Americká válečná loď USS Milius v neděli proplula Tchajwanskou úžinou, která odděluje Tchaj-wan od Číny. Informuje o tom dnes agentura Reuters, která připomíná, že se tak stalo jen několik dnů po vojenských manévrech Číny u ostrova, který si nárokuje.
Americké námořnictvo proplutí své lodi označilo za „rutinní“ přesun. Peking uvedl, že cestu amerického torpédoborce sledoval.
Plavidlo USS Milius se v oblasti jihovýchodní Asie pohybuje už delší čas. Čínská armáda koncem března dvakrát za dva dny tvrdila, že tento torpédoborec „odehnala“, protože podle ní nelegálně vplul do vod u Paracelských ostrovů v Jihočínském moři. Spojené státy to dvakrát popřely a uvedly, že torpédoborec jen uplatnil právo svobodné plavby.
Čína vojenské cvičení, při němž trénovala i blokádu Tchaj-wanu, ukončila před týdnem. Manévry vyjádřila nespokojenost s tím, že se tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen nedlouho předtím v USA sešla se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym.
Po cvičení si Čína v oblasti i nadále zachovává citelnou vojenskou přítomnost. Její plavidla i letadla opakovaně v uplynulých dnech překračovala středovou linii v Tchajwanské úžině, která slouží jako neoficiální bariéra mezi Čínou a Tchaj-wanem.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.
Peking vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost Tchaj-wanu. Také proto na setkání mezi tchajwanskými politiky a zahraničními lídry reaguje podrážděně; loni v srpnu zahájil Peking rozsáhlé cvičení poté, co ostrov navštívila tehdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.
Tchajwanská úžina je široká kolem 180 kilometrů, v nejužším bodě 130 kilometrů.
