EkologieAmerický senátor vyhrožoval podkopáním zákona o snižování inflace, sám pro něj přitom...

Americký senátor vyhrožoval podkopáním zákona o snižování inflace, sám pro něj přitom hlasoval

Americký senátor Joe Manchin se pustil do zákona o snižování inflace. Administrativu prezidenta Joe Bidena obvinil, že ignoruje jeho „dluhové deficitní důsledky“ v rámci „radikální klimatické agendy“. Na Twitteru pak sklidil kritiku, neboť pro legislativu sám hlasoval. Zmocněnec pro klima John Kerry se legislativy zastal. Informují o tom Fox News a The Guardian.

„Bidenova administrativa porušuje své slovo americké veřejnosti tím, že ignoruje text zákona o snížení inflace, aby prosadila svou radikální klimatickou agentu,“ přednesl tato slova demokratický politik Joe Manchin v pořadu Fox News Sunday.

„Dovolte mi, abych se vyjádřil jasně. Pokud takto budou pokračovat, udělám vše, co je v mých silách, abych je zastavil,“ pohrozil podle stanice Fox News senátor za Západní Virginii hlasováním o zrušení legislativy.

Manchin dle jiného rozhovoru pro list The Wall Street Journal zastává názor, že Bidenova administrativa ignoruje dluhový deficit, který kvůli zákonu o snižování inflace vzniká. Přitom nebere v potaz ani energetickou bezpečnost.

Senátor za tato slova sklidil kritiku na Twitteru. „Dal jste jim rozhodující hlas a teď se snažíte předstírat, že každá škoda, kterou způsobí, není vaše chyba,“ tweetoval republikán Matt Whitlock.

John Kerry se legislativy zastal

„Mohl jsi to zastavit,“ zněla další kritika na Twitteru. Na důležitost zákona o snižování inflace ovšem nezávisle na slovech Manchina upozornil v rozhovoru s deníkem The Guardian americký zvláštní zmocněnec pro klima John Kerry.

Připomněl, že legislativa počítá s investicí 369 miliard dolarů do obnovitelných zdrojů energie a nízkouhlíkových technologií. Některé západní státy ji kritizovaly, neboť zahrnuje daňové úlevy pro zelené společnosti založené v USA.

On však ubezpečil, že zákon jde na ruku všem státům. „Pokud zrychlíme tempo pokroku (ve vývoji těchto technologií), bude z toho mít prospěch celý svět,“ řekl Kerry. Slíbil přitom sdílení případného pokroku USA se světem.

Kerry rovněž varoval, že prioritním cílem světa musí být přechod na obnovitelné zdroje energie a snaha co nejvíce snížit emise oxidu uhličitého. Podle něj nelze spoléhat pouze na technologie pro odstraňování uhlíku z atmosféry.

Někteří vědci podle něj naznačují, že po překročení globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia se lze díky těmto technologiím vrátit zpět. Řada nejlepších světových vědců ovšem upozorňuje na takzvané body zlomu, které když překročíme, bude už pozdě.

Doporučujeme

Ruská FSB zadržela devět lidí kvůli údajné špionáži pro Kyjev a plánování útoku

Ruská tajná služba FSB podle agentur zadržela osm lidí, které podezřívá, že na objednávku ukrajinských tajných služeb plánovali dronový útok na blíže neurčený podnik strategického významu v Moskevské oblasti. V jiném případě byl zadržen také cizinec, který údajně sledoval různé objekty v Moskvě, aby Ukrajině pomohl připravit teroristický útok.

Devět měsíců na misi a stovky dní bez přístavu. USS Abraham Lincoln se vrací domů

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln po téměř devíti měsících opouští Blízký východ, potvrdil nejmenovaný americký úředník. Vystřídat ji má letadlová loď USS George Washington, která dorazila z japonských vod. K rotaci došlo po zprávách o krizi duševního zdraví na palubě.

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí počet proplouvajících lodí

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí provoz, oznámila ve čtvrtek správa průplavu ACP. Počet lodí, které touto strategickou vodní cestou spojující Atlantský a Tichý oceán budou moci proplout, se od 3. září sníží z 36 na 34 denně, od 15. září pak na 32 denně. Provozovatel nevyloučil další snížení v závislosti na počasí v příštích týdnech. Méně srážek způsobuje klimatický jev El Niňo, který je letos výrazně silnější než jindy.

V Německu prošli výcvikem a zmizeli. Dezertovaly stovky ukrajinských vojáků

Nechtěli bojovat a vycítili příležitost k útěku. Týdeník Die Zeit informoval o případech dezerce ukrajinských vojáků v Německu. Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 uprchly během výcviku v zemi stovky vojáků. Tito muži mohou být považováni za dezertéry a hrozí jim až 12 let za mřížemi.

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno 1000 startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.

Apokalypsa hmyzu v některých regionech již začala. Pocítí to i lidé

Všimli jste si, že vám do bytu létá méně otravných much? Nebo že kolem květin poletuje méně včel? Nová studie potvrzuje, že se děje něco, před čím vědci dlouho varovali. Vymírání hmyzu již začalo. Když bude málo včel, motýlů a dalšího hmyzu, klesnou výnosy plodin a dostupnost potravy.

USA označily zadržení amerického akademika v Číně za neoprávněné

Spojené státy označily amerického akademika Min Zina za neprávem zadržovaného v Číně. Peking ho podezírá ze špionáže a ohrožování národní bezpečnosti, americká vláda však obvinění odmítá. Jeho propuštění se nyní stalo jednou z priorit Washingtonu.

Zakladatel zkrachovalé Evergrande dostal doživotí za finanční podvody

Zakladatel čínské developerské skupiny Evergrande Chuej Kcha Jen dostal doživotní trest za rozsáhlé finanční podvody. Soud mu také zabavil veškerý osobní majetek. Samotným firmám uložil pokuty v souhrnné výši 15,82 miliardy jüanů.

Hrdinu filmu Whalefall spolkne velryba. Kyslík mu vydrží hodinu

Austin Abrams se v novém survival thrilleru ocitne na místě, odkud zdánlivě není úniku. Při pátrání po ostatcích svého otce ho spolkne obrovský vorvaň. Potápěči zbývá jediná hodina kyslíku, během níž musí najít cestu ven.

CSG bude sedm let dodávat munice policejní sborům pěti skandinávských zemí

Zbrojařský a strojírenský holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada bude po dobu sedmi let dodávat munice pro policejní sbory Finska, Dánska, Islandu, Norska a Švédska. Konkrétně dodá 35 milionů nábojů ráže Federal .223 Remington firma Federal ze společnosti The Kinetic Group, která patří pod CSG. Federal byla také vybrána jako dodavatel výcvikové munice ráže 5,56 milimetru. ČTK to dnes sdělila CSG v prohlášení, cenu dodávek ale neuvedla.

Demokratická republika Kongo dostane 70 tisíc dávek vakcíny proti ebole

Demokratická republika Kongo získá 70 tisíc dávek vakcíny Ervebo kvůli rozsáhlému ohnisku eboly. Současnou epidemii však způsobuje varianta Bundibugyo, proti které zatím není schválená vakcína ani cílená léčba. Část dodávky proto poslouží ke klinickému hodnocení.

Bangladéš zvolil za prezidenta veterána vládní strany Alamgira

Bangladéš má nového prezidenta. Poslanci ve čtvrtek zvolili dlouholetého politika vládní Bangladéšské nacionalistické strany Mirzu Fakhrula Islama Alamgira. Hlasování bylo výjimečné tím, že šlo o první skutečně soutěžní prezidentskou volbu v zemi od roku 1991.

KLDR podle Soulu vypálila desítku balistických raket krátkého doletu

Severní Korea dnes vypálila desítku balistických raket krátkého doletu směrem na východ od Korejského poloostrova. Informovala o tom jihokorejská armáda, kterou citovala agentura AP. Odpálení neupřesněné rakety z KLDR dříve potvrdila také japonská vláda a pobřežní stráž, podle níž už střela spadla do moře, uvedla agentura Reuters.

Princ Harry a Meghan se chystají po šesti letech vrátit do Británie

Princ Harry a Meghan se ještě tento měsíc přestěhují z Kalifornie zpět do Británie. Spolu s nimi se vrátí i jejich děti Archie a Lilibet, které mají od září nastoupit do britské školy. Pár ale neobnoví své role pracujících členů královské rodiny a bude bydlet mimo královská sídla.

Ruská obrana v noci zničila 726 ukrajinských dronů, oznámila Moskva

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 726 ukrajinských dronů nad dvěma desítkami ruských regionů, anektovaným poloostrovem Krym a Černým i Azovským mořem, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. O škodách se nezmiňuje. Tisková služba šéfa Tatarstánu Rustama Minnichanova podle státní agentury TASS uvedla, že v Nižněkamsku jsou po útoku zranění a narušena je práce průmyslových zařízení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama