AnalýzyANALÝZA: Íránské balistické rakety v rukou Ruska jsou problém, válku však nezvrátí

ANALÝZA: Íránské balistické rakety v rukou Ruska jsou problém, válku však nezvrátí

Nejen drony, Írán už dodává Rusku pro válku na Ukrajině i balistické střely. Potvrdily to ukrajinské a západní zdroje. Některé z nich hovoří o dramatickém vývoji z hlediska samotného konfliktu i vztahu mezi Washingtonem a Teheránem. Samotné íránské střely lze považovat za nepříjemnost, průběh války však patrně zásadním způsobem neovlivní. Otázkou nicméně zůstává, co Írán pošle ruské armádě příště.

Írán nenávidí západní společenství a USA, proto podporuje Rusko ve válce proti Ukrajině dodávkami kamikadze dronů. Ruská armáda má mnohem větší palebnou sílu než napadená země, opotřebovávací válka i západní sankce si ovšem vybírají svou daň.

Ruská strana se konkrétně potýká s nedostatkem inteligentní munice. I to je důvod dva roky trvajících rozhovorů mezi Moskvou a Teheránem o dodávkách balistických raket do Ruska. Obě strany nakonec dosáhly dohody, i když detaily rozhovorů neznáme.

Po měsících rozporuplných zpráv potvrdily 10. září první dodávku íránských balistických střel do Ruska ukrajinské i západní zdroje. V ten samý den na ni upozornil americký ministr zahraničí Antony Blinken i evropští představitelé.

„Varovali jsme Teherán veřejně, varovali jsme Teherán soukromě, že tento krok by znamenal nebezpečnou eskalaci,“ prohlásil Blinken. „A rakety nyní Rusko obdrželo.“ Spojené státy pak informovaly o dodávce evropské představitele.

Na prohlubující se spolupráci mezi Ruskem a Íránem a první dodávku střel upozornila také ukrajinská rozvědka. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 11. září prohlásil, že ruská armáda zatím žádné íránské rakety na Ukrajině nepoužila.

Spolehlivost zprávy

Jeho prohlášení souvisí se zmatečnými zprávami, že Írán dodává Rusku balistické rakety už od roku 2022. Podle některých zdrojů už došlo k předání, jiné zase hovořily teprve o přípravách na dodávky. Lišily se také typy uváděných střel.

Vědecký pracovník pro obranu a vojenskou analýzu z Mezinárodního institutu pro strategická studia Fabian Hinz pro server The Kiyv Independent zmínil přesvědčení, že teď si můžeme být přesností zprávy o dodávce jistí.

„Pokud se americká vláda rozhodne oznámit něco takového, znamená to, že má velmi solidní zpravodajské informace,“ domnívá se Hinz. Oznámení ze strany USA navíc přišlo den po vyjádření mluvčího Evropské unie (EU) o přepravě munice.

Prohlubující se spolupráce mezi Moskvou a Teheránem vyvolala na Západě bouřlivé reakce. Ukrajinské ministerstvo zahraničí v prohlášení upozornilo, že to bude mít „ničivé důsledky“ pro ukrajinsko-íránské bilaterální vztahy.

Spojené státy, Velká Británie, Francie a Německo již oznámily další sankce uvalené na íránský režim. Tyto státy ve společném prohlášení uvedly, že prohloubení spolupráce mezi Íránem a Ruskem představuje hrozbu pro bezpečnost Evropy.

Typ dodaných raket

Podle zdrojů ukrajinské rozvědky obdrželo Rusko 4. září várku čítající 225 kusů balistických střel Fath-360. Dodávka proběhla po Kaspickém moři. Jedná se o rakety s krátkým doletem se 150kilogramovou hlavicí.

Dokážou tedy srovnat se zemí jakékoli domy nebo obranné opevnění. Stejně jako ostatní balistické rakety, i Fath-360 jsou vypuštěny vysoko do atmosféry, než se obloukem vrátí na zem – tedy dopadnou na požadovaný cíl.

Tento typ rakety je méně přesný než jiné balistické střely, protože je naváděn jen během počátečních fází startu. Jejich výhodou je ještě méně přesná „inerciální navigace“ fungující i v případě rušení signálu z družic.

Fath-360 sice nejsou tak přesné, jejich benefitem je ovšem vysoká rychlost letu. Po startu dosahují rychlosti až 3200 kilometrů v hodině. Celkovým problémem (nebo výhodou) balistických střel je jejich „nepolapitelnost“.

Sestřelit je mohou jen ty nejdražší a nejpokročilejší protivzdušné systémy a zrovna těch má Ukrajina nedostatek. V tomto ohledu však íránské střely nepředstavují až takový zvrat, protože Rusko má mnohem bohatší arzenál a na Ukrajině použilo už různé typy střel.

Jak Rusko rakety použije

Dosah balistických raket Fath-360 (120 kilometrů) napovídá způsob jejich použití. Jedná se o taktické střely, ruská armáda je pravděpodobně použije proti strategickým cílům v týlu nepřítele, domnívá se Hinz.

„Například pokud identifikujete logistickou základnu, skladiště nebo protivzdušné systémy obrany ve vzdálenosti 120 kilometrů od frontové linie a vy chcete okamžitě zasáhnout, pak jsou tyto typy (odpalovacích) systémů velmi užitečné,“ vysvětlil Hinz.

„Mají velmi krátkou reakční dobu,“ vysvětlil odborník s tím, že ruská armáda může s těmito raketami reagovat velmi rychle po detekci vhodného cíle. „Můžete reagovat velmi, velmi rychle, mnohem rychleji než s UAV (bezpilotní vzdušné prostředky).“

Fath-360 ve výzbroji ruské armády znamená, že si může šetřit rakety delšího doletu, jako jsou Iskander. Íránské rakety ohrozí i ukrajinská města v blízkosti ruských hranic – zejména Charkov a Sumy. Moskva je může nasadit proti civilní infrastruktuře.

USA se podle serveru Al-Džazíra domnívají, že Rusko rozmístí íránské střely tak, aby zasáhly cíle blíže k předním liniím. Rusku by to umožnilo vyhradit si své střely dlouhého doletu na údery hlouběji na ukrajinském území.

Dopad na průběh války

Více balistických střel samozřejmě představuje pro Ukrajince vážný problém. Ruská armáda bude moci íránské rakety používat podobně jako Ukrajina systémy HIMARS. Ty v létě 2022 způsobily ruské armádě vážné potíže.

Neočekává se však, že Fath-360 výrazně zvrátí průběh války. Pokud ovšem bude panovat na straně Ruska a Íránu spokojenost, dají se podle serveru Seznam Zprávy očekávat další dodávky. To by znamenalo skutečný problém, Írán totiž disponuje více typy střel.

Teherán má ve skladech například obávané balistické rakety Fateh-110 nebo Zolfaghar. Jedná se o mobilní střely s dosahem až 300 kilometrů, respektive 700 kilometrů.

Tyto střely jsou ničivé a vhodné k úderům na opevnění i elektrárny. Ruská armáda by mohla ještě zintenzivnit ostřelování i vzdálených cílů na Ukrajině a likvidovat ukrajinské sklady s municí, velitelská stanoviště, zásobovací trasy i energetickou infrastrukturu.

Írán dokáže balistické rakety vyrábět i přes sankce, což je pro Rusko s nedostatkem těchto střel dlouhého doletu klíčové. Že další dodávky íránských zbraňových systémů přijdou, naznačuje i návrh dohody o strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem.

Ruský prezident Vladimir Putin ho podle mediální společnosti Amwaj schválil a podle médií zahrnuje i další dodávky zbraní. Na druhou stranu se zvažuje ze strany USA povolení Ukrajině používat zbraně dlouhého dosahu proti Rusku, což by misky vah vyvážilo.

Doporučujeme

Muska nepotřebujeme. Ukrajina poškodila Krymský most bez Starlinku

Ukrajina dokázala vážně poškodit Krymský most bez použití satelitních systémů Starlink nebo Starshield. Nasadila vlastní komunikační systém. Cílem operace mělo být ponížení ruského prezidenta Vladimira Putina před setkáním s americkým a čínským protějškem.

Netanjahu ztrácí kontrolu nad izraelským parlamentem. Opozice prosadila nového předsedu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu utrpěl další politickou porážku. Parlament v úterý zvolil novým předsedou Knesetu Matana Kahanu z opoziční strany Jašar, čímž oslabil vliv dosavadního premiéra na legislativní proces. Hlasování představuje první významný úspěch opozičního bloku vedeného bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Eisenkotem po říjnových volbách. Přesto zůstává nejisté, zda se opozici podaří sestavit novou vládu.

Rada míru varovala OSN před zhroucením příměří v Gaze

Příměří v Pásmu Gazy se může zhroutit, pokud Izrael a palestinské hnutí Hamás nezačnou plnit své závazky. Varovala před tím Rada míru, která dohlíží na plnění dohody zprostředkované USA, v nové zprávě pro Radu bezpečnosti OSN. Dokument upozorňuje na pokračující izraelské útoky, vojenskou aktivitu Hamásu i překážky při dodávkách humanitární pomoci.

Volební bouře v USA doznívá. Demokraté získali i Aljašku

Demokratka Mary Peltola porazila republikánského senátora Dana Sullivana v senátních volbách na Aljašce. Aljaška byla posledním senátorským obvodem, kde se čekalo na výsledek listopadových midterms. Demokraté tedy budou v horní komoře disponovat většinou 56 mandátů.

Americký důstojník podezřelý ze špionáže pro Rusko je v armádní vazbě

Americký armádní důstojník, kterého britská policie zadržela kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Ruska, byl předán do vazby americké armády. Oznámila to britská protiteroristická policie, která se případem původně zabývala. Jednačtyřicetiletý muž byl zadržen minulý týden poblíž města Gloucester na jihozápadě Anglie.

Američané před Vánocemi brzdí nákupy. Tržby rostly jen o 0,2 procenta

Američané začínají být před vánoční sezonou opatrnější při utrácení. Maloobchodní tržby ve Spojených státech v říjnu vzrostly pouze o 0,2 procenta, zatímco v září se zvýšily o 0,8 procenta. Spotřebitelé omezovali především nákupy automobilů, nábytku a oblečení. Internetovým obchodům se naopak dál dařilo.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama