ZprávyAl-Káida má nového vůdce. Na jeho hlavu je vypsána odměna 10 milionů...

Al-Káida má nového vůdce. Na jeho hlavu je vypsána odměna 10 milionů dolarů

Saif al-Adel, bývalý egyptský důstojník u speciálních sil a vysoce postavený člen al-Káidy, na jehož hlavu je vypsána odměna 10 milionů dolarů, je nyní podle nové zprávy OSN vůdcem této militantní organizace. Informovala o tom agentura Reuters či France 24.

Al-Káida formálně nejmenovala nástupce Aymana al-Zawahiriho, který byl zabit loni při americkém raketovém útoku v Kábulu.

Představitel amerických zpravodajských služeb v lednu uvedl, že nástupnictví v čele Al-Káidy zůstává nejasné. Zpráva OSN hodnotící rizika této skupiny však podle agentury Reuters uvádí: „V diskusích v listopadu a prosinci mnoho členských států zastávalo názor, že Saif al-Adel již působí jako faktický a nesporný vůdce skupiny.“

Stojí za bombovými útoky na americké ambasády

Adel byl obžalován v listopadu 1998 americkou federální velkou porotou za svou roli v bombových útocích na ambasády USA v Tanzanii a Keni. Při nich zemřelo 224 civilistů, dalších více jak 5000 bylo zraněno. Existuje jen několik jeho fotografií, včetně černobílého obrázku, na kterém je vyobrazen na seznamu nejhledanějších osob FBI.

Kromě operací v Africe, výcvikových táborů a spojení se zabitím amerického novináře Daniela Pearla v Pákistánu v roce 2002 je podle amerických vyšetřovatelů o Adelovi známo jen málo dalšího. Americké ministerstvo zahraničí tvrdí, že Adel sídlí v Íránu. Program ministerstva „Odměny za spravedlnost“ nabízí až 10 milionů dolarů za informace o Adelovi. Tvrdí o něm, že je členem „rady vedení al-Káidy“ a stojí v čele vojenského výboru organizace.

Domácí vězení v Íránu

Webová stránka programu uvádí, že po afrických bombových útocích se bývalý podplukovník egyptské armády přestěhoval do jihovýchodního Íránu. Tam měl žít pod ochranou tamních islámských revolučních gard.

On a další vůdci Al-Káidy byli v dubnu 2003 Íránem umístěni do domácího vězení. Propuštěni byli výměnou za íránského diplomata, který byl unesen v Jemenu. Ve zprávě zveřejněné ve středu na Twitteru íránská mise při OSN popřela, že by Adel byl v Íránu.

„Stojí za zmínku, že adresa takzvaného nově jmenovaného vůdce Al-Káidy je nesprávná. Tyto dezinformace by mohly potenciálně bránit úsilí v boji proti terorismu,“ uvádí.

Kdo je Saif al-Adel

Adel, skutečným jménem Mohammed Salahuddin Zeidan je jeden z mála zbývajících starých gard al-Káidy. Byl po desetiletí blízko ústřednímu velení, říkají odborníci. Měl za úkol poskytovat strategické vedení vzdáleným franšízám na Středním východě, v Africe a Asii, které si řídí své vlastní záležitosti.

„Profesionální vojenské zázemí a cenné zkušenosti Seifa al-Adela jako šéfa vojenského výboru al-Káidy před 9/11 znamenají, že má silné předpoklady převzít celkové vedení al-Káidy,“ řekla Elisabeth Kendall, expertka na džihád z Oxfordské univerzity.

Někteří si však kladou otázku, zda se Adel může stát efektivním manažerem organizace. Strávil totiž většinu své kariéry jako operativec a trenér v militantních táborech. „Jeho schopnosti jsou vhodnější pro organizaci ozbrojených operací než pro správu široké sítě poboček,“ tvrdí například Jerome Drevon, hlavní analytik pro džihád a moderní konflikty z International Crisis Group.

Účast na útocích z 11. září

Adel, jeden z předních vojenských náčelníků al-Kájdy je odborníky často nazýván jejím třetím představitelem. Zřídil pro tuto organizaci výcvikové tábory v Súdánu, Pákistánu a Afghánistánu v 90. letech. Sehrál také roli při přepadení amerických vrtulníků v Mogadišu v roce 1993, říkají bezpečnostní experti. To je známé jako incident „Black Hawk Down“. Zahynulo při něm 18 amerických vojáků.

Pomohl vybudovat operační kapacitu skupiny a vycvičil některé z únosců, kteří se podle amerického projektu Counter Extremism Project účastnili útoku na Spojené státy z 11. září 2001, píše server France 24.

FBI identifikuje Adela jako jednoho ze svých nejhledanějších teroristů a obviňuje ho ze spiknutí s cílem „zabíjet americké občany, vraždit a ničit budovy“.

Doporučujeme

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.

Kyjev čelil dalšímu nočnímu útoku Ruska, zasažen byl Jižní most

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské údery v Brjansku a okupované části ukrajinské Záporožské oblasti.

Krvavá odveta Jordánska. Stíhačky udeřily na Sýrii, mezi mrtvými jsou i děti

Jordánské letectvo zaútočilo na několik míst v jižní Sýrii v odvetě za krvavý útok na křesťanský pohřeb, při kterém minulý týden zahynulo devět lidí. Podle syrských záchranářů si bombardování vyžádalo sedm obětí včetně tří dětí. Damašek odmítá tvrzení Ammánu, že operace proběhla po vzájemné dohodě. Napětí mezi sousedními státy vedlo také k uzavření důležitého hraničního přechodu.

V Izraeli se konají parlamentní volby, rozhodnou o Netanjahuovi a jeho vládě

V Izraeli se dnes konají parlamentní volby. Voliči rozhodnou, zda dají šanci opozici, která měla po celou předvolební kampaň mírný náskok v průzkumech, nebo umožní premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, aby zůstal u vlády. Není však vyloučené, že volby skončí patem. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a hlasování skončí ve 21:00 SEČ.

Trumpova administrativa potřetí obvinila bývalého šéfa FBI. Comey mluví o zneužívání justice

Bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey čelí dalšímu trestnímu stíhání. Ministerstvo spravedlnosti ho tentokrát viní z úniku informací týkajících se národní obrany. Jde už o třetí pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa postavit jeho dlouholetého kritika před soud. Comey obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivované zneužívání justice.

Pondělní dronový útok na tržiště v Súdánu si vyžádal 21 mrtvých a 40 zraněných

Pondělní dronový útok na tržiště ve městě Njala na jihozápadě Súdánu si vyžádal přes 20 mrtvých a desítky zraněných. S odvoláním na svědky a zdroj z lékařského prostředí to dnes napsala agentura AFP.

Tomáš Chorý si za reprezentaci nezahraje. Nedvěd mu doporučuje změnu

Fotbalový útočník Tomáš Chorý má další problém. Po vyřazení z kádru pražské Slavie přišel také o místo v české reprezentaci. Generální manažer národních týmů Pavel Nedvěd potvrdil, že s jednatřicetiletým hráčem momentálně nepočítá. Chorý tak doplácí na další disciplinární prohřešek, který může výrazně ovlivnit pokračování jeho kariéry.

Lídryně venezuelské opozice Machado se vrátila do vlasti

Lídryně venezuelské opozice María Corina Machado se téměř po roce vrátila do vlasti. Agentura AFP píše, že se nadšeně vítala se svými příznivci ve městě Barquisimeto v provincii Lara na severozápadě země.

Švédská vláda zakázala svým zaměstnancům používat ChatGPT a Claude

Švédští státní zaměstnanci už nebudou moci na svých pracovních počítačích volně používat populární nástroje umělé inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI a Claude od firmy Anthropic. Od pondělí 26. října vstupuje v platnost zákaz přístupu k jejich webovým verzím. Důvodem jsou obavy o bezpečnost citlivých informací, se kterými úředníci při své práci nakládají.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama