Zvláště v posledních dnech je globální oteplování zásadním tématem ve světě. Úmorná horka ohrožují lidské zdraví, ale také zemědělství a zásoby vody. To zapříčiní masovou migraci a lidstvo povede války kvůli vodě a potravinám. Vědci jeden takový konflikt odhalili již na konci doby ledové. Byl dlouhý a krutý. Napsal o tom web SciTechDaily.
Pohřebiště Jebel Sahaba objevili archeologové při průzkumu před stavbou Asuánské přehrady v roce 1964. Našli zde velké množství lidských ostatků pocházejících z období starší doby kamenné.
Již tehdy archeologové věděli, že zranění na kostech si tito lovci a sběrači nepřivodili při lovu zvěře či jiných činnostech. Odpovídala poraněním způsobeným šípy a oštěpy. Metody analýzy však ještě nedokázaly v těch dobách celý příběh těchto lidí plně poodkrýt.
At about 13,400 years old, Jebel Sahaba in Sudan is one of the earliest sites displaying signs of mass conflict.
— New Scientist (@newscientist) May 30, 2021
A new analysis finds that individuals buried there seem to have experienced violence and trauma at several points during their lives https://t.co/VoYGZUO1EF pic.twitter.com/Lzo3ismN8L
Francouzští vědci z Univerzity Toulouse ve své nové studii publikované ve vědeckém žurnálu Scientific Reports výzkumem kostí nalezených v Jebel Sahaba popsali krvavé střety před 13 400 až 18 600 lety v oblasti východního břehu Nilu.
Experti uvádějí, že oběti nepocházejí z jedné bitvy, ale zdlouhavé války o přírodní zdroje uprostřed měnícího se klimatu. První známé velké války vyvolané klimatickými změnami.
Násilí bez slitování
Vědci analyzovali kosterní pozůstatky 61 mužů, žen a dětí, přičemž 41 z nich neslo známky alespoň jednoho zranění způsobeného většinou střelnou či vrhací zbraní, jako jsou oštěpy či šípy, napsal server SciTechDaily o výsledcích studie.
Odborníci odhalili u 16 pohřbených ostatků zahojená zranění. Tito lidé bitvy přežili a zranili se při dalších střetech, což odpovídá dlouhé válce, nikoli jediné bitvě.
Hunter-gatherers’ remains unearthed in the 1960s at Jebel Sahaba, a cemetery in Sudan dated from 13,400 to 18,600 years ago, show signs of repeated warfare, including pieces of sharpened stone spear and arrow tips embedded in the bones, researchers say. https://t.co/jR4kicIT9C pic.twitter.com/tO1jlQccQt
— Archaeology Magazine (@archaeologymag) June 3, 2021
O krutosti a nemilosrdnosti těchto bitev vypovídají zranění na ostatcích žen a dětí. „Našli jsme vážná zranění na tělech čtyřletých jedinců,“ potvrdila vedoucí studie Isabelle Crevecoeur. To znamená, že ani ženy a děti nebyly ušetřeny a stávaly se terči útoků.
Datování zasadilo válku na konec doby ledové. Měnící se klima zejména na tehdy zelené východní Sahaře, z níž se stávala vyprahlá poušť, jak ji známe dnes, vedlo k migraci lovců a sběračů blíže k řece.
Vzhledem k tomu, že lidé žijící okolo Jebel Sahaba zemědělství ještě plně neovládali (v těch dobách začínali s ranou formou), vedla migrace ke střetům o zdroje mezi různými kulturami lovců a sběračů v údolí Nilu.
