ZprávyUSA ponechá v Evropě 100 tisíc vojáků pro případ ruské agrese

USA ponechá v Evropě 100 tisíc vojáků pro případ ruské agrese

Podle řady amerických představitelů se očekává, že USA ponechají v Evropě v dohledné budoucnosti 100 000 vojáků. Pro případ, že by Rusko navýšilo své ozbrojené síly a zkoušelo ohrožovat Švédsko, Finsko nebo členské země NATO. Informuje o tom CNN, Financial Times a další.

Počet vojáků by se mohl dočasně zvýšit, pokud NATO uskuteční v regionu více vojenských cvičení. USA by mohly přidat další základny v Evropě, pokud se změní bezpečnostní prostředí, píše CNN.

Tyto plány se zvažují po čtvrtečním zasedání vojenských velitelů NATO v Bruselu. Šéfové armád předloží doporučení pro zasedání ministrů obrany NATO plánované na červen a koncem téhož měsíce se v Madridu sejdou vedoucí představitelé NATO včetně prezidenta Joe Bidena.

Americké jednotky v Evropě posilují

Spojené státy zvýšily celkový počet svých sil v Evropě z přibližně 60 000 vojáků před ruskou invazí na Ukrajinu na současných přibližně 100 000. Přidaly vojáky a vojenské prostředky do zemí podél východního křídla Evropy, aby podpořily NATO a dále odrazovaly Rusko. USA přispěly tisíci vojáků do Sil rychlé reakce NATO, které byly poprvé v historii NATO aktivovány letos na jaře.

Tato doporučení jsou v souladu s tím, co vrcholní vojenští představitelé říkají americkým zákonodárcům. V dubnu předseda sboru náčelníků štábů generál Mark Milley řekl členům Kongresu, že podporuje vytvoření stálých amerických základen ve východní Evropě jako reakci na ruský útok na Ukrajinu. Milley však uvedl, že se domnívá, že americké jednotky na těchto základnách by mohly být rotační. Řekl, že si nemyslí, že by na nich USA musely trvale umístit vojáky, aby vytvořily účinný odstrašující prostředek.

Jednání v Bruselu se zúčastnili vojenští velitelé NATO, včetně generála Toda Wolterse, který zastává funkci velitele evropského velitelství USA a vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě. Válka na Ukrajině se blíží ke třem měsícům od zahájení ruské invaze. USA v Evropě dočasně doplnily tisíce vojáků, rozmístily další vojenské prostředky na východním křídle na podporu osmi nových bojových skupin NATO. Také poslaly Ukrajině vedle spojenců z NATO vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů.

USA pošlou dalších 10 tisíc vojáků

Pentagon však nedávno oznámil nahrazení těchto dočasných rotací vojáky, což signalizuje, že zvýšená přítomnost USA nějakou dobu potrvá. Pentagon oznámil, že v příštích týdnech a měsících bude do Evropy vysláno přibližně 10 500 příslušníků americké armády. Ti by měli nahradit síly, jež se zde již nacházejí 13. května.

Kromě větších setkání NATO se generál Milley tento týden setkal také s vojenskými představiteli Francie, Německa, Itálie a Velké Británie a také Finska a Švédska, jak uvedl mluvčí Spojeného štábu plukovník Dave Butler.

Vedoucí představitelé NATO a USA naznačují trvalejší změnu rozmístění evropských sil v reakci na probíhající ruskou invazi s možným oznámením na summitu NATO v Madridu příští měsíc. To by mohlo na nějakou dobu upevnit stav 100 000 vojáků.

V dubnu Austin americkým zákonodárcům řekl, že válka na Ukrajině a Putinovy akce změní vojenskou přítomnost USA v Evropě.

„Tato nezákonná a nevyprovokovaná Putinova agrese má za následek změnu bezpečnostní architektury v regionu na nějakou dobu dopředu,“ řekl Austin. „Očekáváme, že to změní naši vojenskou stopu. Jak velká to bude změna, to se teprve uvidí.“

Změna pozice NATO

Ministr zahraničí Antony Blinken i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na závěr neformální schůzky ministrů zahraničních věcí NATO v německém Berlíně 15. května naznačili oznámení o trvalejší změně vojenské pozice NATO, konkrétně ve východní Evropě.

„Zde v Berlíně jsme položili základy pro summit, který bude příští měsíc v Madridu,“ uvedl Blinken na tiskové konferenci na závěr neformálního zasedání NATO v Berlíně. „NATO se chystá vydat novou strategickou koncepci, která stanoví, jak Aliance udrží a posílí transatlantickou bezpečnost tváří v tvář agresi prezidenta Putina i dalším novým hrozbám. A budeme se věnovat pokračujícímu úsilí o posílení našich sil na východním křídle NATO.“

Stoltenberg uvedl, že Aliance „přijme důležitá rozhodnutí k posílení odstrašení a obrany NATO. Ta budou odrážet novou bezpečnostní realitu v Evropě,“ řekl.

Aliance, která se po potupném ústupu z Afghánistánu potýká s rozpory mezi evropskými spojenci se značně odlišnými názory na svou budoucí roli, vyčlenila rok 2022 na restart, který by měl navázat na obrat USA k Asii a hrozbu ze strany Číny.

Během několika týdnů však místo toho vytvořila nebývalou úroveň jednoty v reakci na svého původního protivníka, Moskvu.

Jak píší Financial Times, Východní Evropa je dnes militarizovanější než kdykoli od vrcholu studené války. Na rozlehlém území mezi Baltským a Černým mořem proti sobě opět stojí jaderné velmoci.

Doporučujeme

Rusko zasáhlo panelový dům u Kyjeva, pod jeho troskami mohou být lidé

Ruská armáda v noci na dnešek zasáhla pětipodlažní panelový dům v obci Dymer severně od Kyjeva, informuje velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko. Dva lidé utrpěli zranění a podle záchranářů se dalších osm může nacházet pod troskami poničené budovy.

KOMENTÁŘ: Je to jen „kašlíček“, zní k panice na trhu z JPMorgan. Proč akcie letí dolů?

Americký vlajkový akciový index S&P 500 prožívá nejdelší krizi od roku 2020. Ukazatel smazal prakticky veškeré své letošní zisky. Vybrané technologické akcie padají dolů o desítky procent, strach zasáhl i bitcoin. Příčin pádu je mnoho. V JPMorgan si ale myslí, že jde jen o drobné zaškobrtnutí.

Bývalý šéf italské policie De Gennaro spáchal sebevraždu, čelil vyšetřování

Bývalý šéf italské policie Gianni De Gennaro, který byl vyšetřován pro podezření ze snahy mařit nové vyšetřování vraždy známého soudce Paola Borsellina z roku 1992, spáchal sebevraždu. Podle agentury Reuters to včera uvedl nejmenovaný italský činitel.

Dánsko vyhostí ruského diplomata. Moskvu podezírá z plánování vraždy ukrajinského rappera

Dánsko vyhostí ruského vojenského atašé kvůli údajnému pokusu ruských tajných služeb zavraždit ukrajinsko-amerického rappera Kyivstonera. Útok se měl odehrát během zářijového koncertu nedaleko Kodaně, policie mu však zabránila. Dva podezřelí nyní čelí obvinění z pokusu o vraždu a napomáhání zahraniční rozvědce.

Costa navrhuje, aby rozpočet EU podpořily daně z velkých technologických firem

Předseda Evropské rady António Costa navrhuje zdanit velké technologické společnosti a těmito penězi podpořit příští dlouhodobý rozpočet Evropské unie. Vyplývá to z přepracovaného vyjednávacího rámce budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034, který Costa představil.

Drony napadly ruskou loď ve Finském zálivu, podle Finska zřejmě útočila Ukrajina

V neutrálních vodách Finského zálivu dnes dva drony zaútočily na ruskou nákladní loď, uvedl gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko podle ruské služby BBC. Dronový útok na loď v této části Baltského moře potvrdila finská armáda, podle níž za ním pravděpodobně stála Ukrajina, sdělila agentura Reuters.

Metoděj Jílek skončil v Obihiru čtvrtý na 1500 metrů. Od medaile ho dělilo 33 setin

Český rychlobruslař Metoděj Jílek tentokrát na stupně vítězů nedosáhl. Na Světovém poháru v japonském Obihiru obsadil v závodu na 1500 metrů čtvrté místo a od bronzové medaile ho dělilo pouhých 33 setin sekundy. Dvacetiletý reprezentant tak nenavázal na třetí příčku z předchozího týdne v Pekingu. V Japonsku přesto pokračuje v úspěšném vystoupení, protože o den dříve ovládl závod na 5000 metrů.

Evropská komise varuje Česko. Kvůli kryptoměnám mu hrozí soud i finanční sankce

Česká republika má dva měsíce na dokončení zavedení evropských pravidel pro daňovou transparentnost kryptoměn. Evropská komise upozornila, že Česko ani Španělsko dosud plně nepřevedly směrnici DAC8 do svých zákonů. Pokud nedostatky nenapraví, může spor skončit před Soudním dvorem Evropské unie a vyústit ve finanční sankce.

FBI a americké ministerstvo zemědělství se staly terčem kybernetických útoků

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se stal terčem zřejmého kybernetického útoku, informovala dnes stanice CNN s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování incidentu. Hackeři se dostali do Národního informačního centra pro kriminalitu (NCIC), což je databáze pro sdílení informací mezi federálními, státními a místními bezpečnostními složkami. Jedná se o druhý podobný incident za několik měsíců. Kybernetickému útoku tento týden čelilo také americké ministerstvo zemědělství, uvedla stanice NBC News.

Ruské rakety a drony zasáhly Kryvyj Rih, zemřeli dva lidé, 58 je zraněných

Ruská armáda podnikla v pátek večer raketový a dronový útok na Kryvyj Rih na jihovýchodě Ukrajiny. Zemřela 20letá zdravotnická záchranářka a sedmileté dítě. Zraněných je 58 lidí, oznámil dnes ráno šéf městské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Vilkul.

Trump řekl, že pracuje na obchodních dohodách s Kanadou a Mexikem

Americký prezident Donald Trump řekl, že pracuje na uzavření spravedlivé obchodní dohody s Kanadou. Než toho Washington s Ottawou dosáhnou, zbývá podle něj udělat hodně práce. Spojené státy se podle Trumpa také blíží uzavření obchodní dohody s Mexikem, na americké straně však přetrvávají znepokojení ohledně činnosti drogových kartelů v této zemi.

Vzácné Waddenské moře ohrožuje těžba i rybolov

Waddenské moře, jeden z nejcennějších pobřežních ekosystémů Evropy, čelí rostoucímu tlaku lidské činnosti. Těžba surovin, rybolov i turistika ohrožují prostředí, které je důležitým útočištěm milionů tažných ptáků. UNESCO proto plánuje prověřit jeho stav a posoudit potřebu dalších ochranných opatření.

Sám doma chystá velký návrat. Macaulay Culkin by si měl znovu zahrát Kevina

Jedna z nejoblíbenějších vánočních komedií by se mohla dočkat pokračování s původní hvězdou. Macaulay Culkin se má po 34 letech vrátit do filmové role Kevina McCallistera. Na novém snímku pracují také Seth Rogen a Evan Goldberg, kteří se ujmou scénáře i produkce.

Trump: Írán nechce s USA uzavřít dohodu, která by byla přijatelná

Írán chce podle Donalda Trumpa se Spojenými státy uzavřít dohodu o ukončení války, ale ne takovou, která by byla pro amerického prezidenta přijatelná. Írán lže lidem už přes půl století, řekl šéf Bílého domu na včerejší tiskové konferenci. Spojené státy a Izrael 28. února společnými údery ze vzduchu rozpoutaly válku s Íránem.

Mladí lidé v Německu demonstrovali za lepší školství či proti vojenské službě

Za lepší školství a ochranu klimatu či proti povinné vojenské službě a rostoucím životním nákladům dnes demonstrovali mladí lidé po celém Německu. Demonstrace organizovaly různé mládežnické organizace, neměly centrálního pořadatele. Jedna z hlavních pořádajících organizací Gen Z regelt (Generace Z to zařídí) večer uvedla, že se jejích protestů zúčastnilo 87.000 lidí. Úřady vlastní odhad nezveřejnily. Policie byla připravená i na případné násilnosti v ulicích, především v Berlíně či Frankfurtu nad Mohanem. Vodní děla použila v Lipsku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama