán na přetvoření Ukrajiny na „ocelového dikobraza“. Stalo by se z ní sousto nestravitelné pro Rusko, které by okamžitě přešla chuť.

K tomu ale bude potřeba, aby nebyla Ukrajina ve válce. Bylo by totiž nutné obnovit její profesionální armádu. Na bojišti teď bojují hlavně branci. Současně by šlo o velice nákladný projekt, který by stál Evropu, jež se sama musí vyzbrojit, hodně peněz.

Doporučujeme

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama