-6.8 C
Czech
Úterý 6. ledna 2026
EkonomikaAmerický Senát schválil Bidenův sociální a klimatický balík

Americký Senát schválil Bidenův sociální a klimatický balík

Americký Senát v neděli schválil návrh zákona, který podle členů Demokratické strany prezidenta Joea Bidena přinese zásadní pokles emisí skleníkových plynů, sníží ceny léků pro seniory a přiměje korporace a bohaté jedince platit více na daních. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Nyní soubor opatření míří do Sněmovny reprezentantů, kde má Bidenova strana většinu.

Senát návrh zákona schválil v poměru 51 hlasů ku 50. Pro se vyslovilo všech 50 demokratů a rozhodující hlas přidala viceprezidentka Kamala Harrisová. Padesátka republikánských senátorů hlasovala proti. Republikáni plán odmítají, protože podle nich uškodí ekonomice a podpoří už tak vysokou inflaci.

Senátoři k hlasování přistoupili po více než 15 hodinách jednání o dodatcích k návrhu. Hlasování ve Sněmovně reprezentantů se podle agentury Reuters očekává v pátek, poté musí zákon ještě svým podpisem potvrdit prezident.

„Sněmovna by měla schválit návrh zákona o klimatických změnách, daních a lécích co nejdříve a já se těším na to, až ho budu moci podepsat,“ uvedl Biden v prohlášení vydaném po hlasování.

Zákon by měl v případě schválení zajistit vládě v příštích deseti letech více než 700 miliard dolarů (16,9 bilionu Kč) v příjmech. Většinu této částky má zajistit zavedení minimálně 15procentní daně pro výdělečné korporace, v kombinaci s posílením daňového úřadu IRS. Schválení zákona také umožní vládnímu programu zdravotního pojištění Medicare vyjednávat o cenách léků s farmaceutickými společnostmi, což by podle autorů návrhu ušetřilo státu další desítky miliard dolarů.

Zhruba 430 miliard dolarů (10,3 bilionu Kč) z příjmů pak vláda použije na své záměry. Klimatická a energetická složka balíku vyčleňuje 374 miliard dolarů (devět bilionů Kč) na finanční mechanismy motivující firmy a občany ke snižování uhlíkových emisí, což by podle médií byla největší investice Washingtonu do boje proti klimatickým změnám.

Plán zahrnuje například daňové úlevy pro výrobce solárních panelů nebo pro jednotlivce, kteří si koupí elektromobil. Další investice by měly pomoci Američanům snížit výdaje na zdravotnictví, například zastropováním plateb seniorů za léky na předpis na částce 2000 dolarů (48.000 Kč) ročně.

Reklama

Doporučujeme

Rodríguez se oficiálně stala prozatímní prezidentkou Venezuely

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez se dnes po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.

Maduro u soudu v New Yorku odmítl veškerá obvinění, slyšení bude 17. března

Venezuelský prezident Nicolás Maduro se dnes před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení dnes soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cillií Flores stanuli dnes poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

Identifikace obětí požáru v Crans-Montana skončila, těla se vracejí domů

Policie ve švýcarském kantonu Valais uvedla, že už identifikovala všech 116 lidí zraněných při požáru v baru Le Constellation v Crans-Montana. Oheň během silvestrovské party zabil 40 převážně mladých návštěvníků a první těla zahraničních obětí už míří domů.

Deset osob bylo shledáno vinnými z kyberšikany Brigitte Macron

Pařížský soud uznal vinnými deset lidí, kteří na internetu útočili na francouzskou první dámu Brigitte Macron a šířili o ní lživé příběhy. V centru kauzy stály výpady mířící na její pohlaví a sexualitu i jedovaté poznámky k věkovému rozdílu mezi ní a prezidentem Emmanuelem Macronem.

KOMENTÁŘ: Od Chevronu a Rheinmetallu po stříbro. Tyto investice probudilo zatčení Madura

Autoritářský vůdce Nicolás Maduro už místo Venezuely pobývá v newyorském Brooklynu, kam ho o víkendu transportovaly americké složky. Huronská akce rozvířila i finanční trhy. Dotkla se zejména komodit a akcií. Co přesně za růstem stojí?

Ceny drahých kovů po únosu Madura rostou

Ceny drahých kovů po sobotním americkém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Mandura vzrostly. Investoři se totiž obávají geopolitických rizik a investují do bezpečnějších aktiv, než je ropa. Cena zlata vzrostla o 2,2 procenta a cena stříbra o 3,9 procenta. Ceny ropy se rozkolísaly.

Grónští politici odmítají americká vyjádření o připojení země k USA

Opakovaná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko, vyvolávají mezi politickými představiteli této autonomní části Dánského království kritiku. Pobouření pak vyvolala konzervativní influencerka Katie Millerová, která v minulosti pracovala pro Trumpovu administrativu a která na síti X zveřejnila příspěvek v podobě mapy Grónska v barvách americké vlajky a s komentářem "Brzy". Šéfové hlavních grónských stran takové vyjadřování odmítají a zdůrazňují, že o své budoucnosti Grónsko rozhodne samo. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen podle místní rozhlasové a televizní společnost KNR vyzval ke klidu, neboť není důvod panikařit.

EU vyzvala USA k respektování mezinárodního práva

Šéfka zahraniční politiky Evropské unie (EU) Kaja Kallas vyzvala s odkazem na americký útok na Venezuelu ke klidu a zdrženlivosti. Prohlášení podpořily všechny členské státy kromě Maďarska. Jedná se o největší shodu unie, která je většinou v názorech a postojích roztříštěná. USA o víkendu svrhly venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Venezuelská viceprezidentka Rodríguez vyzvala Spojené státy ke spolupráci

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyzvala Spojené státy ke spolupráci a vztahům založeným na vzájemném respektu, informovala dnes agentura Reuters. Podle ní jde o první vstřícné gesto Rodríguezové vůči Washingtonu od soboty, kdy americké jednotky unesly z Venezuely jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, který má dnes stanout před soudem v New Yorku kvůli několika obviněním, včetně pašování drog do Spojených států.

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně 12 lidí

Při protestech v Íránu, které začaly před týdnem, zemřelo již nejméně 12 lidí, píše agentura AFP s odvoláním na státní média a údaje lidskoprávních organizací. Nové střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na demonstracích v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní.

Británie zpřísnila dohled nad krypto zisky kvůli daním

Od 1. ledna 2026 začala v Británii platit nová pravidla, která mají ztížit skrývání zisků z kryptoměn před daňovými úřady. Velké burzy a platformy musí u britských klientů sbírat kompletní záznamy o obchodech a předávat je správci daně včetně informací o daňové rezidenci uživatelů.

Při americké operaci na zadržení Madura zemřelo 32 Kubánců

Kubánské ministerstvo vnitra oznámilo, že při americké operaci v Caracasu, která skončila zadržením a odletem Nicoláse Madura, zemřelo 32 Kubánců nasazených v bezpečnostních složkách. Havana mluví o přímých bojích i bombardování a slibuje padlým státní pocty. Washington mezitím znovu otevřel otázku role Kuby v Madurově bezpečnostním aparátu.

Trump pohrozil viceprezidentce Rodriguez, že může dopadnout hůře než Maduro

Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguez po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.

Pád Madura znovu otevřel otázku venezuelských dluhů, ve hře je až 170 miliard dolarů

Venezuela se po svržení prezidenta Nicoláse Madura znovu ocitla pod drobnohledem investorů a věřitelů, kteří roky čekají na řešení jedné z největších státních platebních neschopností na světě. Země přestala splácet zahraniční dluhy na konci roku 2017 po letech hospodářského propadu a amerických sankcí, které jí odřízly přístup na mezinárodní finanční trhy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama