AnalýzyANALÝZA: Íránské balistické rakety v rukou Ruska jsou problém, válku však nezvrátí

ANALÝZA: Íránské balistické rakety v rukou Ruska jsou problém, válku však nezvrátí

Nejen drony, Írán už dodává Rusku pro válku na Ukrajině i balistické střely. Potvrdily to ukrajinské a západní zdroje. Některé z nich hovoří o dramatickém vývoji z hlediska samotného konfliktu i vztahu mezi Washingtonem a Teheránem. Samotné íránské střely lze považovat za nepříjemnost, průběh války však patrně zásadním způsobem neovlivní. Otázkou nicméně zůstává, co Írán pošle ruské armádě příště.

Írán nenávidí západní společenství a USA, proto podporuje Rusko ve válce proti Ukrajině dodávkami kamikadze dronů. Ruská armáda má mnohem větší palebnou sílu než napadená země, opotřebovávací válka i západní sankce si ovšem vybírají svou daň.

Ruská strana se konkrétně potýká s nedostatkem inteligentní munice. I to je důvod dva roky trvajících rozhovorů mezi Moskvou a Teheránem o dodávkách balistických raket do Ruska. Obě strany nakonec dosáhly dohody, i když detaily rozhovorů neznáme.

Po měsících rozporuplných zpráv potvrdily 10. září první dodávku íránských balistických střel do Ruska ukrajinské i západní zdroje. V ten samý den na ni upozornil americký ministr zahraničí Antony Blinken i evropští představitelé.

„Varovali jsme Teherán veřejně, varovali jsme Teherán soukromě, že tento krok by znamenal nebezpečnou eskalaci,“ prohlásil Blinken. „A rakety nyní Rusko obdrželo.“ Spojené státy pak informovaly o dodávce evropské představitele.

Na prohlubující se spolupráci mezi Ruskem a Íránem a první dodávku střel upozornila také ukrajinská rozvědka. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 11. září prohlásil, že ruská armáda zatím žádné íránské rakety na Ukrajině nepoužila.

Spolehlivost zprávy

Jeho prohlášení souvisí se zmatečnými zprávami, že Írán dodává Rusku balistické rakety už od roku 2022. Podle některých zdrojů už došlo k předání, jiné zase hovořily teprve o přípravách na dodávky. Lišily se také typy uváděných střel.

Vědecký pracovník pro obranu a vojenskou analýzu z Mezinárodního institutu pro strategická studia Fabian Hinz pro server The Kiyv Independent zmínil přesvědčení, že teď si můžeme být přesností zprávy o dodávce jistí.

„Pokud se americká vláda rozhodne oznámit něco takového, znamená to, že má velmi solidní zpravodajské informace,“ domnívá se Hinz. Oznámení ze strany USA navíc přišlo den po vyjádření mluvčího Evropské unie (EU) o přepravě munice.

Prohlubující se spolupráce mezi Moskvou a Teheránem vyvolala na Západě bouřlivé reakce. Ukrajinské ministerstvo zahraničí v prohlášení upozornilo, že to bude mít „ničivé důsledky“ pro ukrajinsko-íránské bilaterální vztahy.

Spojené státy, Velká Británie, Francie a Německo již oznámily další sankce uvalené na íránský režim. Tyto státy ve společném prohlášení uvedly, že prohloubení spolupráce mezi Íránem a Ruskem představuje hrozbu pro bezpečnost Evropy.

Typ dodaných raket

Podle zdrojů ukrajinské rozvědky obdrželo Rusko 4. září várku čítající 225 kusů balistických střel Fath-360. Dodávka proběhla po Kaspickém moři. Jedná se o rakety s krátkým doletem se 150kilogramovou hlavicí.

Dokážou tedy srovnat se zemí jakékoli domy nebo obranné opevnění. Stejně jako ostatní balistické rakety, i Fath-360 jsou vypuštěny vysoko do atmosféry, než se obloukem vrátí na zem – tedy dopadnou na požadovaný cíl.

Tento typ rakety je méně přesný než jiné balistické střely, protože je naváděn jen během počátečních fází startu. Jejich výhodou je ještě méně přesná „inerciální navigace“ fungující i v případě rušení signálu z družic.

Fath-360 sice nejsou tak přesné, jejich benefitem je ovšem vysoká rychlost letu. Po startu dosahují rychlosti až 3200 kilometrů v hodině. Celkovým problémem (nebo výhodou) balistických střel je jejich „nepolapitelnost“.

Sestřelit je mohou jen ty nejdražší a nejpokročilejší protivzdušné systémy a zrovna těch má Ukrajina nedostatek. V tomto ohledu však íránské střely nepředstavují až takový zvrat, protože Rusko má mnohem bohatší arzenál a na Ukrajině použilo už různé typy střel.

Jak Rusko rakety použije

Dosah balistických raket Fath-360 (120 kilometrů) napovídá způsob jejich použití. Jedná se o taktické střely, ruská armáda je pravděpodobně použije proti strategickým cílům v týlu nepřítele, domnívá se Hinz.

„Například pokud identifikujete logistickou základnu, skladiště nebo protivzdušné systémy obrany ve vzdálenosti 120 kilometrů od frontové linie a vy chcete okamžitě zasáhnout, pak jsou tyto typy (odpalovacích) systémů velmi užitečné,“ vysvětlil Hinz.

„Mají velmi krátkou reakční dobu,“ vysvětlil odborník s tím, že ruská armáda může s těmito raketami reagovat velmi rychle po detekci vhodného cíle. „Můžete reagovat velmi, velmi rychle, mnohem rychleji než s UAV (bezpilotní vzdušné prostředky).“

Fath-360 ve výzbroji ruské armády znamená, že si může šetřit rakety delšího doletu, jako jsou Iskander. Íránské rakety ohrozí i ukrajinská města v blízkosti ruských hranic – zejména Charkov a Sumy. Moskva je může nasadit proti civilní infrastruktuře.

USA se podle serveru Al-Džazíra domnívají, že Rusko rozmístí íránské střely tak, aby zasáhly cíle blíže k předním liniím. Rusku by to umožnilo vyhradit si své střely dlouhého doletu na údery hlouběji na ukrajinském území.

Dopad na průběh války

Více balistických střel samozřejmě představuje pro Ukrajince vážný problém. Ruská armáda bude moci íránské rakety používat podobně jako Ukrajina systémy HIMARS. Ty v létě 2022 způsobily ruské armádě vážné potíže.

Neočekává se však, že Fath-360 výrazně zvrátí průběh války. Pokud ovšem bude panovat na straně Ruska a Íránu spokojenost, dají se podle serveru Seznam Zprávy očekávat další dodávky. To by znamenalo skutečný problém, Írán totiž disponuje více typy střel.

Teherán má ve skladech například obávané balistické rakety Fateh-110 nebo Zolfaghar. Jedná se o mobilní střely s dosahem až 300 kilometrů, respektive 700 kilometrů.

Tyto střely jsou ničivé a vhodné k úderům na opevnění i elektrárny. Ruská armáda by mohla ještě zintenzivnit ostřelování i vzdálených cílů na Ukrajině a likvidovat ukrajinské sklady s municí, velitelská stanoviště, zásobovací trasy i energetickou infrastrukturu.

Írán dokáže balistické rakety vyrábět i přes sankce, což je pro Rusko s nedostatkem těchto střel dlouhého doletu klíčové. Že další dodávky íránských zbraňových systémů přijdou, naznačuje i návrh dohody o strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem.

Ruský prezident Vladimir Putin ho podle mediální společnosti Amwaj schválil a podle médií zahrnuje i další dodávky zbraní. Na druhou stranu se zvažuje ze strany USA povolení Ukrajině používat zbraně dlouhého dosahu proti Rusku, což by misky vah vyvážilo.

Doporučujeme

Střelba v centru Krakova si vyžádala šest mrtvých. Útočník pálil do lidí z auta

Polským Krakovem v sobotu odpoledne otřásla tragická střelba na hlavním náměstí, při níž zahynulo šest lidí a dalších 15 utrpělo zranění. Útočník přijel automobilem do rušného historického centra a začal střílet na kolemjdoucí. Policisté jej po přestřelce postřelili a zadrželi. Mezi zraněnými jsou také dva zasahující policisté, z nichž jeden je ve vážném stavu.

Paraguyajský prezident Peña je v domácím vězení, parlament ho sesadil po kolapsu bank

Paraguayský prezident Santiago Peña byl odvolán z funkce a následně umístěn do domácího vězení v souvislosti s krachem banky Ueno Bank. Její kolaps připravil více než polovinu obyvatel země o přístup k bankovním účtům a vyvolal rozsáhlé protesty. Novým prozatímním prezidentem se stal dosavadní viceprezident Pedro Alliana.

Zelenskyj: Rusko chce Ukrajinu uvrhnout do blackoutu, podpora USA je klíčová

Rusko se snaží odříznout Ukrajinu od elektřiny a uvrhnout Kyjev do úplného blackoutu, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po dalším rozsáhlém útoku vyzval americký Kongres, aby zachoval podporu napadené země jako jednu z priorit americké politiky.

Americké úřady ustoupily od zpřísnění pravidel pro kryptoměny

Americké úřady stáhly návrh, který měl výrazně zpřísnit evidenci některých finančních převodů, včetně transakcí s kryptoměnami. Finanční instituce by podle něj musely shromažďovat údaje o vybraných přeshraničních platbách už od 250 dolarů místo současných 3 000 dolarů. Regulátoři nakonec od plánované změny ustoupili kvůli obavám z vysoké administrativní zátěže a proměnám kryptoměnového trhu.

Novozélandské volby zůstávají těsné, pravicová koalice má zatím většinu

Novozélandské parlamentní volby zůstávají mimořádně vyrovnané. Po sečtení více než čtyř pětin hlasů vede vládní Národní strana jen o necelého půl procentního bodu před opozičními labouristy. Dosavadní vládní koalice by však podle průběžného rozdělení mandátů získala většinu.

Americký trh práce překonal očekávání a posílil vyhlídky na růst sazeb

Americký trh práce v říjnu výrazně překonal očekávání ekonomů. Zaměstnavatelé vytvořili 165 tisíc nových pracovních míst a míra nezaměstnanosti klesla na 4,1 procenta. Překvapivě dobré výsledky posílily očekávání, že americká centrální banka (Fed) v prosinci znovu zvýší úrokové sazby, aby omezila přetrvávající inflaci.

Ruský útok na Kyjev a okolí zabil jednoho člověka, dalších osm zranil

Noční ruský útok na Kyjev a jeho okolí si vyžádal život jednoho člověka a dalších osm lidí včetně dítěte zranil. Balistické střely poškodily obytné budovy, energetická zařízení i důležitý most přes Dněpr.

Včerejší útok na tržiště v Jemenu si vyžádal nejméně 30 mrtvých, tvrdí Húsíové

Letecké údery včera zasáhly tržiště na jihozápadě Jemenu v provincii Taíz a zabily nejméně 30 lidí, uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví ovládaného povstalci z řad Húsíů. Ministerstvo z útoků obvinilo Rijád, ale ten se k věci zatím nevyjádřil. Podle agentury AP by to mohl být jeden z nejkrvavějších útoků od obnovení bojů mezi jemenskými rebely a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií.

Keira Knightley se vrací jako špionka. Druhá řada Black Doves už je na Netflixu

Britský špionážní thriller Black Doves se po téměř dvou letech dočkal pokračování. Keira Knightley se znovu představuje jako manželka vysoce postaveného politika, která tajně pracuje pro špionážní organizaci. Druhá řada dorazila na Netflix 5. listopadu a přináší šest nových epizod, nebezpečné protivníky i známé herecké tváře.

Řidič autobusu, při jehož nehodě ve Francii zemřeli dva lidé, mohl usnout za volantem

Tragická nehoda autobusu na východě Francie má první možné vysvětlení. Šestadvacetiletý řidič vyšetřovatelům řekl, že mohl za volantem usnout. Páteční havárie si vyžádala životy sedmileté dívky a osmnáctiletého mladíka. Dalších 29 lidí utrpělo zranění, čtyři z nich vážná.

Na letišti v Limě objevili v kufrech Evropanů letících do Německa 3000 tarantulí

Celníci na letišti v peruánské metropoli Limě zajistili více než 3000 tarantulí, které byly převáženy do Německa. Dnes to napsal web The Guardian s odvoláním na peruánské úřady, podle nichž mohli členovci v evropské zemi vynést přibližně 1,5 milionu eur (přes 36,3 milionu Kč).

Netanjahuův úřad potvrdil konec pomoci od USA, vztahy zůstávají podle něj silné

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se dnes poprvé vyjádřil k ukončení americké bezpečnostní pomoci, které oznámil tento týden americký prezident Donald Trump. Píší to izraelská média. Zastavení bezpečnostního financování úřad označil za posun od pomoci k partnerství. Podle něj jsou vztahy s Washingtonem silné.

Český průmysl výrazně zrychlil. Výroba rostla nejrychleji za čtyři roky

Českému průmyslu se v září dařilo výrazně lépe, než ekonomové očekávali. Průmyslová výroba meziročně vzrostla o 6,2 procenta, což představuje nejrychlejší tempo za poslední čtyři roky. Růst táhly především automobilky a výroba elektřiny. Výrazně přibylo také nových zakázek, zatímco počet zaměstnanců v průmyslu nadále klesal.

Při nehodě autobusu ve Francii zemřeli dva lidé, dítě a teenager

Při páteční nehodě autobusu ve východní Francii zahynulo dítě a osmnáctiletý mladík. Další tři lidé jsou v kritickém stavu a 13 osob utrpělo lehčí zranění. Autobus převážel 43 cestujících, včetně 15 dětí. Příčina nehody zatím není známá.

Letecká doprava v Evropě se potýká s dalšími bombovými hrozbami

V evropské letecké dopravě dnes pokračuje série bombových poplachů z předchozích dnů. Terčem takové hrozby se stal například let společnosti Ryanair, který měl ráno odletět z Lisabonu do Říma, informovala agentura AFP, podle níž policie uvedla, že šlo o planý poplach. Hlášena byla také čtyři varování před bombami na palubě letadel letících nad francouzským územím. Dánská policie dnes oznámila, že vyšetřuje hrozby namířené proti leteckému provozu na kodaňském letišti, ale podle prvotních zjištění cestujícím nehrozilo žádné nebezpečí, píše agentura Reuters. V Maďarsku dokonce dotyčné letouny doprovázely vojenská letadla. Zatím se všechny předchozí i dnešní poplachy ukázaly jako plané. Podle mluvčí Letiště Praha se dnes hrozby týkaly také devíti letů mířících do Prahy nebo odlétajících z české metropole.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama