24. února 2022 vypukla na Ukrajině válka a Rusko pohrozilo svým jaderným arzenálem. Před pěti lety se přitom tým z AsapSCIENCE věnoval otázce, jak daleko musí člověk být, aby přežil jaderný výbuch. Server ScienceAlert teoretické odhady vědců vzhledem k současné situaci připomněl.
Byly to odhady teoretické, neboť určit přesné účinky dopadu jaderné bomby není podle ScienceAlert možné. Musíme počítat s vlivy, jako je počasí, doba svržení či odpálení hlavice a geografie místa dopadu. Rozdíl je také v tom, zda bomba vybuchne ve vzduchu, nebo na zemi.
Některé charakteristiky exploze ohrožující lidský život se ale předvídat dají. Nadšenci z AsapSCIENCE před pěti lety vytvořili video, v němž demonstrovali teoretické účinky megatunové jaderné bomby. Ta je asi 80krát větší než bomba, která srovnala se zemí Hirošimu. Současně je menší než řada dnešních atomových zbraní.
Podle simulace by výbuch takto silné atomové bomby vedl k takzvané bleskové slepotě ve vzdálenosti 21 kilometrů za jasného dne a 85 kilometrů za jasné noci. Blesková slepota je dočasná ztráta zraku způsobená prudkým zábleskem světla a tepla. Tento stav může trvat několik minut.
Osoby ve vzdálenosti do osmi kilometrů od epicentra výbuchu by následkem uvolněného tepla měly popáleniny třetího stupně, které jsou v případě, že pokrývají 24 procent lidského těla, většinou smrtelné. Lehké popáleniny prvního stupně by se mohly objevit u lidí ve vzdálenosti do 11 kilometrů.
Zmíněné vlivy na lidské tělo však podle odborníků může ovlivnit počasí a oblečení. Bílé oblečení část energie výbuchu odráží, černé naopak pohltí. To však není nic platné v blízkosti epicentra exploze.
V blízkosti výbuchu bomby v Hirošimě například panovala teplota kolem 300 stupňů Celsia. Jakýkoliv biologický materiál, včetně lidského těla, by se okamžitě vypařil.
Ani poté přeživší nemají vyhráno
Lidé, kteří by se nacházeli dál od epicentra a přežili, by byli zasaženi tlakovou vlnou. Jaderný výbuch totiž obrovskou rychlostí a silou vytlačí vzduch, který drtí předměty a boří budovy.
Exploze megatunové jaderné bomby by podle vědců způsobila rázovou vlnu o tlaku 170 metrických tun a vítr o rychlosti 255 kilometrů v hodině v okruhu šesti kilometrů od výbuchu. V okruhu jednoho kilometru se bavíme o čtyřikrát vyšším tlaku a vítr by dosahoval rychlosti 756 kilometrů v hodině.
Lidský organismus takové síle v podstatě odolat může, ale většina osob by zemřela pod troskami budov.
Přeživší by se potýkali s radioaktivním spadem a otravou radiačním zářením. Radioaktivní částice se šíří na obrovské vzdálenosti.
Velkou komplikací v tomto scénáři je jaderná zima způsobená sazemi a kouřem vyvrženými do atmosféry. Jaderná válka mezi Spojenými státy a Ruskem by svět uvrhla do jaderné zimy během několika minut, což by vedlo ke globálnímu hladomoru.
Ochlazení klimatu přitom hrozí i při lokální jaderné válce menších rozměrů. I tato událost by vedla ke špatné úrodě a hladomoru po celém světě.
