AnalýzyANALÝZA: Mírové síly na Ukrajině? Evropě to může pomoci i fatálně uškodit

ANALÝZA: Mírové síly na Ukrajině? Evropě to může pomoci i fatálně uškodit

Vyslání evropských mírových jednotek na Ukrajinu se zdá být stále méně pravděpodobným scénářem kvůli celé řadě výzev, počínaje dosažením shody mezi partnery, konče logistickými problémy. Takzvaná koalice ochotných by se mohla ukázat jako neefektivní a mohla by Evropě a její věrohodnosti spíše uškodit. Jelikož však USA odmítají dát Kyjevu bezpečnostní záruky, možností je udělat z Ukrajiny druhý Izrael. I v tomto případě to ale není tak jednoduché.

Koalice ochotných je reakcí na nepředvídatelnou a značně proti-evropskou politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho administrativa chce, aby se Evropa více zapojila do řešení vlastní bezpečnosti i bezpečnosti Ukrajiny. Musí totiž řešit vlastní problémy, jako je Čína a Írán. Přestože se Spojené státy nestáhnou ze starého kontinentu úplně, lze očekávat pokrčující nátlak na větší samostatnost.

Krátce po Trumpové inauguraci 20. ledna, když začala vyjednávání o ukončení třetím rokem trvající války, na něž nebyla Evropa přizvána, se zrodila koalice ochotných vedená nejsilnějšími evropskými státy a jedinými dvěma evropskými jadernými mocnostmi – Francií a Velkou Británií. Partneři v rámci koalice několikrát jednali (V Paříži, Londýně) o možném vyslání mírových sil na Ukrajinu.

Jisté je to, že by k tomu mohlo dojít pouze v případě dosažení stabilního klidu zbraní na frontové linii, což se zatím jeví jako nedosažitelná meta v rozhovorech, které začínají Trumpa frustrovat. Ukončení bojů totiž bude mnohem složitější, než si myslel.

Koalice váhavých

Nasazení mírových jednotek navíc brání i Kreml, který odmítá jakoukoli přítomnost evropských vojáků na Ukrajině. Působí nátlak na Bílý dům, aby k takovým krokům nesvolil, jinak žádný mír akceptovat nebude. Evropské síly na Ukrajině totiž považuje za přímou hrozbu pro Ruskou federaci.

Trump tedy chce, aby bezpečnostní záruky poskytla Ukrajině samotná Evropa, Moskva vyvíjí na amerického prezidenta nátlak, aby k ničemu takovému nedošlo.

Podle posledních aktualizací dochází v koalici ochotných ke stále větším neshodám ohledně evropské mírové mise. Nedávné zprávy naznačovaly, že se Londýn snaží z iniciativy vycouvat, přestože skálopevně stojí za Ukrajinou a převzal spolu s Paříží vůdčí roli v jednáních s Washingtonem a Kyjevem.

Rozhovory o formě mírové mise v rámci koalice ochotných ale pokračují. „Zvažujeme vzduch, moře i zemi. Nic není vyloučeno,“ uvedl nedávno francouzský prezident Emmanuel Macron s tím, že informace budou zveřejněny v pravý čas. Francouzští a britští vojenští šéfové v současnosti jednají s ukrajinskými protějšky o možném počtu potenciálně nasazených vojáků.

Podle nejnovějších informací je připraveno poslat na Ukrajinu vojáky jen šest evropských států, původně se přitom mluvilo o patnácti zemích. Tady ale přichází již zmíněný problém – USA k ničemu takovému zatím nedaly zelenou a nepanuje shoda na tom, zda je, nebo není potřebná americká podpora při možném nasazení mírových sil.

Britský premiér Keir Starmer tvrdil, že bez podpory USA nebudou mít odstrašující účinek. Podle něj však není nutné mít hned na ukrajinském území americké vojáky. Stačí, aby USA nasadily vzdušné síly a poskytovaly Kyjevu zpravodajské informace.

Trump se sice podobným závazkům v současnosti brání, nikdy je ovšem úplně neodmítl. Je však otázka, zda dá koalici ochotných zelenou. Rusko by totiž rádo, aby na příměří dohlížely síly z neutrálních zemí, jako je Čína. Jenomže Čína, přestože volá po míru a rozvážném řešení konfliktu, je největším podporovatelem Ruska.

Hrozba ponížení

Nejde však jen o počty vojáků, ale celý koncept mírových sil. Jejich nasazení by totiž mohlo být neefektivní, případně by mohlo skončit katastroficky. Klíčové je stanovit jasná pravidla angažovanosti.

O mírových silách už se mluví spíše jako o „ujišťovací „, nikoli „dozorčí“ síle. Nebyly by nasazeny přímo na frontové linii.

Bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Pavlovyč Zahorodňuk upozornil, že ambice v rámci koalice ochotných musí být realistické. Zmínil také logistické problémy, kterým mohou tyto jednotky čelit. Frontová linie má délku 1000 kilometrů. Mírové síly musí být podle něj správně rozmístěny a v adekvátním počtu.

Rovněž upozorňuje na opravdu nízkou pravděpodobnost, že Británie s Francií povolí svým vojákům zapojení do bojů. Podle něj reálně hrozí, že koalice ochotných pošle na Ukrajinu 10 tisíc ozbrojených profesionálů, kteří však zůstanou koncentrovaní v Kyjevě, který by nesměli opustit. A nemohli by reagovat na ruské kroky.

Trump již dříve uvedl, že by se na takové jednotky nevztahoval 5. článek o kolektivní obraně Severoatlantické aliance (NATO). To znamená, že by tyto síly měly jen symbolický, nikoli praktický význam. Určitě by nešlo o odstrašující prostředek a potenciálně by mohly Evropu jako takovou oslabit.

Rusko by totiž mohlo schválně porušit dohodnuté příměří a zahájit masivní údery klidně i stovky kilometrů od mírových jednotek. Ty by všechno sledovaly z Kyjeva, aniž by s tím cokoli mohly udělat. Tím by Kreml ponížil Evropu.

Možné alternativy  

Výzkumný ústav Royal United Services Institute (RUSI) navrhuje alternativu. Místo pozemních sil by mohla koalice ochotných hlídat ukrajinské nebe. To by znamenalo přítomnost evropských stíhaček, jejich posádek a logistické podpory na Ukrajině. Cíl? Ochrana infrastruktury a vojenských cílů před ruskými údery.

To by ale Rusko mohlo považovat za přímé zapojení Evropy do konfliktu. Institut nicméně dodává, že Evropa by mohla nasadit letectvo jen v západní a střední Ukrajině, což by umožnilo ukrajinské armádě plně se soustředit na kritický východ. A pro Evropu by to byl významný krok. Potenciální riziko nedůvěryhodnosti koalice ochotných by se navíc snížilo.

Mírové jednotky na Ukrajině jsou však stále jen teoretickým řešením a jistota, že dojde k jejich nasazení, zatím není. Podle nedávných informací anonymních úředníků obeznámených se situací už není myšlenka evropských mírových sil na Ukrajině „tak sexy“ právě kvůli zmíněným logistickým problémům.

„Evropané odstupují od nasazení pozemních jednotek a snaží se najít alternativy, které by mohly být rozumnější,“ uvedl jeden z evropských úředníků. Jiný zmínil nejistou americkou podporu.

Jednou z těch atraktivních alternativ k mírovým silám je masivní vyzbrojení Ukrajiny. Jinými slovy, udělat z ní druhý Izrael, který by sám o sobě fungoval jako odstrašující prostředek. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen nedávno oznámila plán na přetvoření Ukrajiny na „ocelového dikobraza“. Stalo by se z ní sousto nestravitelné pro Rusko, které by okamžitě přešla chuť.

K tomu ale bude potřeba, aby nebyla Ukrajina ve válce. Bylo by totiž nutné obnovit její profesionální armádu. Na bojišti teď bojují hlavně branci. Současně by šlo o velice nákladný projekt, který by stál Evropu, jež se sama musí vyzbrojit, hodně peněz.

Doporučujeme

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.

KOMENTÁŘ: AI trh je v plamenech. Anthropic si pro vstup na burzu „vybral“ nejhorší dobu

Když v říjnu společnost Anthropic posílala svůj burzovní prospekt Komisi pro kontrolu cenných papírů Spojených států, byla ještě situace na trhu růžová. Jenže během pár dní se pozitivní AI sentiment na trzích narušil. Anthropic tak tento týden vstupuje na burzu v nezáviděníhodné pozici, musí přitom dostát závazkům v řádu stovek miliard dolarů.

Německo chce zajišťovat podezřelé kryptoměny i bez trestního řízení

Německý parlament schválil zákon, který výrazně rozšiřuje pravomoci celníků při zajišťování majetku nejasného původu. Nová pravidla se vztahují také na kryptoměny a umožňují úřadům zasáhnout i bez zahájeného trestního řízení. Opatření se zaměřuje především na majetek v hodnotě přesahující 100 tisíc eur, u kterého existují důvodné pochybnosti o jeho legálním původu.

Chorvatská média kritizují české fotbalisty po další porážce v Lize národů

Čeští fotbalisté zakončili své působení v Lize národů další porážkou. V Chorvatsku prohráli 1:2 a elitní skupinu opustili bez jediného bodu. Přestože Adam Hložek dokázal v závěru vyrovnat, domácí si rychle vzali vedení zpět. Chorvatská média po utkání nešetřila kritikou českého týmu a upozornila na jeho výrazné problémy.

Johnny Depp se po osmi letech vrátil na vrchol kin. Ebenezer vydělal 42 milionů dolarů

Johnny Depp slaví úspěšný návrat do hollywoodských kin. Nová adaptace Dickensovy Vánoční koledy s názvem Ebenezer ovládla severoamerický žebříček tržeb a během premiérového víkendu vydělala celosvětově 42 milionů dolarů. Přestože kritici film přijali rozpačitě, diváky přilákal především samotný herec.

Mikroplasty pronikají do krve zvířat i daleko od civilizace

Mikroplasty se dostávají do těl divokých zvířat i v odlehlých oblastech, kde člověk téměř nepůsobí. Vědci je objevili v krvi 43 ze 47 zkoumaných savců v Brazílii. Nejvyšší koncentrace zjistili u zvířat žijících v oblastech silně ovlivněných člověkem a poblíž zařízení pro nakládání s odpady.

Silicon Valley volá po návratu Huanga do čela Nvidie. Petici podepsal i Musk

Silicon Valley se staví na stranu Jensena Huanga, nyní již bývalého generálního ředitele společnosti Nvidia. Online petice za jeho návrat do funkce získala více než 160 000 podpisů mimo jiné od prominentních manažerů, zaměstnanců a akcionářů technologických firem. Jeden z Huangových spojenců v neděli popsal vznik „krizového štábu“ s cílem získat podporu pro Huangův návrat do funkce.

Závisí na tom ochrana civilistů. Zelenskyj vyzval USA ke zrušení omezení Starshieldu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Spojené státy ke zrušení omezení komunikačního systému Starshield. Obránci kvůli němu nemohou efektivně likvidovat ruské drony útočící na energetickou infrastrukturu v době nástupu zimy. Na Ukrajině jsou hlášeny výpadky elektřiny.

Rusko v noci zneškodnilo 1336 ukrajinských dronů, jde zřejmě o rekord

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných.

Při útoku přišla o obě nohy. Australská poslankyně poprvé promluvila

Australská poslankyně Helen Haines opustila po čtyřech týdnech nemocnici, kde se zotavovala z následků brutálního útoku automobilem. Při incidentu přišla o obě nohy a nyní ji čeká náročná rehabilitace. Ve svém prvním veřejném vyjádření poděkovala zdravotníkům i tisícům lidí, kteří jí vyjádřili podporu. Případ zároveň vyvolal v Austrálii debatu o bezpečnosti politiků a rostoucí agresivitě ve společnosti.

Izrael zabil v Gaze jednoho z velitelů hnutí Hamás, který se podílel na masakru 7. října

Při izraelském leteckém úderu v jižní části Pásma Gazy zahynul vysoce postavený velitel palestinského hnutí Hamás Samir Abu Younis. Podle izraelské armády se podílel na plánování a řízení útoku na Izrael ze 7. října 2023. Younis zastával funkci velitele brigády Rafah, jedné z jednotek ozbrojeného křídla hnutí.

Trump z výpadku letů v USA viní Bidena, žádá Kongres o více peněz na modernizaci

Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k pátečnímu čtyřhodinovému výpadku letového provozu v celých Spojených státech, který i během víkendu komplikoval leteckou dopravu v zemi. Šéf Bílého domu vyzval Kongres, aby uvolnil více peněz na modernizaci řízení letového provozu, a vinu za stav systému připsal předchozí administrativě demokrata Joea Bidena. Ministr dopravy Sean Duffy mezitím americkým médiím řekl, že do pondělního rána by se situace na amerických letištích měla vrátit do normálního stavu.

Jemenské síly ustoupily od klíčového průlivu. Hútíové znovu posilují kontrolu nad Rudým mořem

Jemenské provládní síly podporované koalicí vedenou Saúdskou Arábií v neděli oznámily své stažení z oblasti s výhledem na strategický průliv Báb-al-Mandab. Tyto síly byly přesunuty k městu Aden, kde sídlí jemenská vláda. Průliv tak zůstává pod kontrolou povstalců.

Papež v Amazonii ostře odsoudil ničení pralesa i vraždy domorodých vůdců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil ničení amazonského pralesa a zabíjení vůdců amazonských národů. Papež to řekl při setkání ve městě Pucallpa, které se nachází v peruánské Amazonii. Lev XIV. také odsoudil korupci či zločinecké skupiny, které pašují drogy, protože zneužívají chudoby místních lidí. Zároveň vyzval k sociální spravedlnosti, vzdělání i duchovnímu životu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama