AnalýzyANALÝZA: Mírové síly na Ukrajině? Evropě to může pomoci i fatálně uškodit

ANALÝZA: Mírové síly na Ukrajině? Evropě to může pomoci i fatálně uškodit

Vyslání evropských mírových jednotek na Ukrajinu se zdá být stále méně pravděpodobným scénářem kvůli celé řadě výzev, počínaje dosažením shody mezi partnery, konče logistickými problémy. Takzvaná koalice ochotných by se mohla ukázat jako neefektivní a mohla by Evropě a její věrohodnosti spíše uškodit. Jelikož však USA odmítají dát Kyjevu bezpečnostní záruky, možností je udělat z Ukrajiny druhý Izrael. I v tomto případě to ale není tak jednoduché.

Koalice ochotných je reakcí na nepředvídatelnou a značně proti-evropskou politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho administrativa chce, aby se Evropa více zapojila do řešení vlastní bezpečnosti i bezpečnosti Ukrajiny. Musí totiž řešit vlastní problémy, jako je Čína a Írán. Přestože se Spojené státy nestáhnou ze starého kontinentu úplně, lze očekávat pokrčující nátlak na větší samostatnost.

Krátce po Trumpové inauguraci 20. ledna, když začala vyjednávání o ukončení třetím rokem trvající války, na něž nebyla Evropa přizvána, se zrodila koalice ochotných vedená nejsilnějšími evropskými státy a jedinými dvěma evropskými jadernými mocnostmi – Francií a Velkou Británií. Partneři v rámci koalice několikrát jednali (V Paříži, Londýně) o možném vyslání mírových sil na Ukrajinu.

Jisté je to, že by k tomu mohlo dojít pouze v případě dosažení stabilního klidu zbraní na frontové linii, což se zatím jeví jako nedosažitelná meta v rozhovorech, které začínají Trumpa frustrovat. Ukončení bojů totiž bude mnohem složitější, než si myslel.

Koalice váhavých

Nasazení mírových jednotek navíc brání i Kreml, který odmítá jakoukoli přítomnost evropských vojáků na Ukrajině. Působí nátlak na Bílý dům, aby k takovým krokům nesvolil, jinak žádný mír akceptovat nebude. Evropské síly na Ukrajině totiž považuje za přímou hrozbu pro Ruskou federaci.

Trump tedy chce, aby bezpečnostní záruky poskytla Ukrajině samotná Evropa, Moskva vyvíjí na amerického prezidenta nátlak, aby k ničemu takovému nedošlo.

Podle posledních aktualizací dochází v koalici ochotných ke stále větším neshodám ohledně evropské mírové mise. Nedávné zprávy naznačovaly, že se Londýn snaží z iniciativy vycouvat, přestože skálopevně stojí za Ukrajinou a převzal spolu s Paříží vůdčí roli v jednáních s Washingtonem a Kyjevem.

Rozhovory o formě mírové mise v rámci koalice ochotných ale pokračují. „Zvažujeme vzduch, moře i zemi. Nic není vyloučeno,“ uvedl nedávno francouzský prezident Emmanuel Macron s tím, že informace budou zveřejněny v pravý čas. Francouzští a britští vojenští šéfové v současnosti jednají s ukrajinskými protějšky o možném počtu potenciálně nasazených vojáků.

Podle nejnovějších informací je připraveno poslat na Ukrajinu vojáky jen šest evropských států, původně se přitom mluvilo o patnácti zemích. Tady ale přichází již zmíněný problém – USA k ničemu takovému zatím nedaly zelenou a nepanuje shoda na tom, zda je, nebo není potřebná americká podpora při možném nasazení mírových sil.

Britský premiér Keir Starmer tvrdil, že bez podpory USA nebudou mít odstrašující účinek. Podle něj však není nutné mít hned na ukrajinském území americké vojáky. Stačí, aby USA nasadily vzdušné síly a poskytovaly Kyjevu zpravodajské informace.

Trump se sice podobným závazkům v současnosti brání, nikdy je ovšem úplně neodmítl. Je však otázka, zda dá koalici ochotných zelenou. Rusko by totiž rádo, aby na příměří dohlížely síly z neutrálních zemí, jako je Čína. Jenomže Čína, přestože volá po míru a rozvážném řešení konfliktu, je největším podporovatelem Ruska.

Hrozba ponížení

Nejde však jen o počty vojáků, ale celý koncept mírových sil. Jejich nasazení by totiž mohlo být neefektivní, případně by mohlo skončit katastroficky. Klíčové je stanovit jasná pravidla angažovanosti.

O mírových silách už se mluví spíše jako o „ujišťovací „, nikoli „dozorčí“ síle. Nebyly by nasazeny přímo na frontové linii.

Bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Pavlovyč Zahorodňuk upozornil, že ambice v rámci koalice ochotných musí být realistické. Zmínil také logistické problémy, kterým mohou tyto jednotky čelit. Frontová linie má délku 1000 kilometrů. Mírové síly musí být podle něj správně rozmístěny a v adekvátním počtu.

Rovněž upozorňuje na opravdu nízkou pravděpodobnost, že Británie s Francií povolí svým vojákům zapojení do bojů. Podle něj reálně hrozí, že koalice ochotných pošle na Ukrajinu 10 tisíc ozbrojených profesionálů, kteří však zůstanou koncentrovaní v Kyjevě, který by nesměli opustit. A nemohli by reagovat na ruské kroky.

Trump již dříve uvedl, že by se na takové jednotky nevztahoval 5. článek o kolektivní obraně Severoatlantické aliance (NATO). To znamená, že by tyto síly měly jen symbolický, nikoli praktický význam. Určitě by nešlo o odstrašující prostředek a potenciálně by mohly Evropu jako takovou oslabit.

Rusko by totiž mohlo schválně porušit dohodnuté příměří a zahájit masivní údery klidně i stovky kilometrů od mírových jednotek. Ty by všechno sledovaly z Kyjeva, aniž by s tím cokoli mohly udělat. Tím by Kreml ponížil Evropu.

Možné alternativy  

Výzkumný ústav Royal United Services Institute (RUSI) navrhuje alternativu. Místo pozemních sil by mohla koalice ochotných hlídat ukrajinské nebe. To by znamenalo přítomnost evropských stíhaček, jejich posádek a logistické podpory na Ukrajině. Cíl? Ochrana infrastruktury a vojenských cílů před ruskými údery.

To by ale Rusko mohlo považovat za přímé zapojení Evropy do konfliktu. Institut nicméně dodává, že Evropa by mohla nasadit letectvo jen v západní a střední Ukrajině, což by umožnilo ukrajinské armádě plně se soustředit na kritický východ. A pro Evropu by to byl významný krok. Potenciální riziko nedůvěryhodnosti koalice ochotných by se navíc snížilo.

Mírové jednotky na Ukrajině jsou však stále jen teoretickým řešením a jistota, že dojde k jejich nasazení, zatím není. Podle nedávných informací anonymních úředníků obeznámených se situací už není myšlenka evropských mírových sil na Ukrajině „tak sexy“ právě kvůli zmíněným logistickým problémům.

„Evropané odstupují od nasazení pozemních jednotek a snaží se najít alternativy, které by mohly být rozumnější,“ uvedl jeden z evropských úředníků. Jiný zmínil nejistou americkou podporu.

Jednou z těch atraktivních alternativ k mírovým silám je masivní vyzbrojení Ukrajiny. Jinými slovy, udělat z ní druhý Izrael, který by sám o sobě fungoval jako odstrašující prostředek. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen nedávno oznámila plán na přetvoření Ukrajiny na „ocelového dikobraza“. Stalo by se z ní sousto nestravitelné pro Rusko, které by okamžitě přešla chuť.

K tomu ale bude potřeba, aby nebyla Ukrajina ve válce. Bylo by totiž nutné obnovit její profesionální armádu. Na bojišti teď bojují hlavně branci. Současně by šlo o velice nákladný projekt, který by stál Evropu, jež se sama musí vyzbrojit, hodně peněz.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama