Po eskalaci konfliktu na Ukrajině rozhodlo Německo o pozastavení projektu Nord Stream 2. Vláda proto neschválí potřebnou administrativu pro povolení fungování plynovodu táhnoucího se z Ruska do Německa. Odpovídá tím na uznání ukrajinských separatistických republik ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. V úterý o tom informoval server CNN a Al Jazeera.
Německo pozastavilo schvalovací proces plynovodu Nord Stream 2. I když je tedy plynovod od září loňského roku hotový a naplněný zásobami zemního plynu, nemůže být v nejbližší době uvedený do provozu. Německá vláda tím reaguje na dění na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin totiž v pondělí oficiálně uznal separatistické republiky na východě Ukrajiny. Poslal do regionů také ruskou armádu. Německý kancléř Olaf Scholz pak jeho činy označil za „vážné porušení mezinárodního práva, které pošlapalo dlouhodobé dohody mezi Ruskem a Západem.“
„Bez certifikace nemůže Nord Stream 2 fungovat. Je důležité zavést nové sankce, abychom zabránili eskalaci a případné katastrofě,“ okomentoval pak podle serveru Al Jazeera pozastavení projektu založeného roku 2015 německý kancléř.
Německo se dlouho dobu snažilo projekt 750 mil dlouhého plynovodu prezentovat jako apolitický. Přesto však čelil kritice například ze strany Spojených států amerických, Velké Británie nebo právě Ukrajiny.
Státy totiž poukazovaly na to, že plynovod táhnoucí se přes Baltské moře pouze posílí vliv Ruska v Evropě. Do Německa totiž putuje ze Sibiře pod mořem a vyhýbá se tak Ukrajině. Ta je však závislá na poplatcích, které jí Rusko platí za možnost posílat plyn přes její území.
S dodávkami plynu mohou v případě krize pomoct Evropě USA nebo Katar
Plynovod Nord Stream 2 v současnosti dosahuje hodnoty 11 miliard dolarů. V budoucnosti by pak mohl ročně posílat asi 55 miliard kubických metrů plynu. Hlavním akcionářem projektu je ruská společnost Gazprom.
Z toho důvodu také Německo rozhodlo o zastavení projektu, aby tím ruskou společnost částečně sankcionovalo. Podle serveru CNN Business pak analytikové zhodnotili, že by však pozastavení projektu prozatím nemělo vytlačit ceny plynu v Evropě ještě výše.
Pokud by Rusko utáhlo kohoutky plynovodu táhnoucího se přes Ukrajinu, mohly by Evropě s dodávkami zemního plynu dočasně pomoct Spojené státy americké nebo Katar. Německo pak spoléhá na pomoc ze strany Norska a Nizozemí.
Státy však oznámily, že nemohou své dodávky navýšit o příliš velké množství. Asi čtvrtina německé energetiky pak spoléhá na zemní plyn. Polovina jeho zásob je pak čerpána právě z Ruska. Podle německého kancléře je proto diverzifikace energetiky pro budoucí Evropu „obrovským úkolem“.
