ZprávyAl-Káida má nového vůdce. Na jeho hlavu je vypsána odměna 10 milionů...

Al-Káida má nového vůdce. Na jeho hlavu je vypsána odměna 10 milionů dolarů

Saif al-Adel, bývalý egyptský důstojník u speciálních sil a vysoce postavený člen al-Káidy, na jehož hlavu je vypsána odměna 10 milionů dolarů, je nyní podle nové zprávy OSN vůdcem této militantní organizace. Informovala o tom agentura Reuters či France 24.

Al-Káida formálně nejmenovala nástupce Aymana al-Zawahiriho, který byl zabit loni při americkém raketovém útoku v Kábulu.

Představitel amerických zpravodajských služeb v lednu uvedl, že nástupnictví v čele Al-Káidy zůstává nejasné. Zpráva OSN hodnotící rizika této skupiny však podle agentury Reuters uvádí: „V diskusích v listopadu a prosinci mnoho členských států zastávalo názor, že Saif al-Adel již působí jako faktický a nesporný vůdce skupiny.“

Stojí za bombovými útoky na americké ambasády

Adel byl obžalován v listopadu 1998 americkou federální velkou porotou za svou roli v bombových útocích na ambasády USA v Tanzanii a Keni. Při nich zemřelo 224 civilistů, dalších více jak 5000 bylo zraněno. Existuje jen několik jeho fotografií, včetně černobílého obrázku, na kterém je vyobrazen na seznamu nejhledanějších osob FBI.

Kromě operací v Africe, výcvikových táborů a spojení se zabitím amerického novináře Daniela Pearla v Pákistánu v roce 2002 je podle amerických vyšetřovatelů o Adelovi známo jen málo dalšího. Americké ministerstvo zahraničí tvrdí, že Adel sídlí v Íránu. Program ministerstva „Odměny za spravedlnost“ nabízí až 10 milionů dolarů za informace o Adelovi. Tvrdí o něm, že je členem „rady vedení al-Káidy“ a stojí v čele vojenského výboru organizace.

Domácí vězení v Íránu

Webová stránka programu uvádí, že po afrických bombových útocích se bývalý podplukovník egyptské armády přestěhoval do jihovýchodního Íránu. Tam měl žít pod ochranou tamních islámských revolučních gard.

On a další vůdci Al-Káidy byli v dubnu 2003 Íránem umístěni do domácího vězení. Propuštěni byli výměnou za íránského diplomata, který byl unesen v Jemenu. Ve zprávě zveřejněné ve středu na Twitteru íránská mise při OSN popřela, že by Adel byl v Íránu.

„Stojí za zmínku, že adresa takzvaného nově jmenovaného vůdce Al-Káidy je nesprávná. Tyto dezinformace by mohly potenciálně bránit úsilí v boji proti terorismu,“ uvádí.

Kdo je Saif al-Adel

Adel, skutečným jménem Mohammed Salahuddin Zeidan je jeden z mála zbývajících starých gard al-Káidy. Byl po desetiletí blízko ústřednímu velení, říkají odborníci. Měl za úkol poskytovat strategické vedení vzdáleným franšízám na Středním východě, v Africe a Asii, které si řídí své vlastní záležitosti.

„Profesionální vojenské zázemí a cenné zkušenosti Seifa al-Adela jako šéfa vojenského výboru al-Káidy před 9/11 znamenají, že má silné předpoklady převzít celkové vedení al-Káidy,“ řekla Elisabeth Kendall, expertka na džihád z Oxfordské univerzity.

Někteří si však kladou otázku, zda se Adel může stát efektivním manažerem organizace. Strávil totiž většinu své kariéry jako operativec a trenér v militantních táborech. „Jeho schopnosti jsou vhodnější pro organizaci ozbrojených operací než pro správu široké sítě poboček,“ tvrdí například Jerome Drevon, hlavní analytik pro džihád a moderní konflikty z International Crisis Group.

Účast na útocích z 11. září

Adel, jeden z předních vojenských náčelníků al-Kájdy je odborníky často nazýván jejím třetím představitelem. Zřídil pro tuto organizaci výcvikové tábory v Súdánu, Pákistánu a Afghánistánu v 90. letech. Sehrál také roli při přepadení amerických vrtulníků v Mogadišu v roce 1993, říkají bezpečnostní experti. To je známé jako incident „Black Hawk Down“. Zahynulo při něm 18 amerických vojáků.

Pomohl vybudovat operační kapacitu skupiny a vycvičil některé z únosců, kteří se podle amerického projektu Counter Extremism Project účastnili útoku na Spojené státy z 11. září 2001, píše server France 24.

FBI identifikuje Adela jako jednoho ze svých nejhledanějších teroristů a obviňuje ho ze spiknutí s cílem „zabíjet americké občany, vraždit a ničit budovy“.

Reklama

Doporučujeme

Magyar chce pozastavit zprávy veřejnoprávních médií, dokud nebudou nestranné

Vítěz nedělních parlamentních voleb v Maďarsku Péter Magyar a jeho strana Tisza chtějí pozastavit zpravodajství veřejnoprávních médií, dokud nebudou moci zajistit nestranné zpravodajství. Magyar to dnes řekl podle agentury Reuters.

Zlatí orli se mohou vrátit do Anglie po více než 150 letech

Zlatí orli by se mohli znovu objevit na anglickém nebi. Po více než 150 letech absence se rýsuje plán na jejich návrat. Vláda už uvolnila milion liber na program obnovy a první mláďata by mohla být vypuštěna už příští rok.

Akcie Colt CZ vstoupí na burzu v Amsterdamu

Akcie české zbrojařské skupiny Colt CZ míří na nizozemskou burzu Euronext Amsterdam, kde se s nimi začne obchodovat 15. dubna. Firma tím rozšiřuje svou přítomnost na kapitálových trzích vedle pražské burzy, kde se její akcie obchodují už několik let.

Brusel je mírně optimistický, Magyar může odblokovat půjčku Kyjevu

Po vítězství maďarského opozičního vůdce Pétera Magyara zavládl v Bruselu optimismus, že by se mohlo podařit brzy odblokovat schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard, kterou dosud blokoval stávající premiér Viktor Orbán. Unijní činitelé jsou ale zároveň opatrní, Magyar totiž není tolik proukrajinský, jak možná někteří doufali, odmítá posílat zbraně Kyjevu a naznačil, že o vstupu Ukrajiny do EU bude Maďarsko rozhodovat v referendu, což by mohlo celý proces zhatit, napsal server Euronews.

KOMENTÁŘ: Na blokádu reaguje blokádou. Trumpova vysoká hra šponuje cenu ropy

Dosud byl Hormuzský průliv i přes íránskou blokádu pro některá plavidla stále průjezdný, Donald Trump však nařizuje americkou separátní blokádu, která má úžinu úplně uzavřít. Paradoxní plán přichází v době, kdy se otřásá křehké příměří mezi Teheránem a Washingtonem. Trhy jsou proto zase v křeči.

Z Trumpa nemám strach, vzkázal papež Lev

Napětí mezi papežem Lvem XIV. a prezidentem USA Donaldem Trumpem se dále vyostřuje. Papež uvedl, že se „nebojí“ Trumpovy administrativy a bude i nadále otevřeně vystupovat proti válce, a to i navzdory ostré kritice z Bílého domu.

Rusko i Ukrajiny obnovily vzdušné útoky, zároveň se viní z porušování příměří

Ruské síly v neděli zabily dva obyvatele ukrajinské Doněcké oblasti, dalšího člověka zranily, oznámil dnes ráno na platformě Telegram šéf správy tohoto regionu Vadym Filaškin. Do nedělní půlnoci přitom platilo příměří vyhlášené na pravoslavné Velikonoce. Kyjev i Moskva se už o víkendu navzájem vinily z jeho porušování. Dnes ukrajinská armáda uvedla, že eviduje přes 10.000 porušení klidu zbraní z ruské strany. Od půlnoci pak obě strany obnovily vzdušné útoky, vyplývá z hlášení obou stran.

Americké síly začnou dnes odpoledne námořní blokádu Íránu, uvedlo velitelství

Americké vojenské síly začnou od dnešního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Později to potvrdil i americký prezident Donald Trump. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na oznámení americké blokády íránských přístavů nárůstem. Mluvčí velitelství íránských sil označil oznámenou blokádu za pirátství, Teherán podle něj odpoví rozhodně.

Trumpova blokáda Hormuzského průlivu představuje další eskalační riziko

Napětí mezi Spojenými státy a Íránem opět roste. Po víkendových jednáních v pákistánském Islámábádu, která skončila bez dohody, americký prezident Donald Trump oznámil námořní blokádu Íránu. Konflikt se tak posouvá do nové, potenciálně nebezpečnější fáze.

Ceny ropy jsou zpět nad hranicí 100 dolarů za barel. Stačil jediný víkend

Ceny ropy se na začátku týdne vrátily nad 100 dolarů za barel. Důvodem je kombinace neúspěšných jednání mezi Spojenými státy a Íránem a nového vyostření situace v Hormuzském průlivu. Trhy navíc reagují i na rozhodnutí amerického prezidenta Donald Trump o blokádě íránských přístavů.

Orbánova porážka zasáhla i americkou politiku

Víkendové volby v Maďarsku překvapily nejen Evropu, ale i Spojené státy. Pád Viktora Orbána po šestnácti letech u moci zasáhl i americkou politickou scénu, kde si maďarský premiér dlouhodobě budoval silné spojence. Výsledek přichází ve chvíli, kdy se Washington soustředí na válku s Íránem a jeho vliv v zahraničí slábne.

USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu, podle Trumpa se nenechají vydírat

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo Spojených států zahájí blokádu Hormuzského průlivu a že mu nařídil zadržovat v mezinárodních vodách lodě, které za plavbu touto trasou zaplatily Íránu poplatek. Teherán šéf Bílého domu zároveň obvinil z vydírání celého světa a uvedl, že se Írán odmítl vzdát svých jaderných ambicí. Íránské revoluční gardy včera večer uvedly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi "tvrdě a rozhodně" vypořádají.

Justin Bieber se po zdravotní pauze vrací na pódium

Justin Bieber má za sebou první velký koncert po zdravotní pauze. Na Coachelle se jako hlavní hvězda festivalu vrátil na pódium a při vystoupení spojil novou tvorbu s připomínkou svých největších hitů.

Orbán uznal porážku a pogratuloval vítězné straně Tisza

Maďarský premiér Viktor Orbán, který podle všeho po 16 letech končí u kormidla moci, uznal, že výsledek dnešních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný. Po sečtení 60,24 procenta hlasů středopravicová strana Tisza získala ve 199členném parlamentu 136 mandátů. Podle nynějších propočtů tak dosáhla na ústavní většinu v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny.

Ve Francii objevili devítiletého chlapce, kterého otec držel rok a půl zamčeného v dodávce

Devítiletý chlapec, který podle vyšetřovatelů žil od roku 2024 zamčený v otcově dodávce na východě Francie, byl zachráněn a převezen do nemocnice. Jeho otec byl zadržen a čelí obviněním z únosu a dalších trestných činů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama