Další člen americké krajně pravicové skupiny Oathkeepers se ve středu přiznal ke spiknutí za účelem svržení vlády v souvislosti s nepokoji v Kongresu z loňského ledna. William Todd Wilson se tak stal již třetím členem této organizace, který se vyšetřovatelům doznal, několik dalších příslušníků skupiny svou vinu zatím odmítá a chystá se ještě letos předstoupit před soud, informovala americká média.
Americké úřady stíhají v souvislosti s nepokoji z loňského ledna přes 800 lidí. Většina z nich se podle vyšetřovatelů nechala ke vniknutí do sídla Kongresu strhnout davem při demonstraci proti výsledku prezidentských voleb. Některé skupiny lidí příslušející ke krajně pravicovému hnutí však útok na Kapitol předem plánovaly, přijely do Washingtonu se zbraněmi a při samotných nepokojích postupovaly koordinovaně, někdy i s využitím vojenské taktiky určené k útokům na budovy, tvrdí prokuratura.
Ministerstvo spravedlnosti proto obvinilo některé ze členů těchto skupin ze spiknutí, jehož cílem bylo „svrhnout, sesadit nebo zničit silou vládu Spojených států“. Podle amerických médií se jedná o poměrně vzácné obvinění, naposledy použité v roce 2010 v Michiganu proti členům milice, která plánovala povstání vůči vládě toho amerického státu. Za spiknutí proti vládě hrozí v USA až 20 let za mřížemi.
Wilson byl podle prokuratury bývalým členem americké armády a policie. Před demonstrací ve Washingtonu si podle vyšetřovatelů koupil pušku, pistoli, náboje a další bojové vybavení. To zanechal před demonstrací ve svém hotelovém pokoji a na protest vyrazil jen s kapesním nožem. Přes část obličeje měl přetažený nákrčník a měl naraženou čepici, aby skryl svou identitu při vstupu do Kapitolu, uvádí obžaloba. Několik dní po návratu z Washingtonu pak podle prokuratury hodil svůj mobilní telefon do moře, aby se nedostal do rukou policie.
Za lídra militaristické skupiny Oathkeepers je považován Stewart Rhodes, který nadále odmítá svou vinu a chystá se předstoupit před soud. Vyšetřovatelé tvrdí, že před demonstrací vyzýval ostatní členy skupiny, aby se připravili na „krvavý a zoufalý boj“.
Vyšetřovatelé uvádí, že se členové Oathkeepers po nepokojích sešli v hotelovém pokoji, kde Rhodes s kýmsi telefonoval a opakovaně na něj tlačil, aby nechal tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa „vyzvat skupiny jako Oathkeepers, aby silou zabránily předání moci“. Osoba na telefonu, jejíž identita není známa, údajně odmítla předat Rhodese přímo Trumpovi. Když telefonát skončil, obrátil se Rhodes na další členy skupiny. „Chci prostě jen bojovat,“ řekl podle soudního podání americké prokuratury.
Americká vláda obvinila v souvislosti s lednovými nepokoji z federálních zločinů přes 780 lidí, přes 270 z nich přiznalo svou vinu, jednalo se však většinou o přestupky. Přes 160 lidí již bylo i odsouzeno.
Trumpovi příznivci zaútočili na společnou schůzi obou komor Kongresu, která se chystala formálně potvrdit vítězství Joea Bidena ve volbách. Trump po volbách začal bez důkazů tvrdit, že hlasování provázely rozsáhlé volební podvody a že mu demokraté vítězství „ukradli“, což on i jeho předřečníci 6. ledna zopakovali na demonstraci před Bílým domem. Trumpovi se jeho tvrzení nepodařila prokázat.
Přívrženci tehdejšího prezidenta pak svým útokem na Kapitol jednání Kongresu na několik hodin přerušili, zákonodárci nicméně po zklidnění situace Bidenovu výhru potvrdili.
Trumpovi, který svou prohru nadále neuznává, trvalo několik hodin, než svoje stoupence vyzval k odchodu z budovy Kongresu. Demonstrantům ale tehdy zároveň mimo jiné řekl, že je miluje a že jsou výjimeční.
Nejen Trumpovou rolí při nepokojích se zabývá zvláštní komise Sněmovny reprezentantů, která chystá v červnu první veřejná slyšení a na podzim chce vydat svou závěrečnou zprávu. Orgán nicméně ovládají demokraté, a je proto pravděpodobné, že jeho nálezy republikáni odmítnou jako součást kampaně před listopadovými volbami do Kongresu.