ZprávyFinsko patrně požádá o vstup do NATO. Proč je to špatná zpráva...

Finsko patrně požádá o vstup do NATO. Proč je to špatná zpráva pro Putina?

Invaze Vladimira Putina na Ukrajinu se obrátila proti němu hned na několika frontách. Ovšem jedním z nejhorších důsledků pro něj je stále pravděpodobnější možnost vstupu Finska do NATO, napsal zpravodajský server CNN.

Očekává se, že severská země oznámí svůj zájem o členství v NATO již tento týden poté, co parlamentní zahraniční výbor vypracuje odpověď na vládní bezpečnostní zprávu, která zahrnuje i možnost vstupu do aliance. Pak se ve finském parlamentu uskuteční mimořádná rozprava o tom, zda schválit doporučení bezpečnostní zprávy.

V tuto chvíli je velmi pravděpodobné, že NATO vyzve zemi k jednání o vstupu do aliance. Obecně se předpokládá, že připojení Finska by bylo velmi rychlé, protože už splňuje většinu kritérií, a je velmi nepravděpodobné, že by některý z členských států NATO měl námitky.

Několik nedávných průzkumů veřejného mínění ukázalo, že nejméně 60 procent Finů nyní členství v NATO podporuje; to je obrovský skok oproti předchozím zhruba 30 procentům, kterých dosahovala podpora veřejnosti pro vstup do NATO v minulých letech.

Pokud vše dopadne podle očekávání, překreslí tato země s necelými šesti miliony obyvatel evropskou bezpečnostní mapu způsobem, který byl dříve nepředstavitelný a který může mít pro Rusko obrovské důsledky.

Předtím, než Putin napadl Ukrajinu, dal jasně najevo své přesvědčení, že NATO se příliš přiblížilo k Rusku a mělo by se vrátit do původních hranic z 90. let 20. století – tedy z doby, než do vojenské aliance vstoupily některé země, které buď sousedí s Ruskem, nebo byly někdejšími sovětskými státy.

Podle aliance má Rusko v současné době s pěti členskými státy NATO společnou pozemní hranici dlouhou přibližně 1215 kilometrů. Vstup Finska by znamenal, že země, s níž Rusko sdílí 1287 kilometrů dlouhou hranici, by se formálně vojensky spojila se Spojenými státy.

Nejenže by to byla špatná zpráva pro Kreml, ale připojení Finska by bylo také dost velkým přínosem pro NATO. Navzdory relativně malému počtu obyvatel je Finsko důležitou vojenskou mocností, která je již po desetiletí neoficiálně spojena se Západem. Finská armáda po desítky let používá vybavení zakoupené ve Spojených státech, které je kompatibilní se spojenci NATO, což znamená, že by se mohlo snadno zapojit do misí aliance, pokud by se k tomu rozhodlo.

Mnozí se domnívají, že jediným důvodem, proč Finsko nevstoupilo do aliance před ukrajinskou krizí, byl prostý pragmatismus. „Finská bezpečnost byla vždy založena na dvou konceptech: zaprvé na geografii a historii, zadruhé na idealismu a realismu,“ řekl CNN Alexander Stubb, bývalý finský premiér.

„V ideálním světě chceme spolupracovat s Ruskem, kterému se jako našemu geografickému sousedovi nemůžeme vyhnout. Z historie však také víme, že největší reálnou hrozbou pro naši národní bezpečnost je právě Rusko. Postupem času se realita, že Rusko je ochotno v našem regionu vytvořit větší chaos, stala ještě jasnější, takže vstup do NATO se stává pragmatickou možností,“ dodal.

Historicky se Finsko s těmito protichůdnými skutečnostmi vyrovnávalo tak, že současně vyhovovalo bezpečnostním obavám Ruska, jakkoli byly iracionální, a zároveň si udržovalo vysoké výdaje na obranu a stálou armádu, která je kompatibilní se západními spojenci.

„Vždycky to byla bláznivá představa, že by západní země napadla Rusko, ale snažili jsme se tyto (ruské) obavy minimalizovat tím, že jsme posilovali obchod a spolupracovali v jiných oblastech,“ řekl Charly Salonius-Pasternak, přední výzkumník v oblasti globální bezpečnosti z Finského institutu mezinárodních vztahů.

Dodal ale, že kromě politiky, jako je branná povinnost – všichni finští muži mohou být povoláni k vojenské službě – a vysokých výdajů na obranu, finští politici důsledně sdělují veřejnosti myšlenku, že způsob života, který se postupem let ve Finsku podařilo vytvořit, musí být zachován za každou cenu.

„Výchozí ideologií Finska je ideologie přežití. Za posledních sto let jsme se stali silnou, suverénní zemí s vysokou životní úrovní. Museli jsme obětovat část území, abychom udrželi mír,“ řekl Salonius-Pasternak. „Je proto životně důležité, aby náš způsob života přežil, ať už pragmatickou diplomacií, nebo tvrdším postojem vůči naší největší hrozbě.“

Není pochyb o tom, že vstup Finska do NATO by byl pro Putina velkou ranou. Nejenže by to znamenalo oněch dalších téměř 1300 kilometrů společné hranice s NATO, ale symbolicky by to ještě více sjednotilo protiputinovskou koalici, která vznikla po invazi na Ukrajinu.

Země, které byly kdysi neutrální, nyní poskytují Ukrajině finanční prostředky a zbraně, a Putin je mezinárodním vyvrhelem, který má den ode dne méně spojenců.

Rozšířil by se také vliv NATO v severní Evropě až do Arktidy; oblasti, která je z geopolitického hlediska stále důležitější kvůli svým přírodním zdrojům, strategické poloze a četným územním nárokům – včetně nároků Ruska, Finska a USA.

Švédsko, které sousedí s Finskem na západě, rovněž zvažuje vstup do aliance – a vstup Finska by byl o to pravděpodobnější, že obě země prošly podobnou cestou od počátku ukrajinské krize.

Samozřejmě existují obavy, jak by Rusko mohlo reagovat na to, že Finsko projeví přání vstoupit do NATO. Martti Kari, který dříve působil jako zástupce šéfa finské obranné rozvědky, řekl CNN, že Rusko už proti jeho zemi zahajuje dezinformační kampaň.

„Hlavním tématem je, že Finsko je nacistická země, protože jsme za druhé světové války bojovali proti (Sovětskému) svazu po boku nacistického Německa,“ řekl. Podle jeho předpovědí by Rusko by mohlo narušit vzdušný prostor Finska a jeho aktivity na moři, včetně lodní dopravy, a také zintenzivnit operace své rozvědky proti této zemi.

Zatím ještě není nic jisté, dokud Finsko neudělá první krok a neoznámí svůj záměr vstoupit do NATO. Ale vzhledem k souhlasu veřejnosti, politické podpoře a k tomu, že Rusko poskytuje dalšímu ze svých sousedů všechny důvody, aby se připojil k jeho nenáviděnému rivalovi v podobě Severoatlantické aliance, není pochyb o tom, že se Putinův gambit s cílem snížit vliv NATO v Evropě obrátil proti němu.

Doporučujeme

OSN pozastavila evakuaci v Hormuzském průlivu poté, co byla jedna nákladní loď napadena

OSN pozastavila evakuaci lodí z Hormuzského průlivu poté, co jedna nákladní loď hlásila zásah projektilem u pobřeží Ománu. Incident znovu vyvolal obavy o bezpečnost klíčové námořní trasy i o křehkou dohodu, která má ukončit válku mezi USA a Íránem.

Stovky lidí uvězněných v troskách. Venezuelu zasáhlo nejsilnější zemětřesení za více než sto let

Silné zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo nejméně 188 obětí a přes 1 500 zraněných. Záchranáři dál pátrají po stovkách lidí uvězněných pod troskami a úřady očekávají, že počet mrtvých ještě poroste.

Nejvyšší soud USA umožnil zrušit ochranu migrantů z Haiti a Sýrie

Americký nejvyšší soud umožnil administrativě Donalda Trumpa ukončit dočasnou právní ochranu pro migranty z Haiti a Sýrie. Rozhodnutí se může dotknout stovek tisíc lidí, kteří do Spojených států odešli kvůli násilí, přírodním katastrofám nebo válce. Bez zvláštního statusu jim může hrozit deportace.

Britská influencerka obviněná z vraždy přítele v Dubaji. Hrozí jí zastřelení popravčí četou

Třiadvacetiletá britská influencerka Brooke George čelí ve Spojených arabských emirátech obvinění z vraždy svého partnera. V případě odsouzení jí podle tamních zákonů hrozí trest smrti. Na případ upozornila lidskoprávní organizace Detained in Dubai, která tvrdí, že žena jednala v sebeobraně během údajného domácího násilí.

Trump si řekl o 87 miliard dolarů. Nejvíce peněz dostane Pentagon

Bílý dům požádal Kongres o schválení balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů (asi 1,8 bilionu korun). Většina peněz bude použita na „naléhavé potřeby“ spojené s válkou s Íránem. Žádost přišla den poté, co Senát hlasoval pro symbolickou rezoluci o válečných pravomocích prezidenta USA coby vyjádření nesouhlasu s konfliktem na Blízkém východě.

Evropa se dusí. Současná vlna veder přitom jen tak neskončí

Velkou část Evropy od 19. června svírá úmorná vlna veder. Meteorologové přitom varují, že následující dny úlevu nepřinesou, napsal server Phys. Nejdramatičtější situace je ve Francii, kde musely školy upravit vyučování a domácnosti postihují výpadky proudu kvůli přetíženému elektrickému vedení. Ve Velké Británii i Francii se tento týden očekávají teploty kolem 40 stupňů Celsia.

Co jste vůbec za lidi? OSN obviňuje Izrael z cíleného zabíjení dětí v Gaze

Izraelské operace v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu splňují definici genocidy. Izraelské obranné síly (IDF) úmyslně útočily na děti, aby zničily budoucnost Palestiny. V nové zprávě to napsala nezávislá vyšetřovací komise Organizace spojených národů (OSN). Izraelské ministerstvo zahraničí text označilo za „propagandistický článek stejně hrozný jako ten předchozí“.

Bolívie chce zakročit na území, kde se ukrývá bývalý prezident Morales

Bolivijský prezident Rodrigo Paz ve středu prohlásil, že plánuje získat zpět území, kde bývalého socialistického prezidenta Eva Moralese brání jeho stoupenci před zatčením. Morales se stal lídrem opozičních protestů, které v zemi od začátku května požadují Pazovu rezignaci, informovala agentura AFP.

ANALÝZA: Rusku docházejí dobrovolníci a peníze. Nábor do armády se zadrhává

Írán v reakci na americko-izraelské údery zablokoval Hormuzský průliv. Ukrajina provádí mohutné dronové útoky na rafinerie v hloubi Ruska. Zasadit nepříteli tvrdý úder je totiž možné i jinak než vojenskou silou na bojišti. Stejně bolestivé mohou být i ekonomické škody. Vladimir Putin se na Ukrajině ocitl v pasti podobně jako Donald Trump v Íránu. Oba musí za zahájení svých válek platit více, než možná čekali.

Trump slíbil rychlou pomoc USA po katastrofálních zemětřeseních ve Venezuele

Dvě silná zemětřesení, která krátce po sobě ve středu zasáhla Venezuelu, si podle amerického prezidenta Donalda Trumpa vyžádala zničující počet obětí. Stejně jako venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez nezveřejnil žádný konkrétní údaj. Spojené státy jsou podle šéfa Bílého domu připravené Venezuele pomoci.

Pozůstalost Leonarda Cohena odmítla použití Hallelujah na Trumpově akci

Správci odkazu Leonarda Cohena se ohradili proti tomu, aby na akci Donalda Trumpa zazněla slavná píseň Hallelujah. Skladba měla být součástí programu akce Freedom 250 ve Washingtonu. Trump ji přitom už v minulosti používal při svých politických akcích, ačkoliv se proti tomu opakovaně ozývali držitelé práv i umělci spojení s písní.

Dodávky ropy po otevření Hormuzského průlivu rychle zaplavují trh

Po znovuotevření Hormuzského průlivu na základě americko-íránské dohody trh rychle zaplavují dodávky ropy, uvedla agentura Bloomberg. Obchodníci hlásí výrazný nárůst nabídky v Evropě i v Asii, což vytváří tlak na ceny. Cena barelu severomořské ropy Brent se ve středu poprvé od začátku války dostala pod 74 dolarů, dnes byla kolem 07:30 SELČ už na zhruba 72,60 USD. Cena americké lehké ropy WTI ve středu klesla pod 70 dolarů za barel a dnes kolem 07:30 SELČ se barel prodával za 69,45 USD.

Silné zemětřesení zasáhlo Venezuelu. Otřáslo hlavním městem Caracas

Silné zemětřesení o magnitudě 7,1 zasáhlo severní část Venezuely a otřáslo také metropolí Caracas. Obyvatelé ve spěchu opouštěli budovy, některé stavby utrpěly škody a úřady vydaly varování před možnou vlnou tsunami.

V Krasnodarském kraji znovu hoří ropný sklad, zasáhly ho trosky dronu

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky dronu. Dnes o tom informovala agentura TASS s odvoláním na místní úřady.

Oceán stále čeká na investice

Zdravý oceán je základem potravinové bezpečnosti, ochrany klimatu i fungování světové ekonomiky. Přesto patří mezi nejvíce přehlížené oblasti z hlediska financování. Odborníci upozorňují, že bez výrazně vyšších investic nebude možné zajistit dlouhodobě udržitelné využívání mořských zdrojů ani ochranu ekosystémů, na kterých závisí miliardy lidí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama