AnalýzyANALÝZA: Íránské balistické rakety v rukou Ruska jsou problém, válku však nezvrátí

ANALÝZA: Íránské balistické rakety v rukou Ruska jsou problém, válku však nezvrátí

Nejen drony, Írán už dodává Rusku pro válku na Ukrajině i balistické střely. Potvrdily to ukrajinské a západní zdroje. Některé z nich hovoří o dramatickém vývoji z hlediska samotného konfliktu i vztahu mezi Washingtonem a Teheránem. Samotné íránské střely lze považovat za nepříjemnost, průběh války však patrně zásadním způsobem neovlivní. Otázkou nicméně zůstává, co Írán pošle ruské armádě příště.

Írán nenávidí západní společenství a USA, proto podporuje Rusko ve válce proti Ukrajině dodávkami kamikadze dronů. Ruská armáda má mnohem větší palebnou sílu než napadená země, opotřebovávací válka i západní sankce si ovšem vybírají svou daň.

Ruská strana se konkrétně potýká s nedostatkem inteligentní munice. I to je důvod dva roky trvajících rozhovorů mezi Moskvou a Teheránem o dodávkách balistických raket do Ruska. Obě strany nakonec dosáhly dohody, i když detaily rozhovorů neznáme.

Po měsících rozporuplných zpráv potvrdily 10. září první dodávku íránských balistických střel do Ruska ukrajinské i západní zdroje. V ten samý den na ni upozornil americký ministr zahraničí Antony Blinken i evropští představitelé.

„Varovali jsme Teherán veřejně, varovali jsme Teherán soukromě, že tento krok by znamenal nebezpečnou eskalaci,“ prohlásil Blinken. „A rakety nyní Rusko obdrželo.“ Spojené státy pak informovaly o dodávce evropské představitele.

Na prohlubující se spolupráci mezi Ruskem a Íránem a první dodávku střel upozornila také ukrajinská rozvědka. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 11. září prohlásil, že ruská armáda zatím žádné íránské rakety na Ukrajině nepoužila.

Spolehlivost zprávy

Jeho prohlášení souvisí se zmatečnými zprávami, že Írán dodává Rusku balistické rakety už od roku 2022. Podle některých zdrojů už došlo k předání, jiné zase hovořily teprve o přípravách na dodávky. Lišily se také typy uváděných střel.

Vědecký pracovník pro obranu a vojenskou analýzu z Mezinárodního institutu pro strategická studia Fabian Hinz pro server The Kiyv Independent zmínil přesvědčení, že teď si můžeme být přesností zprávy o dodávce jistí.

„Pokud se americká vláda rozhodne oznámit něco takového, znamená to, že má velmi solidní zpravodajské informace,“ domnívá se Hinz. Oznámení ze strany USA navíc přišlo den po vyjádření mluvčího Evropské unie (EU) o přepravě munice.

Prohlubující se spolupráce mezi Moskvou a Teheránem vyvolala na Západě bouřlivé reakce. Ukrajinské ministerstvo zahraničí v prohlášení upozornilo, že to bude mít „ničivé důsledky“ pro ukrajinsko-íránské bilaterální vztahy.

Spojené státy, Velká Británie, Francie a Německo již oznámily další sankce uvalené na íránský režim. Tyto státy ve společném prohlášení uvedly, že prohloubení spolupráce mezi Íránem a Ruskem představuje hrozbu pro bezpečnost Evropy.

Typ dodaných raket

Podle zdrojů ukrajinské rozvědky obdrželo Rusko 4. září várku čítající 225 kusů balistických střel Fath-360. Dodávka proběhla po Kaspickém moři. Jedná se o rakety s krátkým doletem se 150kilogramovou hlavicí.

Dokážou tedy srovnat se zemí jakékoli domy nebo obranné opevnění. Stejně jako ostatní balistické rakety, i Fath-360 jsou vypuštěny vysoko do atmosféry, než se obloukem vrátí na zem – tedy dopadnou na požadovaný cíl.

Tento typ rakety je méně přesný než jiné balistické střely, protože je naváděn jen během počátečních fází startu. Jejich výhodou je ještě méně přesná „inerciální navigace“ fungující i v případě rušení signálu z družic.

Fath-360 sice nejsou tak přesné, jejich benefitem je ovšem vysoká rychlost letu. Po startu dosahují rychlosti až 3200 kilometrů v hodině. Celkovým problémem (nebo výhodou) balistických střel je jejich „nepolapitelnost“.

Sestřelit je mohou jen ty nejdražší a nejpokročilejší protivzdušné systémy a zrovna těch má Ukrajina nedostatek. V tomto ohledu však íránské střely nepředstavují až takový zvrat, protože Rusko má mnohem bohatší arzenál a na Ukrajině použilo už různé typy střel.

Jak Rusko rakety použije

Dosah balistických raket Fath-360 (120 kilometrů) napovídá způsob jejich použití. Jedná se o taktické střely, ruská armáda je pravděpodobně použije proti strategickým cílům v týlu nepřítele, domnívá se Hinz.

„Například pokud identifikujete logistickou základnu, skladiště nebo protivzdušné systémy obrany ve vzdálenosti 120 kilometrů od frontové linie a vy chcete okamžitě zasáhnout, pak jsou tyto typy (odpalovacích) systémů velmi užitečné,“ vysvětlil Hinz.

„Mají velmi krátkou reakční dobu,“ vysvětlil odborník s tím, že ruská armáda může s těmito raketami reagovat velmi rychle po detekci vhodného cíle. „Můžete reagovat velmi, velmi rychle, mnohem rychleji než s UAV (bezpilotní vzdušné prostředky).“

Fath-360 ve výzbroji ruské armády znamená, že si může šetřit rakety delšího doletu, jako jsou Iskander. Íránské rakety ohrozí i ukrajinská města v blízkosti ruských hranic – zejména Charkov a Sumy. Moskva je může nasadit proti civilní infrastruktuře.

USA se podle serveru Al-Džazíra domnívají, že Rusko rozmístí íránské střely tak, aby zasáhly cíle blíže k předním liniím. Rusku by to umožnilo vyhradit si své střely dlouhého doletu na údery hlouběji na ukrajinském území.

Dopad na průběh války

Více balistických střel samozřejmě představuje pro Ukrajince vážný problém. Ruská armáda bude moci íránské rakety používat podobně jako Ukrajina systémy HIMARS. Ty v létě 2022 způsobily ruské armádě vážné potíže.

Neočekává se však, že Fath-360 výrazně zvrátí průběh války. Pokud ovšem bude panovat na straně Ruska a Íránu spokojenost, dají se podle serveru Seznam Zprávy očekávat další dodávky. To by znamenalo skutečný problém, Írán totiž disponuje více typy střel.

Teherán má ve skladech například obávané balistické rakety Fateh-110 nebo Zolfaghar. Jedná se o mobilní střely s dosahem až 300 kilometrů, respektive 700 kilometrů.

Tyto střely jsou ničivé a vhodné k úderům na opevnění i elektrárny. Ruská armáda by mohla ještě zintenzivnit ostřelování i vzdálených cílů na Ukrajině a likvidovat ukrajinské sklady s municí, velitelská stanoviště, zásobovací trasy i energetickou infrastrukturu.

Írán dokáže balistické rakety vyrábět i přes sankce, což je pro Rusko s nedostatkem těchto střel dlouhého doletu klíčové. Že další dodávky íránských zbraňových systémů přijdou, naznačuje i návrh dohody o strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem.

Ruský prezident Vladimir Putin ho podle mediální společnosti Amwaj schválil a podle médií zahrnuje i další dodávky zbraní. Na druhou stranu se zvažuje ze strany USA povolení Ukrajině používat zbraně dlouhého dosahu proti Rusku, což by misky vah vyvážilo.

Doporučujeme

Ruská FSB zadržela devět lidí kvůli údajné špionáži pro Kyjev a plánování útoku

Ruská tajná služba FSB podle agentur zadržela osm lidí, které podezřívá, že na objednávku ukrajinských tajných služeb plánovali dronový útok na blíže neurčený podnik strategického významu v Moskevské oblasti. V jiném případě byl zadržen také cizinec, který údajně sledoval různé objekty v Moskvě, aby Ukrajině pomohl připravit teroristický útok.

Devět měsíců na misi a stovky dní bez přístavu. USS Abraham Lincoln se vrací domů

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln po téměř devíti měsících opouští Blízký východ, potvrdil nejmenovaný americký úředník. Vystřídat ji má letadlová loď USS George Washington, která dorazila z japonských vod. K rotaci došlo po zprávách o krizi duševního zdraví na palubě.

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí počet proplouvajících lodí

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí provoz, oznámila ve čtvrtek správa průplavu ACP. Počet lodí, které touto strategickou vodní cestou spojující Atlantský a Tichý oceán budou moci proplout, se od 3. září sníží z 36 na 34 denně, od 15. září pak na 32 denně. Provozovatel nevyloučil další snížení v závislosti na počasí v příštích týdnech. Méně srážek způsobuje klimatický jev El Niňo, který je letos výrazně silnější než jindy.

V Německu prošli výcvikem a zmizeli. Dezertovaly stovky ukrajinských vojáků

Nechtěli bojovat a vycítili příležitost k útěku. Týdeník Die Zeit informoval o případech dezerce ukrajinských vojáků v Německu. Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 uprchly během výcviku v zemi stovky vojáků. Tito muži mohou být považováni za dezertéry a hrozí jim až 12 let za mřížemi.

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno 1000 startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.

Apokalypsa hmyzu v některých regionech již začala. Pocítí to i lidé

Všimli jste si, že vám do bytu létá méně otravných much? Nebo že kolem květin poletuje méně včel? Nová studie potvrzuje, že se děje něco, před čím vědci dlouho varovali. Vymírání hmyzu již začalo. Když bude málo včel, motýlů a dalšího hmyzu, klesnou výnosy plodin a dostupnost potravy.

USA označily zadržení amerického akademika v Číně za neoprávněné

Spojené státy označily amerického akademika Min Zina za neprávem zadržovaného v Číně. Peking ho podezírá ze špionáže a ohrožování národní bezpečnosti, americká vláda však obvinění odmítá. Jeho propuštění se nyní stalo jednou z priorit Washingtonu.

Zakladatel zkrachovalé Evergrande dostal doživotí za finanční podvody

Zakladatel čínské developerské skupiny Evergrande Chuej Kcha Jen dostal doživotní trest za rozsáhlé finanční podvody. Soud mu také zabavil veškerý osobní majetek. Samotným firmám uložil pokuty v souhrnné výši 15,82 miliardy jüanů.

Hrdinu filmu Whalefall spolkne velryba. Kyslík mu vydrží hodinu

Austin Abrams se v novém survival thrilleru ocitne na místě, odkud zdánlivě není úniku. Při pátrání po ostatcích svého otce ho spolkne obrovský vorvaň. Potápěči zbývá jediná hodina kyslíku, během níž musí najít cestu ven.

CSG bude sedm let dodávat munice policejní sborům pěti skandinávských zemí

Zbrojařský a strojírenský holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada bude po dobu sedmi let dodávat munice pro policejní sbory Finska, Dánska, Islandu, Norska a Švédska. Konkrétně dodá 35 milionů nábojů ráže Federal .223 Remington firma Federal ze společnosti The Kinetic Group, která patří pod CSG. Federal byla také vybrána jako dodavatel výcvikové munice ráže 5,56 milimetru. ČTK to dnes sdělila CSG v prohlášení, cenu dodávek ale neuvedla.

Demokratická republika Kongo dostane 70 tisíc dávek vakcíny proti ebole

Demokratická republika Kongo získá 70 tisíc dávek vakcíny Ervebo kvůli rozsáhlému ohnisku eboly. Současnou epidemii však způsobuje varianta Bundibugyo, proti které zatím není schválená vakcína ani cílená léčba. Část dodávky proto poslouží ke klinickému hodnocení.

Bangladéš zvolil za prezidenta veterána vládní strany Alamgira

Bangladéš má nového prezidenta. Poslanci ve čtvrtek zvolili dlouholetého politika vládní Bangladéšské nacionalistické strany Mirzu Fakhrula Islama Alamgira. Hlasování bylo výjimečné tím, že šlo o první skutečně soutěžní prezidentskou volbu v zemi od roku 1991.

KLDR podle Soulu vypálila desítku balistických raket krátkého doletu

Severní Korea dnes vypálila desítku balistických raket krátkého doletu směrem na východ od Korejského poloostrova. Informovala o tom jihokorejská armáda, kterou citovala agentura AP. Odpálení neupřesněné rakety z KLDR dříve potvrdila také japonská vláda a pobřežní stráž, podle níž už střela spadla do moře, uvedla agentura Reuters.

Princ Harry a Meghan se chystají po šesti letech vrátit do Británie

Princ Harry a Meghan se ještě tento měsíc přestěhují z Kalifornie zpět do Británie. Spolu s nimi se vrátí i jejich děti Archie a Lilibet, které mají od září nastoupit do britské školy. Pár ale neobnoví své role pracujících členů královské rodiny a bude bydlet mimo královská sídla.

Ruská obrana v noci zničila 726 ukrajinských dronů, oznámila Moskva

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 726 ukrajinských dronů nad dvěma desítkami ruských regionů, anektovaným poloostrovem Krym a Černým i Azovským mořem, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. O škodách se nezmiňuje. Tisková služba šéfa Tatarstánu Rustama Minnichanova podle státní agentury TASS uvedla, že v Nižněkamsku jsou po útoku zranění a narušena je práce průmyslových zařízení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama