-8.3 C
Czech
Neděle 18. ledna 2026
ZprávyAfD si zvolila kandidátkou na kancléřku Weidel, proti sjezdu se protestuje

AfD si zvolila kandidátkou na kancléřku Weidel, proti sjezdu se protestuje

Alternativa pro Německo (AfD) si dnes v saské Riese zvolila svou kandidátkou na kancléřku spolupředsedkyni strany Alice Weidel. Předvolební sjezd začal s dvouhodinovým zpožděním, protože příjezdové cesty k místu konání zablokovali odpůrci strany označované za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Ve městě jsou tisíce demonstrantů, policie počítala až s 10.000.

Pětačtyřicetiletou Weidel si strana za kandidátku na kancléřku, tedy jakousi volební lídryni, vybrala už loni v prosinci. Sjezd ji dnes jednomyslně potvrdil. AfD vznikla před téměř 12 lety, vlastního kandidáta na funkci kancléře ale nominovala poprvé. Označení kandidát na kancléře je spíše symbolické, nezakládá žádný nárok na sestavování vlády po volbách. Může ale pomoci k větší viditelnosti, televizní stanice často pořádají debaty kandidátů na kancléře.

Weidel je přitom spíše netypickou členkou této protiimigrační strany, které dominují muži. Ekonomka s doktorátem z Číny dříve pracovala pro nadnárodní banky, žije v registrovaném partnerství s ženou původem ze Srí Lanky a vychovává s ní ve Švýcarsku dvě děti. Na kandidátkách AfD k únorovým předčasným volbám je jen 11 procent žen.

Odpůrci strany označované za pravicově populistickou až krajně pravicovou zablokovali dnes příjezdové cesty k místu konání sjezdu, policie proti nim použila i slzný plyn. Sjezd kvůli tomu začal s dvouhodinovým zpožděním. Zhruba 600 delegátů sjezdu chce dnes debatovat také o programu, spornými body jsou mimo jiné vztah k Rusku, Evropské unii či některé otázky v rodinné a migrační politice.

Saská policie už dříve uvedla, že počítá s příjezdem 10.000 odpůrců AfD do třicetitisícové Riesy. Připravena jsou vodní děla, nad městem létá vrtulník. Prozatím utrpělo při střetech s demonstranty lehká zranění šest policistů.

AfD je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit je také v hledáčku spolkové civilní kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích – Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku – ji místní tajné služby vedou jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá. Podle dnes zveřejněného průzkumu veřejného mínění agentury INSA by mohla AfD v nadcházejících volbách získat 22 procent hlasů a stát se druhou nejsilnější stranou v německém Spolkovém sněmu. Strana si tak v posledních dnech polepšila, v uplynulých týdnech se stabilně pohybovala kolem 19 procent.

„Teď musíme dvacetiprocentní hranici nechat za sebou a šplhat dál,“ řekl dnes na sjezdu druhý spolupředseda strany Tino Chrupalla. Vzhledem k tomu, že s AfD ostatní parlamentní strany odmítají spolupracovat, naděje, že se stane členem příští německé vlády, je mizivá. Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který se pravděpodobně stane příštím německým kancléřem, dnes znovu vyloučil povolební spolupráci s AfD.

Předvolební sjezd AfD se koná téměř přesně na den od loňského zveřejnění článku investigativní skupiny Correctiv, která informovala o tajném setkání krajně pravicových skupin v Postupimi. Zúčastnili se ho i politici AfD, ale i členové Křesťanskodemokratické unie (CDU). Účastníci schůzky předloni v listopadu podle Correctivu tajně jednali mimo jiné o takzvané remigraci, tedy o tom, jak z Německa deportovat miliony lidí přistěhovaleckého původu. Po zveřejnění informací o schůzce se v Německu konalo mnoho velkých demonstrací proti krajní pravici. Na preferencích AfD se to ale podepsalo jen krátkodobě.

Reklama

Doporučujeme

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.

Máslo zlevňuje, dovoz a sezona drží ceny nízko

Po týdnech vysokých cen přichází v obchodech obrat: máslo zlevňuje i po Vánocích a v některých akcích se dostává na ceny, které tu dlouho nebyly. Řetězce se předhánějí ve slevách a lidé nakupují hlavně v letákových akcích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama