0.3 C
Czech
Neděle 30. listopadu 2025
AnalýzyANALÝZA: Íránské balistické rakety v rukou Ruska jsou problém, válku však nezvrátí

ANALÝZA: Íránské balistické rakety v rukou Ruska jsou problém, válku však nezvrátí

Nejen drony, Írán už dodává Rusku pro válku na Ukrajině i balistické střely. Potvrdily to ukrajinské a západní zdroje. Některé z nich hovoří o dramatickém vývoji z hlediska samotného konfliktu i vztahu mezi Washingtonem a Teheránem. Samotné íránské střely lze považovat za nepříjemnost, průběh války však patrně zásadním způsobem neovlivní. Otázkou nicméně zůstává, co Írán pošle ruské armádě příště.

Írán nenávidí západní společenství a USA, proto podporuje Rusko ve válce proti Ukrajině dodávkami kamikadze dronů. Ruská armáda má mnohem větší palebnou sílu než napadená země, opotřebovávací válka i západní sankce si ovšem vybírají svou daň.

Ruská strana se konkrétně potýká s nedostatkem inteligentní munice. I to je důvod dva roky trvajících rozhovorů mezi Moskvou a Teheránem o dodávkách balistických raket do Ruska. Obě strany nakonec dosáhly dohody, i když detaily rozhovorů neznáme.

Po měsících rozporuplných zpráv potvrdily 10. září první dodávku íránských balistických střel do Ruska ukrajinské i západní zdroje. V ten samý den na ni upozornil americký ministr zahraničí Antony Blinken i evropští představitelé.

„Varovali jsme Teherán veřejně, varovali jsme Teherán soukromě, že tento krok by znamenal nebezpečnou eskalaci,“ prohlásil Blinken. „A rakety nyní Rusko obdrželo.“ Spojené státy pak informovaly o dodávce evropské představitele.

Na prohlubující se spolupráci mezi Ruskem a Íránem a první dodávku střel upozornila také ukrajinská rozvědka. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 11. září prohlásil, že ruská armáda zatím žádné íránské rakety na Ukrajině nepoužila.

Spolehlivost zprávy

Jeho prohlášení souvisí se zmatečnými zprávami, že Írán dodává Rusku balistické rakety už od roku 2022. Podle některých zdrojů už došlo k předání, jiné zase hovořily teprve o přípravách na dodávky. Lišily se také typy uváděných střel.

Vědecký pracovník pro obranu a vojenskou analýzu z Mezinárodního institutu pro strategická studia Fabian Hinz pro server The Kiyv Independent zmínil přesvědčení, že teď si můžeme být přesností zprávy o dodávce jistí.

„Pokud se americká vláda rozhodne oznámit něco takového, znamená to, že má velmi solidní zpravodajské informace,“ domnívá se Hinz. Oznámení ze strany USA navíc přišlo den po vyjádření mluvčího Evropské unie (EU) o přepravě munice.

Prohlubující se spolupráce mezi Moskvou a Teheránem vyvolala na Západě bouřlivé reakce. Ukrajinské ministerstvo zahraničí v prohlášení upozornilo, že to bude mít „ničivé důsledky“ pro ukrajinsko-íránské bilaterální vztahy.

Spojené státy, Velká Británie, Francie a Německo již oznámily další sankce uvalené na íránský režim. Tyto státy ve společném prohlášení uvedly, že prohloubení spolupráce mezi Íránem a Ruskem představuje hrozbu pro bezpečnost Evropy.

Typ dodaných raket

Podle zdrojů ukrajinské rozvědky obdrželo Rusko 4. září várku čítající 225 kusů balistických střel Fath-360. Dodávka proběhla po Kaspickém moři. Jedná se o rakety s krátkým doletem se 150kilogramovou hlavicí.

Dokážou tedy srovnat se zemí jakékoli domy nebo obranné opevnění. Stejně jako ostatní balistické rakety, i Fath-360 jsou vypuštěny vysoko do atmosféry, než se obloukem vrátí na zem – tedy dopadnou na požadovaný cíl.

Tento typ rakety je méně přesný než jiné balistické střely, protože je naváděn jen během počátečních fází startu. Jejich výhodou je ještě méně přesná „inerciální navigace“ fungující i v případě rušení signálu z družic.

Fath-360 sice nejsou tak přesné, jejich benefitem je ovšem vysoká rychlost letu. Po startu dosahují rychlosti až 3200 kilometrů v hodině. Celkovým problémem (nebo výhodou) balistických střel je jejich „nepolapitelnost“.

Sestřelit je mohou jen ty nejdražší a nejpokročilejší protivzdušné systémy a zrovna těch má Ukrajina nedostatek. V tomto ohledu však íránské střely nepředstavují až takový zvrat, protože Rusko má mnohem bohatší arzenál a na Ukrajině použilo už různé typy střel.

Jak Rusko rakety použije

Dosah balistických raket Fath-360 (120 kilometrů) napovídá způsob jejich použití. Jedná se o taktické střely, ruská armáda je pravděpodobně použije proti strategickým cílům v týlu nepřítele, domnívá se Hinz.

„Například pokud identifikujete logistickou základnu, skladiště nebo protivzdušné systémy obrany ve vzdálenosti 120 kilometrů od frontové linie a vy chcete okamžitě zasáhnout, pak jsou tyto typy (odpalovacích) systémů velmi užitečné,“ vysvětlil Hinz.

„Mají velmi krátkou reakční dobu,“ vysvětlil odborník s tím, že ruská armáda může s těmito raketami reagovat velmi rychle po detekci vhodného cíle. „Můžete reagovat velmi, velmi rychle, mnohem rychleji než s UAV (bezpilotní vzdušné prostředky).“

Fath-360 ve výzbroji ruské armády znamená, že si může šetřit rakety delšího doletu, jako jsou Iskander. Íránské rakety ohrozí i ukrajinská města v blízkosti ruských hranic – zejména Charkov a Sumy. Moskva je může nasadit proti civilní infrastruktuře.

USA se podle serveru Al-Džazíra domnívají, že Rusko rozmístí íránské střely tak, aby zasáhly cíle blíže k předním liniím. Rusku by to umožnilo vyhradit si své střely dlouhého doletu na údery hlouběji na ukrajinském území.

Dopad na průběh války

Více balistických střel samozřejmě představuje pro Ukrajince vážný problém. Ruská armáda bude moci íránské rakety používat podobně jako Ukrajina systémy HIMARS. Ty v létě 2022 způsobily ruské armádě vážné potíže.

Neočekává se však, že Fath-360 výrazně zvrátí průběh války. Pokud ovšem bude panovat na straně Ruska a Íránu spokojenost, dají se podle serveru Seznam Zprávy očekávat další dodávky. To by znamenalo skutečný problém, Írán totiž disponuje více typy střel.

Teherán má ve skladech například obávané balistické rakety Fateh-110 nebo Zolfaghar. Jedná se o mobilní střely s dosahem až 300 kilometrů, respektive 700 kilometrů.

Tyto střely jsou ničivé a vhodné k úderům na opevnění i elektrárny. Ruská armáda by mohla ještě zintenzivnit ostřelování i vzdálených cílů na Ukrajině a likvidovat ukrajinské sklady s municí, velitelská stanoviště, zásobovací trasy i energetickou infrastrukturu.

Írán dokáže balistické rakety vyrábět i přes sankce, což je pro Rusko s nedostatkem těchto střel dlouhého doletu klíčové. Že další dodávky íránských zbraňových systémů přijdou, naznačuje i návrh dohody o strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem.

Ruský prezident Vladimir Putin ho podle mediální společnosti Amwaj schválil a podle médií zahrnuje i další dodávky zbraní. Na druhou stranu se zvažuje ze strany USA povolení Ukrajině používat zbraně dlouhého dosahu proti Rusku, což by misky vah vyvážilo.

Reklama

Doporučujeme

Trump označil venezuelský vzdušný prostor za uzavřený

Americký prezident Donald Trump oznámil, že vzdušný prostor nad Venezuelou je „zcela uzavřený“. Nepřidal však žádné detaily, což vyvolalo nejistotu ve Venezuele i ve Washingtonu, kde úředníci o žádném takovém kroku nevědí.

Monzuny a sesuvy půdy devastují Sumatru, záchranáři bojují s izolací regionů

Počet mrtvých po záplavách a sesuvech půdy na indonéském ostrově Sumatra vzrostl na 303. Podle agentury Reuters to dnes oznámil šéf úřadu pro řízení katastrof. Pátrání po přeživších a dalších obětech pokračuje, komplikuje ho ale fakt, že některé oblasti jsou odříznuty od zbytku ostrova. Dřívější bilance z dnešního rána uváděla 248 mrtvých.

ANALÝZA: Trump chce mír rychle, Ukrajina ne za každou cenu a Evropa tápe

Příští týden má v Moskvě jednat americký zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. Ukončit válku však bude extrémně obtížné i přes údajné pokroky po rozhovorech v Ženevě. Zatímco Donald Trump tlačí na konec téměř čtyřletého konfliktu, Ukrajina odmítá jakýkoli výsledek rovnající se kapitulaci, Rusko prosazuje svá ultimáta a Evropa neví, za co vůbec bojuje.

Tisíce lidí v Giessenu protestují proti založení mládežnické organizace AfD

Tisíce lidí dnes protestují ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokují přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Policie očekává, že se dnešních protestů zúčastní až 50.000 lidí. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Papež Lev XIV. si v Istanbulu prohlédl Modrou mešitu, ale nepomodlil se v ní

Papež Lev XIV. dnes v Istanbulu navštívil mešitu sultána Ahmeda, známou také jako Modrá mešita. Na znamení úcty si tam sundal boty, v muslimské svatyni se ale nepomodlil. Uvedla to agentura Reuters. První papež původem ze Spojených států se před vstupem do chrámu mírně uklonil a rozsáhlým areálem, který pojme na 10.000 věřících, ho následně provedl imám mešity Asgin Tunca. Papež se při 20minutové prohlídce, kdy kráčel v bílých ponožkách, usmíval a vtipkoval s imámem.

128 mrtvých a stovky pohřešovaných. Hongkong zahájil období smutku

Hongkong zahájil třídenní smutek po požárech, které si vyžádaly více než 128 životů a patří k nejtragičtějším v historii města. Lidé přinášejí květiny přímo k troskám komplexu Wang Fuk Court, jehož výškové bytové domy hořely více než 40 hodin. Úřady stále pátrají po desítkách pohřešovaných osob.

Merz příští týden navštíví Izrael, setká se s Netanjahuem

Německý kancléř Friedrich Merz příští týden v sobotu a v neděli navštíví Izrael. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes oznámil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Merz se setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se kterým chce jednat mimo jiné o stabilizaci příměří v Pásmu Gazy. Německo je jedním z nejdůležitějších izraelských spojenců.

Kliment prodloužil smlouvu v Olomouci do roku 2028

Jan Kliment zůstává v Sigmě. Nejlepší střelec uplynulé sezony Chance ligy podepsal v Olomouci nový kontrakt až do léta 2028 a po dlouhé rekonvalescenci se chystá na návrat. Z nabídek jiných klubů nakonec ustoupil, protože Haná podle něj představuje domov.

Strany německé vlády našly kompromis ve sporu o důchodový balík

Strany německé vlády se dohodly, že nebudou zasahovat do vyjednaného důchodového balíku. Ustaví ale ještě letos komisi, která do poloviny příštího roku předloží návrh hlubší důchodové reformy. Zkoumat přitom bude moci i to, zda nezvýšit hranici odchodu do důchodu nad 67 let. Na tiskové konferenci to dnes oznámil německý kancléř Friedrich Merz.

Regulované ceny energií příští rok mírně vzrostou

Domácnosti si příští rok za regulovanou složku ceny energií mírně připlatí. U elektřiny půjde v průměru o jednotky procent, u plynu o několik procent navíc. Výsledný účet ale může vláda výrazně zlehčit, pokud převezme poplatek na podporované zdroje energie na stát.

Kanadský premiér Carney podepsal s Albertou dohodu o novém ropovodu do Asie

Kanadský premiér Mark Carney podepsal dohodu s Albertou, která otevírá cestu pro výstavbu nového ropovodu vedoucího z této kanadské provincie do Tichého oceánu s cílem posílit vývoz ropy do Asie. Projekt je v souladu s Carneyho cílem rozšířit zahraniční obchod, aby se vyrovnaly škody způsobené cly uvalenými americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda však vyvolala okamžité znepokojení ohledně závazku Ottawy bojovat se změnou klimatu, píše agentura AFP.

Korupční skandál otřásl Ukrajinou. Jermak končí

Na Ukrajině padla jedna z nejvlivnějších postav prezidentova okolí. Andrij Jermak, dlouholetý šéf kanceláře Volodymyra Zelenského a jeho hlavní vyjednavač mírových rozhovorů, požádal o odvolání. Jeho krok přichází ve chvíli, kdy zemi zasáhla rozsáhlá korupční aféra v energetickém sektoru a opozice otevřeně mluví o demisi celé vlády.

Kreml: Rusko dostalo od USA ženevský plán pro Ukrajinu, projedná ho příští týden

Spojené státy zaslaly Rusku parametry svého mírového plánu pro Ukrajinu, upravené po konzultacích mezi USA, Ukrajinou a evropskými zeměmi v Ženevě. V Moskvě se o nich bude jednat příští týden. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko chce směřovat k mírovému řešení na Ukrajině navzdory svému přesvědčení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj není legitimním vůdcem.

Německo bude v EU prosazovat zmírnění zákazu aut se spalovacími motory

Německá vláda bude v Evropské unii prosazovat zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Dohodly se na tom strany vládní koalice - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na tiskové konferenci o tom dnes informovali jejich předsedové. Dosáhnout chce Německo mimo jiné toho, aby bylo nadále možné prodávat automobily s vysoce efektivními spalovacími motory či vozy s hybridním pohonem.

J.D. a Turk se vracejí. Scrubs hlásí comeback po 15 letech

Návrat jedné z nejmilovanějších televizních dvojic je na spadnutí. První teaser po letech mlčení potvrzuje, že Sacred Heart znovu otevře své brány a parta doktorů se chystá znovu do akce. Fanoušky se můžou těšit na nové tváře i nostalgické momenty.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama