ZprávyAl-Káida má nového vůdce. Na jeho hlavu je vypsána odměna 10 milionů...

Al-Káida má nového vůdce. Na jeho hlavu je vypsána odměna 10 milionů dolarů

Saif al-Adel, bývalý egyptský důstojník u speciálních sil a vysoce postavený člen al-Káidy, na jehož hlavu je vypsána odměna 10 milionů dolarů, je nyní podle nové zprávy OSN vůdcem této militantní organizace. Informovala o tom agentura Reuters či France 24.

Al-Káida formálně nejmenovala nástupce Aymana al-Zawahiriho, který byl zabit loni při americkém raketovém útoku v Kábulu.

Představitel amerických zpravodajských služeb v lednu uvedl, že nástupnictví v čele Al-Káidy zůstává nejasné. Zpráva OSN hodnotící rizika této skupiny však podle agentury Reuters uvádí: „V diskusích v listopadu a prosinci mnoho členských států zastávalo názor, že Saif al-Adel již působí jako faktický a nesporný vůdce skupiny.“

Stojí za bombovými útoky na americké ambasády

Adel byl obžalován v listopadu 1998 americkou federální velkou porotou za svou roli v bombových útocích na ambasády USA v Tanzanii a Keni. Při nich zemřelo 224 civilistů, dalších více jak 5000 bylo zraněno. Existuje jen několik jeho fotografií, včetně černobílého obrázku, na kterém je vyobrazen na seznamu nejhledanějších osob FBI.

Kromě operací v Africe, výcvikových táborů a spojení se zabitím amerického novináře Daniela Pearla v Pákistánu v roce 2002 je podle amerických vyšetřovatelů o Adelovi známo jen málo dalšího. Americké ministerstvo zahraničí tvrdí, že Adel sídlí v Íránu. Program ministerstva „Odměny za spravedlnost“ nabízí až 10 milionů dolarů za informace o Adelovi. Tvrdí o něm, že je členem „rady vedení al-Káidy“ a stojí v čele vojenského výboru organizace.

Domácí vězení v Íránu

Webová stránka programu uvádí, že po afrických bombových útocích se bývalý podplukovník egyptské armády přestěhoval do jihovýchodního Íránu. Tam měl žít pod ochranou tamních islámských revolučních gard.

On a další vůdci Al-Káidy byli v dubnu 2003 Íránem umístěni do domácího vězení. Propuštěni byli výměnou za íránského diplomata, který byl unesen v Jemenu. Ve zprávě zveřejněné ve středu na Twitteru íránská mise při OSN popřela, že by Adel byl v Íránu.

„Stojí za zmínku, že adresa takzvaného nově jmenovaného vůdce Al-Káidy je nesprávná. Tyto dezinformace by mohly potenciálně bránit úsilí v boji proti terorismu,“ uvádí.

Kdo je Saif al-Adel

Adel, skutečným jménem Mohammed Salahuddin Zeidan je jeden z mála zbývajících starých gard al-Káidy. Byl po desetiletí blízko ústřednímu velení, říkají odborníci. Měl za úkol poskytovat strategické vedení vzdáleným franšízám na Středním východě, v Africe a Asii, které si řídí své vlastní záležitosti.

„Profesionální vojenské zázemí a cenné zkušenosti Seifa al-Adela jako šéfa vojenského výboru al-Káidy před 9/11 znamenají, že má silné předpoklady převzít celkové vedení al-Káidy,“ řekla Elisabeth Kendall, expertka na džihád z Oxfordské univerzity.

Někteří si však kladou otázku, zda se Adel může stát efektivním manažerem organizace. Strávil totiž většinu své kariéry jako operativec a trenér v militantních táborech. „Jeho schopnosti jsou vhodnější pro organizaci ozbrojených operací než pro správu široké sítě poboček,“ tvrdí například Jerome Drevon, hlavní analytik pro džihád a moderní konflikty z International Crisis Group.

Účast na útocích z 11. září

Adel, jeden z předních vojenských náčelníků al-Kájdy je odborníky často nazýván jejím třetím představitelem. Zřídil pro tuto organizaci výcvikové tábory v Súdánu, Pákistánu a Afghánistánu v 90. letech. Sehrál také roli při přepadení amerických vrtulníků v Mogadišu v roce 1993, říkají bezpečnostní experti. To je známé jako incident „Black Hawk Down“. Zahynulo při něm 18 amerických vojáků.

Pomohl vybudovat operační kapacitu skupiny a vycvičil některé z únosců, kteří se podle amerického projektu Counter Extremism Project účastnili útoku na Spojené státy z 11. září 2001, píše server France 24.

FBI identifikuje Adela jako jednoho ze svých nejhledanějších teroristů a obviňuje ho ze spiknutí s cílem „zabíjet americké občany, vraždit a ničit budovy“.

Reklama

Doporučujeme

Trump po krachu jednání přitvrdil vůči Íránu

Po krachu jednání mezi Spojenými státy a Íránem v Islámábádu rychle došlo k dalšímu vyhrocení rétoriky. Donald Trump krátce po jejich skončení znovu otevřel otázku kontroly nad Hormuzským průlivem a naznačil, že by USA mohly situaci řešit silou. Do popředí se tak dostává spíš vojenský než diplomatický scénář.

Ukrajina a Rusko se obviňují z porušování příměří

Ukrajina a Rusko se obviňují z porušování příměří vyhlášeného u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Rusové klid zbraní porušili ve 2299 případech, tvrdí Kyjev. Moskva naopak obvinila ukrajinské vojáky, že příměří porušili v 1971 případech. Příměří, které má platit do konce dne, zatím oficiálně ukončeno nebylo, poznamenala dříve agentura DPA.

Evropě hrozí nedostatek leteckého paliva

Evropa může během několika týdnů narazit na vážný problém v letecké dopravě. Pokud se neobnoví dodávky přes Hormuzský průliv, hrozí podle zástupců letišť systémový nedostatek leteckého paliva právě před začátkem hlavní letní sezony. To by mohlo znamenat rušení spojů napříč kontinentem, vyšší ceny letenek i komplikace pro miliony cestujících.

Rozhovory mezi Íránem a USA v Islámábádu skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory Spojených států s Íránem skončily dnes ráno v Islámábádu po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to podle agentury AP americký viceprezident J. D. Vance, který stál v čele americké delegace při jednáních v pákistánské metropoli o urovnání vzájemného konfliktu. Podle AFP řekl, že se vrací do USA poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Írán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Vance už Islámábád opustil, podle webu BBC tak učinila i íránská delegace.

Izrael zasáhl raketomet v Libanonu, útok v Kaně zabil pět lidí

Izraelská armáda oznámila zásah raketometu na jihu Libanonu, který byl podle ní připravený k odpalu směrem na izraelské území. Úder přišel v době pokračujícího napětí mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které se do konfliktu zapojilo na začátku března.

Královská rodina připravuje oslavy 100. narozenin Alžběty II.

Britská královská rodina si připomene významné výročí. Sto let od narození královny Alžběty II. uctí sérií akcí, které nabídnou pohled na její život, styl i odkaz.

Rusko a Ukrajina oznámily, že si vyměnily válečné zajatce i civilisty

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 175 zajatých vojácích a sedmi civilistech z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany. O výměně vzápětí informoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezidentské volby v Džibutsku vyhrála s 97,81 pct současná hlava státu Guilláh

Prezidentské volby ve východoafrickém Džibutsku podle oficiálních výsledků znovu vyhrál současný prezident Ismáíl Umar Guilláh, který získal 97,81 procenta hlasů. Zajistil si tak šesté funkční období v čele tohoto strategicky umístěného území v oblasti Afrického rohu, napsala agentura AFP. Guilláh zemi vládne od roku 1999.

Ukrajina dodrží příměří, ale odpoví na případné ruské útoky, uvedl Zelenskyj

Ukrajinská armáda bude dodržovat klid zbraní během příměří, dohodnutého na pravoslavné Velikonoce, ale je připravena zrcadlově odpovědět na každý ruský útok. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně navrhl Moskvě, aby příměří pokračovalo i po Velikonocích.

Tání Arktidy uvolňuje tisíce let starý uhlík

Tání arktického permafrostu začíná výrazně měnit krajinu i fungování globálního klimatického systému. Do řek se uvolňuje stále větší množství uhlíku, který byl po tisíce let uvězněn v zamrzlé půdě. Tento proces postupně zesiluje globální oteplování, protože část uhlíku se při svém putování do oceánu přeměňuje na oxid uhličitý.

S pákistánským premiérem se sešla íránská delegace i viceprezident USA Vance

Americká delegace v čele s viceprezidentem J.D. Vancem jedná v hotelu Serena v pákistánské metropoli Islámábádu s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem, napsala dnes po poledni agentura Reuters. S předsedou vlády před Vancem také podle agentury AFP jednala íránská delegace. V metropoli se mají konat mírové rozhovory mezi USA a Íránem s cílem ukončit válku, kterou USA a Izrael proti Íránu zahájily na konci února.

Posádka Artemis II se po desetidenní misi vrátila bezpečně na Zemi

Posádka mise Artemis II se po téměř desetidenním letu úspěšně vrátila na Zemi, když její kosmická loď Orion přistála do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Návrat završil první pilotovaný let k Měsíci po více než půl století. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že dnešní den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.

Dům šéfa OpenAI se stal terčem útoku

Dům Sam Altmana, generálního ředitele společnosti OpenAI, v San Franciscu se stal terčem útoku zápalnou lahví. Policie zadržela dvacetiletého muže, který údajně brzy ráno hodil improvizované zápalné zařízení na vstupní bránu domu a později vyhrožoval také v sídle společnosti.

Zmizela na moři. Její manžel mezitím skončil v rukou policie

Američanka Lynette Hooker zmizela před několika dny během plavby na Bahamách a její případ rychle nabral nečekaný směr. Zatímco po ženě se stále pátrá, její manžel Brian Hooker skončil v policejní vazbě a čelí výslechu kvůli okolnostem jejího zmizení.

Orbán čelí největší zkoušce za poslední roky

Viktor Orbán vstupuje do nedělních voleb ve výjimečně oslabené pozici. Po šestnácti letech u moci čelí nejsilnějšímu tlaku za celou dobu svého působení a v Maďarsku sílí odpor i v kruzích, které mu dříve pevně stály po boku. Kromě únavy z jeho dlouhého vládnutí se do popředí dostaly korupční skandály, ekonomické problémy a rostoucí podpora opozice.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama