ZprávyAl-Káida má nového vůdce. Na jeho hlavu je vypsána odměna 10 milionů...

Al-Káida má nového vůdce. Na jeho hlavu je vypsána odměna 10 milionů dolarů

Saif al-Adel, bývalý egyptský důstojník u speciálních sil a vysoce postavený člen al-Káidy, na jehož hlavu je vypsána odměna 10 milionů dolarů, je nyní podle nové zprávy OSN vůdcem této militantní organizace. Informovala o tom agentura Reuters či France 24.

Al-Káida formálně nejmenovala nástupce Aymana al-Zawahiriho, který byl zabit loni při americkém raketovém útoku v Kábulu.

Představitel amerických zpravodajských služeb v lednu uvedl, že nástupnictví v čele Al-Káidy zůstává nejasné. Zpráva OSN hodnotící rizika této skupiny však podle agentury Reuters uvádí: „V diskusích v listopadu a prosinci mnoho členských států zastávalo názor, že Saif al-Adel již působí jako faktický a nesporný vůdce skupiny.“

Stojí za bombovými útoky na americké ambasády

Adel byl obžalován v listopadu 1998 americkou federální velkou porotou za svou roli v bombových útocích na ambasády USA v Tanzanii a Keni. Při nich zemřelo 224 civilistů, dalších více jak 5000 bylo zraněno. Existuje jen několik jeho fotografií, včetně černobílého obrázku, na kterém je vyobrazen na seznamu nejhledanějších osob FBI.

Kromě operací v Africe, výcvikových táborů a spojení se zabitím amerického novináře Daniela Pearla v Pákistánu v roce 2002 je podle amerických vyšetřovatelů o Adelovi známo jen málo dalšího. Americké ministerstvo zahraničí tvrdí, že Adel sídlí v Íránu. Program ministerstva „Odměny za spravedlnost“ nabízí až 10 milionů dolarů za informace o Adelovi. Tvrdí o něm, že je členem „rady vedení al-Káidy“ a stojí v čele vojenského výboru organizace.

Domácí vězení v Íránu

Webová stránka programu uvádí, že po afrických bombových útocích se bývalý podplukovník egyptské armády přestěhoval do jihovýchodního Íránu. Tam měl žít pod ochranou tamních islámských revolučních gard.

On a další vůdci Al-Káidy byli v dubnu 2003 Íránem umístěni do domácího vězení. Propuštěni byli výměnou za íránského diplomata, který byl unesen v Jemenu. Ve zprávě zveřejněné ve středu na Twitteru íránská mise při OSN popřela, že by Adel byl v Íránu.

„Stojí za zmínku, že adresa takzvaného nově jmenovaného vůdce Al-Káidy je nesprávná. Tyto dezinformace by mohly potenciálně bránit úsilí v boji proti terorismu,“ uvádí.

Kdo je Saif al-Adel

Adel, skutečným jménem Mohammed Salahuddin Zeidan je jeden z mála zbývajících starých gard al-Káidy. Byl po desetiletí blízko ústřednímu velení, říkají odborníci. Měl za úkol poskytovat strategické vedení vzdáleným franšízám na Středním východě, v Africe a Asii, které si řídí své vlastní záležitosti.

„Profesionální vojenské zázemí a cenné zkušenosti Seifa al-Adela jako šéfa vojenského výboru al-Káidy před 9/11 znamenají, že má silné předpoklady převzít celkové vedení al-Káidy,“ řekla Elisabeth Kendall, expertka na džihád z Oxfordské univerzity.

Někteří si však kladou otázku, zda se Adel může stát efektivním manažerem organizace. Strávil totiž většinu své kariéry jako operativec a trenér v militantních táborech. „Jeho schopnosti jsou vhodnější pro organizaci ozbrojených operací než pro správu široké sítě poboček,“ tvrdí například Jerome Drevon, hlavní analytik pro džihád a moderní konflikty z International Crisis Group.

Účast na útocích z 11. září

Adel, jeden z předních vojenských náčelníků al-Kájdy je odborníky často nazýván jejím třetím představitelem. Zřídil pro tuto organizaci výcvikové tábory v Súdánu, Pákistánu a Afghánistánu v 90. letech. Sehrál také roli při přepadení amerických vrtulníků v Mogadišu v roce 1993, říkají bezpečnostní experti. To je známé jako incident „Black Hawk Down“. Zahynulo při něm 18 amerických vojáků.

Pomohl vybudovat operační kapacitu skupiny a vycvičil některé z únosců, kteří se podle amerického projektu Counter Extremism Project účastnili útoku na Spojené státy z 11. září 2001, píše server France 24.

FBI identifikuje Adela jako jednoho ze svých nejhledanějších teroristů a obviňuje ho ze spiknutí s cílem „zabíjet americké občany, vraždit a ničit budovy“.

Reklama

Doporučujeme

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.

Izrael a Libanon mají po 34 letech jednat

Spojené státy mluví o možné diplomatické změně v konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Donald Trump oznámil, že se mají ve čtvrtek poprvé po 34 letech spojit představitelé obou zemí. Zároveň sílí spekulace o tom, že by se boje v Libanonu mohly přiblížit k příměří.

Druhá masová střelba na škole v Turecku v jednom týdnu. Tentokrát čtyři mrtví

Nejméně čtyři lidé přišli o život a další utrpěli zranění při střelbě na střední škole Ayser Çalık v provincii Kahramanmaraş na jihu Turecka. Podle dostupných údajů je mezi zraněnými několik osob v kritickém stavu.

Ye pod tlakem politiků odkládá koncert ve Francii

Ye měl vystoupit v Marseille, místo toho ale koncert odkládá. Americký rapper čelí tlaku politiků i dozvukům svých kontroverzí z posledních let. Jeho návrat se tak zatím odkládá.

KOMENTÁŘ: Válka v Íránu připravila luxusní značky o miliony. Módní byznys sčítá nečekané ztráty

Válka na Blízkém východě odvála turisty z destinací na Arabském poloostrově, což se okamžitě propsalo do tržeb sektoru s luxusním zboží. Francouzský gigant Kering, který stojí za značkami jako Gucci nebo Yves Saint Laurent, hlásí pokles tržeb a výplach na burze. Příbuzné společnosti na tom nejsou o moc lépe.

Slovensko prodloužilo dvojí ceny nafty, zrušilo finanční limit při tankování

Slovensko o dalších 30 dnů prodlouží uplatňování dvojích cen nafty. Současně od pátku zruší stávající maximální limit 400 eur (9740 Kč) pro jedno tankování tohoto paliva u čerpacích stanic. Rozhodla o tom dnes vláda, která tak potvrdila dřívější oznámení premiéra Roberta Fica. Dvojí ceny nafty, které v praxi vedly k vyšším cenám tohoto paliva pro vozidla registrovaná v zahraničí, už kritizovala Evropská komise (EK).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama