EkonomikaVláda USA zvažuje finanční podporu a možnou fúzi na záchranu společnosti Intel

Vláda USA zvažuje finanční podporu a možnou fúzi na záchranu společnosti Intel

Společnost Intel, kdysi jeden z největších hráčů na poli polovodičů, prochází těžkým obdobím a čelí miliardovým ztrátám. Spojené státy, které Intel považují za strategicky důležitou společnost, zvažují různé kroky k jeho podpoře – včetně možné fúze s konkurenčními společnostmi AMD nebo Marvell.

Americká vláda v současné době řeší, jak pomoci technologickému gigantu Intel, který se v posledních letech potýká se značnými finančními problémy. Tváří v tvář rostoucí konkurenci čínských výrobců čipů a rekordní ztrátě 16 miliard dolarů za poslední čtvrtletí americké ministerstvo obchodu a další vládní orgány zvažují, jak zabránit krachu tohoto strategicky významného výrobce. Jednou z možností, jak uvádí server Semafor, je využít dotace ze zákona CHIPS Act a poskytnout Intelu finanční injekci.

Zákon CHIPS, přijatý na podporu domácích výrobců čipů, má snížit závislost USA na čínských dodavatelích. Očekává se, že Intel z tohoto programu získá více než 20 miliard dolarů ve formě dotací a nízkoúročených půjček. Přestože však byla tato podpora schválena, společnost na ni stále čeká – vláda její uvolnění zatím odkládá kvůli obavám o finanční stabilitu společnosti Intel a její schopnost předložit životaschopný plán obnovy. Úředníci se obávají, že by se situace mohla podobat situaci z roku 2008, kdy stát musel masivně zachraňovat společnosti přímou kapitálovou pomocí.

Dalším řešením, které vláda údajně zvažuje, je podpora případné fúze Intelu s jinou velkou technologickou společností. Mezi možnými kandidáty je společnost AMD, která nedávno spolupracovala s Intelem na radě x86, aby ochránila architekturu x86 před konkurencí čipů ARM. Možným partnerem by mohl být také Marvell, další americký výrobce polovodičů. Ačkoli americká vláda nikdy neprosazovala povinné spojení společností, někteří odborníci spekulují, že by se k němu mohla pokusit přimět soukromý sektor nepřímou podporou.

Intel je v současné době pod silným tlakem nejen kvůli finančním ztrátám, ale také kvůli rostoucí konkurenci zahraničních firem, zejména z Číny. Většina čipů dnes pochází z továren mimo USA, což dává čínským a dalším zahraničním výrobcům velkou výhodu. Na rozdíl od konkurenčních amerických firem, jako jsou Nvidia a Qualcomm, které zadávají výrobu externím dodavatelům, Intel vlastní a provozuje vlastní továrny. Právě tohoto jedinečného postavení chce americká vláda využít k posílení domácí výroby čipů, aby zajistila stabilitu a nezávislost na zahraničních dodavatelích.

Navzdory těmto problémům má Intel i nadále některé pozitivní vyhlídky. Společnost nedávno získala obrovskou zakázku od amerického ministerstva obrany a také od společnosti Amazon Web Services, což by jí mělo pomoci stabilizovat se alespoň v krátkodobém horizontu. Kromě toho společnost Intel plánuje v roce 2025 uvést na trh novou generaci čipů 18A, což by mohlo přinést nové tržní příležitosti, píše server Tom’s guide.

Americké ministerstvo obchodu vyjádřilo podporu strategii společnosti Intel a její vizi oživení výroby čipů v USA. Mluvčí ministerstva uvedl, že vláda má důvěru v dlouhodobý plán společnosti Intel na zajištění konkurenceschopnosti v globálním prostředí polovodičů a že je připravena zvážit další kroky na podporu tohoto klíčového hráče na trhu.

Doporučujeme

Úřady zakázaly sobotní demonstrace v Marseille a pařížský protest žlutých vest

Úřady zakázaly demonstrace v Marseille a okolí tuto sobotu, kdy se plánovaly další protesty proti drahému živobytí. Uvedla to dnes agentura AFP. Úřady také vyhlásily na sobotu zákaz nočního vycházení v tomto druhém nejlidnatějším francouzském městě. V Paříži vydaly zákaz demonstrací nahlášených hnutím Žlutých vest. V neděli budou demonstrace zakázané ve městě Orléans, kde se bude konat sjezd krajně pravicového Národního sdružení (RN).

Ukrajinské úřady nařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi ze dvou měst

Ukrajinské úřady dnes nařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi z Kramatorska a Slovjanska, dvou měst, která Ukrajinci stále ovládají v průmyslovém regionu Donbas na východě země. Tato města představují poslední bašty ukrajinské armády v regionu, který se Kreml snaží celý dobýt, upozornila agentura AFP.

Nové byty v Praze dál zdražují. Metr čtvereční už stojí téměř 194 tisíc korun

Ceny nových bytů v Praze dál rostou, přestože se letos prodává méně nemovitostí než loni. Průměrná nabídková cena ve třetím čtvrtletí dosáhla 193 814 korun za metr čtvereční, meziročně téměř o 12 procent více. Za prvních devět měsíců roku developeři prodali 5 350 nových bytů, což představuje pokles o 11 procent. Nabídka přitom vzrostla na nejvyšší úroveň za posledních deset let.

Ropa prudce zdražuje po zprávách o amerických plánech na tvrdé údery na Írán

Světové ceny ropy ve čtvrtek výrazně vzrostly kvůli obavám z dalšího vyostření konfliktu na Blízkém východě. Spojené státy a Izrael podle amerických médií připravují nové útoky proti Íránu, zatímco regionem otřásají údery na energetická zařízení a ropné tankery. Severomořská ropa Brent překonala hranici 112 dolarů za barel. Investoři se obávají narušení globálních dodávek.

USA a Izrael plánují masivní údery na Írán po amerických volbách

Spojené státy a Izrael plánují krátkou a intenzivní sérii úderů proti Íránu, kterou chtějí zahájit po listopadových volbách do amerického Kongresu. Napsal to ve středu deník The New York Times s odvoláním na zdroje z administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Útoky mají cílit na jaderná a vojenská zařízení a energetickou infrastrukturu s cílem přimět Teherán přistoupit na americké podmínky při vyjednáváních, což se Washingtonu téměř osm měsíců od začátku války zatím nepovedlo.

Volavky bílé se vracejí do Británie. Pomáhá jim obnova mokřadů

Do britské přírody se postupně vrací volavky bílé, které v minulosti téměř vyhubil obchod s ozdobným peřím. V hrabství Cambridgeshire bylo nedávno pozorováno třináct těchto ptáků. Jejich návrat doprovází rozsáhlá obnova mokřadů, které poskytují útočiště řadě dalších živočichů.

První tanker s ruskou naftou vyráží do USA. A to je jen začátek

Rusko ve čtvrtek vyšle do Spojených států první tanker s naftou na základě dohody mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Americký prezident chce dodávkami zmírnit tlak rostoucích cen energií, zatímco Moskva získává novou příležitost k vývozu. Dohoda však vyvolala ostrou kritiku Ukrajiny i evropských spojenců Washingtonu. Prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce prohlásil, že se cítí zrazen.

ANALÝZA: Žádný prostor pro diplomacii? V Jemenu probíhá existenční válka

Jemenští povstalci zasáhli raketami výcvikový a vojenský tábor a letiště v Jemenu. Provládním silám se sice podařilo dobýt zpět území na pobřeží Rudého moře, tvrdé boje však zuří v okolí města Taiz a v severních provinciích Marib a Al-Džauf. Hútíové rovněž udeřili na cíle v Saúdské Arábii. Válka vstupuje do kritické fáze. Prostor pro diplomacii se zúžil. Obě strany tentokrát bojují o svou existenci. I přes úspěchy provládních sil je jemenská vláda v ohrožení.

Ruské útoky v Kyjevě zabily jednoho člověka, 24 zranily, uvedli záchranáři

Ruské raketové útoky v noci na dnešek v Kyjevě zabily jednoho člověka, dalších 24 zranily, oznámila Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) a městská správa. Podle starosty Vitalije Klička je kromě jiného poničena část infrastruktury metra na Jižním mostě přes Dněpr. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko proti Kyjevu ve třech vlnách odpálilo 21 raket a útoky ukazují, že se postoj Moskvy k možnému ukončení války nemění. Rusko oznámilo, že jeho armáda v ukrajinské metropoli zaútočila na podniky ze zbrojního průmyslu.

Paruka, umělý nos a krvavá akce. Nicolas Cage se vrací v nečekané podobě

Nicolas Cage znovu překvapuje výraznou proměnou. V připravovaném akčním thrilleru Best Pancakes in the County se objeví s černou kudrnatou parukou, umělým nosem a extravagantním oblečením. Nový trailer představuje oscarového herce jako nebezpečného podvodníka, který se zaplete do krvavého střetu v maloměstské restauraci. Film dorazí do amerických kin 20. listopadu.

Izraelské síly zadržely amerického politika. Pomáhal Palestincům se sklizní oliv

Izraelské bezpečnostní složky zadržely na okupovaném Západním břehu Jordánu amerického demokratického politika Brada Landera. Kandidát do Kongresu pomáhal palestinským farmářům se sklizní oliv, když na místo dorazili vojáci. Spolu s ním skončily ve vazbě desítky dobrovolníků včetně amerických rabínů. Izrael zásah obhajuje bezpečnostními důvody, Lander jej označil za útok na práva Palestinců.

Policie v Litvě odhalila obří výrobnu drog, zastavila zásilku učenou pro Česko

Vyšetřovatelé v Litvě odhalili velkou laboratoř vyrábějící syntetické drogy. Zajistili více než 500 kilogramů metamfetaminu (pervitinu) a 300 kilogramů amfetaminu. Dnes o tom informuje server Euronews. Při třídenní operaci, která se netýkala jen této laboratoře, policie v jedné logistické firmě zastavila i zásilku určenou pro Česko a obsahující 17 kilogramů metamfetaminu.

Macron obvinil zahraniční lídry ze zneužívání nepokojů ve Francii. Kritika míří na Trumpa a Netanjahua

Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil zahraniční politiky, že zneužívají násilné nepokoje ve Francii k získávání politických bodů před blížícími se volbami. Přestože nikoho přímo nejmenoval, jeho kritika zjevně mířila na amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oba v uplynulých dnech spojovali násilnosti ve francouzských ulicích s migrací a radikálním islámem.

Trump popřel jednání s Íránem. Naznačil blížící se zvrat

Americký prezident Donald Trump naznačil, že konflikt s Íránem by mohl brzy dospět k zásadnímu zvratu. Washington podle něj s Teheránem nevyjednává a další vývoj se ukáže v nejbližší době. Jeho slova přicházejí ve chvíli, kdy se objevily informace o přípravách nových amerických a izraelských úderů. Ty by mohly přijít po listopadových volbách do Kongresu.

Nigérie potvrdila první případ eboly. Desítky lidí jsou pod dohledem zdravotníků

Nigérie potvrdila první případ eboly v souvislosti s epidemií, která od května zasahuje několik afrických zemí. Nakaženou je žena, která do země přicestovala z Ugandy. Laboratorní testy u ní potvrdily vzácný virus Bundibugyo, který způsobuje ebolu. Pacientka je v izolaci a zdravotníci nyní sledují 44 lidí, kteří s ní přišli do kontaktu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama